Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Asi nijak. Jak chcete definovat "poškodit OS"? Co je poškození a co ne? Jaké operace jsou v pohodě a jaké už ne?
Proste kdyz nekdo spusti instalaci programu tak musi byt pripraven na vsechno.Samozřejmě. Co může antivir dělat? Buď hledat již známé viry (tj. nemůže zamezit těm, které jsou v době vydání databáze neznámé) nebo použít nějakou heuristiku, tj. hádat. Tedy stoprocentně spolehlivý nikdy nebude.
Ale nevim jak jinak si ma uzivatel overit ze spusteni instalace z CD mu neposkodi os.Tak kvůli tomu snad existují administrátorské a uživatelské účty. Kdyby to spustil běžný user, tak systém nepoškodí. To, že si smaže své data je už jeho problém. Navíc, kdyby antiviráky prováděly automatický disassembling a analýzu kódu, zda se v něm nenalézají instrukce pro mazání souborů, tak (kromě toho, že to je hovadina) by antivirové kontroly trvaly dny, nikoliv hodiny a uživatelé by je už vůbec nedělají. Hm, oni je stejně nedělají. Jim stačí, že tam ten antivirový program je nainstalovaný, ale aby jim neubíral prostředky, tak vypnou rezidentní scanner a jakékoliv pokusy o pravidelnou kontrolu okamžitě zruší.
Ale jinak souhlasím. AV programy jsou úžasný byznys.
Toto jen nazor - nevyvolavam v zadnem pripade flame.Důležitá otázka – co jiného než názor si myslíš, že vyvolává flamy?
Holt lidska blbost je ten nejlepsi byznys na svete, lepsi nez pujcovani penez nebo zprostredkovani prace. Mozna jen zbrane a chlast ji muzou konkurovat.Holt lidská blbost je ten nejlepší byznys na světě, lepší než lidská blbost nebo lidská blbost. Možná jen lidská blbost a lidská blbost jí můžou konkurovat.
Zase na druhou stranu - jak chceš potom detekovat vir? Co když uživatel chce ty DLL knihovny změnit, MBR přepsat a patchovat exe soubory?Praveze vir je neco, co prichazi zvenci bez vedomi uzivatele a sam bez pokynu uzivatele spousti nejakou cinnost - a antivir se musi snazit detekovat prave takove veci. Nejcasteji podle databaze jiz znamych viru, do ktere se viry dostavaji na zaklade podnetu nasranych uzivatelu, kterym udelaly neco co si oni neprali, takze tezko muzes predpokladat ze oni vlastne chteli ty DLL knihovny zmenit, MBR prepsat a patchovat exe soubory. Definicni vlastnosti viru je prave virulentnost, jejich schopnost samy se sirit a vykonavat nejakou cinnost, bez vedomi a bez zameru uzivatele - rysem ktery antivir musi vyhledavat je prave ta podloudnost, nikoli pouhe mazani dat apod. Prave proto sem uzivatelem aktivne vytvoreny a spusteny soubor obsahujici obycejny prikaz format evidentne nepatri.
format? jestli to byl původně baťák, tipoval bych druhou variantu. Pak ale nebyl škodlivý ten váš program, ale je škodlivý příkaz format. Takže By ho měl každý pořádný antivir označit za škodlivý kód. S mazáním souborů je to ještě horší – to umožňuje třeba každý program, který používá systémové dialogy pro otevření souborů, Windowsovský průzkumník, správci souborů – tedy skoro každý program vlastně může smazat soubor – šup s ním do karantény.
Detekovat antivirem, jestli je něco škodlivý kód nebo ne, prostě spolehlivě nejde – antivir může maximálně upozornit, že ten program dělá příliš mnoho podezřelých věcí. Ale jinak je spíš nesmyslná ta metoda jistého operačního systému, že si uživatel neustále do systému tahá nějaký neznámý spustitelný kód, který spouští pokud možno pod administrátorskými právy, a nějaký antivir se to pak pokouší zachytit.
Vyskytl se tam problém s aktualizací šifrovacího appletu. Ten si chtěl zapsat nějaké Java knihovny do adresáře, kam neměl přístup. Přišlo mi to hned jako jasná chyba, ale po konzultaci s jedním známým z vývoje internet bankingu jsem se nakonec odhodlal a spustil Firefox pod rootem.To byla prave ta chyba - pokud nejaka aplikace chce zapisovat tam, kam nema, ma byt povazavana za za potencialne nebezpecnou a nikdy nesmi byt spustena pod rootem, snad s vyjimkou virtualniho stroje k tomu urcenem. Na pouhopouhy zapis nekam jde navic pouzit mnoho jinych reseni - od prachsprosteho docasneho povoleni pro zapis vsem az po specialni nadstavby fs, ktere presmeruji zapisy jinam.
Především jsem si vyzkoušel, že spouštět Firefox pod rootem není dobrý nápad.Hmm, převratné to zjištění.
Tiskni
Sdílej: