plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Ponořil jsem se do hlubin interfernetu a objevil krásné profi zařízení za cca 6000 vč. DPH, ale i srovnatelné spínače za již lepší cenu asi 1500 bez DPHMně to přijde absurdní, když si člověk uvědomí, kolik stojí Arduino + Ethernet shield + relé. A ještě si tam člověk může opravit podivné bugy a dopsat úplně cokoli…
No ale já jsem ten případ co při bouřce všechno vypíná ze zásuvek a od antén a jiných kabelů a zatím se mi to dost vyplácí.Nebo si prostě pořídí bleskojistky (pokud má novější instalaci, tak už je tam dost možná má a ani o tom neví).
netdiscover
jde na rychlé zjištění IP adresy zařízení použít i arp-scan
, který umí sice jen aktivní ARP scan, ale umí to dělat opravdu rychle, několikrát jsem ho použil i na rozsah 169.168.0.0/16 a to i na relativně pomalá zařízení.
A ohledně bezpečného zdroje vody pro zálévání: místo vany či jiné nádoby, ve které je čerpadlo čerpající vodu na zálivku, by bylo možné použít už hotový zásobník na vodu, s automatickým doplňováním a bezpečnostím přepadem, který se nalézá v naprosté většině domácností - nejedná se totiž o nic jiného, než zásobník splachovacího záchodu.
Bylo by jenom třeba poladit plovákový mechanismus tak, aby měl větši hysterezi, jinak se bude při odběru vody ventil zbytečně v krátkých intervalech otevírat a zavírat, což nebude dobré pro jeho životnost a navíc to bude zbytečně rušit.
PS: Čerpadlo musí mít hlídač nízké hladiny vody (protože i splachovací záchod může mít race condition Další ochrana by mohl být detektor příliš vysoké hladiny v květináči, který vodu na delší dobu vypne.Tenhle problém se imho řeší měřením vlhkosti v květináči. Na to stačí dva hřebíky a měřit odpor mezi nimi. Kdysi jsem takhle viděl nějaké kompletní řešení zalévání postavené asi s dvěma tranzistory v nějaké knize ve stylu 101 zapojení s tranzistory. Zároveň to funguje jako dobrý regulátor, protože nemusíš řešit nic víc, než tu vlhkost.
+1
Řešení za pár korun, má zpětnou vazbu a pokud se to udělá dobře, tak nás to všechny přežije....až na ty hřebíky v hlíně
Naši předkové měli dobré a špatné
sousedské vztahy. Ty dobré využili k tomu, že jim sousedé pohlídali domek, dobytek, zahradu - nakrmili, zalévali.
Jinak - podporuji kutilství. Také jsem tím prošel. Znám lidi, kteří si koupí stavebnici auta a fáro je několikrát dražší.
Když pominu názor Bystroushaaka, tak mě napadá ještě řešení od Tuxgraphics, konkrétně první a druhý článek
Budu se těšit.
Hlavní myšlenkou bude nejspíš opravdu zabránit oxidaci a tím zajistit dlouhodobou stabilitu. I když, kondenzátor má mezi deskama vždy izolant, což by mokrá hlína nesplňovala -> nastříkal desky barvou, aby se zbavil stejnosměrného odporu.
Hmm, to zní zajímavě. Jaká je přesně tvoje představa? Má malina jen sledovat (stačí stav kdy bylo sepnuto a kdy vypnuto), nebo má i řídit ventil? Možná bych měl nápad, ale dokud si to nenakreslím, tak nedokážu říct, jestli by to mohlo opravdu tak jednoduše fungovat.
Tiskni
Sdílej: