Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Poznáte ten pocit, keď na niečo dlho hľadíte ako na zázrak a dúfate, že raz budete vedieť urobiť niečo podobné? A ten pocit, keď zistíte, že to už urobiť dokážete?
Jednou z vecí v oblasti webu, na ktoré som takto hľadel ja, boli redakčné systémy. Viem, že ich je ako maku. A že vytváranie nového je istou formou plytvania. Ale aj tak som si vytvoril vlastný. Prečo? Lebo som mal požiadavky, o ktorých neviem, či ich nejaký existujúci systém spĺňa. Ak áno, rád sa nechám poučiť. A preto, lebo som chcel a mohol. Babrať sa v zdrojákoch cudzieho kódu, prispôsobovať si ho a zisťovať ako funguje, je síce zábava, ale mňa vždy bavilo viac veci vytvárať, ako upravovať.
Nakoľko času nebolo nazvyš, tak sa systém rodil po veľmi malých častiach zhruba od počiatku minulého roka. Nedávno som rozhodol, že perunMS (tak sa volá) je schopný byť vyhlásený za verziu 0.1.0. [Technická poznámka: napísaný je v php5 (5.1.x), používa PEARovský balíček MDB2 na prístup k rôznym databázam.]
Líši sa v niečom môj CMS systém od tých existujúcich? Nerád by som tvrdil
niečo, čo nie je pravda a aj preto píšem tento blogpost, aby som bol
prípadne vyvedený z omylu. (Druhý dôvod je ten, že by som systém rád
zviditeľnil
) Ale myslím si, že jednu veľmi podstatnú odlišnú črtu má.
Všetka funkčnosť je realizovaná pomocou modulov. Moduly je možné vzájomne kombinovať, sú na sebe nezávislé, nepotrebujú k funkčnosti iné moduly. Malé jadro systému len sprostredkúva prístup k databáze, spracúva vstupné parametre a poskytuje modulom niektoré všeobecné služby a nástroje na ich prípadnú komunikáciu.
Systémy, ktoré som doteraz videl (priznávam bez mučenia, nebolo ich veľa), mali väčšinou priamo v sebe integrované niektoré funkčné súčasti (správa používateľov, nástroje pre tvorbu článkov atď.) alebo boli orientované len na jednu špecifickú oblasť (blogy, komunitné portály). perunMS nemá napevno zabudované nič. Môžete si vo svojej réžii vytvoriť moduly pre správu layoutu, správu modulov, používateľov a samotné úžitkové moduly.
Tvorba webu s týmto systémom pozostáva z výberu vhodných modulov (a prípadného doprogramovania neexistujúcich), ich aktivácie, určenie miest v layoute, kde môžu umiestňovať svoj výstup a úprav dizajnu. Všetko je vytvárané tak, aby bolo možné vytvoriť v podstate akýkoľvek web s akoukoľvek funkčnosťou (pokiaľ sú k dispozícii vhodné moduly) a akýmkoľvek dizajnom.
Systém má uľahčiť prácu programátorom. Prečo by mal niekto programovať funkčnosť, ktorá už existuje a stačí si len stiahnuť a aktivovať príslušný modul?
Tento blogpost je písaný len ako ľahké intro. Povedať: som tu a robím toto. Pokiaľ sa medzi vami našiel niekto, kto by sa rád dozvedel o systéme viac, tak som pred časom zhrnul niekoľko vlastností do zápisku na svojej stránke, ktorá je zároveň ukážkou základnej distribúcie.
Systém a aj doteraz mnou napísané moduly sú licencované pod LGPL.
Tiskni
Sdílej:
... ted vis, co chtit od jazyka, ve kterem budes psat dalsi programyZávisí od projektu. Ja sa k jazykom staviam ako k nástrojom. A pre tento projekt som PHP vybral len preto, lebo sa mi zdalo vhodné z hľadiska podpory na hostingoch. Nerád by som naprogramoval niečo v Perle, Pythone, či Jave a potom by som to nemohol použiť, lebo zadávateľ nemá hosting s podporou týchto jazykov.
Závisí od projektu. Ja sa k jazykom staviam ako k nástrojom. A pre tento projekt som PHP vybral len preto, lebo sa mi zdalo vhodné z hľadiska podpory na hostingoch. Nerád by som naprogramoval niečo v Perle, Pythone, či Jave a potom by som to nemohol použiť, lebo zadávateľ nemá hosting s podporou týchto jazykov.Souhlasim, ze zadavatel s hostingem a nemoznosti/neochotou na nem neco menit je pro web developera nocni murou
Ale pokud jde o vytvoreni noveho hostingu, tak tam staci jen trochu pohledat a i ten Python uz se vyklube. Ja treba vedle svych PHPkovych projektu pracuju bokem na frameworku v Pythonu, na ktery proste za cas u nekterych typu projektu prejdu. Chce to cas.