Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Na den před 50. lety, 22.3.1965 byl představen v NewYorku počítač firmy Digital Equipment, typ PDP-8. Za zkratkou PDP se skrývá označení 'Programmed Data Processor', protože šéf firmy Ken Olson označeni 'computer' raději nepoužil, neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.
PDP-8 stál tehdy 18000 dolarů, byl velký jak lednička a k dispozici byla pamět o 4096 12-ti bitových slovech. Vybavovací doba byla 1.6 mikrosekundy. K dispozici byl FORTRAN komilátor a dálnopisová vstupni/výstupni jednotka. PDP-8 byl např. predchůdcem pocitace PDP-7 , na kterém Thompson a Ritchie naprogramovali první Unix.Pěkný článek od pana Tišnovského k této problematice je možno najít na root.cz
Úsěch počítače PDP-8 byl tak velký, že téměř přes noc vznikly další firmy jako Prime Computer, Honeywell nebo Data General. Řada mých kolegů, kteří v Německu studovali ještě s počítači řady PDP pracovali, což jsem já již nestihl. Firma DEC poté vyvinula další legendární počítačový typ VAX s operačním systémem VMS. Sám jsem měl měl tu čest s temito počítači v letech 1983 až 1989 pracovat a zůčastnit se mnohých diskuzí o tom, zda je VMS lepší než Unix. Legendární byl VAXovský editor, který byl tenkrát vi-editoru na světelné roky vzdálen. Jedna taková, pro nás vývojáře nepěkná vlastnost byla, že si náš vedoucí projektu nechal po pracovní době 'promítnout' kompletní průběh editace nějaké terminálové session. Druhý den pak konfrontoval kolegu s tím 'filmem', na kterém bylo vidět, jak kolega hodinu editoval nějakou funkci a poté ji zase smazal.
.
Počítač PDP-8 ještě ukazují studentům na univerzitě ve Stuttgartu. Kompletní PDP-8 s příslušenstvím je možno vidět v muzeu technikum29 u Frankfurtu. Vlevo nahoře je zakladni jednotka, vpravo nahoře páskova jednotka, pod ní je schován harddisk a vlevo dole je dálnopisová jednotka.
Sám jsem zažil jen konec té pionýrské doby, kdy o úspěchu firmy rozhodovali technici a ne ekonomové. Pro všechny, kteří by rádi možná pochopili, o co šlo a jak to bylo rád doporučuji dvě, mezi programátory proslulé knížky:
- o firme DEC(napr. amazon)
DEC Is Dead, Long Live DEC: The Lasting Legacy of Digital Equipment Corporation
- o tom, jak myslí lidé, kteří vyvíjejí počítače (viz wiki)
The Soul of a New MachineDobová reklama k této události:
Tiskni
Sdílej:
neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.To je důvod jak noha.
To je důvod jak noha.Kdyz do toho nekdo investoval sve penize, tak nema mit pravo rozhodovat? Svet nejsou jen nuly a jednicky. Svet jsou i patenty a penize.
PDP-8 byl např. predchůdcem pocitace PDP-7Opravdu?
The PDP-7 was introduced in December 1964, and about 120 were eventually produced.vs
On 22 March 1965, DEC introduced the PDP-8, which replaced the PDP-5's modules with the new R-series modules using Flip Chips.
, ale zato PDP-11 jsem si coby student užil do sytosti hlavně v podobě jeho československých klonů SM-4/20 a SM-52-11
a byla častým cílem útoků německého Chaos Computer Clubu....
Mně se VMS moc nelíbil a nedivím se, že Microsoft najal na vývoj jádra WinNT právě Cuttlera - měli spolu hodně společného
že si náš vedoucí projektu nechal po pracovní době 'promítnout' kompletní průběh editace nějaké terminálové session
A to se vyplatí! Koukám, že šmíráci byli už tehdy – dneska ti můžou dělat totéž, jen v grafice. Trochu mi to připomíná film Síť, kde si hlavní hrdinka přehrávala, jaké klávesy na počítači mačkal ten před ní.
Na druhou stranu někdy si říkám, že by nebylo od věci preventivně nahrávat tcpdumpem/tsharkem veškerý síťový provoz na testovacích/vývojových strojích, aby si člověk mohl později ve Wiresharku přehrát, co se sakra v tom systému dělo. Když je ten systém složený z několika vrstev/komponent a ty různě vypadávají a selhávají, tak je takový záznam k nezaplacení.
Druhý den pak konfrontoval kolegu s tím 'filmem', na kterém bylo vidět, jak kolega hodinu editoval nějakou funkci a poté ji zase smazal. .Jo to se mě stává velmi často, občas jsem to udělal i s celým projektem
(lahoda byla(/je) například parsování lisp syntaxe popisu FPGA v perlu tak, aby se nepřekročila RAM).
že by nebylo od věci preventivně nahrávat tcpdumpem/tsharkem veškerý síťový provoz na testovacích/vývojových strojích, aby si člověk mohl později ve Wiresharku přehrát, co se sakra v tom systému děloPokud to chceš z hlediska chytání backdoorů, tak rozumný backdoor použije asymetrické šifrování s forward secrecy.
O to mi až tak nešlo – spíš o ladění aplikací, které vyvíjíš ty.
V případě toho malwaru by bylo potřeba vydolovat klíče z binárky/paměti a dělat na ten malware MITM útok (na chvíli to dešifrovat a v tom místě zachytávat tcpdumpem).