MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Zde bych rád zanechal své poznatky ze své linuxové praxe z důvodu své krátkodobé paměti. Většinou v okamžiku rozchození problému je vše jasné, ale uběhne nějaký ten pátek a ... jak jsem to vlastně tenkrát nastavoval? A to se pak poznámky hodí :-).
Upozorňuji, že nejsem žádný guru, s linuxem teprve začínám a snažím se zde popsat to, s čím jsem si kdysi, nebo i nyní, nevěděl rady. Rád uvítám poučné a kontruktivní připomínky.
Tak jsem si konečně poprvé v životě koupil zbrusu nový monitor. Je to od AOC typ HT731 (17"). Není to žádný technický zázrak, ale řekl bych, že zobrazuje velmi pěkně. Má ultraplochou obrazovku a díky propracovanému OSD menu jdou s obrazem na stínítku dělat hotová kouzla. Umožňuje maximální rozlišení 1600x1200 při 75 Hz. Doporučené je 1024x768 při 85 Hz. A k tomu to rozlišení jsem se rozhodl donutit i X server v MDK 10.0 .
Protože díky ABClinuxu již nejsem v tomto úplný zelenáč, věděl jsem hned jak na to. Našel jsem si ty správné www stránky, nebo jiné a již jsem dosazoval parametry. Vzápětí mi byl vygenerován Modeline, který jsem celý vepsal do konfiguračního souboru /etc/X11/XF86Config-4. V tomto souboru je také většinou potřeba změnit i rozsah frekvencí pro vertikální (snímkový) a horizontální (řádkový) rozklad. Po restartu PC a zmáčknutí tlačítka menu na monitoru se zobrazí tabulka, kde jsou zobrazovány detekované frekvence pro horizontální a vertikální rozklad a měli by odpovídat nakonfigurovaným skutečnostem.
Pokud ne, je třeba ještě jít cestou (v KDE) Hlavní menu => Systém => Nastavení => Nastavení vašeho pracovního prostředí => Periférie => Obrazovka a zde vybrat z volby požadované rozlišení.
Pro jakýkoliv případ, zde níže uvedu Modeline pro různá rozlišení pro soubor /etc/X11/XF86Config-4, tučně je doporučené rozlišení monitoru od výrobce.
Modeline pro různá rozlišení:
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 56.12 KHz Modeline "1024x768" 74.10 1024 1064 1152 1320 768 768 770 801
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 60.31 KHz Modeline "1024x768" 81.54 1024 1064 1168 1352 768 768 770 804
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 64.54 KHz Modeline "1024x768" 89.32 1024 1072 1184 1384 768 768 770 806
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 68.79 KHz Modeline "1024x768" 94.5 1024 1072 1168 1376 768 769 772 808 +hsync +vsync
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 74.82 KHz Modeline "1280x1024" 137.08 1280 1352 1520 1832 1024 1024 1027 1068
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 80.42 KHz Modeline "1280x1024" 151.83 1280 1360 1544 1888 1024 1024 1027 1072
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 86.05 KHz Modeline "1280x1024" 167.97 1280 1368 1576 1952 1024 1024 1027 1075
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 91.72 KHz Modeline "1280x1024" 185.64 1280 1376 1600 2024 1024 1024 1028 1079
Tiskni
Sdílej:
Section "Screen" Identifier "screen1" Device "device1" Monitor "monitor1" DefaultColorDepth 24 Subsection "Display" Depth 8 Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240" EndSubsection Subsection "Display" Depth 15 Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240" EndSubsection Subsection "Display" Depth 16 Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240" EndSubsection Subsection "Display" Depth 24 Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240" EndSubsection EndSectionOpravdu vás nechápu.
No, tak jsem to vyzkoušel, Modeline řádky jsem "deaktivoval" a dopsal jsem tam ty Modes řádky do sekce Screen. Ono mi to fungovalo, šli nastavit všechna rozlišení, uvedená v Modes řádku. Monitor hlásil dokonce při mém požadovaném rozlišení 1024x768 h.freq. 68.7 kHz a v.freq. 85 Hz. Tedy tak, jak doporučuje výrobce.
Ovšem obraz na monitoru, se o proti nastavení s Modelines podstatně roztáhnul a to hlavně horizontálně. Přitom frekvence rozkladů jsou na chlup stejné. Takže moje zkušenost je, že mezi Modes a Modelines rozdíl být musí.
Takže ještě si tu doplním pár poznámek a postřehů.
Ještě určitě něco doplním .
Jojo, díky za info, pomalu si začínám dělat jasno. Našel jsem stránky, kde jsou Modeline pro VESA rozlišení. Modeline je malinko jiná, než jsem měl prve vygenerovanou. Proto to roztáhnutí obrazu při Modes, jak jsem psal výše v příspěvkách. Vepsal jsem novou Modeline do konfiguráku a porovnával jsem. Nyní je nastavení obrazu shodné, jak při tom Modeline, tak při použití Modes. Použití Modes je tedy asi praktičtější, pokud se nepoužije, jak píšete "exotické" rozlišení .
/etc/X11/xorg.conf
rozsahy vodorovných a svislých frekvencí:
Section "Monitor" ... HorizSync 30-70 VertRefresh 50-150 EndSection(tyto jsou pro monitory s 1024x768@85, 1152x864@75 a 1280x1024@60) PS: Obal ty části konfiguráku taky do tagu
<pre>
X -configure
, který se pokusí zjistit tyto údaje sám. Další užitečné příkazy jsou xorgcfg
a xorgconfig
(pro variantu Xfree jsou názvy podobné, ale už si je bohužel nepamatuji, viz man X
). Ne že bych si myslel, že to neznáte :), ale mohl by sem zabloudit někdo, komu by to mohlo pomoci...
Ale já vím, že stačí restartovat X server. Ovšem, ale ví každý začátečník jak? Spíše, než napsání kritiky restartu, mohl přispěvatel rovnou napsat, jak na to, aby se začátečník mohl rozhodnout, zda shodí a nahodí X server a nebo restartuje PC. Stejně, jak to učinil odpůrce Modelines , pan Šmíd ve svém příspěvku - Modelines jsou zbytečné, stačí Modes, příklad a je to. Tomu říkám konstruktivní příspěvek plný hodnotných informací, ale toto prosím ne.