V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Niekedy tento týždeň som sa cez ICQ rozprával s jedným spolužiakom. Riešili sme práve úlohy na programovanie (Delphi). Už neviem ako, ale nejako padla reč aj na FreePascal a Lazarus. Rozkecal som sa o tom, že FreePascal zmenil môj názor na Pascal a presvedčil ma, že aj s pascalovským jazykom sa dá urobiť veľa vecí (to bude asi tým, že fp odkukáva veľa zaujímavých vecí z C 
). Spolužiak zbehol na jeho domovskú stránku, prečítal si pár vecí a zhodnotil to slovami: "Vyzerá to fajn... na to, že je to zadarmo."
Až dnes mi tie slová začali vŕtať hlavou. Pretože som si uvedomil, ako bežný windowsák prvotne vníma "softvér zadarmo". To, že má niečo voľne a legálne na stiahnutie, vníma akosi podozrivo. Odniekiaľ si v sebe nesie dojem, že to, čo je zadarmo, zrejme za veľa nestojí. Pokiaľ sa to nepredáva za ťažké peniaze a nie sú k tomu zohnať cracky a keygeny, tak ho to ani veľmi nezaujíma. Ako keby kvalita produktu závisela na cene, za akú sa predáva. Zdá sa mi smutné, že takýto predsudok existuje.
Dnes som aj chvíľku rozmýšľal nad tým, kde vlastne inde v živote existuje niečo také, ako v oblasti slobodného softvéru. Kde ľudia venujú množstvo svojho času, energie a vedomostí do niečoho, čo potom dávajú zadarmo a plne k dispozícii ostatnému svetu. Napadla mi veda a zverejňovanie vedeckých výsledkov. Ale to nie je celkom to isté. Potom určitá skupina literárne aktívnych ľudí, ktorí svoje básne a poviedky uverejňujú na internete. Tí však často nie sú veľmi radi, ak im niekto ich dielo upravuje podľa svojho (koniec-koncov ide o obraz ich vnútorného sveta, prečo by sa tam mal špárať niekto iný). A tu som skončil. Nič lepšie mi nenapadlo (ak nerátam wikipédiu). Viete niekto iný príklad?
Tiskni
Sdílej:
Občas jde i o sociální/psychologické apekty. Nezávislot. Touha realizovat se (skoro jako v té vědě). Atd. Ale to je skoro jedno, protože 99% lidí nechápe, co je open source a ten pojem nikdy neslyšela.
)?
Takovychto veci by se asi dalo najit vic, tohle byly prvni, co me napadly. Spis jde o to, ze u software vetsinou krome prace uz nebyvaji temer zadne prime "rezijni" naklady, takze narozdil od vyse zmineneho je ponekud "vic zadarmo". Ale myslim, ze temer v kazdem oboru se najdou lide, kteri neco delaji proto, ze je to bavi, bez naroku na penezni ohodnoceni.
Je toho hodně. Tedy dost. Charity, vedoucí mládeže, někteří umělci, někteří vědci, všemožná "hnutí" a , nakonec i pořízení si dítěte (a nebo adopce na dálku) je taková investice, co z ní finanční zisk nebude.
Tohle je specifický tím, že se to přímo v reálu střetává se světem velkých peněz, obchodu a podnikání a nevede si přitom špatně, ačkoliv podle všech předpokladů to "prostě nemůže fungovat." A ono to funguje (i kdybychom přijali názor že špatně, tak funguje).
6.12.2005 21:28
moriquend | skóre: 4
| blog: herdamilan
| Sľažany
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz