Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Druha cast - tentokrat se jiz pripojeni do DS povedlo. Pouzit kod z dema z "neoficialniho helpdesku DS" (viz prvni blogspot), aktualni wsdl ze stranek MV a par informaci co jsem uz nacerpal (plus samozrejme aktivovana testovaci DS)
Kompilat znalosti ktere jsem posbiral a stale sbiram pri implementaci napojeni naseho systemu na DS. Stale se rozrusta o nove informace
Updated 7.10.2009 11:02
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Budu preinstalovavat notebooka. Volba padla na OpenSuSE 10.2. Bohuzel, DVD mechanika v notebooku mi nejak odmita spolehlive cist palena DVD (asi na to ma vek), rozhodl jsem se poridit lisovane DVD
Jak to dopadlo? Inu, ve stredu vecer jsem objednal a zaplatil krabicovou verzi a tesil se ze do patku budu mit na stole v praci balicek. Misto toho se jenom koukam jak ta krabice cestuje po statech.
Bohuzel, dneska jsem udelal tu "blbost", ze jsem se kouknul po jinych moznostech. Na e-bay bych sehnal stejnou krabici za lepsi cenu (soucasna cena 8 EUR), a jeste bych to mohl mit na stole o hodne driv. Holt pouceni pro priste - nejdriv zkus ebay.
Vzkaz vsem pachatelum registracnich formularu: pokud umoznujete zadani adresy mimo CR, nenastavujte PSC/ZIP code jako povinny prvek! Jsou zeme, kde se smerovaci cislo nejen nepouziva, ale ani neprideluje. Nenutte uzivatele/zakazniky psat vam tam takove obezlicky jako "IRL 1", "IE" apod. :-) (Wikipedia: Postal_addresses_in_Ireland, Postal Addresses in Ireland)
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Jsem mozna jeden z mala, ktery s ostatnimi nesdili Stredoevropsky (v soucasnosti jeste letni) cas. Vetsinu casu pobyvam v GMT. Posun to neni nijak vyrazny, pouha hodina, ale ty zajimave dusledky. Napisu komentar ke clanku/blogu, a hle - napsal jsem ho za hodinu. Kdyz prijdu z prace domu, povecerim, pripojim se na net, a co nevidim - vetsina lidi uz je pomalu na ceste do postele, nebo aspon z prace doma - a to jeste pred rokem jsem normalne odchazel z prace v osm vecer a neprislo mi ze bych byl na jabberu pripojen sam. Jenom jedna hodina!
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more na miste kde by melo byt cat, napr:
more /etc/passwd | grep root
Mam uz jiny, osobni blog, ale rozhodl jsem se udelat si blog i zde. Proc? No, jsou veci, ktere bych rad resil s jinym "publikem" nez chodi na muj osobni blog.
Takze veci, ktere hodlam predhodit Linuxove/Unixove/Sitarske komunite budu davat sem, protoze zde (doufam) budou uzitecne (pro me nebo pro ostatni :-) )
Ted uz konec uvodu a hura do prace