Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Niekedy tento týždeň som sa cez ICQ rozprával s jedným spolužiakom. Riešili sme práve úlohy na programovanie (Delphi). Už neviem ako, ale nejako padla reč aj na FreePascal a Lazarus. Rozkecal som sa o tom, že FreePascal zmenil môj názor na Pascal a presvedčil ma, že aj s pascalovským jazykom sa dá urobiť veľa vecí (to bude asi tým, že fp odkukáva veľa zaujímavých vecí z C 
). Spolužiak zbehol na jeho domovskú stránku, prečítal si pár vecí a zhodnotil to slovami: "Vyzerá to fajn... na to, že je to zadarmo."
Až dnes mi tie slová začali vŕtať hlavou. Pretože som si uvedomil, ako bežný windowsák prvotne vníma "softvér zadarmo". To, že má niečo voľne a legálne na stiahnutie, vníma akosi podozrivo. Odniekiaľ si v sebe nesie dojem, že to, čo je zadarmo, zrejme za veľa nestojí. Pokiaľ sa to nepredáva za ťažké peniaze a nie sú k tomu zohnať cracky a keygeny, tak ho to ani veľmi nezaujíma. Ako keby kvalita produktu závisela na cene, za akú sa predáva. Zdá sa mi smutné, že takýto predsudok existuje.
Dnes som aj chvíľku rozmýšľal nad tým, kde vlastne inde v živote existuje niečo také, ako v oblasti slobodného softvéru. Kde ľudia venujú množstvo svojho času, energie a vedomostí do niečoho, čo potom dávajú zadarmo a plne k dispozícii ostatnému svetu. Napadla mi veda a zverejňovanie vedeckých výsledkov. Ale to nie je celkom to isté. Potom určitá skupina literárne aktívnych ľudí, ktorí svoje básne a poviedky uverejňujú na internete. Tí však často nie sú veľmi radi, ak im niekto ich dielo upravuje podľa svojho (koniec-koncov ide o obraz ich vnútorného sveta, prečo by sa tam mal špárať niekto iný). A tu som skončil. Nič lepšie mi nenapadlo (ak nerátam wikipédiu). Viete niekto iný príklad?
Tiskni
Sdílej:
Občas jde i o sociální/psychologické apekty. Nezávislot. Touha realizovat se (skoro jako v té vědě). Atd. Ale to je skoro jedno, protože 99% lidí nechápe, co je open source a ten pojem nikdy neslyšela.
)?
Takovychto veci by se asi dalo najit vic, tohle byly prvni, co me napadly. Spis jde o to, ze u software vetsinou krome prace uz nebyvaji temer zadne prime "rezijni" naklady, takze narozdil od vyse zmineneho je ponekud "vic zadarmo". Ale myslim, ze temer v kazdem oboru se najdou lide, kteri neco delaji proto, ze je to bavi, bez naroku na penezni ohodnoceni.
Je toho hodně. Tedy dost. Charity, vedoucí mládeže, někteří umělci, někteří vědci, všemožná "hnutí" a , nakonec i pořízení si dítěte (a nebo adopce na dálku) je taková investice, co z ní finanční zisk nebude.
Tohle je specifický tím, že se to přímo v reálu střetává se světem velkých peněz, obchodu a podnikání a nevede si přitom špatně, ačkoliv podle všech předpokladů to "prostě nemůže fungovat." A ono to funguje (i kdybychom přijali názor že špatně, tak funguje).
6.12.2005 21:28
moriquend | skóre: 4
| blog: herdamilan
| Sľažany
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz