Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Druha cast - tentokrat se jiz pripojeni do DS povedlo. Pouzit kod z dema z "neoficialniho helpdesku DS" (viz prvni blogspot), aktualni wsdl ze stranek MV a par informaci co jsem uz nacerpal (plus samozrejme aktivovana testovaci DS)
Kompilat znalosti ktere jsem posbiral a stale sbiram pri implementaci napojeni naseho systemu na DS. Stale se rozrusta o nove informace
Updated 7.10.2009 11:02
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Budu preinstalovavat notebooka. Volba padla na OpenSuSE 10.2. Bohuzel, DVD mechanika v notebooku mi nejak odmita spolehlive cist palena DVD (asi na to ma vek), rozhodl jsem se poridit lisovane DVD
Jak to dopadlo? Inu, ve stredu vecer jsem objednal a zaplatil krabicovou verzi a tesil se ze do patku budu mit na stole v praci balicek. Misto toho se jenom koukam jak ta krabice cestuje po statech.
Bohuzel, dneska jsem udelal tu "blbost", ze jsem se kouknul po jinych moznostech. Na e-bay bych sehnal stejnou krabici za lepsi cenu (soucasna cena 8 EUR), a jeste bych to mohl mit na stole o hodne driv. Holt pouceni pro priste - nejdriv zkus ebay.
Vzkaz vsem pachatelum registracnich formularu: pokud umoznujete zadani adresy mimo CR, nenastavujte PSC/ZIP code jako povinny prvek! Jsou zeme, kde se smerovaci cislo nejen nepouziva, ale ani neprideluje. Nenutte uzivatele/zakazniky psat vam tam takove obezlicky jako "IRL 1", "IE" apod. :-) (Wikipedia: Postal_addresses_in_Ireland, Postal Addresses in Ireland)
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Jsem mozna jeden z mala, ktery s ostatnimi nesdili Stredoevropsky (v soucasnosti jeste letni) cas. Vetsinu casu pobyvam v GMT. Posun to neni nijak vyrazny, pouha hodina, ale ty zajimave dusledky. Napisu komentar ke clanku/blogu, a hle - napsal jsem ho za hodinu. Kdyz prijdu z prace domu, povecerim, pripojim se na net, a co nevidim - vetsina lidi uz je pomalu na ceste do postele, nebo aspon z prace doma - a to jeste pred rokem jsem normalne odchazel z prace v osm vecer a neprislo mi ze bych byl na jabberu pripojen sam. Jenom jedna hodina!
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more
na miste kde by melo byt cat
, napr:
more /etc/passwd | grep root
Mam uz jiny, osobni blog, ale rozhodl jsem se udelat si blog i zde. Proc? No, jsou veci, ktere bych rad resil s jinym "publikem" nez chodi na muj osobni blog.
Takze veci, ktere hodlam predhodit Linuxove/Unixove/Sitarske komunite budu davat sem, protoze zde (doufam) budou uzitecne (pro me nebo pro ostatni :-) )
Ted uz konec uvodu a hura do prace