Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Sledovali jste se někdy, co přichází na síťovou kartu počítače, který je připojen v síti plné počítačů s Windows? Pokud ano, již víte své. A pokud ne, mohli byste být docela překvapeni - systémy Windows zamořují své okolí paketovým smogem.
Představte si síť, ve které je připojeno větší množství počítačů, na nichž běží operační systém Microsoft Windows, lhostejno které verze. Když se do této sítě připojíte a budete (např. záznamem paketů zahozených v iptables) pozorovat příchozí pakety, budete si připadat asi jako v české kotlině, kde lidé topí uhlím.
Systémy Windows mají totiž tu vlastnost, že minimálně ve výchozím nastavení generují poměrně velký provoz na portech 135-139. Část z toho jsou broadcasty, část adresné pakety - jedná se o NetBIOS a další funkcionalitu microsoftí sítě. Dělají to i serverové verze Windows, přitom u serverů často není vůbec žádný důvod, aby tam něco takového bylo. Pro eliminaci je potřeba odinstalovat síť Microsoft a NetBIOS, případně nainstalovat firewall (nejsem si úplně jistý, jestli si lze vystačit s tím zabudovaným).
Takové chování je docela bezohledné. Zbytečně posílané pakety pouze zamořují síť, zaměstnávají paketové filtry a případně (při neselektivním nastavení) plní logy informacemi marginálního významu (takže se mezi nimi snadno ztratí informace důležitější).
Jsem toho názoru, že když připojím do sítě server, neměl by tento obtěžovat okolí způsobem, jako to dělají kuřáci nekuřákům. O onen paketový smog, který je naprosto neužitečný, nikdo nestojí. A řeči o minimálním provozu na superrychlých sítích neberu - pračku, která teče (i když jen nepatrně), bych také domů nechtěl. Asi si dělám plané naděje, že Longhorn Server bude v tomto ohleduplnější. Paketový smog bude zřejmě realitou stejně dlouho, jako ten skutečný.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem, o routeru budete taky tvrdit, že zamořuje sít nesmyslnými ARP packety?V žádném případě. Fungování ARP je většinou nezbytně nutné pro funkci routeru. Ale nevidím nic smysluplného na tom, když server s Windows, který se využívá jen jako webový server, chrlí do okolí pakety NetBIOSu.
Já mám zkušenosti s Windows od NT 4,0, tj. rok 1996.
Ale o to mi nejde. Jde o to, že když se systém nainstaluje, tak by to toto nemělo dělat. Není mi známo, že by např. u XP šla tato věc nastavit už během instalace.
Mělo / nemělo. To je věc názoru. Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů? Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP). Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?
Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak.
Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP).To je přesně to, o čem jsem psal. Ono to sice v rychlé síti vypadá jako nic, ale jde mi spíš o princip. Tzn. že to koncepčně není v pořádku.
Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?Dost se to liší, některé stroje pošlou jen pár paketů denně, jiné stovky. Ale objemově je to zanedbatelný provoz. Opět zdůrazňuji, šlo mi o princip.
místo 14 dnů dělání pořádku a mazání starých věcí ještě se střední školy si prostě koupím větší diskTaké prakticky nic nemažu (kromě skutečně bezvýznamných dat, třeba kompilačních meziproduktů nebo pokusných souborů). Dokonce ani naprosto nepovedené fotky - občas se totiž ukáže, že nějaká zkažená fotka má mnohem větší význam, než by se mohlo zdát
Nicméně pokud si mám vybrat formát pro uložení nějakých dat, vyberu si ten úspornější (třeba u RGB obrázků volím PNG oproti nekomprimovanému TIFFu).
Znal jsem jednoho, a ten mel takovyhleho strycka. Kdyz umrel, tak z jeho baraku vyvezli na smetak 5 Tater veci "co se jednou urcite budou hodit".
Moralni ponauceni - nauc se uklizet, jednou se ti to bude hodit.
Ješte jedna otázka: kolik paketů? Je totiž rozdíl (a dost podstatný) protlačit skrz LAN (čiže obvykle Ethernet) 5 kilobitových paketů anebo 210 24-bitových paketů (čistá délka dat zhruba stejná) nebo 120 24-bitových paketů (délka "data+hlavičky" zhruba stejná). Z toho, že ty jednotky kbps jsou na deset strojů soudím, že paketů bude nejmíň deset. Ethernet má minimální délku paketu 64 bajtů (čiže 512 bitů) (čistě data bez hlaviček) a kratší pakety se před přenosem vycpávají na těch 512 bitů (jenomže software tyhle vycpávky neuvidí, protože je karta odstraní ješte předtím než operační systém dostane správu o nově příchozím paketu). Navíc jsou tam různé prodlevy mezi paketama, které taky zaberou desítky bitů a nesmíme zapomenout na hlavičky, které sežerou asi tak třista bitů. Tohle vycpávaní krátkých paketů se patrně dělá z technických príčin ale detaily neznám (jenom vím, že specifikace Ethernetu to předepisuje). Takže pri velkém množství malých paketů (několik desítek tisíc za sekundu v případe 10mbps Etherner) může být (čistý) traffic sice jenom několik desítek kbps a přesto síť velice kvalitně ucpaná. Jak to je na ne-Ethernet sítích netuším ale nejspíš nějak velice podobně (čiže krátke pakety se před přenosem vycpou a po přenosu se vycpávka zahodí, akurát množství hlaviček a vycpávky bude asi jiné). Takže se o "objemově zanedbatelný provoz" vůbec jednat nemusí.Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak. ... Ale objemově je to zanedbatelný provoz.