Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Anglicky nejen komentare, ale i kod. Proc? Duvodu je mnoho, vymluv proc to nedelat jeste vic:
Tento muj zapis bude jenom takove male postezovani si nad tim jak funguji velke firmy.
Nejprve si ujasneme pojmy. Buildovacim toolem (build system) myslim sadu skriptu (v nasem pripade pro apache ant), ktere se staraji o to, aby slo (takrka kdykoli a kdekoli) pretvorit zdrojove kody (v nasem pripade hlavne v jave a C++) do spustitelne podoby, spustit testy a ziskat vysledky testu. Idealni je skombinovat toto s jinym toolem, ktery spousti predchozi v pravidelnych intervalech a nekam uklada zda se podarilo cely projekt zkompilovat a otestovat - timto toolem je nejaky "automaticky buildovac", napr. CruiseControl.
Predevcirem jsem mel tu "skvelou" myslenku, ze do naseho projektu zakomponuji novy buildovaci nastroj, ktery se ma stejne nasadit na celem oddeleni. Jednou to prijit muselo.