O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tuhle zásadu si opakuji stále dokola, a stejně to nemá efekt. Stejně mám v časové tísni tendenci pospíchat, výsledek je ale skoro vždy špatný - nestihnu to, a ještě nadělám spoustu škody.
Dnes odpoledne jsem si chtěl v rychlosti napsat na kus papíru pár poznámek. Protože jsem spěchal, nebylo to k přečtení, proto jsem to musel opravovat a trvalo to o dost déle, než kdybych to psal celé v klidu. Ostatně, právě psaní nějakého textu (ať už od ruky nebo na počítači) je podle mých zkušeností tím nejčastějším případem, kdy se nesmyslnost spěchu ukáže.
Jiný případ nesmyslného spěchu je dobíhání prostředků MHD. Před pár lety jsem se v Praze snažil stihnout tramvaj, která právě přijížděla na zastávku vzdálenou ode mě asi 200 m. Při bezhlavém běhu mi prasklo ukotvení aktovky, kterou jsem měl přes rameno. Aktovka spadla na zem, otevřela se a vysypala. Tramvaj jsem samozřejmě nechytil, navíc jsem musel sbírat věci, čistit je od prachu a nakonec nechat spravit aktovku.
O nebezpečném spěchu za volantem nebo za řidítky snad ani nemusím vyprávět. Na kole jsem se o tom přesvědčil pořádně (naštěstí jen s modřinami a odřeninami), v autě sice ne, ale znám dost lidí, kteří to štěstí neměli.
Zkrátka, spěch není dobrá věc. Kdo spěchá, dělá věci zbrkle, nedbale, nekvalitně, takže často ve výsledku i déle, než by to trvalo beze spěchu. Každý to určitě zná...
Tiskni
Sdílej:
Jen když jdu pozdě, to mám potom aspoň šanci nahnat větší kus času.
Nakonec jsem začal přemýšlet o kvantové mechanice a limitě pro velké počty věcí, protože to je vlastně přesně stejné. Ale to by tady bylo off topic.
). Na Strašnické jsem sbíhal schody k vlaku, dveře už se zavíraly, a jak jsem doslova skočil do vlaku, jedna noha mi zůstala ve dveřích. Co následovalo, je snad jasné...