MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Ponořil jsem se do hlubin interfernetu a objevil krásné profi zařízení za cca 6000 vč. DPH, ale i srovnatelné spínače za již lepší cenu asi 1500 bez DPHMně to přijde absurdní, když si člověk uvědomí, kolik stojí Arduino + Ethernet shield + relé. A ještě si tam člověk může opravit podivné bugy a dopsat úplně cokoli…
No ale já jsem ten případ co při bouřce všechno vypíná ze zásuvek a od antén a jiných kabelů a zatím se mi to dost vyplácí.Nebo si prostě pořídí bleskojistky (pokud má novější instalaci, tak už je tam dost možná má a ani o tom neví).
netdiscover jde na rychlé zjištění IP adresy zařízení použít i arp-scan, který umí sice jen aktivní ARP scan, ale umí to dělat opravdu rychle, několikrát jsem ho použil i na rozsah 169.168.0.0/16 a to i na relativně pomalá zařízení.
A ohledně bezpečného zdroje vody pro zálévání: místo vany či jiné nádoby, ve které je čerpadlo čerpající vodu na zálivku, by bylo možné použít už hotový zásobník na vodu, s automatickým doplňováním a bezpečnostím přepadem, který se nalézá v naprosté většině domácností - nejedná se totiž o nic jiného, než zásobník splachovacího záchodu.
Bylo by jenom třeba poladit plovákový mechanismus tak, aby měl větši hysterezi, jinak se bude při odběru vody ventil zbytečně v krátkých intervalech otevírat a zavírat, což nebude dobré pro jeho životnost a navíc to bude zbytečně rušit.
PS: Čerpadlo musí mít hlídač nízké hladiny vody (protože i splachovací záchod může mít race condition
) a pokud není ponorné, tak i zpětný ventil, ale to by stejně muselo mít i pro provoz v běžném zásobníku nebo ve vaně.
Další ochrana by mohl být detektor příliš vysoké hladiny v květináči, který vodu na delší dobu vypne.Tenhle problém se imho řeší měřením vlhkosti v květináči. Na to stačí dva hřebíky a měřit odpor mezi nimi. Kdysi jsem takhle viděl nějaké kompletní řešení zalévání postavené asi s dvěma tranzistory v nějaké knize ve stylu 101 zapojení s tranzistory. Zároveň to funguje jako dobrý regulátor, protože nemusíš řešit nic víc, než tu vlhkost.
+1
Řešení za pár korun, má zpětnou vazbu a pokud se to udělá dobře, tak nás to všechny přežije....až na ty hřebíky v hlíně
Naši předkové měli dobré
a špatné
sousedské vztahy. Ty dobré využili k tomu, že jim sousedé pohlídali domek, dobytek, zahradu - nakrmili, zalévali. 
Jinak - podporuji kutilství. Také jsem tím prošel. Znám lidi, kteří si koupí stavebnici auta a fáro je několikrát dražší.
Když pominu názor Bystroushaaka, tak mě napadá ještě řešení od Tuxgraphics, konkrétně první a druhý článek 
Budu se těšit.
Hlavní myšlenkou bude nejspíš opravdu zabránit oxidaci a tím zajistit dlouhodobou stabilitu. I když, kondenzátor má mezi deskama vždy izolant, což by mokrá hlína nesplňovala -> nastříkal desky barvou, aby se zbavil stejnosměrného odporu.
Hmm, to zní zajímavě. Jaká je přesně tvoje představa? Má malina jen sledovat (stačí stav kdy bylo sepnuto a kdy vypnuto), nebo má i řídit ventil? Možná bych měl nápad, ale dokud si to nenakreslím, tak nedokážu říct, jestli by to mohlo opravdu tak jednoduše fungovat.
Tiskni
Sdílej: