Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Mimochodem, o routeru budete taky tvrdit, že zamořuje sít nesmyslnými ARP packety?V žádném případě. Fungování ARP je většinou nezbytně nutné pro funkci routeru. Ale nevidím nic smysluplného na tom, když server s Windows, který se využívá jen jako webový server, chrlí do okolí pakety NetBIOSu.
Já mám zkušenosti s Windows od NT 4,0, tj. rok 1996.
Ale o to mi nejde. Jde o to, že když se systém nainstaluje, tak by to toto nemělo dělat. Není mi známo, že by např. u XP šla tato věc nastavit už během instalace.
Mělo / nemělo. To je věc názoru. Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů? Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP). Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?
Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak.
Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP).To je přesně to, o čem jsem psal. Ono to sice v rychlé síti vypadá jako nic, ale jde mi spíš o princip. Tzn. že to koncepčně není v pořádku.
Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?Dost se to liší, některé stroje pošlou jen pár paketů denně, jiné stovky. Ale objemově je to zanedbatelný provoz. Opět zdůrazňuji, šlo mi o princip.
místo 14 dnů dělání pořádku a mazání starých věcí ještě se střední školy si prostě koupím větší diskTaké prakticky nic nemažu (kromě skutečně bezvýznamných dat, třeba kompilačních meziproduktů nebo pokusných souborů). Dokonce ani naprosto nepovedené fotky - občas se totiž ukáže, že nějaká zkažená fotka má mnohem větší význam, než by se mohlo zdát
Nicméně pokud si mám vybrat formát pro uložení nějakých dat, vyberu si ten úspornější (třeba u RGB obrázků volím PNG oproti nekomprimovanému TIFFu).
Znal jsem jednoho, a ten mel takovyhleho strycka. Kdyz umrel, tak z jeho baraku vyvezli na smetak 5 Tater veci "co se jednou urcite budou hodit".
Moralni ponauceni - nauc se uklizet, jednou se ti to bude hodit.
Ješte jedna otázka: kolik paketů? Je totiž rozdíl (a dost podstatný) protlačit skrz LAN (čiže obvykle Ethernet) 5 kilobitových paketů anebo 210 24-bitových paketů (čistá délka dat zhruba stejná) nebo 120 24-bitových paketů (délka "data+hlavičky" zhruba stejná). Z toho, že ty jednotky kbps jsou na deset strojů soudím, že paketů bude nejmíň deset. Ethernet má minimální délku paketu 64 bajtů (čiže 512 bitů) (čistě data bez hlaviček) a kratší pakety se před přenosem vycpávají na těch 512 bitů (jenomže software tyhle vycpávky neuvidí, protože je karta odstraní ješte předtím než operační systém dostane správu o nově příchozím paketu). Navíc jsou tam různé prodlevy mezi paketama, které taky zaberou desítky bitů a nesmíme zapomenout na hlavičky, které sežerou asi tak třista bitů. Tohle vycpávaní krátkých paketů se patrně dělá z technických príčin ale detaily neznám (jenom vím, že specifikace Ethernetu to předepisuje). Takže pri velkém množství malých paketů (několik desítek tisíc za sekundu v případe 10mbps Etherner) může být (čistý) traffic sice jenom několik desítek kbps a přesto síť velice kvalitně ucpaná. Jak to je na ne-Ethernet sítích netuším ale nejspíš nějak velice podobně (čiže krátke pakety se před přenosem vycpou a po přenosu se vycpávka zahodí, akurát množství hlaviček a vycpávky bude asi jiné). Takže se o "objemově zanedbatelný provoz" vůbec jednat nemusí.Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak. ... Ale objemově je to zanedbatelný provoz.
Tiskni
Sdílej: