Pohľad do Linuxovej minulosti (diskuse)

[CET]

Jojo, tak nejak jsem mezi lety 1995-1999 na Linuxu zacinal taky. Nejdriv jenom ve skole z Windows pres telnet na linux server jako uzivatel.

Pak v prvni praci (na ZL pri skole) jsem nainstaloval na komp s W95 jeste Linux (tehdy RH6) a asi rok jsem se pohyboval ve stavu X hodin ve Win, Y hodin v Linuxu. Pricemz na zacatku bylo X o hodne vetsi nez Y, ale casem se to obracelo a nekdy kolem toho 1999 jsem uz prevaznou cast stravil v Linuxu.

Tehdy to fakt ale bylo jeste jenom pro fandy, ktery bavilo se v tom hrabat (dneska uz jsou fakt hodne user-friendly distra). Ikdyz musim priznat, mel jsem RH a po nainstalovani byl plne funkcni, norozdil od Win95, ktery se instalovaly delsi dobu a pak clovek musel jeste doinstalovat ovladace a dalsi soft.

Jinak v linuxu, kdyz je problem, tak ma linux fanda tendenci ho vyresit. Kdyz je problem ve Windows, tak i hotline radi preinstalaci.

[Dalibor Smolík]

Dík za rozumný názor, zde prezentovaný. Je nutné si uvědomit, že přechod na Linux není vůbec snadná záležitost a ve firmách se nasazuje ještě obtížněji. Hlášky typu "Kill Bill, hurá na Linux" opravdu nemají žádný smysl. Je pravda (a je to dobře), že se dnešní distribuce vyvíjejí směrem k běžnému uživateli, ale člověk málo zběhlý v počítačích (což je většina firemních manažerů, ale i "obyčejných" lidí) má problémy při instalaci například s rozdělováním disku, občas se objeví nutnost zasáhnout v konzoli, aby se rozběhla grafika, nemluvě o instalaci dvou systémů na jednou stroji. Včera mě požádal jeden známý přes icq, jak mu pomoci s odinstalací Linuxu, chce mít na nb pouze Windows ... nemá cenu mu to rozmlouvat, spíš mu s tím pomohu. Další věc je otázka marketingu, kde MS válcuje na všech frontách.
Přesto je velmi zřetelný posun v myšlení lidí ve prospěch OSS (obecně, nejen Linuxu). Ještě kolem roku 2002 se na mě řada lidí dívala jako na blázna, co si to dává do firmy a dneska je to "normálka". Dá se již dost komunikovat i se státní správou, výměna dokukmentů mezi obchodními partnery je dobrá (až na docx, což mi činilo problémy otevřít). Linux nebude mít nikdy majoritu, ale jeho úloha v budoucnu dost posílí.

[springer]

ja si myslim, ze celou situaci vidite v prilis ruzovych barvach. Znate jak vim situaci v zahranici, napr, v Nemecku stoji windows kolem 100 EUR. K tomu pracovnimu mistu, kde se ty windows budou pouzivat patri i zidle, ta stoji bezne 3 x tolik. Chci rici, pro firmy to neni zadna polozka, software mit musi, a pri 50% zdaneni je uplny nesmysl uvazovat o nejakem jinem desktopu. To si musime uvedomit, narust desktopu obstarava pouze mlada generace "fandu technickeho pokroku", nic jineho za tim neni. Mezi nasimi firemnimi zakazniky neni ani jediny, ktery by o tom uvazoval, ty uspory jsou smesne. Vim ze tvrdite uz radu let opak, ale nezlobte se, jsou to pouze zbozna prani. Nalejme si cisteho vina a zacneme se bavit radeji o tom, jak IT skutecne ulehci lidem praci. Alespon my starsi bychom uz meli mit rozum!

[Dalibor Smolík]

Já vím, že nadnárodní korporace a velké firmy snadno unesou licenční poplatky, mají také dobře zabezpečenou síť proti různým "malwarům" atd. Ale víte, kolik je firem o velikosti 10 počítačů, které se pohybují na samé hranici efektivity a ziskovosti? Pokud vezmu v úvahu použití OSS jako takového (nejen Linux, ale i Office), pak úspora může být kolem Kč 8000,- na stroj. Pokud je ve firmě 8 strojů, které mohou jet na Linuxu (a 2 na Windows) je to okamžitá úspora 64 000 Kč. Dále ve firmě je třeba server, který může být obsloužen Linuxem též. V dlouhodobém horizontu to firmě může ulehčit finanční situaci, nehledě na to, že může být účinněji chráněná proti virům a spywaru.

[🇵🇸]

+1

[springer]

je to skutecne tak tezke, napsat odpoved pod ten spravny prispevek ?

[🇵🇸]

Cože? To jako pod ten tvůj? Ani náhodou!

[iTRAIN]

Ty uspory jeste beru, ale uvedomte si, ze ten Linux zadarmo musi nekdo nainstalovat a nastavit ... a to nikdo zadarmo neudela. Pokud to udela majitel firmy, protoze je to jeho firma tak potom je to zdarma. Ale cizi firma nebo dokonce vytvoreni mista linux administratora stoji penize. A to uz proste i tyto male firmay zauvazuji nad tim, ze si koupi (nebo ukradnou, to je take zdarma) Windows a nejak si to naklikaji (no flame, pro ne to proste jednodussi je nez poustet a studovat MAN)

[springer]

...Pokud to udela majitel firmy, protoze je to jeho firma tak potom je to zdarma ...

to neni spravna formulace. Naklady to jsou totiz v kazdem pripade. Presneji by to znelo, "Pokud to udela majitel firmy, protoze je to jeho firma tak potom je to bez vystaveni a proplaceni uctu."

Vase namitka, ze je potreba instalace je spravna, ale nepodstatna ve srovnani tech desktopu. Instalovat se musi obe varianty. Jestli s klikanim nebo bez nehraje v generalizovanem srovnani zadnou roli, neb nedokazeme exaktne vseobecne ohodnotit naklady instalace (dela to vul a nebo genius?, je hardware predem vybranu pro tu kterou variantu, je objem instalovaneho software srovnatelny ...).

Namitka proti kalkulaci kolegy se musi vest prece jinym smerem. Firma s 8 pocitaci ma 20 lidi. Coz je 1/2 milionu na platech mesicne. (20 x 25k, kde 25 k jsou celkove mzdove naklady pro zamestnance a mesic) Neuvazujme zadne dalsi naklady (firma musi nekde bydlet, vest sklad, mit auto/a a lidi jak jsme jiz psal musi sedet u stolu, na zidli , mit skrin a na zachode se nemuset utirat rukou).

Necht ta firma vyuziva OSS jeden rok, tak cini naklady na mesic 60k / 12 = 5k. Slovy 1% z mzdovych nakladu za mesic.

Predstavte si, ze vam nabizi nekdo nejake zbozi za 100kc. A nekdo druhy za 99 kc. A rekne vam, ze je to levnejsi, ale ze je treba pocitat s malymi problemy ohledne kompatibility. Vezmete to za tech 99 nebo ten kvazi-standard za 100 ?

[Dalibor Smolík]

Vaše kalkulace není ze života. Jedná se o optimální situaci, kdy se počítá s plným výkonem všech zaměstnanců a stoprocentním odbytem produkce. Tak tomu ale je jen málokde (u menších firem). Například naše firma se pohybuje v textilním průmyslu, kde je silná konkurence a každý haléř rozhoduje o prodejnosti/neprodejnosti zboží a o zakázkách. Cenový boj je velmi našponovaný. Práce je navíc sezónní a i při poklesu počtu zaměstnanců mimo sezónu je tento pohyb jen málo pružný. Z toho vyplývá sezónní vytíženost. A péče o počítače a programy (upgrady, obměna hw a sw) spadá více do období mimo sezónu, v sezóně se řeší jen naléhavé problémy, takže náklady na tuto činnost jsou přiměřené. Naše firma sídlí v oblasti s nízkou úrovní nákladů (Vysočina) , včetně na správu budovy (je naše vlastní) a s nízkou mzdovou úrovní. To vše nám umožňuje přežít již 15. rokem. Vše se snažíme dělat vlastními prostředky. Náklady na sw proto nejsou vůbec nepodstatné. Pro zajímavost: počet zaměstnanců se pohybuje mezi 12 - 50 podle sezóny. Vím, že případ naší firmy není zdaleka ojedinělý, jen v blízkém okolí vím o několika. Taková je prostě realita.