Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Niekedy tento týždeň som sa cez ICQ rozprával s jedným spolužiakom. Riešili sme práve úlohy na programovanie (Delphi). Už neviem ako, ale nejako padla reč aj na FreePascal a Lazarus. Rozkecal som sa o tom, že FreePascal zmenil môj názor na Pascal a presvedčil ma, že aj s pascalovským jazykom sa dá urobiť veľa vecí (to bude asi tým, že fp odkukáva veľa zaujímavých vecí z C
). Spolužiak zbehol na jeho domovskú stránku, prečítal si pár vecí a zhodnotil to slovami: "Vyzerá to fajn... na to, že je to zadarmo."
Až dnes mi tie slová začali vŕtať hlavou. Pretože som si uvedomil, ako bežný windowsák prvotne vníma "softvér zadarmo". To, že má niečo voľne a legálne na stiahnutie, vníma akosi podozrivo. Odniekiaľ si v sebe nesie dojem, že to, čo je zadarmo, zrejme za veľa nestojí. Pokiaľ sa to nepredáva za ťažké peniaze a nie sú k tomu zohnať cracky a keygeny, tak ho to ani veľmi nezaujíma. Ako keby kvalita produktu závisela na cene, za akú sa predáva. Zdá sa mi smutné, že takýto predsudok existuje.
Dnes som aj chvíľku rozmýšľal nad tým, kde vlastne inde v živote existuje niečo také, ako v oblasti slobodného softvéru. Kde ľudia venujú množstvo svojho času, energie a vedomostí do niečoho, čo potom dávajú zadarmo a plne k dispozícii ostatnému svetu. Napadla mi veda a zverejňovanie vedeckých výsledkov. Ale to nie je celkom to isté. Potom určitá skupina literárne aktívnych ľudí, ktorí svoje básne a poviedky uverejňujú na internete. Tí však často nie sú veľmi radi, ak im niekto ich dielo upravuje podľa svojho (koniec-koncov ide o obraz ich vnútorného sveta, prečo by sa tam mal špárať niekto iný). A tu som skončil. Nič lepšie mi nenapadlo (ak nerátam wikipédiu). Viete niekto iný príklad?
Tiskni
Sdílej:
Občas jde i o sociální/psychologické apekty. Nezávislot. Touha realizovat se (skoro jako v té vědě). Atd. Ale to je skoro jedno, protože 99% lidí nechápe, co je open source a ten pojem nikdy neslyšela.
)?
Takovychto veci by se asi dalo najit vic, tohle byly prvni, co me napadly. Spis jde o to, ze u software vetsinou krome prace uz nebyvaji temer zadne prime "rezijni" naklady, takze narozdil od vyse zmineneho je ponekud "vic zadarmo". Ale myslim, ze temer v kazdem oboru se najdou lide, kteri neco delaji proto, ze je to bavi, bez naroku na penezni ohodnoceni.
Je toho hodně. Tedy dost. Charity, vedoucí mládeže, někteří umělci, někteří vědci, všemožná "hnutí" a , nakonec i pořízení si dítěte (a nebo adopce na dálku) je taková investice, co z ní finanční zisk nebude.
Tohle je specifický tím, že se to přímo v reálu střetává se světem velkých peněz, obchodu a podnikání a nevede si přitom špatně, ačkoliv podle všech předpokladů to "prostě nemůže fungovat." A ono to funguje (i kdybychom přijali názor že špatně, tak funguje).