Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Niekedy tento týždeň som sa cez ICQ rozprával s jedným spolužiakom. Riešili sme práve úlohy na programovanie (Delphi). Už neviem ako, ale nejako padla reč aj na FreePascal a Lazarus. Rozkecal som sa o tom, že FreePascal zmenil môj názor na Pascal a presvedčil ma, že aj s pascalovským jazykom sa dá urobiť veľa vecí (to bude asi tým, že fp odkukáva veľa zaujímavých vecí z C
). Spolužiak zbehol na jeho domovskú stránku, prečítal si pár vecí a zhodnotil to slovami: "Vyzerá to fajn... na to, že je to zadarmo."
Až dnes mi tie slová začali vŕtať hlavou. Pretože som si uvedomil, ako bežný windowsák prvotne vníma "softvér zadarmo". To, že má niečo voľne a legálne na stiahnutie, vníma akosi podozrivo. Odniekiaľ si v sebe nesie dojem, že to, čo je zadarmo, zrejme za veľa nestojí. Pokiaľ sa to nepredáva za ťažké peniaze a nie sú k tomu zohnať cracky a keygeny, tak ho to ani veľmi nezaujíma. Ako keby kvalita produktu závisela na cene, za akú sa predáva. Zdá sa mi smutné, že takýto predsudok existuje.
Dnes som aj chvíľku rozmýšľal nad tým, kde vlastne inde v živote existuje niečo také, ako v oblasti slobodného softvéru. Kde ľudia venujú množstvo svojho času, energie a vedomostí do niečoho, čo potom dávajú zadarmo a plne k dispozícii ostatnému svetu. Napadla mi veda a zverejňovanie vedeckých výsledkov. Ale to nie je celkom to isté. Potom určitá skupina literárne aktívnych ľudí, ktorí svoje básne a poviedky uverejňujú na internete. Tí však často nie sú veľmi radi, ak im niekto ich dielo upravuje podľa svojho (koniec-koncov ide o obraz ich vnútorného sveta, prečo by sa tam mal špárať niekto iný). A tu som skončil. Nič lepšie mi nenapadlo (ak nerátam wikipédiu). Viete niekto iný príklad?
Tiskni
Sdílej:
Občas jde i o sociální/psychologické apekty. Nezávislot. Touha realizovat se (skoro jako v té vědě). Atd. Ale to je skoro jedno, protože 99% lidí nechápe, co je open source a ten pojem nikdy neslyšela.
)?
Takovychto veci by se asi dalo najit vic, tohle byly prvni, co me napadly. Spis jde o to, ze u software vetsinou krome prace uz nebyvaji temer zadne prime "rezijni" naklady, takze narozdil od vyse zmineneho je ponekud "vic zadarmo". Ale myslim, ze temer v kazdem oboru se najdou lide, kteri neco delaji proto, ze je to bavi, bez naroku na penezni ohodnoceni.
Je toho hodně. Tedy dost. Charity, vedoucí mládeže, někteří umělci, někteří vědci, všemožná "hnutí" a , nakonec i pořízení si dítěte (a nebo adopce na dálku) je taková investice, co z ní finanční zisk nebude.
Tohle je specifický tím, že se to přímo v reálu střetává se světem velkých peněz, obchodu a podnikání a nevede si přitom špatně, ačkoliv podle všech předpokladů to "prostě nemůže fungovat." A ono to funguje (i kdybychom přijali názor že špatně, tak funguje).