Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Zde bych rád zanechal své poznatky ze své linuxové praxe z důvodu své krátkodobé paměti. Většinou v okamžiku rozchození problému je vše jasné, ale uběhne nějaký ten pátek a ... jak jsem to vlastně tenkrát nastavoval? A to se pak poznámky hodí :-).
Upozorňuji, že nejsem žádný guru, s linuxem teprve začínám a snažím se zde popsat to, s čím jsem si kdysi, nebo i nyní, nevěděl rady. Rád uvítám poučné a kontruktivní připomínky.
Tak jsem si konečně poprvé v životě koupil zbrusu nový monitor. Je to od AOC typ HT731 (17"). Není to žádný technický zázrak, ale řekl bych, že zobrazuje velmi pěkně. Má ultraplochou obrazovku a díky propracovanému OSD menu jdou s obrazem na stínítku dělat hotová kouzla. Umožňuje maximální rozlišení 1600x1200 při 75 Hz. Doporučené je 1024x768 při 85 Hz. A k tomu to rozlišení jsem se rozhodl donutit i X server v MDK 10.0
.
Protože díky ABClinuxu již nejsem v tomto úplný zelenáč, věděl jsem hned jak na to. Našel jsem si ty správné www stránky, nebo jiné a již jsem dosazoval parametry. Vzápětí mi byl vygenerován Modeline, který jsem celý vepsal do konfiguračního souboru /etc/X11/XF86Config-4. V tomto souboru je také většinou potřeba změnit i rozsah frekvencí pro vertikální (snímkový) a horizontální (řádkový) rozklad. Po restartu PC a zmáčknutí tlačítka menu na monitoru se zobrazí tabulka, kde jsou zobrazovány detekované frekvence pro horizontální a vertikální rozklad a měli by odpovídat nakonfigurovaným skutečnostem.
Pokud ne, je třeba ještě jít cestou (v KDE) Hlavní menu => Systém => Nastavení => Nastavení vašeho pracovního prostředí => Periférie => Obrazovka a zde vybrat z volby požadované rozlišení.
Pro jakýkoliv případ, zde níže uvedu Modeline pro různá rozlišení pro soubor /etc/X11/XF86Config-4, tučně je doporučené rozlišení monitoru od výrobce.
Modeline pro různá rozlišení:
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 56.12 KHz Modeline "1024x768" 74.10 1024 1064 1152 1320 768 768 770 801
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 60.31 KHz Modeline "1024x768" 81.54 1024 1064 1168 1352 768 768 770 804
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 64.54 KHz Modeline "1024x768" 89.32 1024 1072 1184 1384 768 768 770 806
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 68.79 KHz Modeline "1024x768" 94.5 1024 1072 1168 1376 768 769 772 808 +hsync +vsync
# V-freq: 70.00 Hz // h-freq: 74.82 KHz Modeline "1280x1024" 137.08 1280 1352 1520 1832 1024 1024 1027 1068
# V-freq: 75.00 Hz // h-freq: 80.42 KHz Modeline "1280x1024" 151.83 1280 1360 1544 1888 1024 1024 1027 1072
# V-freq: 80.00 Hz // h-freq: 86.05 KHz Modeline "1280x1024" 167.97 1280 1368 1576 1952 1024 1024 1027 1075
# V-freq: 85.00 Hz // h-freq: 91.72 KHz Modeline "1280x1024" 185.64 1280 1376 1600 2024 1024 1024 1028 1079
Tiskni
Sdílej:
Section "Screen"
Identifier "screen1"
Device "device1"
Monitor "monitor1"
DefaultColorDepth 24
Subsection "Display"
Depth 8
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 15
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 16
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
Subsection "Display"
Depth 24
Modes "1280x1024" "1280x960" "1024x768" "800x600" "640x480" "320x240"
EndSubsection
EndSection
Opravdu vás nechápu.
.
No, tak jsem to vyzkoušel, Modeline řádky jsem "deaktivoval" a dopsal jsem tam ty Modes řádky do sekce Screen. Ono mi to fungovalo, šli nastavit všechna rozlišení, uvedená v Modes řádku. Monitor hlásil dokonce při mém požadovaném rozlišení 1024x768 h.freq. 68.7 kHz a v.freq. 85 Hz. Tedy tak, jak doporučuje výrobce.
Ovšem obraz na monitoru, se o proti nastavení s Modelines podstatně roztáhnul a to hlavně horizontálně. Přitom frekvence rozkladů jsou na chlup stejné. Takže moje zkušenost je, že mezi Modes a Modelines rozdíl být musí.
Takže ještě si tu doplním pár poznámek a postřehů.
Ještě určitě něco doplním
.
Jojo, díky za info, pomalu si začínám dělat jasno. Našel jsem stránky, kde jsou Modeline pro VESA rozlišení. Modeline je malinko jiná, než jsem měl prve vygenerovanou. Proto to roztáhnutí obrazu při Modes, jak jsem psal výše v příspěvkách. Vepsal jsem novou Modeline do konfiguráku a porovnával jsem. Nyní je nastavení obrazu shodné, jak při tom Modeline, tak při použití Modes. Použití Modes je tedy asi praktičtější, pokud se nepoužije, jak píšete "exotické" rozlišení
.
Nicméně toto jsou rozsahy v rámci VESA možností a na ty modeline nejsou potřeba - stačí správně zadat v /etc/X11/xorg.conf rozsahy vodorovných a svislých frekvencí:
Section "Monitor"
...
HorizSync 30-70
VertRefresh 50-150
EndSection(tyto jsou pro monitory s 1024x768@85, 1152x864@75 a 1280x1024@60)
PS: Obal ty části konfiguráku taky do tagu <pre>
X -configure, který se pokusí zjistit tyto údaje sám. Další užitečné příkazy jsou xorgcfg a xorgconfig (pro variantu Xfree jsou názvy podobné, ale už si je bohužel nepamatuji, viz man X). Ne že bych si myslel, že to neznáte :), ale mohl by sem zabloudit někdo, komu by to mohlo pomoci...
Ale já vím, že stačí restartovat X server. Ovšem, ale ví každý začátečník jak? Spíše, než napsání kritiky restartu, mohl přispěvatel rovnou napsat, jak na to, aby se začátečník mohl rozhodnout, zda shodí a nahodí X server a nebo restartuje PC. Stejně, jak to učinil odpůrce Modelines
, pan Šmíd ve svém příspěvku - Modelines jsou zbytečné, stačí Modes, příklad a je to. Tomu říkám konstruktivní příspěvek plný hodnotných informací, ale toto prosím ne.
zjistil, že některé distribuce používají trochu rozdílné initlevely. To by mohl být pro úplného začátečníka také problém. V článku je uváděn init 3 a init 4, v MDK 10.0 používám init 3 a init 5. V každém případě, po nastudování celého článku (mimochodem velmi dobrá série o X window), by mělo být mnoho věcí jasných.