Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
ad 1. Je jedno zda-li stáhnu archív přes http nebo https, pokud mám správný veřejný klíč, tak mám i ověřeno, že archív pochází od majitele klíče privátního. Co by podle tebe přineslo https?
ad 2. Mě osobně napadá hned několik použití. Server, který poskytuje systém přes NFS X bezdiskovým PC (v tomto případě je vlastní repozitář zbytečný, využíval by ho pouze tento server). Binárky pro balíček ve vlastním repozitáři musím také někde stáhnout, což zařídí právě tento skript, pak už není problém automaticky vygenerovat a podepsat balíček. Jak by jsi to udělal bez něj?
ad 1. Dle mého názoru je nejvíce kritické místo získání veřejného klíče. Pakliže není tento klíč podvržený a autorům není odcizen klíč privátní, tak nevidím příliš prostoru pro to, aby někdo podvrhu vlastní verzi archívu, případně využil "replay attack".
ad 2. Vycházím z předpokladu, že se na http://ftp.mozilla.org/pub/mozilla.org/firefox/releases/latest nachází vždy nejnovější verze. Je tedy pravda, že by útočník mohl podvrhnout sice oficiální verzi od Mozilla Foundation, ale mohla by to být verze starší, která obsahuje více známých a snadněji zneužitelných bezpečnostních chyb. Tento problém vyřeším tak, že ještě před instalací budu kontrolovat verzi přímo v archívu firefox/platform.ini a nebudu porovnávat verze jako řetězce, ale jako sekvenci čísel, s tím, že nově instalovaná musí být větší.
cat firefox-update.sh
if [[ $# -eq 0 ]] ; then
echo 'Argument je meno stiahnuteho suboru firefoxu v tvare firefox-29.0.1.tar.bz2'
exit 1
fi
rm /usr/lib/firefox/ -fr
cd /usr/lib/
tar xvjf /home/jj/Downloads/$1
rm /usr/bin/firefox
ln -s /usr/lib/firefox/firefox /usr/bin/firefox
$ wget http://ftp.mozilla.org/pub/mozilla.org/firefox/releases/latest/KEY $ gpg --import KEY
nasrat
Ano, věta "Stáhneme a ověříme veřejný klíč" není jednoznačná, upřesním jí tedy. Milý uživateli Petře, stáhni si veřejný klíč, klidně pomocí "wget http://" a ověř si jeho pravost jak jsi zvyklý, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Každý jsme totiž jinak paranoidní. Někdo důvěřuje certifikátu podepsanému od DigiCert Inc, někdo i certifikátu podepsanému od DigiCert Sdn. Bhd. Další zase věří, že se mirroru nemůže nikdo zmocnit. A někdo zase pro změnu kontroluje fingerprint veřejného klíče na více nezávislých místech. Rozebírat to by vydalo na článek.
Bude fajn, když se s námi podělíš o informace jak to řešíš ty, kde vidíš potencionální nebezpečí a co už je podle tebe příliš paranoidní.
Z mé strany je motivace následující:
nejčerstvější verze by měla mít bezpěčnostní aktualizace rychleji než verze ESR, ze které čerpá DebianJe vcelku běžné, že distribuce implementují bezpečnostní opravy ve stejnou dobu jako upstream, takže toto zdůvodnění nelze aplikovat bez analýzy bezpečnostních problému konkrétního software v konkrétní distribuci. Často může být tento přístup naopak kontraproduktivní kvůli zanesení bezpečnostních chyb ještě před jejich odhalením. Ostatní body nepovažuju za motivaci, nýbrž obhajobu.
Pokud mám správné informace, tak momentálně by to mělo fungovat tak, že se udělá nejprve aktualizace nejnovější verze FireFoxu, posléze se udělá backport do verze ESR a ten převezme i tým Debianu. S časem bude aktuální verze FireFoxu vzdálena verzi ESR víc a víc. Takže předpokládám, že nejvíce úsilí se zaměřuje právě na aktuální verzi.
Není to obhajoba, snažil jsem se reagovat na "minimálně jeden pádný důvod, proč to nedělat" a "alternativní přístup", jen jsem se snažil uhádnout co konkrétně jsi měl na mysli.
Pokud mám správné informace, tak momentálně by to mělo fungovat tak, že se udělá nejprve aktualizace nejnovější verze FireFoxu, posléze se udělá backport do verze ESR a ten převezme i tým Debianu.Chceš říct, že má Firefox v Debianu výjimku a jeho bezpečnostní problémy se ve stable řeší čekáním na opravu v ESR? Máš pro to nějaký relevantní zdroj?
Mrkni se na iceweasel - several vulnerabilities. Mmj. je pro mě důležité mít FireFox s opravovanými chybami i v oldstable, ale na to nemá Debian kapacity, skript to opět řeší...
Tiskni
Sdílej: