Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Na den před 50. lety, 22.3.1965 byl představen v NewYorku počítač firmy Digital Equipment, typ PDP-8. Za zkratkou PDP se skrývá označení 'Programmed Data Processor', protože šéf firmy Ken Olson označeni 'computer' raději nepoužil, neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.
PDP-8 stál tehdy 18000 dolarů, byl velký jak lednička a k dispozici byla pamět o 4096 12-ti bitových slovech. Vybavovací doba byla 1.6 mikrosekundy. K dispozici byl FORTRAN komilátor a dálnopisová vstupni/výstupni jednotka. PDP-8 byl např. predchůdcem pocitace PDP-7 , na kterém Thompson a Ritchie naprogramovali první Unix.Pěkný článek od pana Tišnovského k této problematice je možno najít na root.cz
Úsěch počítače PDP-8 byl tak velký, že téměř přes noc vznikly další firmy jako Prime Computer, Honeywell nebo Data General. Řada mých kolegů, kteří v Německu studovali ještě s počítači řady PDP pracovali, což jsem já již nestihl. Firma DEC poté vyvinula další legendární počítačový typ VAX s operačním systémem VMS. Sám jsem měl měl tu čest s temito počítači v letech 1983 až 1989 pracovat a zůčastnit se mnohých diskuzí o tom, zda je VMS lepší než Unix. Legendární byl VAXovský editor, který byl tenkrát vi-editoru na světelné roky vzdálen. Jedna taková, pro nás vývojáře nepěkná vlastnost byla, že si náš vedoucí projektu nechal po pracovní době 'promítnout' kompletní průběh editace nějaké terminálové session. Druhý den pak konfrontoval kolegu s tím 'filmem', na kterém bylo vidět, jak kolega hodinu editoval nějakou funkci a poté ji zase smazal.
.
Počítač PDP-8 ještě ukazují studentům na univerzitě ve Stuttgartu. Kompletní PDP-8 s příslušenstvím je možno vidět v muzeu technikum29 u Frankfurtu. Vlevo nahoře je zakladni jednotka, vpravo nahoře páskova jednotka, pod ní je schován harddisk a vlevo dole je dálnopisová jednotka.
Sám jsem zažil jen konec té pionýrské doby, kdy o úspěchu firmy rozhodovali technici a ne ekonomové. Pro všechny, kteří by rádi možná pochopili, o co šlo a jak to bylo rád doporučuji dvě, mezi programátory proslulé knížky:
- o firme DEC(napr. amazon)
DEC Is Dead, Long Live DEC: The Lasting Legacy of Digital Equipment Corporation
- o tom, jak myslí lidé, kteří vyvíjejí počítače (viz wiki)
The Soul of a New MachineDobová reklama k této události:
Tiskni
Sdílej:
neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.To je důvod jak noha.
To je důvod jak noha.Kdyz do toho nekdo investoval sve penize, tak nema mit pravo rozhodovat? Svet nejsou jen nuly a jednicky. Svet jsou i patenty a penize.
PDP-8 byl např. predchůdcem pocitace PDP-7Opravdu?
The PDP-7 was introduced in December 1964, and about 120 were eventually produced.vs
On 22 March 1965, DEC introduced the PDP-8, which replaced the PDP-5's modules with the new R-series modules using Flip Chips.
, ale zato PDP-11 jsem si coby student užil do sytosti hlavně v podobě jeho československých klonů SM-4/20 a SM-52-11
a byla častým cílem útoků německého Chaos Computer Clubu....
Mně se VMS moc nelíbil a nedivím se, že Microsoft najal na vývoj jádra WinNT právě Cuttlera - měli spolu hodně společného
že si náš vedoucí projektu nechal po pracovní době 'promítnout' kompletní průběh editace nějaké terminálové session
A to se vyplatí! Koukám, že šmíráci byli už tehdy – dneska ti můžou dělat totéž, jen v grafice. Trochu mi to připomíná film Síť, kde si hlavní hrdinka přehrávala, jaké klávesy na počítači mačkal ten před ní.
Na druhou stranu někdy si říkám, že by nebylo od věci preventivně nahrávat tcpdumpem/tsharkem veškerý síťový provoz na testovacích/vývojových strojích, aby si člověk mohl později ve Wiresharku přehrát, co se sakra v tom systému dělo. Když je ten systém složený z několika vrstev/komponent a ty různě vypadávají a selhávají, tak je takový záznam k nezaplacení.
Druhý den pak konfrontoval kolegu s tím 'filmem', na kterém bylo vidět, jak kolega hodinu editoval nějakou funkci a poté ji zase smazal. .Jo to se mě stává velmi často, občas jsem to udělal i s celým projektem
(lahoda byla(/je) například parsování lisp syntaxe popisu FPGA v perlu tak, aby se nepřekročila RAM).
že by nebylo od věci preventivně nahrávat tcpdumpem/tsharkem veškerý síťový provoz na testovacích/vývojových strojích, aby si člověk mohl později ve Wiresharku přehrát, co se sakra v tom systému děloPokud to chceš z hlediska chytání backdoorů, tak rozumný backdoor použije asymetrické šifrování s forward secrecy.
O to mi až tak nešlo – spíš o ladění aplikací, které vyvíjíš ty.
V případě toho malwaru by bylo potřeba vydolovat klíče z binárky/paměti a dělat na ten malware MITM útok (na chvíli to dešifrovat a v tom místě zachytávat tcpdumpem).