Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Programky v Jave se nespousti zrovna jednoduse, pokud nejde o neco co se deployne do nejakyho uz beziciho serveru, tak je vetsinou potreba predat haldu parametru (classpath, parametry jvm, parametry prostredi (napr. http. proxy), a pak to sileny jmeno tridy kterou spustit, plus samozrejme parametry programu.
Vetsina lidi ma nastesti dost soudnosti, ze to nenecha na uzivateli, ale snazi se spusteni nejak "zabalit", vetsinou do skriptu. Vynecham MS "bataky", vetsinou se s nima nemusim trapit. S cim se ale casto trapim, jsou "shell skripty", teda povetsinou pokusy o shell skripty, nemuzu ocekavat ze clovek co dela v jave umi automaticky uzasne elegantne skriptovat.
Co me ale prekvapilo, je ze i v velky firme, ktera se zivi prodavanim javovejch programu je hodne velmi neefektivnich skriptu, ktere dovedou kooperaci nekolika javovych programu krasne zneefetivnit. A nejde jen o neefektivitu, skripty trpi hodne nekonzistenci - jednou jsou vystupy ponechany, jindy jsou poctive vsechny vystupy presmerovany do logsouboru, nekdy jsou namichany vsechny vystupy dohromady, nekdy silene oddelene... Nektere skripty po svem skonceni vypisi aktivne kam logovaly, ale co vlastne zalogovaly si musite najit v souboru, jine zase nikdy nevypisi nic na konzoli, ale jen do "tajneho" souboru, jehoz jmeno je nekde ve skriptu... Dokonce jsem se setkal s tak aktivnim skriptem, ktery zachytaval do souboru std. vystup, ale std error poctive posilal do /dev/null
. Asi uhodnete, ze prave uzasna laditelnost toho posledne zmineneho skriptu me "inspirovala" k napsani tohoto textu.
Ocekaval jsem ze ve velky firme bude alespon nejaka kvalita. Bohuzel, spadly mi ruzovy brejle, kdyz vidim kvalitu kodu v jave, nemuzu ocekavat kvalitni skripty, ze. Navic, hodne Java programatoru ma jako svuj hlavni OS neco od MS (Java jim paradoxne umoznila tvorit programy ktery pobezej i na unixech, a pritom muzou zustat ve windows, cimz je nenuti se neco o unixu naucit). To bohuzel vyjadruje i jejich skriptovaci schopnosti.
Takze pro ostatni - nedelejte chyby co delaj ostatni. Pokud mate uzasny program v jave, chcete ho spustit ze skriptu a neumite psat skripty, nebojte se to priznat a nechte si poradit od nekoho kdo to umi. Spatnej skript umi znicit i uzasnej program. A mate-li kolegy windowsaky, kteri s vami/pro vas tvori programy v jave, nenechte je skriptovat. Nebo jeste lip, najdete si cas a naucte je to.
Jake z toho vyplyva moralni ponauceni? Nestaci mit jenom "coding standard" pro javu (ten stejne nemame), neni od veci mit coding stadard i pro shell skripty...
P.S.Tento zapisek jsem puvodne napsal 13.11, ale nechal jsem ho "ulezet", abych si moh casem "upravit" svuj nazor na tuhle vec. Nazor jsem nezmenil, proto publikuju jak jsem zapsal puvodne
Tiskni
Sdílej:
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml, kterej funguje vyborne a staci mu dat ant run (pripadne jinak nadefinovany prikaz pro spusteni) a jede, ale samozrejme se k tomu da pouzit i klasicky makefile.To jako ze kdyz si chci spustit vas program, musim si krome JRE a programu nainstalovat jeste ant nebo make? No mozna to nebylo zas tak "predpojaty"
< target name="run" depends="dist">to rika vse samo a dat to do shellscriptu je otazka deseti sekund.
< java classname="cz.ive.IveExecutor" fork="true">
< classpath>
< pathelement location="${dist}/demoworld.jar"/>
< pathelement location="../ive_core/dist/ive_core.jar"/>
< /classpath>
< arg line="-w resources/cz/ive/resources/DemoWorld.xml"/>
< /java>
< /target>
no to se mi zda trochu predpojatyNie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml,
head -1 ant #! /bin/sh wc -l ant 326 anthmm, používa ant a pritom "neni zrovna vhodny"
Nie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)Neverim ziadnej statistike, ktoru si sam nesfalsujem ... (ano, tiez Churchill ;)
Mel jsem jeden program s veleslozitym skriptem na spusteni. V tom skriptu byly veci patrici do konfiguracniho souboru, tolik promennych tam bylo, fuj. Musel jsem upravit CONFIG.SYS, aby se vsechny vesly (Win98, blahe pameti)
. Ale takovych programu je nastesti mensina.
Java jim paradoxne umoznila tvorit programy ktery pobezej i na unixech, a pritom muzou zustat ve windows, cimz je nenuti se neco o unixu naucit.
Ja si myslim, ze obecne Java svym "vstricnym" api nenuti programatora poznat OS, tak jako napr. u C++. Nemuzu napsat, ze je to nevyhoda. Zalezi na kriteriich, na vahach ktere k nim priradime. Ale je to tak. Slovo paradoxne jsi zvolil dobre.jar
, který má ve svém manifestu uvedenu jak classpath
tak spustitelnou třídu, a případné parametry programu načítejte ze souboru properties
, jehož umístění dovolte změnit přes systémovou vlastnost. Takže pak na všech platformách, kde je JVM, půjde program spustit prostým
java -Dconfiguration=config.properties -jar aplikace.jarZvláštní je, že většina startovacích skriptů po různé magii nakonec skončí stejně tím, že spustí právě
java -jar apliakce.jar
, případně předá ještě nějaké parametry. Takže člověk může na startovací skript klidně zapomenout a pouštět program klasicky. Co někoho vede k složitému tvoření takového složitého skriptu, to je mi záhadou.
