Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Tuhle zásadu si opakuji stále dokola, a stejně to nemá efekt. Stejně mám v časové tísni tendenci pospíchat, výsledek je ale skoro vždy špatný - nestihnu to, a ještě nadělám spoustu škody.
Dnes odpoledne jsem si chtěl v rychlosti napsat na kus papíru pár poznámek. Protože jsem spěchal, nebylo to k přečtení, proto jsem to musel opravovat a trvalo to o dost déle, než kdybych to psal celé v klidu. Ostatně, právě psaní nějakého textu (ať už od ruky nebo na počítači) je podle mých zkušeností tím nejčastějším případem, kdy se nesmyslnost spěchu ukáže.
Jiný případ nesmyslného spěchu je dobíhání prostředků MHD. Před pár lety jsem se v Praze snažil stihnout tramvaj, která právě přijížděla na zastávku vzdálenou ode mě asi 200 m. Při bezhlavém běhu mi prasklo ukotvení aktovky, kterou jsem měl přes rameno. Aktovka spadla na zem, otevřela se a vysypala. Tramvaj jsem samozřejmě nechytil, navíc jsem musel sbírat věci, čistit je od prachu a nakonec nechat spravit aktovku.
O nebezpečném spěchu za volantem nebo za řidítky snad ani nemusím vyprávět. Na kole jsem se o tom přesvědčil pořádně (naštěstí jen s modřinami a odřeninami), v autě sice ne, ale znám dost lidí, kteří to štěstí neměli.
Zkrátka, spěch není dobrá věc. Kdo spěchá, dělá věci zbrkle, nedbale, nekvalitně, takže často ve výsledku i déle, než by to trvalo beze spěchu. Každý to určitě zná...
Tiskni
Sdílej: