Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
VýletníKamoš == TrekBuddy
PojďTáto == GoDaddy
Už to dává smysl?
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.
Já sám jsem nechal mnoho projektů pláchnout doma, protože se mi nechtělo ještě bastlit a udržovat webové stránky. Dnes už stránky mám, ale dávám jen pomalu (není čas).
Upřímně, očekával jsem třeba od CZLUGu a od domény linux.cz, že se něčeho takového v oblasti Linuxu a českých projektů ujme v našich končinách.
V zásadě mám pocit, že se pro open source staví čím dál vyšší zdi. Dříve stačilo projekt zveřejnit na vhodných místech. Dnes už abyste udržovali vlastní stránky. Navíc pokud ho chcete dostat více do Linuxu, abyste na kolenou prosili, přemlouvali a věnovali čas buď podlézáním balíčkovačům/autorům distribucí, případně sami přebalovali do x druhů balíčků. A nebo nechali návštěvníky zkompilovat Vaše zdrojáky, což většinu lidí dosti spolehlivě odradí.
Doporučuji nastavět ještě další zdi pro prosazení open source. Mimochodem, já jsem zatím byl spolehlivě odrazem od vydání všeho open source pro Linux co jsem kdy vytvořil z důvodů vyše uvedených. A z těchto důvodů publikuji hlavně projekty pro Windows, neb tam jsou zdi daleko nižší. Sranda je, že projekty pro WIndows jsou u mě v ubohé menšině ze všech.
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.mate na mysli google code, berlios, savannah, codeplex, kenai...?
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.programator, ktery neumi alespon trochu anglicky je imho oxymoron...
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.sorry, ale na ten FUD se mi nechtelo reagovat... ale je-li libo... proboha, co je za problem udelat nejakou webovou stranku se zakladnim popisem? webhosting je soucasti vyse zminenych sluzeb, vcetne podpory sluzeb jako diskuze, hlaseni chyb... pokud budete mit zajimavy projekt, urcite vam balicky udelaji sami uzivatele... nicmene, sance, ze se to tak stane, se znacne snizuje, pokud projekt vubec nezverejnite
Možná Vás to překvapí, ale já jsem se naučil anglicky až po deseti letech programování. A nikterak mi to vůbec nevadilo. Angličtina byla na nátlak toho, aby ch začal anglicky komentovat. První rok mě pak spoluprogramátoři na kolenou prosili, zda bych raději nekomentoval česky. Pak jsem to vzal vážně a naučil se anglicky pořádně.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.
Na další Vaše bludy už reagovat nebudu.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.tak vypravejte... nicmene, anglictina je programatorska lingua franca... a programovani neni jenom o buseni kodu...
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.a ja zajimave, ze treba me nekteri lide nabidli pomoc s balicky (sami od sebe) a nekteri dokonce poslali i patche... (za coz jsem jim teda vdecny)
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.naprosto fundamentalne jste nepochopil principy svobodneho software/open-source. vase predstava, ze date zdrojaky... a budete cekat, az vam lidi budou posilat upravy je malinko naivni... (nerknu-li zcestna)
2.7.2009 14:41
thingie | skóre: 8
No jasně, není nad lokální weby v jednom jazyce, úhrnem tak pro deset lidí na světě. Kdyby to tak hořelo, tak český překlad nějakého google code nebo něčeho je otázka jednoho odpoledne. Proč ale.
Překážky. Napsat README a pushnout to na github, třeba. Fakt překážka.
Myslím, že jste vůbec nepochopil o čem píšu. Až to pochopíte, zkuste použít tzv. „argumenty“. Do této doby, než je najdete, nenechte se prosím rušit.
3.7.2009 14:28
thingie | skóre: 8
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz