Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
... postarejte se, aby hosting ani doména domovské stránky dotyčného projektu jen tak nevypršely. Třeba tak, jako se to stalo VýletnímuKamošovi, který nové verze zveřejňoval pouze přes blbě mirrorovatelné fórum a kterému adresu před měsícem sebral PojďTáto. :-/
Tiskni
Sdílej:
VýletníKamoš == TrekBuddy
PojďTáto == GoDaddy
Už to dává smysl?
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.
Já sám jsem nechal mnoho projektů pláchnout doma, protože se mi nechtělo ještě bastlit a udržovat webové stránky. Dnes už stránky mám, ale dávám jen pomalu (není čas).
Upřímně, očekával jsem třeba od CZLUGu a od domény linux.cz, že se něčeho takového v oblasti Linuxu a českých projektů ujme v našich končinách.
V zásadě mám pocit, že se pro open source staví čím dál vyšší zdi. Dříve stačilo projekt zveřejnit na vhodných místech. Dnes už abyste udržovali vlastní stránky. Navíc pokud ho chcete dostat více do Linuxu, abyste na kolenou prosili, přemlouvali a věnovali čas buď podlézáním balíčkovačům/autorům distribucí, případně sami přebalovali do x druhů balíčků. A nebo nechali návštěvníky zkompilovat Vaše zdrojáky, což většinu lidí dosti spolehlivě odradí.
Doporučuji nastavět ještě další zdi pro prosazení open source. Mimochodem, já jsem zatím byl spolehlivě odrazem od vydání všeho open source pro Linux co jsem kdy vytvořil z důvodů vyše uvedených. A z těchto důvodů publikuji hlavně projekty pro Windows, neb tam jsou zdi daleko nižší. Sranda je, že projekty pro WIndows jsou u mě v ubohé menšině ze všech.
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.mate na mysli google code, berlios, savannah, codeplex, kenai...?
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.programator, ktery neumi alespon trochu anglicky je imho oxymoron...
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.sorry, ale na ten FUD se mi nechtelo reagovat... ale je-li libo... proboha, co je za problem udelat nejakou webovou stranku se zakladnim popisem? webhosting je soucasti vyse zminenych sluzeb, vcetne podpory sluzeb jako diskuze, hlaseni chyb... pokud budete mit zajimavy projekt, urcite vam balicky udelaji sami uzivatele... nicmene, sance, ze se to tak stane, se znacne snizuje, pokud projekt vubec nezverejnite
Možná Vás to překvapí, ale já jsem se naučil anglicky až po deseti letech programování. A nikterak mi to vůbec nevadilo. Angličtina byla na nátlak toho, aby ch začal anglicky komentovat. První rok mě pak spoluprogramátoři na kolenou prosili, zda bych raději nekomentoval česky. Pak jsem to vzal vážně a naučil se anglicky pořádně.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.
Na další Vaše bludy už reagovat nebudu.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.tak vypravejte... nicmene, anglictina je programatorska lingua franca... a programovani neni jenom o buseni kodu...
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.a ja zajimave, ze treba me nekteri lide nabidli pomoc s balicky (sami od sebe) a nekteri dokonce poslali i patche... (za coz jsem jim teda vdecny)
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.naprosto fundamentalne jste nepochopil principy svobodneho software/open-source. vase predstava, ze date zdrojaky... a budete cekat, az vam lidi budou posilat upravy je malinko naivni... (nerknu-li zcestna)
2.7.2009 14:41
thingie | skóre: 8
No jasně, není nad lokální weby v jednom jazyce, úhrnem tak pro deset lidí na světě. Kdyby to tak hořelo, tak český překlad nějakého google code nebo něčeho je otázka jednoho odpoledne. Proč ale.
Překážky. Napsat README a pushnout to na github, třeba. Fakt překážka.
Myslím, že jste vůbec nepochopil o čem píšu. Až to pochopíte, zkuste použít tzv. „argumenty“. Do této doby, než je najdete, nenechte se prosím rušit.
3.7.2009 14:28
thingie | skóre: 8
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz