Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
... postarejte se, aby hosting ani doména domovské stránky dotyčného projektu jen tak nevypršely. Třeba tak, jako se to stalo VýletnímuKamošovi, který nové verze zveřejňoval pouze přes blbě mirrorovatelné fórum a kterému adresu před měsícem sebral PojďTáto. :-/
Tiskni
Sdílej:
VýletníKamoš == TrekBuddy
PojďTáto == GoDaddy
Už to dává smysl?
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.
Já sám jsem nechal mnoho projektů pláchnout doma, protože se mi nechtělo ještě bastlit a udržovat webové stránky. Dnes už stránky mám, ale dávám jen pomalu (není čas).
Upřímně, očekával jsem třeba od CZLUGu a od domény linux.cz, že se něčeho takového v oblasti Linuxu a českých projektů ujme v našich končinách.
V zásadě mám pocit, že se pro open source staví čím dál vyšší zdi. Dříve stačilo projekt zveřejnit na vhodných místech. Dnes už abyste udržovali vlastní stránky. Navíc pokud ho chcete dostat více do Linuxu, abyste na kolenou prosili, přemlouvali a věnovali čas buď podlézáním balíčkovačům/autorům distribucí, případně sami přebalovali do x druhů balíčků. A nebo nechali návštěvníky zkompilovat Vaše zdrojáky, což většinu lidí dosti spolehlivě odradí.
Doporučuji nastavět ještě další zdi pro prosazení open source. Mimochodem, já jsem zatím byl spolehlivě odrazem od vydání všeho open source pro Linux co jsem kdy vytvořil z důvodů vyše uvedených. A z těchto důvodů publikuji hlavně projekty pro Windows, neb tam jsou zdi daleko nižší. Sranda je, že projekty pro WIndows jsou u mě v ubohé menšině ze všech.
Myslím, že je daleko lepší, kdyby vznikaly souhrnné stránky jako třeba sourceforge.mate na mysli google code, berlios, savannah, codeplex, kenai...?
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.
Mám na mysli pro české autory neznalé angličtiny.programator, ktery neumi alespon trochu anglicky je imho oxymoron...
A z druhé strany všechny ty překážky co se nastavěly dalšího druhu, což jsem v příspěvku popsal.sorry, ale na ten FUD se mi nechtelo reagovat... ale je-li libo... proboha, co je za problem udelat nejakou webovou stranku se zakladnim popisem? webhosting je soucasti vyse zminenych sluzeb, vcetne podpory sluzeb jako diskuze, hlaseni chyb... pokud budete mit zajimavy projekt, urcite vam balicky udelaji sami uzivatele... nicmene, sance, ze se to tak stane, se znacne snizuje, pokud projekt vubec nezverejnite
Možná Vás to překvapí, ale já jsem se naučil anglicky až po deseti letech programování. A nikterak mi to vůbec nevadilo. Angličtina byla na nátlak toho, aby ch začal anglicky komentovat. První rok mě pak spoluprogramátoři na kolenou prosili, zda bych raději nekomentoval česky. Pak jsem to vzal vážně a naučil se anglicky pořádně.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.
Na další Vaše bludy už reagovat nebudu.
Řada programátorů umí anglicky velmi špatně. My, co děláme projekty trochu vzdálenější od linux kernelu a bashe, zároveň pro běžné lidi, a přitom ještě spadající do vývojářského bychom mohli vyprávět. Ten Váš oxymoron je docela v převaze.tak vypravejte... nicmene, anglictina je programatorska lingua franca... a programovani neni jenom o buseni kodu...
Ano, uživatelé všechno udělají. Zajímavé je, že já a asi sto dalších lidí, kteří dělají na projektech, že uživatelé ani nehli prstem.a ja zajimave, ze treba me nekteri lide nabidli pomoc s balicky (sami od sebe) a nekteri dokonce poslali i patche... (za coz jsem jim teda vdecny)
Jen malé procento projektů se těší tomu, že pro něj někdo vůbec hne prstem kromě hlášení chyb. A i u velkých projektů, užitečných a používaných jsem viděl, že prostě člověk přestal dávat zdrojáky, protože nikdo nepřispěl.naprosto fundamentalne jste nepochopil principy svobodneho software/open-source. vase predstava, ze date zdrojaky... a budete cekat, az vam lidi budou posilat upravy je malinko naivni... (nerknu-li zcestna)
No jasně, není nad lokální weby v jednom jazyce, úhrnem tak pro deset lidí na světě. Kdyby to tak hořelo, tak český překlad nějakého google code nebo něčeho je otázka jednoho odpoledne. Proč ale.
Překážky. Napsat README a pushnout to na github, třeba. Fakt překážka.
Myslím, že jste vůbec nepochopil o čem píšu. Až to pochopíte, zkuste použít tzv. „argumenty“. Do této doby, než je najdete, nenechte se prosím rušit.