Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Druha cast - tentokrat se jiz pripojeni do DS povedlo. Pouzit kod z dema z "neoficialniho helpdesku DS" (viz prvni blogspot), aktualni wsdl ze stranek MV a par informaci co jsem uz nacerpal (plus samozrejme aktivovana testovaci DS)
Kompilat znalosti ktere jsem posbiral a stale sbiram pri implementaci napojeni naseho systemu na DS. Stale se rozrusta o nove informace
Updated 7.10.2009 11:02
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Budu preinstalovavat notebooka. Volba padla na OpenSuSE 10.2. Bohuzel, DVD mechanika v notebooku mi nejak odmita spolehlive cist palena DVD (asi na to ma vek), rozhodl jsem se poridit lisovane DVD
Jak to dopadlo? Inu, ve stredu vecer jsem objednal a zaplatil krabicovou verzi a tesil se ze do patku budu mit na stole v praci balicek. Misto toho se jenom koukam jak ta krabice cestuje po statech.
Bohuzel, dneska jsem udelal tu "blbost", ze jsem se kouknul po jinych moznostech. Na e-bay bych sehnal stejnou krabici za lepsi cenu (soucasna cena 8 EUR), a jeste bych to mohl mit na stole o hodne driv. Holt pouceni pro priste - nejdriv zkus ebay.
Vzkaz vsem pachatelum registracnich formularu: pokud umoznujete zadani adresy mimo CR, nenastavujte PSC/ZIP code jako povinny prvek! Jsou zeme, kde se smerovaci cislo nejen nepouziva, ale ani neprideluje. Nenutte uzivatele/zakazniky psat vam tam takove obezlicky jako "IRL 1", "IE" apod. :-) (Wikipedia: Postal_addresses_in_Ireland, Postal Addresses in Ireland)
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Jsem mozna jeden z mala, ktery s ostatnimi nesdili Stredoevropsky (v soucasnosti jeste letni) cas. Vetsinu casu pobyvam v GMT. Posun to neni nijak vyrazny, pouha hodina, ale ty zajimave dusledky. Napisu komentar ke clanku/blogu, a hle - napsal jsem ho za hodinu. Kdyz prijdu z prace domu, povecerim, pripojim se na net, a co nevidim - vetsina lidi uz je pomalu na ceste do postele, nebo aspon z prace doma - a to jeste pred rokem jsem normalne odchazel z prace v osm vecer a neprislo mi ze bych byl na jabberu pripojen sam. Jenom jedna hodina!
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more na miste kde by melo byt cat, napr:
more /etc/passwd | grep root
Mam uz jiny, osobni blog, ale rozhodl jsem se udelat si blog i zde. Proc? No, jsou veci, ktere bych rad resil s jinym "publikem" nez chodi na muj osobni blog.
Takze veci, ktere hodlam predhodit Linuxove/Unixove/Sitarske komunite budu davat sem, protoze zde (doufam) budou uzitecne (pro me nebo pro ostatni :-) )
Ted uz konec uvodu a hura do prace