Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
I personally consider anything a "derived work" that needs special hooks in the kernel to function with Linux (ie it is _not_ acceptable to make a small piece of GPL-code as a hook for the larger piece), as that obviously implies that the bigger module needs "help" from the main kernel. Similarly, I consider anything that has intimate knowledge about kernel internals to be a derived work. What is left in the gray area tends to be clearly separate modules: code that had a life outside Linux from the beginning, and that do something self-containted that doesn't really have any impact on the rest of the kernel. A device driver that was originally written for something else, and that doesn't need any but the standard UNIX read/write kind of interfaces, for example. Linus Torvalds
I personally consider anything a "derived work" that needs special hooks in the kernel to function with Linux (ie it is _not_ acceptable to make a small piece of GPL-code as a hook for the larger piece), as that obviously implies that the bigger module needs "help" from the main kernel.Tohle mi připomíná někdejší debaty vývojářů, zda ponechat v hlavním stromě nějaký takový hook pro konkrétní proprietární ovladač. Mám dojem, že zvítězilo odebrání.
Similarly, I consider anything that has intimate knowledge about kernel internals to be a derived work.No jo, ale to už je právě záležitost subjektivního pohledu. Ostrou dělicí čáru nelze udělat.
What is left in the gray area tends to be clearly separate modules: code that had a life outside Linux from the beginning, and that do something self-containted that doesn't really have any impact on the rest of the kernel. A device driver that was originally written for something else, and that doesn't need any but the standard UNIX read/write kind of interfaces, for example.O to tu právě jde. Předpokládejme, že ovladač byl původně pro Windows a dělá se verze pro Linux. Nepotřebuje prakticky nic víc, než "standardní" věci (I/O operace, obsluha přerušení, DMA apod.). Na tohle může mít každý jiný názor. Ale je tu ještě ten "další krok". Aby byl ovladač rozumně použitelný, měl by být schopen spolupracovat s udev - a to nelze bez použití SYSFS. Proto ano, samotnou funkcionalitu ovladače zajistit lze, ale jeho rozumné použití v praxi už nikoliv. Muselo by se použít nestandardní řešení.
Tohle mi připomíná někdejší debaty vývojářů, zda ponechat v hlavním stromě nějaký takový hook pro konkrétní proprietární ovladač. Mám dojem, že zvítězilo odebrání.Zvítězilo. Ale v tomto případě to IMO bylo dobré rozhodnutí. Vyžaduje-li ovladač pro svou funkci háčky v jádře, nechť je otevřený. Pokud si vystačí sám, pak ať si má licenci jakou chce. Jde jen o to, jakým způsobem ovladač napíšeš. nVIDIA dělá poměrně úspěšné uzavřené ovladače a žádné spory kvůli tomu vedeny nejsou. Ovladač nevyžaduje, aby kvůli němu bylo jádro jakkoliv jiné. Vystačí si sám, a proto má plné právo být uzavřený. Ostatně je to s tou nVIDIA zároveň příkladem toho, co zmiňuješ dále:
Předpokládejme, že ovladač byl původně pro Windows a dělá se verze pro Linux.To je přesně ten případ. Zatím jsem neslyšel, že by si někdo stěžoval na licenci nVIDIA -- tím myslím s ohledem na to, jestli není GPL porušována, ne že by si nikdo nestěžoval na jejich uzavřenost z praktických důvodů.
Tiskni
Sdílej: