Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.Uhm, a za to dostal CTc na deset let monopol...
Telekomunikace nelze srovnávat s elektrorozvodnou sítí (a analogicky požadovat oddělení služeb od sítě).Nesmysl. Viz AT&T...
To není jen o "diktování ceny". To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.moc se o tohle nezajímám ale není ten snadný přístup za peníze daňových poplatníků? V tom přápadě by to mělo být v pořádků ne?
Ale ze státních dotací to nebylo, před rokem 90 byly ceny tel. služeb velmi vysoké.To opravdu, za korunu jsi moh viset na drate, dokud nespadlo spojeni... fakt hrozna drahota.
. Paušál byl 50 Kčs/měs., za zřízení linky se platilo 2000 Kčs. Opravdu výhodné
A to nemluvím o mezinárodních hovorech, třeba do USA to stálo 60 Kč/min., tedy na 1 minutu hovoru člověk vydělával 3 hodiny.
Základní myšlenkou univerzální služby je požadavek, že má existovat jakási "základní množina služeb", kterou musí mít možnost používat každý za srovnatelných podmínek.
Ano, můžete namítat, že už sám tento požadavek je zvrácený, ale to je potom úplně jiná debata. Prostě stát se rozhodl nám všem garantovat "všeobecnou dostupnost a srovnatelnost podmínek" na poli školství, zdravotnictví, a co já vím kde ještě. Berme to jako fakt. A do stejné kategorie zahrnul i jistou část telekomunikačních služeb, kterou označuje jako "univerzální služba". Samozřejmě, osobně budu tvrdit, ať se o mě stát nestará vůbec, já se o něj taky nebudu starat vůbec, a sám o sebe se postarám rozhodně líp než on. Ale to je mimo jakési všeobecné principy solidarity a kdovíčeho, takže prostě berme jako fakt, že určitou množinu služeb se stát snaží stejně poskytovat všem.
Ta zásadní otázka zní: mějme stařenku v Horní Dolní s telefonním účtem 35,- Kč měsíčně, a mějme firmu v Praze s telefonním účtem 35000,- Kč měsíčne. Mají oba dva nárok na telefon?
Odpovíte-li ano, pak univerzální službu potřebujeme, protože na čistě ekonomickém základě by stařence telefon nikdo nezavedl. Otevírá se následná debata, co všechno má být univerzální službou, jak se to má financovat, a podobně.
Odpovíte-li ne, pak univerzální službu nepotřebujeme, a otevírá se politická debata na téma, jak se má o nás stát starat.
Dokud nicméně nemáme rozhodnuto zda ano či ne, je nesmysl bavit se o tom, jak.
V současné situaci si stařenka nemusí pořizovat pevnou linku (pokud už chce mít telefon), může si pořídit mobil s předplacenou kartou - na těch několik hovorů měsíčně to stejně vyjde levněji.tedy, nechci se zapojovat do té politické debaty
nicméně celkem by mě zajímalo, který z dostupných tarifů předplacených karet umožňuje protelefonovat měsíčně pouze 35 Kč (pominu-li nevýhodné ceny volání)? - když jsem měl naposledy předplacenou kartu, tak po mě chtěli, abych provolal 400 Kč nejdéle za půl roku, čili cca 67 Kč měsíčně ...
Tiskni
Sdílej: