Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Asi nijak. Jak chcete definovat "poškodit OS"? Co je poškození a co ne? Jaké operace jsou v pohodě a jaké už ne?
Proste kdyz nekdo spusti instalaci programu tak musi byt pripraven na vsechno.Samozřejmě. Co může antivir dělat? Buď hledat již známé viry (tj. nemůže zamezit těm, které jsou v době vydání databáze neznámé) nebo použít nějakou heuristiku, tj. hádat. Tedy stoprocentně spolehlivý nikdy nebude.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Tak kvůli tomu snad existují administrátorské a uživatelské účty. Kdyby to spustil běžný user, tak systém nepoškodí. To, že si smaže své data je už jeho problém. Navíc, kdyby antiviráky prováděly automatický disassembling a analýzu kódu, zda se v něm nenalézají instrukce pro mazání souborů, tak (kromě toho, že to je hovadina) by antivirové kontroly trvaly dny, nikoliv hodiny a uživatelé by je už vůbec nedělají. Hm, oni je stejně nedělají. Jim stačí, že tam ten antivirový program je nainstalovaný, ale aby jim neubíral prostředky, tak vypnou rezidentní scanner a jakékoliv pokusy o pravidelnou kontrolu okamžitě zruší.
Ale jinak souhlasím. AV programy jsou úžasný byznys.
Toto jen nazor - nevyvolavam v zadnem pripade flame.Důležitá otázka – co jiného než názor si myslíš, že vyvolává flamy?
Holt lidska blbost je ten nejlepsi byznys na svete, lepsi nez pujcovani penez nebo zprostredkovani prace. Mozna jen zbrane a chlast ji muzou konkurovat.Holt lidská blbost je ten nejlepší byznys na světě, lepší než lidská blbost nebo lidská blbost. Možná jen lidská blbost a lidská blbost jí můžou konkurovat.
Zase na druhou stranu - jak chceš potom detekovat vir? Co když uživatel chce ty DLL knihovny změnit, MBR přepsat a patchovat exe soubory?Praveze vir je neco, co prichazi zvenci bez vedomi uzivatele a sam bez pokynu uzivatele spousti nejakou cinnost - a antivir se musi snazit detekovat prave takove veci. Nejcasteji podle databaze jiz znamych viru, do ktere se viry dostavaji na zaklade podnetu nasranych uzivatelu, kterym udelaly neco co si oni neprali, takze tezko muzes predpokladat ze oni vlastne chteli ty DLL knihovny zmenit, MBR prepsat a patchovat exe soubory. Definicni vlastnosti viru je prave virulentnost, jejich schopnost samy se sirit a vykonavat nejakou cinnost, bez vedomi a bez zameru uzivatele - rysem ktery antivir musi vyhledavat je prave ta podloudnost, nikoli pouhe mazani dat apod. Prave proto sem uzivatelem aktivne vytvoreny a spusteny soubor obsahujici obycejny prikaz format evidentne nepatri.
format? jestli to byl původně baťák, tipoval bych druhou variantu. Pak ale nebyl škodlivý ten váš program, ale je škodlivý příkaz format. Takže By ho měl každý pořádný antivir označit za škodlivý kód. S mazáním souborů je to ještě horší – to umožňuje třeba každý program, který používá systémové dialogy pro otevření souborů, Windowsovský průzkumník, správci souborů – tedy skoro každý program vlastně může smazat soubor – šup s ním do karantény.
Detekovat antivirem, jestli je něco škodlivý kód nebo ne, prostě spolehlivě nejde – antivir může maximálně upozornit, že ten program dělá příliš mnoho podezřelých věcí. Ale jinak je spíš nesmyslná ta metoda jistého operačního systému, že si uživatel neustále do systému tahá nějaký neznámý spustitelný kód, který spouští pokud možno pod administrátorskými právy, a nějaký antivir se to pak pokouší zachytit.
Vyskytl se tam problém s aktualizací šifrovacího appletu. Ten si chtěl zapsat nějaké Java knihovny do adresáře, kam neměl přístup. Přišlo mi to hned jako jasná chyba, ale po konzultaci s jedním známým z vývoje internet bankingu jsem se nakonec odhodlal a spustil Firefox pod rootem.To byla prave ta chyba - pokud nejaka aplikace chce zapisovat tam, kam nema, ma byt povazavana za za potencialne nebezpecnou a nikdy nesmi byt spustena pod rootem, snad s vyjimkou virtualniho stroje k tomu urcenem. Na pouhopouhy zapis nekam jde navic pouzit mnoho jinych reseni - od prachsprosteho docasneho povoleni pro zapis vsem az po specialni nadstavby fs, ktere presmeruji zapisy jinam.
Především jsem si vyzkoušel, že spouštět Firefox pod rootem není dobrý nápad.Hmm, převratné to zjištění.
Tiskni
Sdílej: