Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Asi nijak. Jak chcete definovat "poškodit OS"? Co je poškození a co ne? Jaké operace jsou v pohodě a jaké už ne?
Proste kdyz nekdo spusti instalaci programu tak musi byt pripraven na vsechno.Samozřejmě. Co může antivir dělat? Buď hledat již známé viry (tj. nemůže zamezit těm, které jsou v době vydání databáze neznámé) nebo použít nějakou heuristiku, tj. hádat. Tedy stoprocentně spolehlivý nikdy nebude.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Tak kvůli tomu snad existují administrátorské a uživatelské účty. Kdyby to spustil běžný user, tak systém nepoškodí. To, že si smaže své data je už jeho problém. Navíc, kdyby antiviráky prováděly automatický disassembling a analýzu kódu, zda se v něm nenalézají instrukce pro mazání souborů, tak (kromě toho, že to je hovadina) by antivirové kontroly trvaly dny, nikoliv hodiny a uživatelé by je už vůbec nedělají. Hm, oni je stejně nedělají. Jim stačí, že tam ten antivirový program je nainstalovaný, ale aby jim neubíral prostředky, tak vypnou rezidentní scanner a jakékoliv pokusy o pravidelnou kontrolu okamžitě zruší.
Ale jinak souhlasím. AV programy jsou úžasný byznys.
Toto jen nazor - nevyvolavam v zadnem pripade flame.Důležitá otázka – co jiného než názor si myslíš, že vyvolává flamy?
Holt lidska blbost je ten nejlepsi byznys na svete, lepsi nez pujcovani penez nebo zprostredkovani prace. Mozna jen zbrane a chlast ji muzou konkurovat.Holt lidská blbost je ten nejlepší byznys na světě, lepší než lidská blbost nebo lidská blbost. Možná jen lidská blbost a lidská blbost jí můžou konkurovat.
Zase na druhou stranu - jak chceš potom detekovat vir? Co když uživatel chce ty DLL knihovny změnit, MBR přepsat a patchovat exe soubory?Praveze vir je neco, co prichazi zvenci bez vedomi uzivatele a sam bez pokynu uzivatele spousti nejakou cinnost - a antivir se musi snazit detekovat prave takove veci. Nejcasteji podle databaze jiz znamych viru, do ktere se viry dostavaji na zaklade podnetu nasranych uzivatelu, kterym udelaly neco co si oni neprali, takze tezko muzes predpokladat ze oni vlastne chteli ty DLL knihovny zmenit, MBR prepsat a patchovat exe soubory. Definicni vlastnosti viru je prave virulentnost, jejich schopnost samy se sirit a vykonavat nejakou cinnost, bez vedomi a bez zameru uzivatele - rysem ktery antivir musi vyhledavat je prave ta podloudnost, nikoli pouhe mazani dat apod. Prave proto sem uzivatelem aktivne vytvoreny a spusteny soubor obsahujici obycejny prikaz format evidentne nepatri.
format? jestli to byl původně baťák, tipoval bych druhou variantu. Pak ale nebyl škodlivý ten váš program, ale je škodlivý příkaz format. Takže By ho měl každý pořádný antivir označit za škodlivý kód. S mazáním souborů je to ještě horší – to umožňuje třeba každý program, který používá systémové dialogy pro otevření souborů, Windowsovský průzkumník, správci souborů – tedy skoro každý program vlastně může smazat soubor – šup s ním do karantény.
Detekovat antivirem, jestli je něco škodlivý kód nebo ne, prostě spolehlivě nejde – antivir může maximálně upozornit, že ten program dělá příliš mnoho podezřelých věcí. Ale jinak je spíš nesmyslná ta metoda jistého operačního systému, že si uživatel neustále do systému tahá nějaký neznámý spustitelný kód, který spouští pokud možno pod administrátorskými právy, a nějaký antivir se to pak pokouší zachytit.
Vyskytl se tam problém s aktualizací šifrovacího appletu. Ten si chtěl zapsat nějaké Java knihovny do adresáře, kam neměl přístup. Přišlo mi to hned jako jasná chyba, ale po konzultaci s jedním známým z vývoje internet bankingu jsem se nakonec odhodlal a spustil Firefox pod rootem.To byla prave ta chyba - pokud nejaka aplikace chce zapisovat tam, kam nema, ma byt povazavana za za potencialne nebezpecnou a nikdy nesmi byt spustena pod rootem, snad s vyjimkou virtualniho stroje k tomu urcenem. Na pouhopouhy zapis nekam jde navic pouzit mnoho jinych reseni - od prachsprosteho docasneho povoleni pro zapis vsem az po specialni nadstavby fs, ktere presmeruji zapisy jinam.
Především jsem si vyzkoušel, že spouštět Firefox pod rootem není dobrý nápad.Hmm, převratné to zjištění.
Tiskni
Sdílej: