Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Section "Screen"
Identifier "screen1"
Device "device1"
Monitor "monitor1"
DefaultColorDepth 24
Subsection "Display"
Depth 8
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 15
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 16
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 24
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
EndSection
Opravdu vás nechápu.
.
No, tak jsem to vyzkoušel, Modeline řádky jsem "deaktivoval" a dopsal jsem tam ty Modes řádky do sekce Screen. Ono mi to fungovalo, šli nastavit všechna rozlišení, uvedená v Modes řádku. Monitor hlásil dokonce při mém požadovaném rozlišení 1024x768 h.freq. 68.7 kHz a v.freq. 85 Hz. Tedy tak, jak doporučuje výrobce.
Ovšem obraz na monitoru, se o proti nastavení s Modelines podstatně roztáhnul a to hlavně horizontálně. Přitom frekvence rozkladů jsou na chlup stejné. Takže moje zkušenost je, že mezi Modes a Modelines rozdíl být musí.
Takže ještě si tu doplním pár poznámek a postřehů.
Ještě určitě něco doplním
.
Jojo, díky za info, pomalu si začínám dělat jasno. Našel jsem stránky, kde jsou Modeline pro VESA rozlišení. Modeline je malinko jiná, než jsem měl prve vygenerovanou. Proto to roztáhnutí obrazu při Modes, jak jsem psal výše v příspěvkách. Vepsal jsem novou Modeline do konfiguráku a porovnával jsem. Nyní je nastavení obrazu shodné, jak při tom Modeline, tak při použití Modes. Použití Modes je tedy asi praktičtější, pokud se nepoužije, jak píšete "exotické" rozlišení
.
Nicméně toto jsou rozsahy v rámci VESA možností a na ty modeline nejsou potřeba - stačí správně zadat v /etc/X11/xorg.conf rozsahy vodorovných a svislých frekvencí:
Section "Monitor"
...
HorizSync 30-70
VertRefresh 50-150
EndSection(tyto jsou pro monitory s 1024x768@85, 1152x864@75 a 1280x1024@60)
PS: Obal ty části konfiguráku taky do tagu <pre>
X -configure, který se pokusí zjistit tyto údaje sám. Další užitečné příkazy jsou xorgcfg a xorgconfig (pro variantu Xfree jsou názvy podobné, ale už si je bohužel nepamatuji, viz man X). Ne že bych si myslel, že to neznáte :), ale mohl by sem zabloudit někdo, komu by to mohlo pomoci...
Ale já vím, že stačí restartovat X server. Ovšem, ale ví každý začátečník jak? Spíše, než napsání kritiky restartu, mohl přispěvatel rovnou napsat, jak na to, aby se začátečník mohl rozhodnout, zda shodí a nahodí X server a nebo restartuje PC. Stejně, jak to učinil odpůrce Modelines
, pan Šmíd ve svém příspěvku - Modelines jsou zbytečné, stačí Modes, příklad a je to. Tomu říkám konstruktivní příspěvek plný hodnotných informací, ale toto prosím ne.
zjistil, že některé distribuce používají trochu rozdílné initlevely. To by mohl být pro úplného začátečníka také problém. V článku je uváděn init 3 a init 4, v MDK 10.0 používám init 3 a init 5. V každém případě, po nastudování celého článku (mimochodem velmi dobrá série o X window), by mělo být mnoho věcí jasných.
Tiskni
Sdílej: