Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tuhle zásadu si opakuji stále dokola, a stejně to nemá efekt. Stejně mám v časové tísni tendenci pospíchat, výsledek je ale skoro vždy špatný - nestihnu to, a ještě nadělám spoustu škody.
Dnes odpoledne jsem si chtěl v rychlosti napsat na kus papíru pár poznámek. Protože jsem spěchal, nebylo to k přečtení, proto jsem to musel opravovat a trvalo to o dost déle, než kdybych to psal celé v klidu. Ostatně, právě psaní nějakého textu (ať už od ruky nebo na počítači) je podle mých zkušeností tím nejčastějším případem, kdy se nesmyslnost spěchu ukáže.
Jiný případ nesmyslného spěchu je dobíhání prostředků MHD. Před pár lety jsem se v Praze snažil stihnout tramvaj, která právě přijížděla na zastávku vzdálenou ode mě asi 200 m. Při bezhlavém běhu mi prasklo ukotvení aktovky, kterou jsem měl přes rameno. Aktovka spadla na zem, otevřela se a vysypala. Tramvaj jsem samozřejmě nechytil, navíc jsem musel sbírat věci, čistit je od prachu a nakonec nechat spravit aktovku.
O nebezpečném spěchu za volantem nebo za řidítky snad ani nemusím vyprávět. Na kole jsem se o tom přesvědčil pořádně (naštěstí jen s modřinami a odřeninami), v autě sice ne, ale znám dost lidí, kteří to štěstí neměli.
Zkrátka, spěch není dobrá věc. Kdo spěchá, dělá věci zbrkle, nedbale, nekvalitně, takže často ve výsledku i déle, než by to trvalo beze spěchu. Každý to určitě zná...
Tiskni
Sdílej:
Jen když jdu pozdě, to mám potom aspoň šanci nahnat větší kus času.
Nakonec jsem začal přemýšlet o kvantové mechanice a limitě pro velké počty věcí, protože to je vlastně přesně stejné. Ale to by tady bylo off topic.
). Na Strašnické jsem sbíhal schody k vlaku, dveře už se zavíraly, a jak jsem doslova skočil do vlaku, jedna noha mi zůstala ve dveřích. Co následovalo, je snad jasné...