./startup.sh
), odmění se vám tvrzením, že ólredy ranink #!/usr/bin/java\n
intepreter script
. Nič iné to totiž nie je, len súbor inštrukcií pre interpreter.
java -Dx=y -Da=b-jar aplikace.jarAž to budu psát do příkazové řádky po desáté, naštvu se, a dvouřádkový skript si na to napíšu sám. Skript distribuovaný autorem tomuhle nepomůže – ten zná zase pouze defaultní parametry. Ty spouštěcí skripty navíc často dělají to, že zjišťují, kde je umístěna Java, různě se to pokouší uhodnout a testují výsledek atd. Přitom je obecně uznávanou dohodou nastavovat tohle do proměnné prostředí
JAVA_HOME
– a není nic snazšího než tuto proměnnou v Java aplikaci otestovat a pokud neexistuje, oznámit chybu. Druhá možnost je nastavení různých vlastností přímo JVM (např. velikost použitelné paměti), jenže to je zase otázka jednořádkového skriptu, ještě lépe větičky v dokumentaci.
Takže ony spouštěcí skripty jsou v drtivé případě případů zbytečné, často špatně napsané a psát je je spíš takový folklór pocházející z doby, kdy spousta lidí zřejmě měla nainstalovánu Javu ale neměla jí v $PATH
, takže prosté java -jar aplikace.jar
nefungovalo. Snad jediná Java aplikace, se kterou jsem se setkal, kde má spouštěcí "skript" opodstatnění, je eclipse
. A to má stejně vazby přímo na operační systém (SWT) s "startovací skript" je realizován přímo jako binárka pro daný systém. Navíc konfigurační parametry si zase čte ze souboru, není potřeba psát kilometrovou příkazovou řádku.
Je to tedy problém těch, co ty zbytečné skripty píšou.
java -jar aplikace.jar
, keď môžete mať multiplatformný Bourne shell skript s názvom aplikace? # ls -ldtr * java \ -Dgnu.utils.ls.format=long \ -Dgnu.utils.ls.expandDirectory=false \ -Dgnu.utils.ls.orderBy=time \ -Dgnu.utils.ls.reverseOrder=true \ -jar /bin/ls.jar(a to som ešte optimista, že používam aj vymenované hodnoty). Ako vravíte, o tomto sa v príručkách javy bohužiaľ nepíše.
-Dněco=něco
) se v C aplikacích nebo skriptech zpravidla řeší proměnnými prostředí a konfiguračními soubory. Takže třeba když Portage má konfiguraci v /etc/make.conf
a pokud jí chcete při jednom spuštění upravit, můžete použít
USE="-kde" emerge -a cosiv Javě by se spíš použilo
java -Duse=-kde -jar emerge.jar -a cosiMůžete použít i proměnnou prostředí, jenže jsou operační systémy, kde nastavit proměnnou prostředí jen pro právě spouštěný příkaz nejde. Java zavedla systémové vlastnosti jako alternativu pro proměnné prostředí, která se bude chovat na všech platformách stejně. Použití systémových vlastností nebo proměnných prostředí místo parametrů programu je opravdu řídké (teď si nevzpomenu na žádný program, který by tohle dělal – příklad uvedený výše v diskuzi je možná první takové použití systémových vlastností, které jsem někde zaznamenal) a Java v tom není žádnou výjimkou. Takže popsaný nešvar vznikl v této diskuzi, s reálným světem nemá nic společného.
GNU_UTILS_LS_FORMAT="long" \ GNU_UTILS_LS_EXPAND_DIRECTORY="false" \ GNU_UTILS_LS_ORDER_BY="time"\ GNU_UTILS_LS_REVERSE_ORDER="true \ ls *
main
. A přesně to i odpovídá způsobům použití – systémové vlastnosti nebo proměnné prostředí používám k celkovému nastavení chování programu při každém běhu – kde má logovací soubor (to potřebuje vědět každá část programu), jaké má používat parametry TCP/IP spojení (proxy server, timeouty) atd. Naproti tomu parametry příkazového řádku určují co má teď program dělat – a to nemusí vědět každá část programu, naopak při startu je potřeba podle těchto parametrů rozhodnout, co a jak dál.
Představte si to na analogii s GUI – Soubor – Otevřít nebo Soubor – Tisk odpovídá program --open
nebo program --print
. Změna konfiguračních voleb v Nástroje – Možnosti apod. odpovídá změnám v proměnných prostředí nebo systémových proměnných.
main
. IMHO to, že sú prístupné odvšadiaľ znižuje znovupoužiteľnosť kódu (v jednej aplikácii i vo viacerých aplikáciach zároveň). Na druhej strane, ak sa o prístup stará interpreter, nemusí to vedieť naprogramovať programátor, a teda stačí zamestnať "lacných" drevorubačov.
Výraz lety ověřená praxe
znamená dlhotrvajúca chyba
? Podľa mňa by prístup k nastaveniu systému mali mať len privilegované entity. Inak to celé dopadne ako registry.