V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.