Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ponořil jsem se do hlubin interfernetu a objevil krásné profi zařízení za cca 6000 vč. DPH, ale i srovnatelné spínače za již lepší cenu asi 1500 bez DPHMně to přijde absurdní, když si člověk uvědomí, kolik stojí Arduino + Ethernet shield + relé. A ještě si tam člověk může opravit podivné bugy a dopsat úplně cokoli…
No ale já jsem ten případ co při bouřce všechno vypíná ze zásuvek a od antén a jiných kabelů a zatím se mi to dost vyplácí.Nebo si prostě pořídí bleskojistky (pokud má novější instalaci, tak už je tam dost možná má a ani o tom neví).
netdiscover
jde na rychlé zjištění IP adresy zařízení použít i arp-scan
, který umí sice jen aktivní ARP scan, ale umí to dělat opravdu rychle, několikrát jsem ho použil i na rozsah 169.168.0.0/16 a to i na relativně pomalá zařízení.
A ohledně bezpečného zdroje vody pro zálévání: místo vany či jiné nádoby, ve které je čerpadlo čerpající vodu na zálivku, by bylo možné použít už hotový zásobník na vodu, s automatickým doplňováním a bezpečnostím přepadem, který se nalézá v naprosté většině domácností - nejedná se totiž o nic jiného, než zásobník splachovacího záchodu.
Bylo by jenom třeba poladit plovákový mechanismus tak, aby měl větši hysterezi, jinak se bude při odběru vody ventil zbytečně v krátkých intervalech otevírat a zavírat, což nebude dobré pro jeho životnost a navíc to bude zbytečně rušit.
PS: Čerpadlo musí mít hlídač nízké hladiny vody (protože i splachovací záchod může mít race condition Další ochrana by mohl být detektor příliš vysoké hladiny v květináči, který vodu na delší dobu vypne.Tenhle problém se imho řeší měřením vlhkosti v květináči. Na to stačí dva hřebíky a měřit odpor mezi nimi. Kdysi jsem takhle viděl nějaké kompletní řešení zalévání postavené asi s dvěma tranzistory v nějaké knize ve stylu 101 zapojení s tranzistory. Zároveň to funguje jako dobrý regulátor, protože nemusíš řešit nic víc, než tu vlhkost.
+1
Řešení za pár korun, má zpětnou vazbu a pokud se to udělá dobře, tak nás to všechny přežije....až na ty hřebíky v hlíně
Naši předkové měli dobré a špatné
sousedské vztahy. Ty dobré využili k tomu, že jim sousedé pohlídali domek, dobytek, zahradu - nakrmili, zalévali.
Jinak - podporuji kutilství. Také jsem tím prošel. Znám lidi, kteří si koupí stavebnici auta a fáro je několikrát dražší.
Když pominu názor Bystroushaaka, tak mě napadá ještě řešení od Tuxgraphics, konkrétně první a druhý článek
Budu se těšit.
Hlavní myšlenkou bude nejspíš opravdu zabránit oxidaci a tím zajistit dlouhodobou stabilitu. I když, kondenzátor má mezi deskama vždy izolant, což by mokrá hlína nesplňovala -> nastříkal desky barvou, aby se zbavil stejnosměrného odporu.
Hmm, to zní zajímavě. Jaká je přesně tvoje představa? Má malina jen sledovat (stačí stav kdy bylo sepnuto a kdy vypnuto), nebo má i řídit ventil? Možná bych měl nápad, ale dokud si to nenakreslím, tak nedokážu říct, jestli by to mohlo opravdu tak jednoduše fungovat.
Tiskni
Sdílej: