Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Poznáte ten pocit, keď na niečo dlho hľadíte ako na zázrak a dúfate, že raz budete vedieť urobiť niečo podobné? A ten pocit, keď zistíte, že to už urobiť dokážete?
Jednou z vecí v oblasti webu, na ktoré som takto hľadel ja, boli redakčné systémy. Viem, že ich je ako maku. A že vytváranie nového je istou formou plytvania. Ale aj tak som si vytvoril vlastný. Prečo? Lebo som mal požiadavky, o ktorých neviem, či ich nejaký existujúci systém spĺňa. Ak áno, rád sa nechám poučiť. A preto, lebo som chcel a mohol. Babrať sa v zdrojákoch cudzieho kódu, prispôsobovať si ho a zisťovať ako funguje, je síce zábava, ale mňa vždy bavilo viac veci vytvárať, ako upravovať.
Nakoľko času nebolo nazvyš, tak sa systém rodil po veľmi malých častiach zhruba od počiatku minulého roka. Nedávno som rozhodol, že perunMS (tak sa volá) je schopný byť vyhlásený za verziu 0.1.0. [Technická poznámka: napísaný je v php5 (5.1.x), používa PEARovský balíček MDB2 na prístup k rôznym databázam.]
Líši sa v niečom môj CMS systém od tých existujúcich? Nerád by som tvrdil
niečo, čo nie je pravda a aj preto píšem tento blogpost, aby som bol
prípadne vyvedený z omylu. (Druhý dôvod je ten, že by som systém rád
zviditeľnil ) Ale myslím si, že jednu veľmi podstatnú odlišnú črtu má.
Všetka funkčnosť je realizovaná pomocou modulov. Moduly je možné vzájomne kombinovať, sú na sebe nezávislé, nepotrebujú k funkčnosti iné moduly. Malé jadro systému len sprostredkúva prístup k databáze, spracúva vstupné parametre a poskytuje modulom niektoré všeobecné služby a nástroje na ich prípadnú komunikáciu.
Systémy, ktoré som doteraz videl (priznávam bez mučenia, nebolo ich veľa), mali väčšinou priamo v sebe integrované niektoré funkčné súčasti (správa používateľov, nástroje pre tvorbu článkov atď.) alebo boli orientované len na jednu špecifickú oblasť (blogy, komunitné portály). perunMS nemá napevno zabudované nič. Môžete si vo svojej réžii vytvoriť moduly pre správu layoutu, správu modulov, používateľov a samotné úžitkové moduly.
Tvorba webu s týmto systémom pozostáva z výberu vhodných modulov (a prípadného doprogramovania neexistujúcich), ich aktivácie, určenie miest v layoute, kde môžu umiestňovať svoj výstup a úprav dizajnu. Všetko je vytvárané tak, aby bolo možné vytvoriť v podstate akýkoľvek web s akoukoľvek funkčnosťou (pokiaľ sú k dispozícii vhodné moduly) a akýmkoľvek dizajnom.
Systém má uľahčiť prácu programátorom. Prečo by mal niekto programovať funkčnosť, ktorá už existuje a stačí si len stiahnuť a aktivovať príslušný modul?
Tento blogpost je písaný len ako ľahké intro. Povedať: som tu a robím toto. Pokiaľ sa medzi vami našiel niekto, kto by sa rád dozvedel o systéme viac, tak som pred časom zhrnul niekoľko vlastností do zápisku na svojej stránke, ktorá je zároveň ukážkou základnej distribúcie.
Systém a aj doteraz mnou napísané moduly sú licencované pod LGPL.
Tiskni
Sdílej:
... ted vis, co chtit od jazyka, ve kterem budes psat dalsi programyZávisí od projektu. Ja sa k jazykom staviam ako k nástrojom. A pre tento projekt som PHP vybral len preto, lebo sa mi zdalo vhodné z hľadiska podpory na hostingoch. Nerád by som naprogramoval niečo v Perle, Pythone, či Jave a potom by som to nemohol použiť, lebo zadávateľ nemá hosting s podporou týchto jazykov.
Závisí od projektu. Ja sa k jazykom staviam ako k nástrojom. A pre tento projekt som PHP vybral len preto, lebo sa mi zdalo vhodné z hľadiska podpory na hostingoch. Nerád by som naprogramoval niečo v Perle, Pythone, či Jave a potom by som to nemohol použiť, lebo zadávateľ nemá hosting s podporou týchto jazykov.Souhlasim, ze zadavatel s hostingem a nemoznosti/neochotou na nem neco menit je pro web developera nocni murou