Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Vyfasoval jsem modem od Axesstel - MV110H s pripojenim CDMA od O2 a po par nezdarech se konecne pripojil. Jak?
$lsusb
Bus 004 Device 004: ID 1726:1000
dmesg nevypisoval nic dobreho, ale po chvilce hledani jsem zjistil, ze v mem jadre (tou dobou cca 2.6.19..) neni v modulu usbserial podpora tohoto modemu napsana. zde jsem se dozvedel, ze od 2.6.25.rc3 by mela fungovat. Prekompiloval jsem tedy nejnovejsi jadro (tou dobou 2.6.25.2) a dmesg konecne zacal vypisovat toto:
usb 4-1: new full speed USB device using uhci_hcd and address 4
usb 4-1: configuration #1 chosen from 1 choice
option 4-1:1.0: GSM modem (1-port) converter detected
usb 4-1: GSM modem (1-port) converter now attached to ttyUSB0
option 4-1:1.1: GSM modem (1-port) converter detected
usb 4-1: GSM modem (1-port) converter now attached to ttyUSB1
usb 4-1: New USB device found, idVendor=1726, idProduct=1000
usb 4-1: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=5
usb 4-1: Product: AXESSTEL DATA MODEM
usb 4-1: Manufacturer: AXESSTEL CO., LTD.
usb 4-1: SerialNumber: A00000000100
Pak jsem jednoduse chtel pouzit kppp na /dev/ttyUSB0, lec vypisoval nejaky unknown error a zadny srozumitelny popis chyby jsem nedohledal. Zacal jsem tedy hezky od piky a to takhle:
/etc/ppp/peers/cdma:
debug
/dev/ttyUSB0
921600
noipdefault
defaultroute
ipcp-accept-local
lcp-echo-interval 60
lcp-echo-failure 5
usepeerdns
nopcomp
noauth
noaccomp
nodetach
user "601XXXXXX@etcz"
connect "/usr/sbin/chat -s -S -V -t 5 -f /etc/ppp/cdma.chat"
/etc/ppp/cdma.chat :
'' ''
'' 'ATZ'
'OK' 'ATI'
'OK' 'ATDT#777'
'CONNECT' 'ATO'
/etc/ppp/chap-secrets:
# Secrets for authentication using CHAP
# client server secret IPaddresses
"601XXXXXX@etcz" * "HESLO" *
Pak uz jenom $pon cdma
a modem se slavnostne pripojil. Stale jsem vsak nikam nepingal a po chvilce zjistil ze nefunguje pouze preklad.Mozna parametrem "userpeerdns", kazdopadne nemel jsem chut to zkoumat, tak jsem z vypisu "$pon cdma" zjistil nameserver a pripsal ho do /etc/resolv.conf. Ted to funguje, jak ma. Pravidelne se po necinnosti viditelne odpoji a jakmile zaznamena dalsi pokus o data, automaticky se v mziku pripoji a funguje. Asi je to nejaka setrici feature, ci dusledek spatneho nastaveni :)
Tiskni
Sdílej:
# /etc/ppp/ip-up
# mv /etc/resolv.conf /etc/resolv.conf.pppsave ;
# install -m 644 /etc/ppp/resolv.conf /etc/resolv.conf
#/etc/ppp/ip-down
# mv /etc/resolv.conf.pppsave /etc/resolv.conf
. Jinak asi si tvoji knizku koupim vypada zajimavje, myslis ze po precteni ze me bude kernel hacker?
Co si pouzival za ovladac.
usbserial
Btw. podle tve paticky by sis pripadny BUG mel umet opravit neJedna věc je umět (což bych snad opravdu uměl), druhá pak mít na to čas a náladu. A ty jsem zatím nenašel.
Jinak asi si tvoji knizku koupim vypada zajimavjeDíky za zájem
myslis ze po precteni ze me bude kernel hacker?Jak se přímo v knize dočteš, jejím přečtením se z nikoho kernel hacker nestane. Ani já se jím necítím. To, že jsem napsal a naportoval pár ovladačů (které ani nejsou v žádném veřejném stromě), že jsem napsal nějaké články a tuto knihu, že jsem strávil spoustu času bádáním ve zdrojácích a všemožnými experimenty, ani to ze mě pořád nedělá kernel hackera. To bych se musel ještě móóóc učit, móóóc učit...
Kniha je spíš takovým průvodcem skrz kernel (z různých pohledů), co všechno dokáže, co se s ním dá dělat a tak podobně. Je to hlavně pro inspiraci, ovšem i tento decentní přehled narostl do obřích rozměrů (co se týká počtu stránek) - což je důkaz toho, jak velké dílo Linux je.