Mikroblog: banky, přemýšejte trochu!

28.4.2012 00:06

Snad vždycky, když něco zařizuju v internet bankingu mě točí pár věcí:

Zaprvé, dyž zadávám trvalý příkaz, proč mě ani jedna z mých tří bank nechce dát datum splatnosti jeho první iterace na nepracovní den?! U všech dalších to dělají automaticky, ale u prvního se jim nechce.

Zadruhé je to různý význam termínu "datum splatnosti" z pohledu banky a toho, komu platím. Proč to nemůže být sjednoceno, ať to znamená totéž, nebo rozděleno do dvou různých termínů?

Zatřetí, když zadávám trvalý příkaz se splatností na začátku měsíce, vyloženě bych uvítal možnost zadat "datum připsání na účet příjemce" - tedy splatnost z pohledu příjemce. On je to celkem podstatný rozdíl, když člověk musí počítat s čtyřdenním rozptylem v datu odeslání.

A to po těch bankách ani nechci, aby využily možnosti počítačů třeba k "otagování" peněz stylem rezervuj tolik a tolik z výplaty na tato a tato inkasa apod...        

Komentáře

[Luboš Doležel (Doli)]

Nejvíc mě štvala Česká spořitelna. U plateb očekávám, že dorazí na cílový účet do 24 hodin pracovního dne. ČS ale dělá po určité večerní hodině pracovního dne tu sviňárnu, že vám nutí (a nenechá vás to změnit), aby platba byla odeslána až další den po půlnoci.

Takto pak transakci prodlouží.

Poslední sviňárna, co mi udělali, byla, že si za každý existující trvalý příkaz (TP) v době rušení účtu strhli poplatek. Navzdory tomu, že to ČNB považuje za nesprávné. To už ale byla opravdu ta poslední věc.

Mohl bych se ještě rozčilovat, že jsem si nechával převádět účet z Č. Budějovic do Prahy a nikdy se tak nestalo, nebo že mě na stržení poplatků za TP neupozornili a tvrdili mi, že na účtu stačí nechat stokorunu, ale všichni asi víme, co za srágoru tahle banka je. Je to takový "default", něco jako Internet Explorer, takže nějak to funguje, ale spokojenost nulová.

[default]

Nevím jak u spořitelny, ale u mbank, unicredit zadávám poslední příkaz před 20:00, na účtu příjemce je připsáno vždy kolem 9:00 následujícího dne.

[David Jaša]

A datum splatnosti trvalého příkazu, kdy mají peníze na účet příjemce dorazit prvního každého měsíce zadáváš na kdy?

[iljap]

V kazdej banke v noci bezi denna uzavierka. V zavislosti od velkosti banky zavisi, ako dlho bezi. Preto ked robite prikazy vecer vecer, spracuju sa az nasledujuci den. Dalsia vec je, ze tieto veci mozu zavisiet na legislative. U nas napr. Chodia medzibankove platby za jeden pracovny den, lebo to dostali nariadenim zo zakona (predpokladam, ze to je vdaka euru. Banky same by k takemu niecomu same od seba asi nepristupili).

[rastos]

V zavislosti od velkosti banky zavisi, ako dlho bezi.

Um, prečo to v dnešnej dobe (*) trvá dlhšie ako 5 minút?

*) banka si určite dokáže zaplatiť N jadrový stroj s haldou pamäte, SSD diskom, optickou sieťou atď atď, skrátka delo.

P.S.: to isté by ma zaujímalo v prípadoch ako sú valorizácie dôchodkov a podobné operácie.

[Ash]

Prostě chtějí mít své peníze pod dohledem, pod kontrolou ;)

[houska]

+1 ... zase na tom vydelavaj nic jinyho v tom neni

[Já]

V bance tohle dělá mainframe od IBM který zásadně nedokáže pracovat jinak, než v jedné obří dávce.

[rastos]

V bance tohle dělá mainframe od IBM

To ja vlastne asi pravda. Nič to ale nemení na tom, že nechápem prečo by spracovanie dát malo trvať tak dlho, ako banka tvrdí, že trvá.

[xkucf03]

V bance tohle dělá mainframe od IBM

Jak v které

[Käyttäjä 11133]

No jo, ale těch seriózních bank bez mainframe moc nebude... :)

[kavol]

nemyslel kolega spíše to, že IBM nemá monopol?

[Luk]

Bude. Skutečný mainframe u nás AFAIK používá jen KB, jinak v bankách bývá od IBM spíš AS/400 (iSeries, System i).

[Käyttäjä 11133]

Třeba Raifka má mainframe. Ten mainframe nemusí být přímo v té bance, stačí aby to bylo jako sdílený resource s matkou, což platí například právě pro tu raifku.

[xkucf03]

Zrovna u Rajfky je nejzajímavější eKonto a to běží na tom, co měla původně eBanka – což rozhodně mainframe není

[kavol]

Um, prečo to v dnešnej dobe (*) trvá dlhšie ako 5 minút?

protože clearing

... bavíme se stále v kontextu posílání peněz do jiné banky, že?

*) banka si určite dokáže zaplatiť N jadrový stroj s haldou pamäte, SSD diskom, optickou sieťou atď atď, skrátka delo.

LOL, představa nadupaného PCčka mě opravdu pobavila ...

[rastos]

LOL, představa nadupaného PCčka mě opravdu pobavila ...

Chápem, že ti to môže pripadať vtipné. Ha ha.Takže bankový sektor je iná liga, že? Kam sa hrabe nadupané PCčko. A napriek tomu, spracovanie trvá deň?

protože clearing

Pojem "clearing" mi je viac-menej jasný. Vieš moje obzory rozšíriť a objasniť, čo na tom clearingu toľko trvá?

[anonym]

A napriek tomu, spracovanie trvá deň?

S tímhle sentimentem souhlasím. Banky mají superhustý mainframy a fungují zoufale blbě, protože šetří na infrastruktuře a programátorech. Ne lidi, kteří by ty systémy provozovaly na obyčejném počítači, jsou k smíchu, ale banky jsou k smíchu.

Těch dat skutečně není tolik, ty operace nejsou zas tak těžké a zajistit absolutní spolehlivost je věc programu, který si bude data průběžně odkládat někam co nejdál -- mainframe se při povodních chová podobně špatně, jako ten nejlevnější notebook.

Pojem "clearing" mi je viac-menej jasný. Vieš moje obzory rozšíriť a objasniť, čo na tom clearingu toľko trvá?

Je to historická záležitost, tj. důvod je, aby banky nemusely urovnávat každou transakci, dělají to po várkách, které kdysi dávno bylo jednodušší zpracovávat. Takže čím déle se čeká na vyrovnání, tím víc je to jakoby výhodnější z pohledu nějakých těch pitomců, kteří si nevšimli, že existují počítače a internet.

Další důvod může být regulatorní, tím si ale nejsem úplně jistý. ČNB chce vědět, kolik je kde peněz, aby věděla, jestli banky splňují podmínky, ale nevím, jestli k tomuhle sledování nějak využívá to clearingové centrum.

[Kvakor]

Kdysi jsem na jednom (anglicky psaném) webu četl vysvětlení, napsané člověkem, co o sobě tvrdil, že pro nějako velkou banku kdysi pracoval. Sice prý dobře platili, ale hlavně z toho důvodu, že jeho práce spočívala v udržování a úpravách obludných programů v Cobolu, které běžely na obřím mainframu, emulujícím mainframe o několik generací před ním. A podobně konzervativní byl přístup banky i ke zbytku softwaru, psaném pro podmínky, které platili ještě v dobách předinternetových. Osobně mně to tenkrát přišlo přitažené za vlasy, ale jak teď si říkám, že to možná zas takový výmysl nebyl ...

PS: Jak to, že burzy zvládají transakce tak rychle, že se jejich klientům vyplatí mít své servery geograficky blízko serverů burzy, protože je omezuje dopravní zpoždění (protože kdo dřív přijde, ten dřív mele), zatímco mezibankovní transakce se u nás zúčtují rychlostí koňského posla?

[Vskutečnosti Saýc]

Protoze kdyz mas pomalou reakci na americke burze tak na to dojedes. Kdyz trva bankovni operace tyden v ceske bance, tak u tebe klienti stejne zustanou, protoze jsi prece ta ceska sporitelna.

[Käyttäjä 11133]

Protože algorithmic trading přináší zisk, kdežto clearování bankovních mezi bankami transakcí okamžitě ti jakožto zdrojové bance zisk nepřináší. :)

[luky]

Kdyz jsem studoval na FEL, tak tam byl kurz zameren na tyto mainframy a cvicici rikal o bankach to same.

[kavol]

A napriek tomu, spracovanie trvá deň?

S tímhle sentimentem souhlasím. Banky mají superhustý mainframy a fungují zoufale blbě,

ale prdlačky, nějaký kydy o výpočetním výkonu jsou pikatchovina, tady se fakt nebavíme o burzách, kde sejde na každý nanosekundě

kdybyste si pánové aspoň přečetli wiki ... "Hlavním rysem moderních mainframů není v první řadě výpočetní rychlost, ale spíše redundantní vnitřní návrh, který přináší vysokou spolehlivost, bezpečnost, široké možnosti připojení vstupně-výstupních zařízení, vysokou zpětnou kompatibilitu a schopnost práce s vysokou zátěží a masivní propustností."

protože šetří na infrastruktuře a programátorech.

... jistě, a proto se práce pro banky v IT má za zlatej důl

Těch dat skutečně není tolik, ty operace nejsou zas tak těžké a zajistit absolutní spolehlivost je věc programu, který si bude data průběžně odkládat někam co nejdál -- mainframe se při povodních chová podobně špatně, jako ten nejlevnější notebook.

dobře, jdeme kousek dál než na wiki

takže ... mluvíš o povodni světa? - no, pochybuju, že Noemovi by ty virtuální peníze k něčemu byly, takže asi ne ...

v tom případě umí tvůj nejlevnější notebook přemigrovat běžící úlohu do jinýho výpočetního centra, jakmile hrozí, že k němu dostoupá voda, a po opadnutí vody a výměně slabších kousků hw, co neuměly plavat, si tutéž úlohu zase vzít zpátky?

"mainframe" totiž dneska není jenom jedna velká krabice s vlastní elektrárnou, to je i o rozházení týhle "krabice" různě po světě tak, aby se furt virtuálně tvářila jako jedna a ta samá krabice

samozřejmě teda záleží, co si zákazník přeje a zaplatí ...

jo ještě k tomu "absolutní spolehlivost je věc programu" - hm, a jak ten program sám o sobě pozná hardwarovou chybu, případně jak si poradí, když pod ním ten hardware umře úplně?

- tady můžu opět odkázat na wiki, aspoň na anglické je o tom pár slov:

Mainframes also have execution integrity characteristics for fault tolerant computing. For example, z900, z990, System z9, and System z10 servers effectively execute result-oriented instructions twice, compare results, arbitrate between any differences (through instruction retry and failure isolation), then shift workloads "in flight" to functioning processors, including spares, without any impact to operating systems, applications, or users.

Pojem "clearing" mi je viac-menej jasný. Vieš moje obzory rozšíriť a objasniť, čo na tom clearingu toľko trvá?

Je to historická záležitost, tj. důvod je, aby banky nemusely urovnávat každou transakci, dělají to po várkách, které kdysi dávno bylo jednodušší zpracovávat. Takže čím déle se čeká na vyrovnání, tím víc je to jakoby výhodnější z pohledu nějakých těch pitomců, kteří si nevšimli, že existují počítače a internet.

ti pitomci si toho zajisté všimli, nicméně tak mě napadá ... neplatí se za tu službu náhodou něco?

- není potom výhodnější zaplatit za jedno použití denně, nežli za několik tisíc každou sekundu?

[Käyttäjä 11133]

v tom případě umí tvůj nejlevnější notebook přemigrovat běžící úlohu do jinýho výpočetního centra, jakmile hrozí, že k němu dostoupá voda, a po opadnutí vody a výměně slabších kousků hw, co neuměly plavat, si tutéž úlohu zase vzít zpátky?

A od kdy tohle IBM mainframe umí?

"mainframe" totiž dneska není jenom jedna velká krabice s vlastní elektrárnou, to je i o rozházení týhle "krabice" různě po světě tak, aby se furt virtuálně tvářila jako jedna a ta samá krabice

No jasně, a ty data růzě po světě replikuješ synchronně prostřednictvím kvantového zavěšení, viď?

jo ještě k tomu "absolutní spolehlivost je věc programu" - hm, a jak ten program sám o sobě pozná hardwarovou chybu, případně jak si poradí, když pod ním ten hardware umře úplně?

Například ve VMware prostředí pomocí FT.

[kavol]

v tom případě umí tvůj nejlevnější notebook přemigrovat běžící úlohu do jinýho výpočetního centra, jakmile hrozí, že k němu dostoupá voda, a po opadnutí vody a výměně slabších kousků hw, co neuměly plavat, si tutéž úlohu zase vzít zpátky?

A od kdy tohle IBM mainframe umí?

hm, měl jsem zato, že od dob, kdy je začalo dělat modulárně, čili tak někdy od konce sedmdesátých let?

- nevím, není to můj obor, použij Google ...

"mainframe" totiž dneska není jenom jedna velká krabice s vlastní elektrárnou, to je i o rozházení týhle "krabice" různě po světě tak, aby se furt virtuálně tvářila jako jedna a ta samá krabice

No jasně, a ty data růzě po světě replikuješ synchronně prostřednictvím kvantového zavěšení, viď?

kdo říká že synchronně?

- například u IBM GDPS/active-active mluví o nějakých sekundách ...

jo ještě k tomu "absolutní spolehlivost je věc programu" - hm, a jak ten program sám o sobě pozná hardwarovou chybu, případně jak si poradí, když pod ním ten hardware umře úplně?

Například ve VMware prostředí pomocí FT.

čti pořádně:

"jak ten program sám o sobě pozná hardwarovou chybu, případně jak si poradí, když pod ním ten hardware umře úplně?"

- s VMWare FT do toho už taháš další program a další hardware ...

[kavol]

LOL, představa nadupaného PCčka mě opravdu pobavila ...

Chápem, že ti to môže pripadať vtipné. Ha ha.Takže bankový sektor je iná liga, že? Kam sa hrabe nadupané PCčko. A napriek tomu, spracovanie trvá deň?

zpracování čeho konkrétně podle tebe trvá den?

- dojde mi telefonní kredit, někam nabuším pár čísel, přijdu o nějaký peníze z účtu, a obratem můžu volat dál (přičemž "obratem" je tak asi zhruba než se mi v browseru načte další stránka) ... například

protože clearing

Pojem "clearing" mi je viac-menej jasný. Vieš moje obzory rozšíriť a objasniť, čo na tom clearingu toľko trvá?

nejsem zaměstnanec ČNB, případně banky, co s tím má co do činění, takže ti obzory příliš nerozšířím, notabene když je ti všechno jasné :-p

každopádně řekl bych, že důvody jsou spíše "politické" než technické

například to, že o víkendech/svátcích normální platby nechodí, zcela jistě nebude způsobeno pomalostí počítačů ...

[Marián Kyral]

například to, že o víkendech/svátcích normální platby nechodí, zcela jistě nebude způsobeno pomalostí počítačů ...

Přesně, nad tím jsem se už několikrát pozastavoval. Ještě podivnější bylo (když jsem byl ještě u raifky), že jsem třeba zadal platbu o víkendu, jako datum splatnosti jsem byl nucen zadat pondělí, ale světe div se, platba (na jiný účet v raifce) se provedla v neděli odpoledne.

Přišel jsem na to náhodou, když jsem si zaplatil VIP u jabbimu a v neděli odpoledne jsem nečekaně obdržel zprávu, že VIP účet byl aktivován. Později jsem si to ještě několikrát ověřil. Buď to bylo klamání spotřebitele (datum splatnosti nelze zadat o víkendu) nebo dost nepříjemná chyba v jejich SW (zadám platbu na pondělí, v neděli večer ji chci zrušit a ono to už nejde).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

nejsem zaměstnanec ČNB, případně banky, co s tím má co do činění, takže ti obzory příliš nerozšířím, notabene když je ti všechno jasné :-p

každopádně řekl bych, že důvody jsou spíše "politické" než technické

O vnitrnim procesnim fungovani bank taky mnoho nevim, ale napada mne, zda to neni zpusobene proste tim, ze banka na realizaci tech prevodu musi sehnat rezervy a pripadne taky musi dojit k prevodu nejakych aktiv.

Tipoval bych, ze obvykle to neni problem a ty prevody se vyridi v ramci 'polstare' z povinnych minimalnich rezerv, ale pokud by dany den bylo hodne neocekavanych odchozich plateb a malo prichozich, pak by rozdil mohl prekrocit drzene rezervy a pak nekdo musi rozhodnout, kde likviditu potrebnou na realizaci odchozich plateb sehnat - pujcit od centralni banky, pujcit na mezibank. trhu, prodat nejaka nelikvidni aktiva.

[pavel]

Tady nejde jenom o počet jader a SSD. Není možné najednou všechno převést na SSD a navíc si nejsem jistý jestli by to až tolik pomohlo. Optimalizace pro HDD a obecně pro velký objem dat je asi největší problém IT dneška. Např. jenom seek disku při zápisu transakcí do databáze může zabrat i několik hodin za den. Můžu použít víc disků, ale roste mi složitost a hlavně cena toho systému neuvěřitelným způsobem. Systém co to zvládne za 5 minut nemá cenu v řádech milionů. A to nemluvím o tom, že bankovní systémy mají daleko vyšší nároky na integritu dat a spolehlivost služby. Už vidím jak budeš ječet, když někdo někde překopne kabel a ty si nebudeš moct ani vybrat z bankomatu, protože se to všechno započítává online.

Jinak s těmi připomínkami v blogu naprosto souhlasím. To není nic co by nešlo jednoduše implementovat.

[anonym]

Sorry, ale tomu prostě nevěřím. Když chtěl dát Google na web mapy, aby si je mohly zadarmo prohlížet miliony uživatelů, tak si taky mohl říct "hm, to je vlastně docela dost dat, to bude stát moc peněz". Ale nakonec to nějak vymysleli a funguje jim to. Naše banky si za své služby říkají peníze, nedávají nám je zadarmo za reklamu. A přesto nejsou schopné fungovat aspoň jako ten Google.

Co se bankomatu týče, zrovna předevčírem jsem vložil kartu do bankomatu ČS, ten půl minuty přemýšlel, pak spadnul do černé obrazovky s Windowsím kurzorem myši a kartu mi vrátil. Což je samozřejmě věc, která se může stát. Absolutní spolehlivost je jen výmluva, kterou si špatně placení programátoři velkých bank omlouvají svoji lenost.

[xkucf03]

Ale nakonec to nějak vymysleli a funguje jim to.

To je ale trochu jiná liga – v případě Twitteru, Facebooku, Google Map, Google vyhledávání atd. nevadí, když se občas něco vysere – nějaká data se ztratí nebo zdvojí, nebo se něco zpozdí (třeba jeden uživatel vloží komentář a ostatní ho vidí až za chvíli), nehraje se tu na přesný výsledek.

[Thorby]

Bohvie, či to bol pôvodný plán, ale mapové API od googlu bolo pred pár mesiacmi spoplatnené (cenník, príklad prebehlíkov)...

[luky]

To zpoplatneni je dost benevolentni - netyka se nekomerecnich aplikaci, aplikaci, ktere poskytuju verejne prospesnou sluzbu (predpoved pocasi atd.) a aplikaci, ktere generuji mene nez 25000 dotazu denne.

[Thorby]

jasné, to len tak pre doplnenie, že úplne bezpoplatkovo (alebo reklamovo) to v tom googli nevymysleli...

[josm]

no neviem... 4$ za 1000 dotazov mi príde v online svete celkom dosť...

[melkors]

... předevčírem jsem vložil kartu do bankomatu ČS, ten půl minuty přemýšlel, pak spadnul do černé obrazovky s Windowsím kurzorem myši a kartu mi vrátil. ...

Stastny to clovek. Me ondyno kartu sezral a udavil se s ni, takze jsem mel moznost sledovat boot do Windows 2.0 ... Horsi bylo, ze to byle pred vikendem, ja nemel hotovost a karta byla v ***

[Käyttäjä 11133]

Škoda, že zrovna ty karetní transakce (minimálně v ATM, ty přes terminál jsou zpravidla onlinové, ale nemusí to tak být vždycky) jsou plně onlinové.

[Marián Kyral]

Jo jo. Peníze se zablokují ihned, ale pak se čeká i více než týden, než se transakce zaúčtuje. Tam se snad čeká na poštovního holuba, který to přinese černé na bílem.

[Vskutečnosti Saýc]

Tam se ceka na pripadnou reklamaci, protoze odblokovat zablokovane penize je jednodussi nez je posilat zpatky. Ze to v systemu CR a toho jak maji vsichni debetni karty nedava moc smysl je druha vec.

[David Jaša]

V kazdej banke v noci bezi denna uzavierka. V zavislosti od velkosti banky zavisi, ako dlho bezi. Preto ked robite prikazy vecer vecer, spracuju sa az nasledujuci den.

A co je mi do toho? Ať mi tam napíšou obě data, jak stržení z mého účtu, tak připsání na příjemcův (to musí být v ČR tentýž den, jako vlastní převedení peněz mezi bankami, tudíž se to zjednodušuje na datum stržení z účtu a datum odeslání do příjemcovy banky).

[Luk]

K datu splatnosti - další legrace je, že se mění i legislativní definice pro daňové účely. Dřív, pokud byla daň splatná např. do 31. března, stačilo odepsání z účtu k tomuto datu. Nyní už to tak není a do 31. března musí být platba už na účtu správce daně (§ 166, odst. 1 daňového řádu).

[Michal Kubeček]

Ono to i dříve IIRC platilo jen pro fyzické osoby, a to ještě jen ty nepodnikající. Takže to prostě jen sjednotili pro všechny.

[Luk]

Není pravda - viz § 61, odst. 1 zákona o správě daní a poplatků před poslední novelizací.

[deafboy]

Odkedy používam Bitcoin (prevody od niekoľkých minút po 1 hodinu), tak ma čakanie na medzi-bankové prevody privádza do amoku. Hlavne keď potrebujem niekomu poslať v piatok malú čiastku za nejakú kravinu a on ju dostane až v pondelok. Prípadne ďalší extrém - predplatený cestovný lístok. Prevod som uskutočnil včera (piatok), a lístok bude platný až v stredu. Pritom prevody z iných bánk cez ich platobné brány (áno, každá má samozrejme svoju. prečo mať jednu keď môžeme mať 10?) trvajú pár minút.

[Käyttäjä 11133]

Kdyby se dala sehnat bitcoin platební karta tak bych neváhal :)

[josm]

No pri súčasnom boji proti pornografii, teroristom, pirátom a nízkym poplatkom by taká platobná karta bola vstupenka do väzenia...

[josm]

Keď človek potrebuje rýchlo poslať niekam peniaze, tak ho môže hodiť o zem. Ale vidieť, na čom im záleží, keď potrebujem pôžičku, tak mi len na základe príjmov bez všetkého aktivujú povolené prečerpanie, ale keď niečo skutočne potrebujem, tak je to jak sto rokov za opicami.

[kavol]

A to po těch bankách ani nechci, aby využily možnosti počítačů třeba k "otagování" peněz stylem rezervuj tolik a tolik z výplaty na tato a tato inkasa apod...

zrovna tohlento se dá ale docela jednoduše obejít - založím další účet, kam si příslušný díl výplaty nechám převést, a z toho pak inkasa platím

[Michal Kubeček]

Zadruhé je to různý význam termínu "datum splatnosti" z pohledu banky a toho, komu platím. Proč to nemůže být sjednoceno, ať to znamená totéž, nebo rozděleno do dvou různých termínů?

Odesílající banka nemůže principiálně ovlivnit to, kdy se peníze objeví na účtu příjemce. Může ovlivnit pouze to, kdy je odepíše z vašeho účtu a předá do clearingu. Teoreticky by sice bylo možné udělat to, že když zadáte splatnost, peníze se odešlou v takovém termínu, aby i při maximální zákonem povolené délce převodu byly na účtu příjemce včas, ale to by se zase nehodilo v jiných situacích (např. pokud potřebujete platbu odeslat, jakmile vám přijde platba od někoho jiného).

Na druhé straně příjemce platby nemůže zjistit, kdy jste peníze z účtu odeslal, takže on může kontrolovat pouze to, kdy se platba objevila u něj. Je tedy logické, že z jeho pohledu je splatnost deadline pro přijetí platby na jeho účet.

Mezi námi, současné úrokové sazby na běžných účtech jsou tak nízké, že odesláním platby o pár dnů dřív o žádnou závratnou částku nepřijdete, takže nevidím důvod, proč se snažit splatnost faktur šponovat na doraz.

Zatřetí, když zadávám trvalý příkaz se splatností na začátku měsíce, vyloženě bych uvítal možnost zadat "datum připsání na účet příjemce" - tedy splatnost z pohledu příjemce. On je to celkem podstatný rozdíl, když člověk musí počítat s čtyřdenním rozptylem v datu odeslání.

Stejný problém jako výše. Dokud bude existovat systém clearingu v současné podobě, tak tohle prostě už z principu zařídit nejde.

[xkucf03]

Dokud bude existovat systém clearingu v současné podobě, tak tohle prostě už z principu zařídit nejde.

Už si to říkám delší dobu – nějaká strana by si mohla dát do programu, že vytvoří prostředí, ve kterém bude možné provádět mezibankovní převody v řádu minut. Dost by to pomohlo podnikání v ČR a posunulo nás to dál.

[kavol]

Mezi námi, současné úrokové sazby na běžných účtech jsou tak nízké, že odesláním platby o pár dnů dřív o žádnou závratnou částku nepřijdete, takže nevidím důvod, proč se snažit splatnost faktur šponovat na doraz.

ten důvod je návaznost plateb - nelze odeslat peníze dříve než přijdou ... resp. tedy bylo by možno držet si preventivně zůstatek ve výši odpovídající odchozím platbám, ale pak se nebavíme o "pár dnů dřív", nýbrž o "furt", a tam ten rozdíl už může být docela zajímavý (peníze nejsou investovány jinde, nejde o úrok na běžném účtu, ale o to, co by mohly vydělat, kdyby byly někde jinde než na běžném účtu)

[Michal Kubeček]

ten důvod je návaznost plateb - nelze odeslat peníze dříve než přijdou

To je ale právě důvod spíš pro to, abych zadával datum, kdy má platba odejít.

[kavol]

ten důvod je návaznost plateb - nelze odeslat peníze dříve než přijdou

To je ale právě důvod spíš pro to, abych zadával datum, kdy má platba odejít.

ehm, bavíme se o dopravním prostředku anebo o hospodářském zvířeti?

pokud Dejva správně chápu, jeho při platbě zajímá především datum, kdy bude platba připsána příjemci

Vy mu navrhujete workaround, aby to neřešil a zaplatil dříve, čímž zajistí, aby příjemci přišla platba včas

jenomže aby pokryl různé krátké měsíce, svátky, výluky a jánevímco, musela by ten předstih být asi tak o týden

ovšem co když mu peníze, ze kterých chce platit, chodí méně než týden před datem, kdy mají být zase někde jinde? - jak mu v tomto pomůže zadání data, kdy má platba odejít, jestliže to datum je příliš brzy?

nebylo by v tom případě lepší právě aby zadával datum, kdy má platba příjemci přijít, a systém automaticky vyřešil nejpozdější možný termín, kdy platbu odeslat, což by v 99% případů splnilo návaznost, a v tom 1% by si to Dejv vyřešil jinak, buď včasným převedením peněz z jiného zdroje, nebo prostě zaplacením penále z prodlení, které nejspíše bude nižší, než nechat peníze ležet pořád na účtě neúročené, nevydělávající, jen jako rezervu pro včasný převod?

[Michal Kubeček]

Bavíme se o tom, že pokud potřebuju platbu odeslat až poté, co mi přijde jiná, pak řešením rozhodně není to, že místo data odeslání budu zadávat datum, kdy má být platba na účtu příjemce. Pokud ta příchozí platba přijde dostatečně včas na to, aby se stihla splatnost té druhé, pak nic nezkazím tím, že tu druhou odešlu, jakmile ta první přijde (nebo s rozumným předstihem, pokud je ten interval dlouhý). Pokud včas nepřijde, pak s tím stejně nic nenadělám a tím, že odešlu druhou platbu, jakmile přijde první, aspoň minimalizuji zpoždění.

Ano, bylo by skvělé, kdyby převod mezi bankami mohl trvat pár sekund nebo aspoň hodin. Stejně tak by bylo skvělé, kdyby litr benzínu nestál víc než 30 Kč. A oboje je asi tak stejně reálné v dohledné době očekávat.

[David Jaša]

Ano, bylo by skvělé, kdyby převod mezi bankami mohl trvat pár sekund nebo aspoň hodin.

To mě netrápí. Točí mě nepružnost okolo pravidelných plateb - může mi vyhovovat zadání platby jak podle data odeslání, tak podle data clearingu.

Bavíme se o tom, že pokud potřebuju platbu odeslat až poté, co mi přijde jiná, pak řešením rozhodně není to, že místo data odeslání budu zadávat datum, kdy má být platba na účtu příjemce.

Jo, správně by bylo zadat v bankovnicví událost "mzda", která by spustila trvalé příkazy (a v případě, že by nenastala do n-tého dne by se poslal varovný email/SMS). Nicméně to je mnohem více nové funkcionality než to, co jsem psal v blogu

[David Jaša]

Odesílající banka nemůže principiálně ovlivnit to, kdy se peníze objeví na účtu příjemce.

Přijímající banka musí připsat peníze na účet příjemce neprodleně, prakticky v den clearingu.

ale to by se zase nehodilo v jiných situacích (např. pokud potřebujete platbu odeslat, jakmile vám přijde platba od někoho jiného).

Co brání tomu, aby tam byla obě data a člověk nastavil to, které mu v daném případě více vyhovuje?

[xkucf03]

Zatřetí, když zadávám trvalý příkaz se splatností na začátku měsíce, vyloženě bych uvítal možnost zadat "datum připsání na účet příjemce" - tedy splatnost z pohledu příjemce.

A z čeho to ta banka má asi vyvěštit, když připsání na účet příjemce nezávisí jen na ní? (leda při převodu v rámci jedné banky, ale ten je většinou okamžitý)

[David Jaša]

Ze zákona 284/2009 Sb.:

---

§ 110:

Lhůta pro připsání peněžních prostředků na platební účet příjemce

Poskytovatel příjemce

a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce nebo,

b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici

neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu nebo o platební účet vedený v měně jiného než členského státu, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce.

---

tedy prakticky v den clearingu.

[Nicky726]

A co teprv putující trvalé příkazy. Člověk si je nastaví na 15. den, aby byla jistota, že tam budou peníze, ale konjunkce planet (asi vyjdou nějaké víkendy) je přesune po pár měsících klidně na samý začátek měsíce, a pak se to diví, že tam požadovaná částka není… Jako by to o tom víkendu nemohlo odejít bo co, když běžný příkaz odejde.

[jozka]

Me spis u banek sere jina vec. Nejlepsi zabezpeceni je podle nich mobil, coz je pro mne dost na pikacu.

[Josef Kufner]

Co se ti na tom nelíbí? Zaslání jednorázového hesla jiným kanálem mi přijde celkem dost bezpečné.

[David Jaša]

Jestli se to jednorázové heslo posílá na stejný smártfoun, jako ze kterého se do bankovnictví leze, zabezpečení se zredukuje opět na jeden faktor...

[Ash]

A když ti přes rameno bude koukat někdo, kdo umí rychle psát, míra zabezpečení se opět snižuje. Vše je o lidech.

[jozka]

Predpoklad, ze kazdy ma telefon?

[pavlix]

A odděleně od něj počítač.