Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Tiskni
Sdílej:
Angličtina používá jiné oddělování odstavců (vertikální mezerou).Které se podezřele často používá i na webu.
Angličtina používá jiné oddělování odstavců (vertikální mezerou).Rozhodne neni pravidlem. Mozna tak v odborne literature a i tak to neni jednoznacne.
Je to zbytečné plácání místem.
Vertikálním odsazením toho místa vyplýtváte mnohem víc.
První řádek odstavce se neodsazuje, pokud není odstavec více než druhý, hlavně. Tzn. první odstavec se neodsazuje a po nadpisu se udělá vertikální mezera, další odstavec už se odsazuje bez vert. mezery.
A nesouhlasím, že je to zastaralost, zpřehledňuje to text ;) Ale pro webový rozhraní je jednodušší prostě udělat odsazení vertikální, než řeší výjimky, kde indent nepoužít.
p {
text-indent: 2em;
maring: 0em;
}
h1 + p, h2 + p, h3 + p, h4 + p, h5 + p, h6 + p {
text-indent: 0;
}
... ani moc ne.
V první třídě (no, prostě na základce) nás to navíc učili blbě První řádek odstavce se neodsazuje, pokud není odstavec více než druhý, hlavně. Tzn. první odstavec se neodsazuje a po nadpisu se udělá vertikální mezera, další odstavec už se odsazuje bez vert. mezery.No pokud je to špatně, tak to špatně učili i sazeče, a to nejen současné, ale i ty dřívější. Nemám doma jedinou knihu, která by začínala odstavcem bez odsazeného prvního řádku. Bez odsazení jsou jen ty, které používají ozdobné první písmeno přes více řádků. Ale i u odkázané 80 let staré knihy je vidět, že odsazují třeba i poznámku po čarou, což je vlastně samostatný první odstavec
Právě v tomhle je IMHO hodně velký rozdíl mezi normální literaturou a odborným textem, zvlášť v případě matematiky nebo informatiky, kde je zvykem mít v textu poměrně hustě vložené vzorce, ukázky zdrojáku nebo grafy a obrázky. I tak jsem se ale v diplomce a v manuálech ke školení snažil držet klasického schématu s vodorovným odsazením u běžných odstavců a svislým mezi většími logickými celky (v rámci kapitoly nejnižší úrovně). Tedy pokud se někde vůbec vyskytl souvislý text delší než jeden odstavec.
Ono to souvisí i s délkou odstavce. Pokud někdo dělá odstavce kratší, řekněme 3-10 řádků, jsou takhle časté vertikální mezery dost nešťastné, zejména pokud se dodržuje řádkový rejstřík a ta mezera odpovídá celému vynechanému řádku. U delších odstavců to tolik nevadí. V novinách a na webu jsou obvyklé výrazně užší sloupce než v knize, takže to jednak vede právě k delším odstavcům (ve smyslu počtu řádků), jednak se šířka vodorovného odsazení dostává do nepoměru k šířce sloupce (tj. délce řádku).
a zas to jak kokot ručně odstraňovalTo mluvíš o jednom zápisu v css souboru? :) Pokud tohle neřešíš přes styly, pak si v citované větě odstraň slovíčko jak. :-p
BTW: Tabulky mi pořád přijdou jednodušší a efektivnější.

... doševní ...fakt doševní? nechtěl jsi napsat poševní?