V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Sledovali jste se někdy, co přichází na síťovou kartu počítače, který je připojen v síti plné počítačů s Windows? Pokud ano, již víte své. A pokud ne, mohli byste být docela překvapeni - systémy Windows zamořují své okolí paketovým smogem.
Představte si síť, ve které je připojeno větší množství počítačů, na nichž běží operační systém Microsoft Windows, lhostejno které verze. Když se do této sítě připojíte a budete (např. záznamem paketů zahozených v iptables) pozorovat příchozí pakety, budete si připadat asi jako v české kotlině, kde lidé topí uhlím.
Systémy Windows mají totiž tu vlastnost, že minimálně ve výchozím nastavení generují poměrně velký provoz na portech 135-139. Část z toho jsou broadcasty, část adresné pakety - jedná se o NetBIOS a další funkcionalitu microsoftí sítě. Dělají to i serverové verze Windows, přitom u serverů často není vůbec žádný důvod, aby tam něco takového bylo. Pro eliminaci je potřeba odinstalovat síť Microsoft a NetBIOS, případně nainstalovat firewall (nejsem si úplně jistý, jestli si lze vystačit s tím zabudovaným).
Takové chování je docela bezohledné. Zbytečně posílané pakety pouze zamořují síť, zaměstnávají paketové filtry a případně (při neselektivním nastavení) plní logy informacemi marginálního významu (takže se mezi nimi snadno ztratí informace důležitější).
Jsem toho názoru, že když připojím do sítě server, neměl by tento obtěžovat okolí způsobem, jako to dělají kuřáci nekuřákům. O onen paketový smog, který je naprosto neužitečný, nikdo nestojí. A řeči o minimálním provozu na superrychlých sítích neberu - pračku, která teče (i když jen nepatrně), bych také domů nechtěl. Asi si dělám plané naděje, že Longhorn Server bude v tomto ohleduplnější. Paketový smog bude zřejmě realitou stejně dlouho, jako ten skutečný.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem, o routeru budete taky tvrdit, že zamořuje sít nesmyslnými ARP packety?V žádném případě. Fungování ARP je většinou nezbytně nutné pro funkci routeru. Ale nevidím nic smysluplného na tom, když server s Windows, který se využívá jen jako webový server, chrlí do okolí pakety NetBIOSu.
Já mám zkušenosti s Windows od NT 4,0, tj. rok 1996.
Ale o to mi nejde. Jde o to, že když se systém nainstaluje, tak by to toto nemělo dělat. Není mi známo, že by např. u XP šla tato věc nastavit už během instalace.
Mělo / nemělo. To je věc názoru. Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů? Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP). Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?
Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak.
Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP).To je přesně to, o čem jsem psal. Ono to sice v rychlé síti vypadá jako nic, ale jde mi spíš o princip. Tzn. že to koncepčně není v pořádku.
Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?Dost se to liší, některé stroje pošlou jen pár paketů denně, jiné stovky. Ale objemově je to zanedbatelný provoz. Opět zdůrazňuji, šlo mi o princip.
místo 14 dnů dělání pořádku a mazání starých věcí ještě se střední školy si prostě koupím větší diskTaké prakticky nic nemažu (kromě skutečně bezvýznamných dat, třeba kompilačních meziproduktů nebo pokusných souborů). Dokonce ani naprosto nepovedené fotky - občas se totiž ukáže, že nějaká zkažená fotka má mnohem větší význam, než by se mohlo zdát
Znal jsem jednoho, a ten mel takovyhleho strycka. Kdyz umrel, tak z jeho baraku vyvezli na smetak 5 Tater veci "co se jednou urcite budou hodit".
Moralni ponauceni - nauc se uklizet, jednou se ti to bude hodit.
Ješte jedna otázka: kolik paketů? Je totiž rozdíl (a dost podstatný) protlačit skrz LAN (čiže obvykle Ethernet) 5 kilobitových paketů anebo 210 24-bitových paketů (čistá délka dat zhruba stejná) nebo 120 24-bitových paketů (délka "data+hlavičky" zhruba stejná). Z toho, že ty jednotky kbps jsou na deset strojů soudím, že paketů bude nejmíň deset. Ethernet má minimální délku paketu 64 bajtů (čiže 512 bitů) (čistě data bez hlaviček) a kratší pakety se před přenosem vycpávají na těch 512 bitů (jenomže software tyhle vycpávky neuvidí, protože je karta odstraní ješte předtím než operační systém dostane správu o nově příchozím paketu). Navíc jsou tam různé prodlevy mezi paketama, které taky zaberou desítky bitů a nesmíme zapomenout na hlavičky, které sežerou asi tak třista bitů. Tohle vycpávaní krátkých paketů se patrně dělá z technických príčin ale detaily neznám (jenom vím, že specifikace Ethernetu to předepisuje). Takže pri velkém množství malých paketů (několik desítek tisíc za sekundu v případe 10mbps Etherner) může být (čistý) traffic sice jenom několik desítek kbps a přesto síť velice kvalitně ucpaná. Jak to je na ne-Ethernet sítích netuším ale nejspíš nějak velice podobně (čiže krátke pakety se před přenosem vycpou a po přenosu se vycpávka zahodí, akurát množství hlaviček a vycpávky bude asi jiné). Takže se o "objemově zanedbatelný provoz" vůbec jednat nemusí.Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak. ... Ale objemově je to zanedbatelný provoz.