Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Není tomu tak dávno, kdy jsem byl postaven do situace si nějak zajistit elektrickou energii pro svou domácnost. Obec mi z důvodů, po kterých jsem raději ani nepátral, nevydala stavební povolení pro přivedení přípojky odbornou firmou. Vyřešil jsem to tedy ostrovním hybridním fotovoltaickým systémem. Pro řešení budoucí plné automatizace fotovoltaického systému jsem potřeboval nahlédnout na chování systému a tedy začít pozorně sledovat jeho provoz v průběhu času.
První částí měření systému je měření napětí na fotovoltaických panelech, které zásobují domácnost elektrickou energií a také dobíjejí baterie, když svítí během dne slunce. Na základě měření napětí na bateriích pak lze odhadnout zbývající kapacitu baterií, které zásobují elektrickou energií domácnost během noci, nebo když je zataženo. Díky měření napětí na bateriích lze také rozpoznat dobíjení z alternativního zdroje, tedy v mém případě benzinové elektrocentrály. Ta je v provozu v případě, že fotovoltaika nemá kde brát energii, což se pochopitelně častěji stane v zimě, kdy jsou jasné slunečné dny spíše vyjímkou, nebo když je déle zataženo.
Pro měření jsem vybral produkt Velleman PCS10, což je čtyřkanálový datalogger s komunikací přes USB pro měření napětí v několika rozsazích. Pro mé potřeby je využit měřící rozsah 0 - 30V. Dva kanály slouží pro měření napětí na oddělených větvích baterií, které jsou celkem dvě, 200Ah a 400Ah. Zbývající dva kanály slouží pro měření napětí na fotovoltaických panelech, které s východem slunce stoupne z nuly na provozní napětí a se západem opět klesne na nulu. Rozsah měření modulu Velleman PCS10 je v základním stavu po zapnutí 0 - 30V a výsledky měření modul odesílá na USB port jednou za 10 ms, což znamená 100 vzorků měření na kanál za sekundu. Měří se současně všechny 4 vstupní kanály.
Jak už to tak bývá, pro PCS10 je plná podpora jen pro Windows, což se právě teď pokouším změnit. Na CD dodávaném s PCS10 je .DLL knihovna pro vývoj vlastních aplikací, což je perfektní. Pod Wine na Linuxu se mi ale nepodařilo rozchodit USB podporu tak, aby si DLL dokázalo na USB porty skrze wine sáhnout. Z tohoto důvodu jsem začal jako naprostý "Linux-USB-BFU.deb" zkoumat jak komunikovat s USB zařízením na Linuxu přímo. Linux je systém, který mi plně vyhovuje a proto jeho volba i v tomto případě.
Linux (u mě konkrétně distribuce Ubuntu ve verzi 10.10) umožňuje komunikaci s USB rozhraním velmi jednoduše pomocí zařízení zvaného /dev/usb/hiddevX, nebo /dev/hidrawX. Při testování jsem na některých PC (kupodivu stejná verze Ubuntu, tedy i kernelu a plně zaktualizováno) narazil na problémy při čtení ze zařízení hiddev. Zařízení po nějakém čase z pro mě dosud neznámých důvodů přestalo posílat data a bylo nutno provést čtení nové, které se ale také po čase z ničeno nic zastavilo. Vygooglil jsem, že to je díky tomu, že kernel z nějakého důvodu zařízení zresetuje a v tom okamžiku se čtení dat ze zařízení blokne. U zařízení typu hidraw jsem tento problém nepozoroval.
Jelikož mám rád PHP, napsal jsem si v tomto jazyce dvě jednoduché funkce. Jedna má za úkol najít na USB zařízení typu hidraw s ID 10cf:8047, což je stavebnice modulu Velleman PCS10 pod označením K8047. ID 10cf jsou produkty společnosti Velleman. Pokud je zařízení nalezeno, pak druhá uvedená funkce načte 1600 bajtů z tohoto zařízení. PCS10 posílá sekvence osmi bajtů. Formát je
TT TT CH1 CH2 CH3 CH4 00 00
TT TT = LSB a MSB hodnota časovače na interním PIC obvodu, který je jádrem PCS10.
CH1 - CH4 = výstupní hodnoty z osmibitových A/D převodníků. 0 = 0V, 255 = 30V, nebo mimo rozsah.
Dva poslední bajty jsou dle dokumentace rezervovány.
#!/usr/bin/php <? // ------------------------------------------- function Velleman_FindUSBDevice() // ------------------------------------------- { $ret=false; if (is_array($qx=glob("/sys/bus/usb/drivers/usbhid/*:*"))) { reset($qx); while ($cc=each($qx)) { if ((is_dir($qd=$cc["value"])) and (is_file($qf=$qd."/uevent")) and ($qf=file_get_contents($qf))) { $qq=explode("\n",$qf); reset($qq); while ($cc=each($qq)) { $cx=explode($ch="=",$cc["value"]); $qk=array_shift($cx); $qv=implode($ch,$cx); if (($qk=="PRODUCT") and ($cx=explode("/",$qv)) and ($cx[0].":".$cx[1]=="10cf:8047")) { ob_start();system($qc="ls ".$qd."/*/hidraw/");$xout=ob_get_clean(); if ($qx=file_exists($udev="/dev/".array_shift(explode("\n",$xout)))) { echo "Velleman found at ".$udev."\n"; $ret=$udev; break; } } } } if ($ret) break; } } return $ret; } // ------------------------------------------- function Velleman_ReadVoltage() // ------------------------------------------- { $ret=array(); if ($udev=Velleman_FindUSBDevice()) { $seconds=2; $qdata=array(); $chsum=array(); $bytes=800*$seconds; echo "Reading ".$bytes." bytes from USB recorder.\n"; $cdata=file_get_contents($udev,false,null,-1,$bytes); $qd=array(); while($cdata!="") { $qxx=substr($cdata,0,8); $cdata=substr($cdata,8); if (strlen($qxx)==8) { $chsum[1][]=$ch1=ord($qxx[2]); $chsum[2][]=$ch2=ord($qxx[3]); $chsum[3][]=$ch3=ord($qxx[4]); $chsum[4][]=$ch4=ord($qxx[5]); $qdata[($qxx[1]<<8)+$qxx[0]]=array( "ch1"=>$ch1, "ch2"=>$ch2, "ch3"=>$ch3, "ch4"=>$ch4, ); } } $chout=array(); for ($ii=1;$ii<=4;$ii++) { $qc=count($chsum[1]); $qk="ch".$ii; $qv=0; if ($qc>0) $qv=30/255*array_sum($chsum[$ii])/$qc; $chout[$qk]=$qv; } $ret=$chout; } else echo "No Velleman USB Recorder found.\n"; return $ret; } // example $data=Velleman_ReadVoltage(); var_dump($data); ?>
Jelikož mě zajímá dlouhodobý průběh v čase, spouštím měření jednou za 2 minuty. Jak jsem již výše uvedl, načte se 1600 bajtů, což znamená 8 bajtů * 2 sekundy x 100 mereni = 8 x 2 x 100 = 1600. Načtených 200 měření zprůměruji a vrátím výsledek. Data předávám vynikajícímu nástroji pro kreslení grafů s názvem rrdtool. Výsledek pak vypadá například takto, konkrétně se jedná o první graf s názvem FV Voltage.
K automatizaci mi tedy už zbývá jen měření proudu, které lze řešit obdobně odpovídajícími proudovými senzory (hallova sonda) s převodem proud - napětí a opět Velleman PCS10
Hope it helps!
Tiskni
Sdílej:
A co třeba libusb? Celkem jednoduchý způsob komunikace po USB z user-space.
Ale snažím se alespoň o takové ty nabíječky na telefonZrovna spinane nabijecky na telefon obvykle prakticky nic nezerou (kdyz se nenabiji).
Ale je to starší Pentium 4, když se tam nic nedělá, moc velkou spotřebu mít nebudeDobry vtip.
Kolik? Starý AthlonXP mi zral 100W, toto si řekne o 83W. IMHO v pohodě.
Prijdu, pohnu s mysi a jsem tam kde jsem vcera prestal.Doporučil bych s2ram i tady…
dal jsem alespoň 5W spořivky, měli tam 60W žárovičkyCo to je za zářivky (to chci!)? Ještě jsem neviděl 5W zářivku, která by měla 700 lm (a to nemluvím o tom, že pro subjektivní vjem stejného osvětlení musím mít zářivku o trochu výkonnější než žárovku, protože ta zářivka asi září na vlnových délkách, na které nemám oko tak citlivé… ale to může být u každého jinak)
nemyslím tím, že si vyrobím z patice a ledek takovou věc sám -- i když by to nebyl problém, ale raději chci řešení "hned"Pokud budeš napájet z akumulátorů, tak bych vlastní řešení doporučoval. Jednak většina hotových bude asi na 230V~ a druhak bývají tyto „hotové“ dost odfláknuté.
a to nemluvím o tom, že pro subjektivní vjem stejného osvětlení musím mít zářivku o trochu výkonnější než žárovku, protože ta zářivka asi září na vlnových délkách, na které nemám oko tak citlivé… ale to může být u každého jinakE-e.
a to nemluvím o tom, že pro subjektivní vjem stejného osvětlení musím mít zářivku o trochu výkonnější než žárovku, protože ta zářivka asi září na vlnových délkách, na které nemám oko tak citlivéUdaj v lumenech by mel s tim pocitat (vazi se to podle vlnove delky), ale nejspis kazde oko v tom ohledu muze byt trosku jine.
Ještě pár věcí by mě zajímalo:
Žádný Intel, žádné AMD (a nebo aspoň jen v nejnutnějších případech z důvodu zpětné kompatibility). ARM, MIPS v podobě TouchBooku, BeagleBoardu, PandaBoardu, kdejakých APKdyz k tomu pripocitas spotrebu celeho systemu vcetne displeje, tak uz je vcelku jedno, zda tam je ARM nebo treba Atom. Jinak kdejaka AP s ruznymi MIPSy zerou prakticky stejne jako Alix deska s AMD Geode, ktera ma ale nekolikrat vykonnejsi CPU.
Kdyz k tomu pripocitas spotrebu celeho systemu vcetne displeje, tak uz je vcelku jedno, zda tam je ARM nebo treba Atom.Mám jak TB, tak EEE s Atomem takže si může říkat kdo chce co chce.
Jinak kdejaka AP s ruznymi MIPSy zerou prakticky stejne jako Alix deska s AMD Geode, ktera ma ale nekolikrat vykonnejsi CPU.Pravda. Na Geode jsem zapomněl. Jenže to už se hodně rovná složitostí těm ARMům (jinak o dvoujádrovém 1Ghz Geode jsem ještě neslyšel). Asi by bylo zajímavé samotné SoCy porovnat.
Vetsi chatu. Da se tu bydlet. Jsem tu uz 3 roky v kuse, tady kolem v chatove oblasti bydli udajne uz 9 lidi (ruzne po rozvodech trebas, nebo nechali byt deckam a sli na stari proste bydlet na chatu), nekteri z nich tu maji dokonce trvale bydliste, posta se tu resi v nejblizsi obci PO boxem, ale ja si nechavam posilat postu k rodicum.Aha. Tak to docela závist.
Je to malo, cim vic, tim lip. Nejsou fyzicky 2, jedna se o 2 vetve, celkem 6 baterii po 100Ah zapojenych paralelne. 2 a 4 baterie. Hned jak budou finance zase tak koupim dalsi 2 baterie at se ta co je ted slabsi kapacitne posili. Jedna 100Ah solarni baterie (jina nez startovaci do auta) vyjde cca kolem 6Kczk.Takové věci by bylo právě lepší sepsat někam jinam než takhle do komentářů nebo FB tweetů. Já osobně totiž furt nemám moc představu jak ten systém vypadá. Pravdou je, že mě to až tak moc nebere, ale můj otec je právě do toho docela blázen (solární kolektory na ohřev vody na baráku, zateplování, komplet náhrada topení plynem a elektrikou za dřevo a teď ještě plánuje tepelné čerpadlo a tak).
hm :) sem s nim.. az bude .. urcite neco existuje ..No jedině dávat do sítě v případě přebytku a odebírat ze sítě v případě nedostatku. Ale to zas jde bez přípojky docela blbě. Nic jiného aspoň mě osobně nenapadá.
No jedině dávat do sítě v případě přebytku a odebírat ze sítě v případě nedostatku. Ale to zas jde bez přípojky docela blbě. Nic jiného aspoň mě osobně nenapadá.A co třeba elektrolyzér? V případě přebytku vyrábět vodík a pak jej v zimě spalovat na topení. Nebo ještě lépe vyrábět z něj elektřinu palivovými články, ale to by bylo nejspíš drahé jak platinové prase
The most common method of on board hydrogen storage in today's demonstration vehicles is as a compressed gas at pressures of roughly 700 bar (70 MPa).
Aha. Tak to docela závist.Z toho by mě šlehlo. Všude daleko a tak… Zlatý panelák v Praze
Z toho by mě šlehlo. Všude daleko a tak… Zlatý panelák v Praze.To já zas pobyl ani né půl roku v paneláku v Brně a i když to byla Lesná, tak z toho zas málem šlehlo mě. Vzhledem k tomu, že též máme chatu, tak dobře vím proč závidím. Pár lidí (právě hlavně z paneláku) z té chatové oblasti tam tak žije a naprostá pohoda (někteří, především důchodci, dokonce uvažovali o tom že se bytů zbaví), akorát na zimu je to tam docela naprd.
hm :) sem s nim.. az bude .. urcite neco existuje ..pekne povidani je treba tady : http://forum.vitarian.cz/viewtopic.php?f=3&t=1326&hilit=solarni Zajimava by byla myslenka, bud jak tam popisuje to precerpavani vody do vysky, nebo zvedani bremene jako zavazi k dynamu ( alternatoru ) , mozna by nebyl spatny napad natahovat nejakou pruzinu. Ono i nasi predkove nebyli uplny neandrtalci - rekneme takovy zentour , pokud by se spojil s dynamem a nebo se natacenim opravdu velkeho pera , ktere by v pripade potreby pohanelo alternator/dynamo , samozrejme vykryvano automatikou. Jde jen o to, co bude celospolecensky vyhodne. V knize Jitro kouzelniku autori popisuji , jak za pouhych 11 let Nemecka rise naprosto zmenila svuj pohled na vedu (doporucuji precist), mozna je budouctnost nekde tady- v pouziti pera, mozna je budouctnost v malem atomovem reaktoru, ktery bude topit a vyrabet elektrinu ...... Honza
Jedna 100Ah solarni baterie (jina nez startovaci do auta) vyjde cca kolem 6Kczk.Je v tom takový rozdíl (100Ah do traktoru je za třetinu)? Napadá mě jenom potlačení sulfatace, ale v době, kdy se budou hloubkově vybíjet, bude zima, takže by to sulfatovat tak rychle nemělo.
Solarni typ dava mensi proud s konstantnejsim napetim po delsi dobu nez autobaterie.Na to právě mířila moje otázka: je tohle u „solárního“ (správněji trakčního) akumulátoru o tolik lepší než u startovacího, že se vyplatí dávat za to dvoj až trojnásobek? IMHO ne, ale právě jsem chtěl slyšet nějaký jiný názor
Pro USB potrebujes sniffer, mi to resime hardwarove ale myslim ze existuje i softwarovy. Osobne bych se na to vykaslal, a z bazaru koupil hodne stary notebook s OEM licenci, ten pak pouzil jako server s CoLinuxem.
Delam ve firme, ktera se zabiva UPSkamiLOL. Ještě by bylo vhodné se zmínit pro jakou firmu ať se výrobkům můžu vyhnout obloukem. Na takové jednoduché věci jedině Atmel, PIC a jiné mikrokontrolery, protože ty jsou schopné běžet snad i pouze na sílu setrvačnosti.
Idealni je mit asi 5 olovenych autobaterii, a ty cyklovat (musi se plne vybit pred nabitim).WTF? My jsme se učili něco úplně jiného - olověný akumulátor pokud možno nikdy nevybíjet úplně a po vybití okamžitě nabít, jinak dojde k sulfataci.
Hodne energie se ztrati na invertoru pri konverzi z 12 V na stridavy 255 V
Podle některých studií může časté a dlouhotrvající oční napětí být jedním z environmentálních faktorů přispívajících ke krátkozrakosti. Nicméně téměř všichni odborníci se shodují, že tím rozhodujícím faktorem je genetika, ostatní hrají jen podružnou roli.krátkozrakost je ovšem pouze jeden z mnoha možných problémů s očima, že ...
V každém případě přehnané oční napětí vede k únavě očí, která má svoje typické symptomy, jenž člověk velmi jednoduše pozná. Stačí když si dá pak tedy pauzu, aby si oči odpočinuly. Pokud člověku nedělá problémy ve zhoršených světelných podmínkách číst (neprojevuje se u něj ve zvýšené míře únava očí), není to žádný problém. Oči si takříkajíc řeknou sami, když je toho na ně moc.viz výše, takže se bavíme o činnosti, která očím neprospívá, a ty argumentuješ, že tato činnost je neškodná a že ji můžeš dělat, a pak řekneš, že ji dělat nebudeš ("stačí když si dá pauzu") - no tak ale to je tautologie, pochopitelně, že něco, co škodí právě když to děláš, neškodí, když to neděláš tak znova: 1) k poškození zraku (trvalému) může dojít v důsledku nadměrné únavy oka 2) při neadekvátním osvětlení se oko unaví rychleji - s obojím souhlasíš? nu a já tvrdím, že riziko práce při nedostatečném osvětlení je v tom, že člověk nechává oko odpočívat méně než by bylo potřeba, vzhledem k tomu, jak rychle se dle 2) unavuje anebo analogie ... pokud je ucho vystaveno na krátkou dobu silnému hluku (až do určité hranice), nedojde k poškození sluchu; je-li ovšem témuž hluku vystaveno delší dobu, tak k poškození sluchu dojde nikdo nemá problémy s tvrzením, že takový hluk poškozuje sluch, s tím, že by argumentoval, že to přeci slyší, že je ten kravál moc velký, a nechává ucho mezitím odpočinout, tak se mu nemůže nic stát ale pokud se bavíme o úplně stejném principu u oka, tak tam najednou ty okolnosti vedoucí k nadměrné únavě nepředstavují žádné zdravotní riziko? WTF?
Neuvažovals o využití toho PB i do elektrocentrály? Oproti benálu by to byla docela úspora...
http://eshop.homesolar.cz/2/vetrne-elektrarny.html
Doporučuji diskuzi "zkušenosti s návrhy a instalacemi FVE v ostrovním provozu"
na stránkách http://forumfve.elko.cz/viewforum.php?f=41