Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
mě na tom nejvíc překvapilo, že tahle specialní Postsignum místnost nebyla vůbec využitá. Je to chyba firemního procesu. Ja myslíi, že oni to berou jak investici do budoucna. První vyřízení je vyjde dráž, ale prodlužování certifikátu a generovaní nových faktur mají nejspíš zautomatizované..
Requested Extensions: X509v3 Key Usage: critical Digital Signature, Non Repudiation, Key Encipherment, Data Encipherment
Jak se tvářili na požadované šifrování, které je ze zákona zakázané?
myslim, že jejich nástroj z toho vyhodí položky, které nesplňují certifikační politiku. Já sem to Data Encipherment nepožadoval úmyslně, ale nastavil jsem to tak proto, aby ta sekce X509v3 Key Usage: byla stejná jako žádost vygenerováná z windows..
offline generátor ke stažení - nabízí se varianty pro různé OS, včetně Linuxu. Bohužel je to nějaký moloch v Javě, který má cca 60MB. Nakonec se mi to nepodařilo ani stáhnoutPravděpodobně jste zvolil variantu s vloženým JRE. Je tam i varianta bez něj, já jsem na Linuxu použil tu.
je to pravda, bannerová slepota je hrozná věc, něco se mezi klávesnici a židli dostalo... Je tam skutečně i verze bez JRE, ta vyžaduje ještě nainstalovat ručně politiky JCE. Na druhou stranu, proč instalovat speciální software, když by stačilo od České pošty specifikovat, jak má žádost vypadat. To by mohla být ona třetí varianta pro uživatele, kteří nevěří zavřeným programům.
Není. Nařízení 495/2004 Sb tohle neřeší a 496/2004 je jen o podatelnách.
Přečetl jsem si certifikační politiku Postsignumu(/Postsigna?) a v ní se pouze stanovuje, co bude v certifikátu. O žádosti ani slovo.
Řekl bych, že způsob předání veřejného klíče a údajů je čistě na libovůli autority.
Přečetl jsem si certifikační politiku Postsignumu(/Postsigna?) a v ní se pouze stanovuje, co bude v certifikátu. O žádosti ani slovo.To já jsem ani nepředpokládal, že by někde (i v té vyhlášce) bylo něco o žádosti. Předpokládám, že je tam specifikováno, jak má vypadat certifikát, a tomu pak musí odpovídat žádost. Pokud nebude a CA to může přebít vlastním nastavením (jako třeba dobu platnosti), přebije to, jinak žádost odmítne.
Hovoříte o žádosti formální (jeden z mnoha papírů s osobními údaji, co se podepisuje při autentizaci) nebo o X.509 žádosti?
Dokážu si totiž celkem dobře představit, že si doma vygeneruji pár klíčů, ty dvě čísla z veřejného klíče si vytisknu, dojdu na autoritu, pověřenému zaměstnanci je nadiktuji, prokážu totožnost a tím to končí.
Nevím, proč by ze zákonných požadavků na certifikát mělo vyplývat, jak si budu vyměňovat údaje s CA?
Hovoříte o žádosti formální (jeden z mnoha papírů s osobními údaji, co se podepisuje při autentizaci) nebo o X.509 žádosti?Mluvím o X.509 žádosti.
Dokážu si totiž celkem dobře představit, že si doma vygeneruji pár klíčů, ty dvě čísla z veřejného klíče si vytisknu, dojdu na autoritu, pověřenému zaměstnanci je nadiktuji, prokážu totožnost a tím to končí.Já si to představit nedokážu. Na certifikátu není jen veřejný klíč, ale jsou tam také identifikační údaje. A právě strukturu těchto identifikačních údajů předepisuje zákon a vyhláška. A to je také to, co uvádíte do žádosti (X509).
