CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Sledovali jste se někdy, co přichází na síťovou kartu počítače, který je připojen v síti plné počítačů s Windows? Pokud ano, již víte své. A pokud ne, mohli byste být docela překvapeni - systémy Windows zamořují své okolí paketovým smogem.
Představte si síť, ve které je připojeno větší množství počítačů, na nichž běží operační systém Microsoft Windows, lhostejno které verze. Když se do této sítě připojíte a budete (např. záznamem paketů zahozených v iptables) pozorovat příchozí pakety, budete si připadat asi jako v české kotlině, kde lidé topí uhlím.
Systémy Windows mají totiž tu vlastnost, že minimálně ve výchozím nastavení generují poměrně velký provoz na portech 135-139. Část z toho jsou broadcasty, část adresné pakety - jedná se o NetBIOS a další funkcionalitu microsoftí sítě. Dělají to i serverové verze Windows, přitom u serverů často není vůbec žádný důvod, aby tam něco takového bylo. Pro eliminaci je potřeba odinstalovat síť Microsoft a NetBIOS, případně nainstalovat firewall (nejsem si úplně jistý, jestli si lze vystačit s tím zabudovaným).
Takové chování je docela bezohledné. Zbytečně posílané pakety pouze zamořují síť, zaměstnávají paketové filtry a případně (při neselektivním nastavení) plní logy informacemi marginálního významu (takže se mezi nimi snadno ztratí informace důležitější).
Jsem toho názoru, že když připojím do sítě server, neměl by tento obtěžovat okolí způsobem, jako to dělají kuřáci nekuřákům. O onen paketový smog, který je naprosto neužitečný, nikdo nestojí. A řeči o minimálním provozu na superrychlých sítích neberu - pračku, která teče (i když jen nepatrně), bych také domů nechtěl. Asi si dělám plané naděje, že Longhorn Server bude v tomto ohleduplnější. Paketový smog bude zřejmě realitou stejně dlouho, jako ten skutečný.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem, o routeru budete taky tvrdit, že zamořuje sít nesmyslnými ARP packety?V žádném případě. Fungování ARP je většinou nezbytně nutné pro funkci routeru. Ale nevidím nic smysluplného na tom, když server s Windows, který se využívá jen jako webový server, chrlí do okolí pakety NetBIOSu.
Já mám zkušenosti s Windows od NT 4,0, tj. rok 1996.
Ale o to mi nejde. Jde o to, že když se systém nainstaluje, tak by to toto nemělo dělat. Není mi známo, že by např. u XP šla tato věc nastavit už během instalace.
Mělo / nemělo. To je věc názoru. Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů? Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP). Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?
Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak.
Má cenu to řešit? Když máme 100mbps síť? Mám na síti 18 Windowsů a rozhodně nepozoruju, že by byly zahlcené switche broadcasty (bez správného nastavení nastavení těch XP).To je přesně to, o čem jsem psal. Ono to sice v rychlé síti vypadá jako nic, ale jde mi spíš o princip. Tzn. že to koncepčně není v pořádku.
Kolik těch paketů vlastně je? Máte to spočítané?Dost se to liší, některé stroje pošlou jen pár paketů denně, jiné stovky. Ale objemově je to zanedbatelný provoz. Opět zdůrazňuji, šlo mi o princip.
místo 14 dnů dělání pořádku a mazání starých věcí ještě se střední školy si prostě koupím větší diskTaké prakticky nic nemažu (kromě skutečně bezvýznamných dat, třeba kompilačních meziproduktů nebo pokusných souborů). Dokonce ani naprosto nepovedené fotky - občas se totiž ukáže, že nějaká zkažená fotka má mnohem větší význam, než by se mohlo zdát
Nicméně pokud si mám vybrat formát pro uložení nějakých dat, vyberu si ten úspornější (třeba u RGB obrázků volím PNG oproti nekomprimovanému TIFFu).
Znal jsem jednoho, a ten mel takovyhleho strycka. Kdyz umrel, tak z jeho baraku vyvezli na smetak 5 Tater veci "co se jednou urcite budou hodit".
Moralni ponauceni - nauc se uklizet, jednou se ti to bude hodit.
Ješte jedna otázka: kolik paketů? Je totiž rozdíl (a dost podstatný) protlačit skrz LAN (čiže obvykle Ethernet) 5 kilobitových paketů anebo 210 24-bitových paketů (čistá délka dat zhruba stejná) nebo 120 24-bitových paketů (délka "data+hlavičky" zhruba stejná). Z toho, že ty jednotky kbps jsou na deset strojů soudím, že paketů bude nejmíň deset. Ethernet má minimální délku paketu 64 bajtů (čiže 512 bitů) (čistě data bez hlaviček) a kratší pakety se před přenosem vycpávají na těch 512 bitů (jenomže software tyhle vycpávky neuvidí, protože je karta odstraní ješte předtím než operační systém dostane správu o nově příchozím paketu). Navíc jsou tam různé prodlevy mezi paketama, které taky zaberou desítky bitů a nesmíme zapomenout na hlavičky, které sežerou asi tak třista bitů. Tohle vycpávaní krátkých paketů se patrně dělá z technických príčin ale detaily neznám (jenom vím, že specifikace Ethernetu to předepisuje). Takže pri velkém množství malých paketů (několik desítek tisíc za sekundu v případe 10mbps Etherner) může být (čistý) traffic sice jenom několik desítek kbps a přesto síť velice kvalitně ucpaná. Jak to je na ne-Ethernet sítích netuším ale nejspíš nějak velice podobně (čiže krátke pakety se před přenosem vycpou a po přenosu se vycpávka zahodí, akurát množství hlaviček a vycpávky bude asi jiné). Takže se o "objemově zanedbatelný provoz" vůbec jednat nemusí.Stejně, o jakém trafiku se tu bavíme? O jednotkách kbps na deset strojů?Ano, asi tak. ... Ale objemově je to zanedbatelný provoz.