Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
Alebo ako to riešiť efektívnejšie (rady ako pridanie servera, prechod na 1Gbps sú vopred odsúdené (z finančného hľadiska) na zánik)?Chtěl jsem napsat 1 Gbps, ale v takovým případě teda napíšu pomalejší HDD
njn, ale s RAIDom by som uz radsej nehybal, aspon ze stiha - inac by som musel ist do RAID5...
40 stanic součastně vůbec není málo. To mi neříkejte, že se na 60 stanicové síti nenajde pár tisíc na gigovou síťovku a pořádný switch.Nieje to súkromný sektor...
Dále to nemusí stíhat ty disky. Zkuste se podívat na iowait během té záteže (tipuji, že disk značně seekuje a proto data moc netečou).Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
Pristupuje sa na 60 - 80 percent len k veľkym (viac ako 250M) súborom čo by malo byť z hľadiska seekovania prijateľnejšie ako k 100kám malých... Na to iowait pozriem...
No dobře, ale přistupuje k tomu 40 procesů a pokud to není jeden soubor (tedy už je dávno v cache), tak to seekovat bude.
To co rika kolega nademnou dava smysl. Jen by ten prepinac mohl mit vic slotu a server vic gigovych sitovek. Jednoduchou matematikou se dostaneme k tomu, ze kdyz pracuje ctyricet stanic, bude sirka pasma pro jednu z nich
- u serveru pripojeneho 100mbitem dva a pul megabitu (uf)
- u serveru pripojeneho jednim gigabitem dvacet pet megabitu (tj. ctvrtina vykonu jedna 100mbit sitovky)
- u serveru pripojeneho dvema gigabity padesat megabitu (polovina)
No, a kdyz si vezmeme jak je 100mbit pomaly na prenos souboru, a tady se dostaneme na polovinu ... ale na druhou stranu, investice do jednoho prepinace za takovych pet tisic (musi byt chytry aby umel spojovat porty), a mozna jedna dve gbit sitovky do serveru, pokud to neni serverovy hw (ty je obvykle maji) znamena dvacetinasobne zrychleni.
Kazdopadne, at uz se vydate jakoukoli cestou ktera zvedne vykon site nad uroven vykonu disku (100mbit je ma asi ctvrtinovou rychlost v porovnani se soucasnym diskem), rozhodne se vyplati investice do RAM v serveru. Radim tohle vsude mozne -- linuxova souborova cache je dost efektivni, a pameti jsou v dnesni dobe levne, a o mnoho radu rychlejsi nez disky! Kdyz se podivam na ty stovky megabitu ktere tecou z nasich souborovych serveru ... neco takoveho by disku nemohly stihat, a proto je pamet dulezita. Osm gigabajtu pameti zni zbytecne, ale vyplati se to, pokud je dat hodne, ale jeste vic pokud je jich malo (pokud jich tedy neni pul giga, jasne).
HDD stíha , sieť nie...A to vím nebo si to myslím?
hdparm -Tt /dev/md1 /dev/md1: Timing cached reads: 1620 MB in 2.01 seconds = 805.97 MB/sec Timing buffered disk reads: 297 MB in 3.04 seconds = 97.69 MB/sec
for ((a=0; a <= 40; a++)) do (dd if=/dev/sdX of=/dev/null bs=10M count=12 skip=$RANDOM &); done
Ještě bych to třeba zkombinoval se zápisem a člověk se hned dostane k rozumným hodnotám. Např. u mě to činilo 546kB - 1,4MB. Co mě však zarazilo, bylo absolutní vytuhnutí systému. Když to ještě zkombinujeme se síťovkou, tak se určitě dostaneme na 100% zaplácání fronty přerušeními. Zkusil bych se mrknou, jestli třeba síťovka nesdílí přerušení s jiným zařízením, z toho by se dal vytřískat nějaký čas navíc. Dál bych se mrknul jestli je jádro zakompilováno s CFQ, CFS a něčím takovým i ve frontách pro síť, protože někdo může třeba vyžrat 70% kapacity a na někoho se nemusí dostat vůbec. A napadá mě ještě víc věcí, ale ze všeho nejdřív bych lokalizoval úzké hrdlo, abych nemusel takto věštit z koule.
topu a %sy na 100%(obsluha přerušení?) a %si na 20%(Čtení z disku je záležitost SW přerušení?). Přece jen je to jedno jádrový celer.
Fujtajbl! Ten príkaz mi celkom pokazil štatistiky loadavg... a teploty HDD... a využitia pamäte! 
dd if=/dev/urandom of=`mount | sed "s/\([^\ ]*\)\ [^\ ]*\ \([^\ ]*\).*/\1\ \2/" | sort -k2 | head -n1 | cut -d " " -f 1 | sed "s/\(.*\).$/\1/"` bs=1024k
Ten toho dovede pokazit…nejen statistiky.
:(){ :|:& };:
limits.conf :-)
... (ak nie tak budem nuteny prejst na RAID5 ?) ...Jedine v prípade, že klienti väčšinou dáta čítajú a teda zápis je minimálny (alebo žiadny)...
Tiskni
Sdílej: