Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »ja u sveho 2600K stejne musel vypnout hyperthreading.Proč?
Intel je ve vyšší třídě pěkně předraženej. A to všechno je tím, že ve vyšší třídě nemá konkurenci.
Kdybych teď já stavěl nový PC, tak bych šel do desky s AM3+ a do toho Phenom II. Zdroj nejméně 80+ bronze.
Nejhorší je, že v podstatě nic lepšího od AMD neseženeš (poměr výkon/cena). Podle testů "Bulldozery" zklamaly.
Ještě je třeba zmínit, že u "Bulldozeru" to není "poctivých" osm jader. Jádra jsou sdružena po dvou, přičemž každá z dvojic sdílí prostředky.
3GHz osmijádro za 5000 Kč od Intelu prostě nekoupím
Co se týká desktopu, tak např. AMD FX-8150 lze výkonově spíš srovnávat s čtyřjádrem ze série i5 (Sandy Bridge). Navíc Intelu (Sandy Bridge) stačí na stejný výkon přibližně polovina tranzistorů, než co má bulldozer.
Co se týká desktopu, tak např. AMD FX-8150 lze výkonově spíš srovnávat s čtyřjádrem ze série i5 (Sandy Bridge).
Což o to, srovnávat se dá ledacos. Viz jeden z předchozích příspěvků: desktop je hodně široký pojem. Je asi jasné, že pokud pro mne kritériem bude výkon jednothreadových aplikací, nebudu si na to pořizovat osmijádro. Bohužel drtivá většina těch testů, ve kterých Bulldozer propadl, byla zaměřena právě na tohle.
Jasně. Bulldozer bude za cenu kolem 5000,-- Kč lepší ve vícevláknových aplikacích, to ale ostatně platilo např. i o Phenomu II. Intel bude ale za tuto cenu určitě lepší v aplikacích vytěžujících hlavně jedno jádro (dost Windows her).
Ta diskuze je docela humorná - jak se najednou houfem všichni distancujou od Gigabyte kvůli jednomu hloupému vyjádření. Stejně jde hlavně o podporu chipsetu - a ten buď je v Linuxu podporován a nebo není a na výrobci desky prd záleží. Žvanit si můžou co chtěj. Výrobci desek stejně žádnou podporu a ovladače pro Linux většinou neposkytují. Snad tedy až na Intel. Ale potenciál desek Intel na přetáktování bývá nulový (tedy krom nějakých speciálních přetakt. desek), Intel desku jsem kdysi měl.
S Gigabyte jsem neměl nikdy žádný problém. Luxusní BIOS s mnoha možnostmi nastavení pro přetaktování, zajímavé technologie a Dual Biosem disponují snad i největší šunky od tohodle výrobce. Není důvod se obávat desek Gigabyte v Linuxu jen proto, že nějací joudové blbě žvaní.
Nojo. A vy znáte nějakého výrobce, který reaguje ve stylu "Ano, namastíme driver pro Linux a všechno bude krásné". Já tedy žádného takového výrobce neznám. Ono to totiž vyjde úplně nastejno. Akorát si v Gigabyte pustili hubu na špacír a uvedli to na pravou míru. S jinými výrobci to bude prašť jako uhoď navlas to samé. Akurát že nevydávají žádná prohlášení.
Ale za ten hřejivý pocit na srdci to určitě musí stát, mít desku od jiného výrobce, který nedoporučuje přechod na Windows
Asi jsem to neřekl dost jasně: tady vůbec nejde o Linux nebo Windows. Tady jde o dodržování specifikací, o nic jiného. V okamžiku, kdy se dodržují specifikace, je úplně jedno, jaký systém používáte. A vlastně i když se nedodržují.
On je to totiž problém i pod Windows. Tamní nešvar, že na všechno včetně monitoru, jsou potřeba speciální drivery (nebo "drivery") a že i na stejný chipset potřebujete deset různých driverů podle toho, jaké logo je namalované na krabičce, vede k tomu, že něco funguje jen se starými Windows, něco jen s novými a vy nakonec nenajdete verzi, kde by fungovalo všechno. Zrovna tento týden jsem na to narazil u rodičů, protože jejich tiskárna sice pořád perfektně funguje, ale výrobce (HP) se rozhodl, že pod Windows 7 ji podporovat nebude a že ji mají vyhodit a koupit si novou (to si nevymýšlím, to na té stránce opravdu bylo napsáno - tedy ta druhá půlka, to o vyhození si člověk musel domyslet sám). Kdyby místo hraní si na drivery člověk prostě jen nastavil, že tiskárna podporuje PostScript level tolik a tolik nebo třeba PCL5, tenhle problém by vůbec nevznikl.
Tohle mi PC taky dělávalo, Gigabyte GA-K8NE. Stačilo resetovat bios.....ale pak se dostavil problém kdy deska naskočila (post, hledání disků) a tam to zamrzlo. Měl jsem disky nastavený na AHCI a občas se to zaseklo, pár dní potom už to bylo tak, že jsem nabootoval na jeden z dvaceti pokusů. A (nečekaně) to bylo opravdu diskem, šel na druhou reklamaci a pak zase fungoval nějakou dobu dobře ....dokud se zase nepodělal, pak jsem místo WD Green koupil rovnou dvakrát Samsung (do RAID0) a doteď oba drží jako bych je zrovna vybalil
... uvazuj o silnejsim zdroji, postupne ztraci vykon a ma-li to vydrzet treba nejaky 4 roku, chces spis 600 W.zdroj teto informace?
Jo, a pokud chces aby to dlouho vydrzelo, uvazuj o silnejsim zdroji, postupne ztraci vykon a ma-li to vydrzet treba nejaky 4 roku, chces spis 600 W.Zdroje neztrácí výkon, ale může se stát, že v důsledku stárnutí (převážně vysychání) filtračních elekrolityckých kondenzátorů se zhoršuje jejich tvrdost (tj. stálost napětí bez ohledu na zátěž), takže zaprvé roste zvlnění výstupního napětí na výstupu, zadruhé zdroj hůře reaguje na rychlé změny proudu způsobené změnou příkonu zátěže. Protože čím silnější zdroj je, tím větší kapacitu kondenzátory mají, je tedy logické, že u výkonějšího, ale málo zatíženého zdroje se pokles kapacity projeví mnohem méně než u zdroje zatíženého blízko jeho nominálního výkonu. Jenže každý zdroj je dimenzovaný na určitý výkon a optimálně pracuje jen v jistém rozsahu, mimo něj je jejich účinost mnohem horší (tady je příklad i s grafem, i když poněkud staršího data). U moderních zdrojů je to většinou od 20% do 100% nominální zátěže (nejtvrdší verze 80 PLUS, 80 PLUS Titanium. garantuje účinnost min. 80% už od 10%), tj. zmíněný 600W zdroj má tento "minimální" výkon na 120W. Ale moderní desktopové procesory se v důsledku použití různých úsporných technologiií (podtaktování, snížení napětí, vypínání jader) můžou dostat v klidu na spotřebu řádově desítky wattů (běžné 30-50W), což může být u výkonného zdroje pod hranicí, kdy je garantovaná minimální účinnost. Takže když je v sestavě silně předimenzovaný zdroj, může se stát, že zdroj bude fungovat většinu času jen na např. deset procen nominálního výkonu a pokud nemá onu nejtvrdší verzi standardu 80 PLUS, může mít klidně účinnost jen okolo 50%. Takže pokud je běžný typ provozu vašeho počítače běh s minimální zátěží, tak namísto zdrojů s výkonem blízkých jednomu kilowattu volte raději zdroj odpovídající příkonu komponent a na místo výkonu raději volte účinnost, tj. například místo 600W zdroje pro stroj s integrovanou grafikou a maximálním příkonem komponent řekněme 150W raději vzít 350-400W "normální" zdroj nebo maximálně 500W zdroj, ale s garancí 80 PLUS. Navíc vzhledem k dnešní (ne)kvalitě komponent je dost možné, že pokles kapacity kondenzátorů pod kritickou mez proběhne až v době, kdy bude zbytek sestavy beznadějně zastaralý, navíc je mnohem pravděpodobnější, že ve zdroji odejde dříve jiná komponenta (např. spínací tranzitory) monohem dříve.
Intel initially proposed FMA4 in AVX/FMA specification version 3 to supersede the 3-operand FMA proposed by AMD in SSE5. After AMD adopted FMA4, however, Intel canceled FMA4 support and reverted back to FMA3 in the AVX/FMA specification version 5
tak tak
SSD + HDD v RAID1
Tiskni
Sdílej: