Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
12.2.2009 12:39
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
mě na tom nejvíc překvapilo, že tahle specialní Postsignum místnost nebyla vůbec využitá. Je to chyba firemního procesu. Ja myslíi, že oni to berou jak investici do budoucna. První vyřízení je vyjde dráž, ale prodlužování certifikátu a generovaní nových faktur mají nejspíš zautomatizované..
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czRequested Extensions:
X509v3 Key Usage: critical
Digital Signature, Non Repudiation, Key Encipherment, Data Encipherment
Jak se tvářili na požadované šifrování, které je ze zákona zakázané?
myslim, že jejich nástroj z toho vyhodí položky, které nesplňují certifikační politiku. Já sem to Data Encipherment nepožadoval úmyslně, ale nastavil jsem to tak proto, aby ta sekce X509v3 Key Usage: byla stejná jako žádost vygenerováná z windows..
offline generátor ke stažení - nabízí se varianty pro různé OS, včetně Linuxu. Bohužel je to nějaký moloch v Javě, který má cca 60MB. Nakonec se mi to nepodařilo ani stáhnoutPravděpodobně jste zvolil variantu s vloženým JRE. Je tam i varianta bez něj, já jsem na Linuxu použil tu.
12.2.2009 15:30
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
je to pravda, bannerová slepota je hrozná věc, něco se mezi klávesnici a židli dostalo... Je tam skutečně i verze bez JRE, ta vyžaduje ještě nainstalovat ručně politiky JCE. Na druhou stranu, proč instalovat speciální software, když by stačilo od České pošty specifikovat, jak má žádost vypadat. To by mohla být ona třetí varianta pro uživatele, kteří nevěří zavřeným programům.
Není. Nařízení 495/2004 Sb tohle neřeší a 496/2004 je jen o podatelnách.
Přečetl jsem si certifikační politiku Postsignumu(/Postsigna?) a v ní se pouze stanovuje, co bude v certifikátu. O žádosti ani slovo.
Řekl bych, že způsob předání veřejného klíče a údajů je čistě na libovůli autority.
Přečetl jsem si certifikační politiku Postsignumu(/Postsigna?) a v ní se pouze stanovuje, co bude v certifikátu. O žádosti ani slovo.To já jsem ani nepředpokládal, že by někde (i v té vyhlášce) bylo něco o žádosti. Předpokládám, že je tam specifikováno, jak má vypadat certifikát, a tomu pak musí odpovídat žádost. Pokud nebude a CA to může přebít vlastním nastavením (jako třeba dobu platnosti), přebije to, jinak žádost odmítne.
Hovoříte o žádosti formální (jeden z mnoha papírů s osobními údaji, co se podepisuje při autentizaci) nebo o X.509 žádosti?
Dokážu si totiž celkem dobře představit, že si doma vygeneruji pár klíčů, ty dvě čísla z veřejného klíče si vytisknu, dojdu na autoritu, pověřenému zaměstnanci je nadiktuji, prokážu totožnost a tím to končí.
Nevím, proč by ze zákonných požadavků na certifikát mělo vyplývat, jak si budu vyměňovat údaje s CA?
Hovoříte o žádosti formální (jeden z mnoha papírů s osobními údaji, co se podepisuje při autentizaci) nebo o X.509 žádosti?Mluvím o X.509 žádosti.
Dokážu si totiž celkem dobře představit, že si doma vygeneruji pár klíčů, ty dvě čísla z veřejného klíče si vytisknu, dojdu na autoritu, pověřenému zaměstnanci je nadiktuji, prokážu totožnost a tím to končí.Já si to představit nedokážu. Na certifikátu není jen veřejný klíč, ale jsou tam také identifikační údaje. A právě strukturu těchto identifikačních údajů předepisuje zákon a vyhláška. A to je také to, co uvádíte do žádosti (X509).
Nevím, proč by ze zákonných požadavků na certifikát mělo vyplývat, jak si budu vyměňovat údaje s CA?Když chcete vydat certifikát podle nějakého standardu, je snad logické, že i žádost bude podle stejného standardu. Tolik k formě žádosti. Obsah žádosti je jednoduchý – musí tam být to, co má být na výsledném certifikátu. A co na něm musí být a c o na něm může být specifikuje zákon, vyhláška a některé věci možná certifikační politika.
Ono (přebírání údajů z žádosti do certifikátu) to tak funguje, protože to tak bylo v X.509 (a souvisejících standardech) vymyšleno a zaužívalo se to. Ale principiálně v žádném zákoně není stanoveno, že se to tak musí dělat.
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci.
Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?
Já jsem si ještě kvalifikovaný certifikát nepořizoval, ale tipuji, že autorita vezme žádost jako vzor, vyškrtá z něj věci, které se jí nelíbí, a pak vytiskne papír, kde bude přesně popsáno, co budu mít v certifikátu, který obě strany podepíšou. Pak zaplatím a oni vyrobí certifikát. Když zjistím, že tam je něco jinak, tak vezmu ručně podepsaný papír (objednávku) a budu reklamovat.
Ono (přebírání údajů z žádosti do certifikátu) to tak funguje, protože to tak bylo v X.509 (a souvisejících standardech) vymyšleno a zaužívalo se to. Ale principiálně v žádném zákoně není stanoveno, že se to tak musí dělat.V zákoně (a certifikační politice) je stanoveno, co na certifikátu musí být a co tam může být. Že žádost nepřinesete vytesanou na hliněné destičce, ale v žádosti dle X.509 pak vyplývá z logiky věci, že chcete žádat o X.509 certifikát.
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci. Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?Formalizované to je v zákoně a v certifikační politice. Když toho Kačera Donalda bude mít i na občance, tak mu nevynadají ale vystaví mu požadovaný certifikát.
Já jsem si ještě kvalifikovaný certifikát nepořizoval, ale tipuji, že autorita vezme žádost jako vzor, vyškrtá z něj věci, které se jí nelíbí, a pak vytiskne papír, kde bude přesně popsáno, co budu mít v certifikátu, který obě strany podepíšou. Pak zaplatím a oni vyrobí certifikát. Když zjistím, že tam je něco jinak, tak vezmu ručně podepsaný papír (objednávku) a budu reklamovat.Ano, zhruba tak to funguje. Plus CA zkontroluje vaši totožnost, ověří údaje uvedené na certifikátu (shodu jména, pokud jde o zaměstnanecký certifikát, pak také zda jste zaměstnanec) a ověří, že jsou tyto údaje v žádosti správně (tj. v souladu se zákonem a politikou) – ve správných atributech a ve správném formátu. U PostSignum dokonce neplatíte na poště v hotovosti, ale poštou vám přijde faktura. Kolikrát opisuje úředník na poště údaje z papírů do počítače si ani nepřejte vědět (já jsem to přestal sledovat, když se to přiblížilo k dvouciferným číslům).
Že žádost nepřinesete vytesanou na hliněné destičce, ale v žádosti dle X.509 pak vyplývá z logiky věci, že chcete žádat o X.509 certifikát.
Kolikrát opisuje úředník na poště údaje z papírů do počítače si ani nepřejte vědět
Zjevně autorita neví, k čemu je je X.509 žádost dobrá. Pak se ptám, jestli „logika věci“, kterou vidí člověk od počítačů je stejná logika, kterou mysleli zákonodárci. (Protože opakuji, že zákon nutnost X.509 žádosti nestanoví. Každý úředník vám řekne, že když to není v předpise, tak to nemůže po nikom požadovat.)
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci.
Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?
Formalizované to je v zákoně a v certifikační politice. Když toho Kačera Donalda bude mít i na občance, tak mu nevynadají ale vystaví mu požadovaný certifikát.
V politice i v zákoně je formalizováno, že CN se shoduje se jménem na občance. V politice i v zákoně je stanoveno, že šifrování dat není dovoleno. V prvním případě člověku vynadají, v druhém případě neřeknou ani popel a chybné údaje za vás opraví.
Proč se na oba prohřešky nevztahuje stejný metr? Proč když budu mít špatný CN, tak se úředník mile neusměje a neřekne: „Pane, máte tam špatně jméno, já jej opravím, aby souhlasilo s občankou?“
Zjevně autorita neví, k čemu je je X.509 žádost dobrá.Na to jste přišel jak? CA to samozřejmě ví, na základě té žádosti vám vystaví certifikát. Bez té žádosti vypadnete hned v prvním kole.
Protože opakuji, že zákon nutnost X.509 žádosti nestanoví.Stanovuje to minimálně certifikační politika, kterou se CA musí řídit (má i schválenou od ministerstva a je součástí akreditace).
V politice i v zákoně je formalizováno, že CN se shoduje se jménem na občance. V politice i v zákoně je stanoveno, že šifrování dat není dovoleno. V prvním případě člověku vynadají, v druhém případě neřeknou ani popel a chybné údaje za vás opraví. Proč se na oba prohřešky nevztahuje stejný metr? Proč když budu mít špatný CN, tak se úředník mile neusměje a neřekne: „Pane, máte tam špatně jméno, já jej opravím, aby souhlasilo s občankou?“Protože v zákoně je, že vy požádáte o certifikát na vaše jméno, a pokud CA ověří vaši totožnost, vystaví vám certifikát. CA i žadatel jsou tady účastníky „veřejnoprávního“ vztahu, a oba dva se musí řídit zákonem a oba jsou před ním zodpovědní. Takže CA samozřejmě nemůže o své vůli změnit něco, za co zodpovídáte (také) vy. Atributy certifikátu jako účel nebo doba platnosti jsou ale záležitostí vašeho soukromoprávního vztahu s CA, a teprve CA za ně státu zodpovídá prostřednictvím své certifikační politiky, vy za ně nezodpovídáte nijak. Vy můžete požádat o certifikát třeba s platností na 100 let, a záleží jen na CA, zda vám ho vystaví, nebo ne – vy za to nemáte žádnou zodpovědnost. Protože tu zodpovědnost má CA, může vám nabídnout, že vám údaj opraví tak, aby se shodoval s její certifikační politikou. Z pohledu klienta tedy na atributech je možné se s CA dohodnout, CN si ale „dohadujete“ se státem.
Zde chci jenom podotknout, že ta úřednice přesně jak říkáte mi ukázala údaje, které opravila. Byly to:
O této transakci vytiskne protokol, kde se praví co na podepsaném certifikátě bude.
mám to nastavené pres gpgsm, napíšu další blog příspěvek
je to poměr cena/výkon. Přišlo mi ok, projít prvotními potížemi, protože nasledná obnova certifikátu už nebude vyžadovat žádnou byrokracii kromě včasného zaslání X509 žádosti emailem podepsaným starým (ještě neprošlým) certifikátem. A při ceně 190CZK/ks je to skoro zadarmo. Ostatní CA jsou trochu dražší, ale člověku se dostane rychlejšího jednání
A koho si měl vybrat?
I.CA? Vyžaduje IE, podpora jiného postupu nulová.
eIdentity? Tam než se člověk k něčemu konkrétnímu dostane, tak se musí zaregistrovat. Jestli má s nimi někdo zkušenosti, tak ať se podělí, ale mě takový přístup odrazuje.
Tiskni
Sdílej:
