Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Před 5 lety jsem začínal na tenkrát ještě Mandrake (dnešní Mandriva). Vzpomínám, jak jsem to pouštěl na nějaké stařičkém Pentiu 233 s 32 Mb RAM, 3 GB disk, pouštělo se to snad 10 minut
. Děs běs. Pak jsem zkoušel Kubuntu, pak Ubuntu, ale vždycky vydržely tak půl roku a šli z disku. Jak to nebylo LTS, němělo to dlouhou "trvanlivost". No a pak jsem si řekl co prubnout ten opěvovaný Debian, stejně z toho všechny ti ...bunťáci vycházej.
Tak jsem nejříve zkoušel Debian Lenny ..tenkrát ještě v testingu. A konečně jsem poznal stabilitu a funkčnost GNU/Linux. Dodnes je na mém stařičkém PC, přeci jen v podstatě jedině tam zůstalo staré dobré KDE3 v použitelném stavu. Což se o Archu říci nedá. Přeci jen na KDE4 žere o hodně víc paměti, při stejné rychlosti vykreslování a s mými 512 Mb RAM, to není zrovna labůžo.Nedávno jsem si koupil nový notebook Asus F3Q s 2 GB RAM a ze začátku jsem na něm chtěl naivně používat Debian. Tato distribuce je ve všech ohledech opravdu jednoduchá jak žebřiňák, ale svou aktuálností dost pokulhává. Abych to zkrátil, nějdřív tam sídlila Větev stable..fungovalo celkem dost věcí, ale nebylo to ono. Pak sem tam vrazil Sida (unstable) vše frčelo dobře,ale už mě to samosřejmě "nutilo" KDE4, no tak něco programů bylo ještě KDE3, a halt KDE4 nějaká verze 4.2 myslím, byl ještě takový nedodělek...Až před nedávnem jsem na Abclinuxu viděl zprávu KDE 4.3...konečně použitelné KDE, nebo tak nějak...Koukám do repo Debianu Sid a tam kulový......stále 4.2.x...starý Amarok a Kaffeine. V komentářích sem se dočetl o Archlinuxu, který už měl samo v repo KDE 4.3 a nový Amarok....Proběhla instalace Archu po Debianu Sid a od té doby velká spokojenost....poslední stabilní verze, a hlavně Aur přes Yaourt...to je dokonalost sama.....Arch forever!!!
Tiskni
Sdílej:
No dobrý no, až na to, že se to nedá číst...
Tyjo, co vy stěma *buntu děláte, že se vám vždycky rozeserou ? :)
Aspoň že mi nikdo neblokuje autokonfiguraci
Jinak taky mě to štve, zato v Gentoo mi to přijde vyřešený dobře...
Co se týče konfigurace sítě, tak je obrovská katastrofa hlavně Debian...
Co se týče konfigurace sítě, tak je obrovská katastrofa hlavně Debian...
Blbost. /etc/network/interfaces je velmi přehledný soubor. Ukázka:
auto lo iface lo inet loopback auto eth0 iface eth0 inet static address 192.168.1.25 netmask 255.255.255.0 gateway 192.168.1.254
Takže tady netvrďte takový nesmysly.
1) nefunkční volby (například je tam volba k tomu, aby po DHCP posílal svůj hostname, která nedělá vůbec nic)
2) pletení adres, routingu a DNS dohromady
O přehlednosti může mluvit jenom ten, co nic jinýho neviděl...
/etc/resolv.conf, jinak je dobrý, že je to pohromadě.Co se týká tý přehlednosti, tak jsem měl tu možnost vidět, jak se síť nastavuje v Slackwaru a musím říct, že je to hodně podobný Debianu.
- DNS se normálně nastavuje v
/etc/resolv.conf, jinak je dobrý, že je to pohromadě.
A co adresy nebo routing? Nastavení několika adres na jednom rozhrání je v debianu šílenost, nějakýho trošku neobyčejnýho routingu taky...
Mě by to taky zajímalo. Já používám Ubuntu už docela dlouho (od 6.06), v některých vydáních používám i nějaký software s PPA repozitářů, a rozbít se mi to ještě nepovedlo...
DEB based, co cakas?
Tak nejak :). Ale systém to nie je zlý, už ho mám 2 roky a stále to beží.
I když stále přemítám nad FreeBSD, ale výtečnost Archu mne drží u Linuxu. Nebýt právě Arch Linuxu, tak už jsem se s tímto jádrem rozloučil.
Nápodobně. Akorát myslím, že bych dokázal používat i Gentoo...
V Archu si přece jen člověk kompiluje jen to, co chce
A hlavně jsou PKGBUILDy ohromně přehledné a jednoduché - ve srovnání s Gentoo nebo FreeBSD je zvládne napsat i mimino (nebo já
)
A hlavně jsou PKGBUILDy ohromně přehledné a jednoduché - ve srovnání s Gentoo nebo FreeBSD je zvládne napsat i mimino (nebo jáMimino možná, já beztak ne)
(gentoo zvládám slušně, ale nenapíšu si ani pořádnej bash skript bez tuny dokumentace a googlení
)
Mimino možná, já beztak neNo, když to zvládám já, tak už to zvládne úplně každý
Funguje něco jako "emerge -auD world --resume" a děcka spát můžou, pak se zase namountuje dev a proc a jede se dál.
Ubuntu mne překvapilo, jak moc dobře je použitelné. Přesto jsem zvědavej, jak se pochlapim s gentoo, až budu mít čas, na 64bitu. Čili dřív jsem kompiloval z Mandrivy, teď to bude z ubuntu.
jinac kde3 muzes mit i na archu, ale neni moc udrzovany, budes mu muset venovat trochu vic pece ...
preco mu viaceri hovorite, "to nadsenie ta prejde", "uvidime za pol roka"...
s tym nadsenim by som to pochopil, uzivatelia prechadzajuci na arch byvaju naozaj nadseni. 
myslite si, ze vela uzivatelov potom od archu odchadza? ja sam som ho nejaky cas pouzival, ale potom sa mi uz nechcelo vsetko nastavovat... zlenivel som. aj ked po skusenostiach s inymi distrami premyslam, ze sa k nemu vratim.
inak ja som mal na debian strasnu smolu (alebo to nebola smola?)
vravi sa, ze debian testing je stabilnejsi, ako ine stable distra. tak som si ho nainstaloval (nechcel som mat take stare baliky, ako su v lenny).
ale najskor som nemal 24 bitovu farebnu hlbku, ale asi len 16, maximalizovane okno sa mi schovavalo za panel, blbol network manager.. tych chyb bolo na moje prekvapenie viac. po nejakom case som to dal prec, pretoze som nebol spokojny.
neskor som sa rozhodol zopakovat pokus. znova testing, tentoraz KDE. znova viacetro chyb. nefungovala zmena podsvietenia display-u (co ma najviac hnevalo a bez toho sa robi zle), znova nizka farebna hlbka, po logoute zostane v konzole (nenabehnu X), zvysok boli len drobnosti, bez ktorych prezijem, alebo si to dorobim sam - multimedialne tlacidla na ovladanie hlasitosti nefungovali a takisto tlacidla back, forward, uspavanie.. (co v inych distrach nie je problem).
po poslednom update sa nastastie backlight a farebna hlbka opravili, takze je to ok.
su to len moje skusenosti? bol som prekvapeny, pretoze som ocakaval dobre urobenu, stabilnu distribuciu, ktoru som si vybral a u ktorej som chcel zostat dlho.