Nepospíchej - uděláš to dříve (a lépe) (diskuse)

[Vlastimil Ott]

Ale hlavně pro jiné, můj případ to není. Mě "spěchový" stres docela motivuje - ale ne vždy a ne každý, to je fakt.

Ale možná si totéž říkají ostatní...

[jm]

No, on uz Komensky rikal: Vselike kvaltovani toliko pro hovada dobre jest.

[egg]

Jednou když mi ujelo před nosem metro, počítal jsem si, kolik času průměrně ušetřím, když na metro vždycky poběžím. (Konkrétně od tramvaje na Hlavním nádraží v Praze.) Metro je pod zemí a já běžím na povrchu, takže nevidím, jestli zrovna jede nebo ne. Když jede, ušetřím pěkný kus času. Když nejede, neušetřím během nic. No a dospěl jsem k jasnému závěru, že v průměru ušetřím právě tolik času, o kolik popoběhnu. V průměru jakoby tam to metro nebylo. Tak jsem si řek, že to snad ani za snahu nestojí. Jen když jdu pozdě, to mám potom aspoň šanci nahnat větší kus času.

Nakonec jsem začal přemýšlet o kvantové mechanice a limitě pro velké počty věcí, protože to je vlastně přesně stejné. Ale to by tady bylo off topic.

[Luk]

Pokud si člověk od získaného času odečte čas strávený léčbou zranění, nevyplatí se takhle pospíchat.

Právě v metru jsem si čumák nabil, naštěstí "opravitelně" (bez trvalých následků, a dokonce bez návštěvy chirurgické ambulance ). Na Strašnické jsem sbíhal schody k vlaku, dveře už se zavíraly, a jak jsem doslova skočil do vlaku, jedna noha mi zůstala ve dveřích. Co následovalo, je snad jasné...