Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Druha cast - tentokrat se jiz pripojeni do DS povedlo. Pouzit kod z dema z "neoficialniho helpdesku DS" (viz prvni blogspot), aktualni wsdl ze stranek MV a par informaci co jsem uz nacerpal (plus samozrejme aktivovana testovaci DS)
Kompilat znalosti ktere jsem posbiral a stale sbiram pri implementaci napojeni naseho systemu na DS. Stale se rozrusta o nove informace
Updated 7.10.2009 11:02
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Budu preinstalovavat notebooka. Volba padla na OpenSuSE 10.2. Bohuzel, DVD mechanika v notebooku mi nejak odmita spolehlive cist palena DVD (asi na to ma vek), rozhodl jsem se poridit lisovane DVD
Jak to dopadlo? Inu, ve stredu vecer jsem objednal a zaplatil krabicovou verzi a tesil se ze do patku budu mit na stole v praci balicek. Misto toho se jenom koukam jak ta krabice cestuje po statech.
Bohuzel, dneska jsem udelal tu "blbost", ze jsem se kouknul po jinych moznostech. Na e-bay bych sehnal stejnou krabici za lepsi cenu (soucasna cena 8 EUR), a jeste bych to mohl mit na stole o hodne driv. Holt pouceni pro priste - nejdriv zkus ebay.
Vzkaz vsem pachatelum registracnich formularu: pokud umoznujete zadani adresy mimo CR, nenastavujte PSC/ZIP code jako povinny prvek! Jsou zeme, kde se smerovaci cislo nejen nepouziva, ale ani neprideluje. Nenutte uzivatele/zakazniky psat vam tam takove obezlicky jako "IRL 1", "IE" apod. :-) (Wikipedia: Postal_addresses_in_Ireland, Postal Addresses in Ireland)
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Jsem mozna jeden z mala, ktery s ostatnimi nesdili Stredoevropsky (v soucasnosti jeste letni) cas. Vetsinu casu pobyvam v GMT. Posun to neni nijak vyrazny, pouha hodina, ale ty zajimave dusledky. Napisu komentar ke clanku/blogu, a hle - napsal jsem ho za hodinu. Kdyz prijdu z prace domu, povecerim, pripojim se na net, a co nevidim - vetsina lidi uz je pomalu na ceste do postele, nebo aspon z prace doma - a to jeste pred rokem jsem normalne odchazel z prace v osm vecer a neprislo mi ze bych byl na jabberu pripojen sam. Jenom jedna hodina!
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more na miste kde by melo byt cat, napr:
more /etc/passwd | grep root
Mam uz jiny, osobni blog, ale rozhodl jsem se udelat si blog i zde. Proc? No, jsou veci, ktere bych rad resil s jinym "publikem" nez chodi na muj osobni blog.
Takze veci, ktere hodlam predhodit Linuxove/Unixove/Sitarske komunite budu davat sem, protoze zde (doufam) budou uzitecne (pro me nebo pro ostatni :-) )
Ted uz konec uvodu a hura do prace