Nevím, proč by ze zákonných požadavků na certifikát mělo vyplývat, jak si budu vyměňovat údaje s CA?Když chcete vydat certifikát podle nějakého standardu, je snad logické, že i žádost bude podle stejného standardu. Tolik k formě žádosti. Obsah žádosti je jednoduchý – musí tam být to, co má být na výsledném certifikátu. A co na něm musí být a c o na něm může být specifikuje zákon, vyhláška a některé věci možná certifikační politika.
Ono (přebírání údajů z žádosti do certifikátu) to tak funguje, protože to tak bylo v X.509 (a souvisejících standardech) vymyšleno a zaužívalo se to. Ale principiálně v žádném zákoně není stanoveno, že se to tak musí dělat.
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci.
Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?
Já jsem si ještě kvalifikovaný certifikát nepořizoval, ale tipuji, že autorita vezme žádost jako vzor, vyškrtá z něj věci, které se jí nelíbí, a pak vytiskne papír, kde bude přesně popsáno, co budu mít v certifikátu, který obě strany podepíšou. Pak zaplatím a oni vyrobí certifikát. Když zjistím, že tam je něco jinak, tak vezmu ručně podepsaný papír (objednávku) a budu reklamovat.
Ono (přebírání údajů z žádosti do certifikátu) to tak funguje, protože to tak bylo v X.509 (a souvisejících standardech) vymyšleno a zaužívalo se to. Ale principiálně v žádném zákoně není stanoveno, že se to tak musí dělat.V zákoně (a certifikační politice) je stanoveno, co na certifikátu musí být a co tam může být. Že žádost nepřinesete vytesanou na hliněné destičce, ale v žádosti dle X.509 pak vyplývá z logiky věci, že chcete žádat o X.509 certifikát.
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci. Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?Formalizované to je v zákoně a v certifikační politice. Když toho Kačera Donalda bude mít i na občance, tak mu nevynadají ale vystaví mu požadovaný certifikát.
Já jsem si ještě kvalifikovaný certifikát nepořizoval, ale tipuji, že autorita vezme žádost jako vzor, vyškrtá z něj věci, které se jí nelíbí, a pak vytiskne papír, kde bude přesně popsáno, co budu mít v certifikátu, který obě strany podepíšou. Pak zaplatím a oni vyrobí certifikát. Když zjistím, že tam je něco jinak, tak vezmu ručně podepsaný papír (objednávku) a budu reklamovat.Ano, zhruba tak to funguje. Plus CA zkontroluje vaši totožnost, ověří údaje uvedené na certifikátu (shodu jména, pokud jde o zaměstnanecký certifikát, pak také zda jste zaměstnanec) a ověří, že jsou tyto údaje v žádosti správně (tj. v souladu se zákonem a politikou) – ve správných atributech a ve správném formátu. U PostSignum dokonce neplatíte na poště v hotovosti, ale poštou vám přijde faktura. Kolikrát opisuje úředník na poště údaje z papírů do počítače si ani nepřejte vědět (já jsem to přestal sledovat, když se to přiblížilo k dvouciferným číslům).
Že žádost nepřinesete vytesanou na hliněné destičce, ale v žádosti dle X.509 pak vyplývá z logiky věci, že chcete žádat o X.509 certifikát.
Kolikrát opisuje úředník na poště údaje z papírů do počítače si ani nepřejte vědět
Zjevně autorita neví, k čemu je je X.509 žádost dobrá. Pak se ptám, jestli „logika věci“, kterou vidí člověk od počítačů je stejná logika, kterou mysleli zákonodárci. (Protože opakuji, že zákon nutnost X.509 žádosti nestanoví. Každý úředník vám řekne, že když to není v předpise, tak to nemůže po nikom požadovat.)
Třeba pánovi z tohoto blogu vyškrtli první subjectAltName/emailAddress a keyUsage/dataEncryption a ani se nad tím nepozastavili. Kdyby jim přinesl žádost s CN „Kačer Donald“, tak mu vyndají, že si z nich dělá legraci.
Jenže právě tohle není nikde formalizované. Kde je hranice?
Formalizované to je v zákoně a v certifikační politice. Když toho Kačera Donalda bude mít i na občance, tak mu nevynadají ale vystaví mu požadovaný certifikát.
V politice i v zákoně je formalizováno, že CN se shoduje se jménem na občance. V politice i v zákoně je stanoveno, že šifrování dat není dovoleno. V prvním případě člověku vynadají, v druhém případě neřeknou ani popel a chybné údaje za vás opraví.
Proč se na oba prohřešky nevztahuje stejný metr? Proč když budu mít špatný CN, tak se úředník mile neusměje a neřekne: „Pane, máte tam špatně jméno, já jej opravím, aby souhlasilo s občankou?“
Zjevně autorita neví, k čemu je je X.509 žádost dobrá.Na to jste přišel jak? CA to samozřejmě ví, na základě té žádosti vám vystaví certifikát. Bez té žádosti vypadnete hned v prvním kole.
Protože opakuji, že zákon nutnost X.509 žádosti nestanoví.Stanovuje to minimálně certifikační politika, kterou se CA musí řídit (má i schválenou od ministerstva a je součástí akreditace).
V politice i v zákoně je formalizováno, že CN se shoduje se jménem na občance. V politice i v zákoně je stanoveno, že šifrování dat není dovoleno. V prvním případě člověku vynadají, v druhém případě neřeknou ani popel a chybné údaje za vás opraví. Proč se na oba prohřešky nevztahuje stejný metr? Proč když budu mít špatný CN, tak se úředník mile neusměje a neřekne: „Pane, máte tam špatně jméno, já jej opravím, aby souhlasilo s občankou?“Protože v zákoně je, že vy požádáte o certifikát na vaše jméno, a pokud CA ověří vaši totožnost, vystaví vám certifikát. CA i žadatel jsou tady účastníky „veřejnoprávního“ vztahu, a oba dva se musí řídit zákonem a oba jsou před ním zodpovědní. Takže CA samozřejmě nemůže o své vůli změnit něco, za co zodpovídáte (také) vy. Atributy certifikátu jako účel nebo doba platnosti jsou ale záležitostí vašeho soukromoprávního vztahu s CA, a teprve CA za ně státu zodpovídá prostřednictvím své certifikační politiky, vy za ně nezodpovídáte nijak. Vy můžete požádat o certifikát třeba s platností na 100 let, a záleží jen na CA, zda vám ho vystaví, nebo ne – vy za to nemáte žádnou zodpovědnost. Protože tu zodpovědnost má CA, může vám nabídnout, že vám údaj opraví tak, aby se shodoval s její certifikační politikou. Z pohledu klienta tedy na atributech je možné se s CA dohodnout, CN si ale „dohadujete“ se státem.
Zde chci jenom podotknout, že ta úřednice přesně jak říkáte mi ukázala údaje, které opravila. Byly to:
O této transakci vytiskne protokol, kde se praví co na podepsaném certifikátě bude.
mám to nastavené pres gpgsm, napíšu další blog příspěvek
je to poměr cena/výkon. Přišlo mi ok, projít prvotními potížemi, protože nasledná obnova certifikátu už nebude vyžadovat žádnou byrokracii kromě včasného zaslání X509 žádosti emailem podepsaným starým (ještě neprošlým) certifikátem. A při ceně 190CZK/ks je to skoro zadarmo. Ostatní CA jsou trochu dražší, ale člověku se dostane rychlejšího jednání
A koho si měl vybrat?
I.CA? Vyžaduje IE, podpora jiného postupu nulová.
eIdentity? Tam než se člověk k něčemu konkrétnímu dostane, tak se musí zaregistrovat. Jestli má s nimi někdo zkušenosti, tak ať se podělí, ale mě takový přístup odrazuje.
Tiskni
Sdílej: