Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz