MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Niekedy tento týždeň som sa cez ICQ rozprával s jedným spolužiakom. Riešili sme práve úlohy na programovanie (Delphi). Už neviem ako, ale nejako padla reč aj na FreePascal a Lazarus. Rozkecal som sa o tom, že FreePascal zmenil môj názor na Pascal a presvedčil ma, že aj s pascalovským jazykom sa dá urobiť veľa vecí (to bude asi tým, že fp odkukáva veľa zaujímavých vecí z C 
). Spolužiak zbehol na jeho domovskú stránku, prečítal si pár vecí a zhodnotil to slovami: "Vyzerá to fajn... na to, že je to zadarmo."
Až dnes mi tie slová začali vŕtať hlavou. Pretože som si uvedomil, ako bežný windowsák prvotne vníma "softvér zadarmo". To, že má niečo voľne a legálne na stiahnutie, vníma akosi podozrivo. Odniekiaľ si v sebe nesie dojem, že to, čo je zadarmo, zrejme za veľa nestojí. Pokiaľ sa to nepredáva za ťažké peniaze a nie sú k tomu zohnať cracky a keygeny, tak ho to ani veľmi nezaujíma. Ako keby kvalita produktu závisela na cene, za akú sa predáva. Zdá sa mi smutné, že takýto predsudok existuje.
Dnes som aj chvíľku rozmýšľal nad tým, kde vlastne inde v živote existuje niečo také, ako v oblasti slobodného softvéru. Kde ľudia venujú množstvo svojho času, energie a vedomostí do niečoho, čo potom dávajú zadarmo a plne k dispozícii ostatnému svetu. Napadla mi veda a zverejňovanie vedeckých výsledkov. Ale to nie je celkom to isté. Potom určitá skupina literárne aktívnych ľudí, ktorí svoje básne a poviedky uverejňujú na internete. Tí však často nie sú veľmi radi, ak im niekto ich dielo upravuje podľa svojho (koniec-koncov ide o obraz ich vnútorného sveta, prečo by sa tam mal špárať niekto iný). A tu som skončil. Nič lepšie mi nenapadlo (ak nerátam wikipédiu). Viete niekto iný príklad?
Tiskni
Sdílej:
Občas jde i o sociální/psychologické apekty. Nezávislot. Touha realizovat se (skoro jako v té vědě). Atd. Ale to je skoro jedno, protože 99% lidí nechápe, co je open source a ten pojem nikdy neslyšela.
)?
Takovychto veci by se asi dalo najit vic, tohle byly prvni, co me napadly. Spis jde o to, ze u software vetsinou krome prace uz nebyvaji temer zadne prime "rezijni" naklady, takze narozdil od vyse zmineneho je ponekud "vic zadarmo". Ale myslim, ze temer v kazdem oboru se najdou lide, kteri neco delaji proto, ze je to bavi, bez naroku na penezni ohodnoceni.
Je toho hodně. Tedy dost. Charity, vedoucí mládeže, někteří umělci, někteří vědci, všemožná "hnutí" a , nakonec i pořízení si dítěte (a nebo adopce na dálku) je taková investice, co z ní finanční zisk nebude.
Tohle je specifický tím, že se to přímo v reálu střetává se světem velkých peněz, obchodu a podnikání a nevede si přitom špatně, ačkoliv podle všech předpokladů to "prostě nemůže fungovat." A ono to funguje (i kdybychom přijali názor že špatně, tak funguje).
6.12.2005 21:28
moriquend | skóre: 4
| blog: herdamilan
| Sľažany
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz