Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po posledním cenovém rozhodnutí ČTÚ se ozvaly hlasy, že bylo chybou nezahrnout do regulovaných cen také datové služby. Nejen že takové názory nesdílím, ale naopak navrhuji rovnou zrušení univerzální služby jako takové a i dalších regulací, které telekomunikačnímu trhu nepomáhají.
Pro (nejen) český telekomunikační trh je charakteristické, že na něm existuje tzv. univerzální služba (která s poslední novelou zákona o elektronických komunikacích doznává podstatných změn, ale podstata zůstává stejná). Stručně řečeno, určitý okruh služeb je vyčleněn z volného trhu, platí pro něj pravidla určená zákonem a regulátorem, může v něm vznikat ztráta (hrazená z fondu, do kterého operátoři odvádějí určité peníze). Typicky to je třeba zavedení pevné linky, instalace a provoz telefonních automatů apod.
Oproti dřívějšku, kdy telekomunikační trh v podstatě neexistoval, už ale podstatná část univerzální služby ztratila smysl. Jediná věc, která smysl má a mít bude, je bezplatné volání na tísňové linky. Ale třeba smysl telefonních automatů (kterých je cca 27000!) se již vytratil, podobně je zcela nesmyslná existence zvláštních cen pro postižené osoby apod. - telefonní operátoři by neměli být poskytovateli sociálních dávek, od toho jsou tu jiné instituce.
Totéž se týká i dalších regulací - pravidla, která nyní představil ČTÚ, jsou doslova komická. Pomůže to někomu? Ano, pomůže to především konkurentům ČTc - brzy to může dopadnout tak, jak se už někde stalo - že se ISP budou domáhat "spravedlivého" (čti: "tak levného, aby to dostatečně vydělávalo") přístupu do sítí kabelových televizí. Nebude se pak výrobce HW domáhat "spravedlivého" přístupu do počítačů vyráběných jinými firmami (ostatně v SW už se to stalo - viz spor Microsoft vs. Sun Microsystems).
Ačkoliv to tak třeba nemusí vypadat, "liberalizační" kroky ve skutečnosti mohou znamenat pravý opak - omezení svobodné konkurence. I když obecně nejsem spokojen s tím, jak se ČTc chová, některé takové kroky mi připadají jako úředně posvěcené parazitování jiných firem na výsledcích dřívějších investic.
Tiskni
Sdílej:
To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.Uhm, a za to dostal CTc na deset let monopol...
Telekomunikace nelze srovnávat s elektrorozvodnou sítí (a analogicky požadovat oddělení služeb od sítě).Nesmysl. Viz AT&T...
To není jen o "diktování ceny". To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.moc se o tohle nezajímám ale není ten snadný přístup za peníze daňových poplatníků? V tom přápadě by to mělo být v pořádků ne?
Ale ze státních dotací to nebylo, před rokem 90 byly ceny tel. služeb velmi vysoké.To opravdu, za korunu jsi moh viset na drate, dokud nespadlo spojeni... fakt hrozna drahota.
. Paušál byl 50 Kčs/měs., za zřízení linky se platilo 2000 Kčs. Opravdu výhodné
A to nemluvím o mezinárodních hovorech, třeba do USA to stálo 60 Kč/min., tedy na 1 minutu hovoru člověk vydělával 3 hodiny.
Základní myšlenkou univerzální služby je požadavek, že má existovat jakási "základní množina služeb", kterou musí mít možnost používat každý za srovnatelných podmínek.
Ano, můžete namítat, že už sám tento požadavek je zvrácený, ale to je potom úplně jiná debata. Prostě stát se rozhodl nám všem garantovat "všeobecnou dostupnost a srovnatelnost podmínek" na poli školství, zdravotnictví, a co já vím kde ještě. Berme to jako fakt. A do stejné kategorie zahrnul i jistou část telekomunikačních služeb, kterou označuje jako "univerzální služba". Samozřejmě, osobně budu tvrdit, ať se o mě stát nestará vůbec, já se o něj taky nebudu starat vůbec, a sám o sebe se postarám rozhodně líp než on. Ale to je mimo jakési všeobecné principy solidarity a kdovíčeho, takže prostě berme jako fakt, že určitou množinu služeb se stát snaží stejně poskytovat všem.
Ta zásadní otázka zní: mějme stařenku v Horní Dolní s telefonním účtem 35,- Kč měsíčně, a mějme firmu v Praze s telefonním účtem 35000,- Kč měsíčne. Mají oba dva nárok na telefon?
Odpovíte-li ano, pak univerzální službu potřebujeme, protože na čistě ekonomickém základě by stařence telefon nikdo nezavedl. Otevírá se následná debata, co všechno má být univerzální službou, jak se to má financovat, a podobně.
Odpovíte-li ne, pak univerzální službu nepotřebujeme, a otevírá se politická debata na téma, jak se má o nás stát starat.
Dokud nicméně nemáme rozhodnuto zda ano či ne, je nesmysl bavit se o tom, jak.
V současné situaci si stařenka nemusí pořizovat pevnou linku (pokud už chce mít telefon), může si pořídit mobil s předplacenou kartou - na těch několik hovorů měsíčně to stejně vyjde levněji.tedy, nechci se zapojovat do té politické debaty
nicméně celkem by mě zajímalo, který z dostupných tarifů předplacených karet umožňuje protelefonovat měsíčně pouze 35 Kč (pominu-li nevýhodné ceny volání)? - když jsem měl naposledy předplacenou kartu, tak po mě chtěli, abych provolal 400 Kč nejdéle za půl roku, čili cca 67 Kč měsíčně ...