Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Druha cast - tentokrat se jiz pripojeni do DS povedlo. Pouzit kod z dema z "neoficialniho helpdesku DS" (viz prvni blogspot), aktualni wsdl ze stranek MV a par informaci co jsem uz nacerpal (plus samozrejme aktivovana testovaci DS)
Kompilat znalosti ktere jsem posbiral a stale sbiram pri implementaci napojeni naseho systemu na DS. Stale se rozrusta o nove informace
Updated 7.10.2009 11:02
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Budu preinstalovavat notebooka. Volba padla na OpenSuSE 10.2. Bohuzel, DVD mechanika v notebooku mi nejak odmita spolehlive cist palena DVD (asi na to ma vek), rozhodl jsem se poridit lisovane DVD
Jak to dopadlo? Inu, ve stredu vecer jsem objednal a zaplatil krabicovou verzi a tesil se ze do patku budu mit na stole v praci balicek. Misto toho se jenom koukam jak ta krabice cestuje po statech.
Bohuzel, dneska jsem udelal tu "blbost", ze jsem se kouknul po jinych moznostech. Na e-bay bych sehnal stejnou krabici za lepsi cenu (soucasna cena 8 EUR), a jeste bych to mohl mit na stole o hodne driv. Holt pouceni pro priste - nejdriv zkus ebay.
Vzkaz vsem pachatelum registracnich formularu: pokud umoznujete zadani adresy mimo CR, nenastavujte PSC/ZIP code jako povinny prvek! Jsou zeme, kde se smerovaci cislo nejen nepouziva, ale ani neprideluje. Nenutte uzivatele/zakazniky psat vam tam takove obezlicky jako "IRL 1", "IE" apod. :-) (Wikipedia: Postal_addresses_in_Ireland, Postal Addresses in Ireland)
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Jsem mozna jeden z mala, ktery s ostatnimi nesdili Stredoevropsky (v soucasnosti jeste letni) cas. Vetsinu casu pobyvam v GMT. Posun to neni nijak vyrazny, pouha hodina, ale ty zajimave dusledky. Napisu komentar ke clanku/blogu, a hle - napsal jsem ho za hodinu. Kdyz prijdu z prace domu, povecerim, pripojim se na net, a co nevidim - vetsina lidi uz je pomalu na ceste do postele, nebo aspon z prace doma - a to jeste pred rokem jsem normalne odchazel z prace v osm vecer a neprislo mi ze bych byl na jabberu pripojen sam. Jenom jedna hodina!
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more na miste kde by melo byt cat, napr:
more /etc/passwd | grep root
Mam uz jiny, osobni blog, ale rozhodl jsem se udelat si blog i zde. Proc? No, jsou veci, ktere bych rad resil s jinym "publikem" nez chodi na muj osobni blog.
Takze veci, ktere hodlam predhodit Linuxove/Unixove/Sitarske komunite budu davat sem, protoze zde (doufam) budou uzitecne (pro me nebo pro ostatni :-) )
Ted uz konec uvodu a hura do prace