Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
1. fs, ktery se snadno zalohuje, dle mého ext3 - je na něj spousta nástrojů a lze jej číst i pod jinými systémy (např. po havárii)
2. fs, na ktery se snadno zalohuje FAT32 - lze jej po havárii přečíst snad úplně všude. Jen je třeba si dávat pozor na 2GB velikost souboru, a používat split
.
Zvlastni? Ani nevim, spise je to otazka zvyku.
Zvláštní... s ext3(2) a jeho nástroji, jako e2fsck, tune2fs, resize2fs, dump a restore jsem neměl problém (za cca 8let zkušeností). Řada dalších nástrojů s ním umí přímo pracovat, jako např. patimage a parted. A že bych ho nepřečetl pod jakýmkoliv jádrem linuxu nemám obavu, dokonce jej přečtu i ve Windows, což s XFS není pravda (např. 2.4.21 jej nepodporuje, bez externího patche, Windows ani nemluvím).
e2salvage
chcipnul pri zapisu na SIGSEGV, e2fsck se vubec nechytal. Nenalezl jediny superblok, v man strankach bylo prd a kde jsou dalsi kopie jsem si musel zjistovat leda tak sam.
BTW mezi nami system pro zalohovani je odjakziva tar
Tiskni
Sdílej: