Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Před 5 lety jsem začínal na tenkrát ještě Mandrake (dnešní Mandriva). Vzpomínám, jak jsem to pouštěl na nějaké stařičkém Pentiu 233 s 32 Mb RAM, 3 GB disk, pouštělo se to snad 10 minut
. Děs běs. Pak jsem zkoušel Kubuntu, pak Ubuntu, ale vždycky vydržely tak půl roku a šli z disku. Jak to nebylo LTS, němělo to dlouhou "trvanlivost". No a pak jsem si řekl co prubnout ten opěvovaný Debian, stejně z toho všechny ti ...bunťáci vycházej.
Tak jsem nejříve zkoušel Debian Lenny ..tenkrát ještě v testingu. A konečně jsem poznal stabilitu a funkčnost GNU/Linux. Dodnes je na mém stařičkém PC, přeci jen v podstatě jedině tam zůstalo staré dobré KDE3 v použitelném stavu. Což se o Archu říci nedá. Přeci jen na KDE4 žere o hodně víc paměti, při stejné rychlosti vykreslování a s mými 512 Mb RAM, to není zrovna labůžo.Nedávno jsem si koupil nový notebook Asus F3Q s 2 GB RAM a ze začátku jsem na něm chtěl naivně používat Debian. Tato distribuce je ve všech ohledech opravdu jednoduchá jak žebřiňák, ale svou aktuálností dost pokulhává. Abych to zkrátil, nějdřív tam sídlila Větev stable..fungovalo celkem dost věcí, ale nebylo to ono. Pak sem tam vrazil Sida (unstable) vše frčelo dobře,ale už mě to samosřejmě "nutilo" KDE4, no tak něco programů bylo ještě KDE3, a halt KDE4 nějaká verze 4.2 myslím, byl ještě takový nedodělek...Až před nedávnem jsem na Abclinuxu viděl zprávu KDE 4.3...konečně použitelné KDE, nebo tak nějak...Koukám do repo Debianu Sid a tam kulový......stále 4.2.x...starý Amarok a Kaffeine. V komentářích sem se dočetl o Archlinuxu, který už měl samo v repo KDE 4.3 a nový Amarok....Proběhla instalace Archu po Debianu Sid a od té doby velká spokojenost....poslední stabilní verze, a hlavně Aur přes Yaourt...to je dokonalost sama.....Arch forever!!!
Tiskni
Sdílej:
No dobrý no, až na to, že se to nedá číst...
Tyjo, co vy stěma *buntu děláte, že se vám vždycky rozeserou ? :)
Aspoň že mi nikdo neblokuje autokonfiguraci
Jinak taky mě to štve, zato v Gentoo mi to přijde vyřešený dobře...
Co se týče konfigurace sítě, tak je obrovská katastrofa hlavně Debian...
Co se týče konfigurace sítě, tak je obrovská katastrofa hlavně Debian...
Blbost. /etc/network/interfaces je velmi přehledný soubor. Ukázka:
auto lo iface lo inet loopback auto eth0 iface eth0 inet static address 192.168.1.25 netmask 255.255.255.0 gateway 192.168.1.254
Takže tady netvrďte takový nesmysly.
1) nefunkční volby (například je tam volba k tomu, aby po DHCP posílal svůj hostname, která nedělá vůbec nic)
2) pletení adres, routingu a DNS dohromady
O přehlednosti může mluvit jenom ten, co nic jinýho neviděl...
/etc/resolv.conf, jinak je dobrý, že je to pohromadě.Co se týká tý přehlednosti, tak jsem měl tu možnost vidět, jak se síť nastavuje v Slackwaru a musím říct, že je to hodně podobný Debianu.
- DNS se normálně nastavuje v
/etc/resolv.conf, jinak je dobrý, že je to pohromadě.
A co adresy nebo routing? Nastavení několika adres na jednom rozhrání je v debianu šílenost, nějakýho trošku neobyčejnýho routingu taky...
Mě by to taky zajímalo. Já používám Ubuntu už docela dlouho (od 6.06), v některých vydáních používám i nějaký software s PPA repozitářů, a rozbít se mi to ještě nepovedlo...
DEB based, co cakas?
Tak nejak :). Ale systém to nie je zlý, už ho mám 2 roky a stále to beží.
I když stále přemítám nad FreeBSD, ale výtečnost Archu mne drží u Linuxu. Nebýt právě Arch Linuxu, tak už jsem se s tímto jádrem rozloučil.
Nápodobně. Akorát myslím, že bych dokázal používat i Gentoo...
V Archu si přece jen člověk kompiluje jen to, co chce
A hlavně jsou PKGBUILDy ohromně přehledné a jednoduché - ve srovnání s Gentoo nebo FreeBSD je zvládne napsat i mimino (nebo já
)
A hlavně jsou PKGBUILDy ohromně přehledné a jednoduché - ve srovnání s Gentoo nebo FreeBSD je zvládne napsat i mimino (nebo jáMimino možná, já beztak ne)
(gentoo zvládám slušně, ale nenapíšu si ani pořádnej bash skript bez tuny dokumentace a googlení
)
Mimino možná, já beztak neNo, když to zvládám já, tak už to zvládne úplně každý
Funguje něco jako "emerge -auD world --resume" a děcka spát můžou, pak se zase namountuje dev a proc a jede se dál.
Ubuntu mne překvapilo, jak moc dobře je použitelné. Přesto jsem zvědavej, jak se pochlapim s gentoo, až budu mít čas, na 64bitu. Čili dřív jsem kompiloval z Mandrivy, teď to bude z ubuntu.
jinac kde3 muzes mit i na archu, ale neni moc udrzovany, budes mu muset venovat trochu vic pece ...
preco mu viaceri hovorite, "to nadsenie ta prejde", "uvidime za pol roka"...
s tym nadsenim by som to pochopil, uzivatelia prechadzajuci na arch byvaju naozaj nadseni. 
myslite si, ze vela uzivatelov potom od archu odchadza? ja sam som ho nejaky cas pouzival, ale potom sa mi uz nechcelo vsetko nastavovat... zlenivel som. aj ked po skusenostiach s inymi distrami premyslam, ze sa k nemu vratim.
inak ja som mal na debian strasnu smolu (alebo to nebola smola?)
vravi sa, ze debian testing je stabilnejsi, ako ine stable distra. tak som si ho nainstaloval (nechcel som mat take stare baliky, ako su v lenny).
ale najskor som nemal 24 bitovu farebnu hlbku, ale asi len 16, maximalizovane okno sa mi schovavalo za panel, blbol network manager.. tych chyb bolo na moje prekvapenie viac. po nejakom case som to dal prec, pretoze som nebol spokojny.
neskor som sa rozhodol zopakovat pokus. znova testing, tentoraz KDE. znova viacetro chyb. nefungovala zmena podsvietenia display-u (co ma najviac hnevalo a bez toho sa robi zle), znova nizka farebna hlbka, po logoute zostane v konzole (nenabehnu X), zvysok boli len drobnosti, bez ktorych prezijem, alebo si to dorobim sam - multimedialne tlacidla na ovladanie hlasitosti nefungovali a takisto tlacidla back, forward, uspavanie.. (co v inych distrach nie je problem).
po poslednom update sa nastastie backlight a farebna hlbka opravili, takze je to ok.
su to len moje skusenosti? bol som prekvapeny, pretoze som ocakaval dobre urobenu, stabilnu distribuciu, ktoru som si vybral a u ktorej som chcel zostat dlho.