Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Zde bych rád zanechal své poznatky ze své linuxové praxe z důvodu své krátkodobé paměti. Většinou v okamžiku rozchození problému je vše jasné, ale uběhne nějaký ten pátek a ... jak jsem to vlastně tenkrát nastavoval? A to se pak poznámky hodí :-).
Upozorňuji, že nejsem žádný guru, s linuxem teprve začínám a snažím se zde popsat to, s čím jsem si kdysi, nebo i nyní, nevěděl rady. Rád uvítám poučné a kontruktivní připomínky.
Tak jsem si konečně poprvé v životě koupil zbrusu nový monitor. Je to od AOC typ HT731 (17"). Není to žádný technický zázrak, ale řekl bych, že zobrazuje velmi pěkně. Má ultraplochou obrazovku a díky propracovanému OSD menu jdou s obrazem na stínítku dělat hotová kouzla. Umožňuje maximální rozlišení 1600x1200 při 75 Hz. Doporučené je 1024x768 při 85 Hz. A k tomu to rozlišení jsem se rozhodl donutit i X server v MDK 10.0
.
Protože díky ABClinuxu již nejsem v tomto úplný zelenáč, věděl jsem hned jak na to. Našel jsem si ty správné www stránky, nebo jiné a již jsem dosazoval parametry. Vzápětí mi byl vygenerován Modeline, který jsem celý vepsal do konfiguračního souboru /etc/X11/XF86Config-4. V tomto souboru je také většinou potřeba změnit i rozsah frekvencí pro vertikální (snímkový) a horizontální (řádkový) rozklad. Po restartu PC a zmáčknutí tlačítka menu na monitoru se zobrazí tabulka, kde jsou zobrazovány detekované frekvence pro horizontální a vertikální rozklad a měli by odpovídat nakonfigurovaným skutečnostem.
Pokud ne, je třeba ještě jít cestou (v KDE) Hlavní menu => Systém => Nastavení => Nastavení vašeho pracovního prostředí => Periférie => Obrazovka a zde vybrat z volby požadované rozlišení.
Pro jakýkoliv případ, zde níže uvedu Modeline pro různá rozlišení pro soubor /etc/X11/XF86Config-4, tučně je doporučené rozlišení monitoru od výrobce.
Modeline pro různá rozlišení:
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 56.12 KHz Modeline "1024x768" 74.10 1024 1064 1152 1320 768 768 770 801
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 60.31 KHz Modeline "1024x768" 81.54 1024 1064 1168 1352 768 768 770 804
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 64.54 KHz Modeline "1024x768" 89.32 1024 1072 1184 1384 768 768 770 806
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 68.79 KHz Modeline "1024x768" 94.5 1024 1072 1168 1376 768 769 772 808 +hsync +vsync
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 74.82 KHz Modeline "1280x1024" 137.08 1280 1352 1520 1832 1024 1024 1027 1068
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 80.42 KHz Modeline "1280x1024" 151.83 1280 1360 1544 1888 1024 1024 1027 1072
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 86.05 KHz Modeline "1280x1024" 167.97 1280 1368 1576 1952 1024 1024 1027 1075
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 91.72 KHz Modeline "1280x1024" 185.64 1280 1376 1600 2024 1024 1024 1028 1079
Tiskni
Sdílej:
Section "Screen"
Identifier "screen1"
Device "device1"
Monitor "monitor1"
DefaultColorDepth 24
Subsection "Display"
Depth 8
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 15
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 16
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 24
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
EndSection
Opravdu vás nechápu.
.
No, tak jsem to vyzkoušel, Modeline řádky jsem "deaktivoval" a dopsal jsem tam ty Modes řádky do sekce Screen. Ono mi to fungovalo, šli nastavit všechna rozlišení, uvedená v Modes řádku. Monitor hlásil dokonce při mém požadovaném rozlišení 1024x768 h.freq. 68.7 kHz a v.freq. 85 Hz. Tedy tak, jak doporučuje výrobce.
Ovšem obraz na monitoru, se o proti nastavení s Modelines podstatně roztáhnul a to hlavně horizontálně. Přitom frekvence rozkladů jsou na chlup stejné. Takže moje zkušenost je, že mezi Modes a Modelines rozdíl být musí.
Takže ještě si tu doplním pár poznámek a postřehů.
Ještě určitě něco doplním
.
Jojo, díky za info, pomalu si začínám dělat jasno. Našel jsem stránky, kde jsou Modeline pro VESA rozlišení. Modeline je malinko jiná, než jsem měl prve vygenerovanou. Proto to roztáhnutí obrazu při Modes, jak jsem psal výše v příspěvkách. Vepsal jsem novou Modeline do konfiguráku a porovnával jsem. Nyní je nastavení obrazu shodné, jak při tom Modeline, tak při použití Modes. Použití Modes je tedy asi praktičtější, pokud se nepoužije, jak píšete "exotické" rozlišení
.
Nicméně toto jsou rozsahy v rámci VESA možností a na ty modeline nejsou potřeba - stačí správně zadat v /etc/X11/xorg.conf rozsahy vodorovných a svislých frekvencí:
Section "Monitor"
...
HorizSync 30-70
VertRefresh 50-150
EndSection(tyto jsou pro monitory s 1024x768@85, 1152x864@75 a 1280x1024@60)
PS: Obal ty části konfiguráku taky do tagu <pre>
X -configure, který se pokusí zjistit tyto údaje sám. Další užitečné příkazy jsou xorgcfg a xorgconfig (pro variantu Xfree jsou názvy podobné, ale už si je bohužel nepamatuji, viz man X). Ne že bych si myslel, že to neznáte :), ale mohl by sem zabloudit někdo, komu by to mohlo pomoci...
Ale já vím, že stačí restartovat X server. Ovšem, ale ví každý začátečník jak? Spíše, než napsání kritiky restartu, mohl přispěvatel rovnou napsat, jak na to, aby se začátečník mohl rozhodnout, zda shodí a nahodí X server a nebo restartuje PC. Stejně, jak to učinil odpůrce Modelines
, pan Šmíd ve svém příspěvku - Modelines jsou zbytečné, stačí Modes, příklad a je to. Tomu říkám konstruktivní příspěvek plný hodnotných informací, ale toto prosím ne.
zjistil, že některé distribuce používají trochu rozdílné initlevely. To by mohl být pro úplného začátečníka také problém. V článku je uváděn init 3 a init 4, v MDK 10.0 používám init 3 a init 5. V každém případě, po nastudování celého článku (mimochodem velmi dobrá série o X window), by mělo být mnoho věcí jasných.