Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Jailer jsem i rozchodil, ale moc mi nevyhovoval - sice sam zprovoznil apache2 v jailu (a to tim ze se kouknul do .deb balicku apache2 ana zavislosti a vsechny soubory ktery jsou potreba a ty nakopiroval do chrootu), ale byl tu malinkej hacek. V navodu je napsano "nedelejte zadne zmeny uvnitr chrootu, pri update chrootu (napr. po update balicku apache) byste o ne prisli. Delejte zmeny mimo chroot a nechte jailer zmeny promitnout do chrootu. To se hezky rekne, ale tezko udela. Kdybych si v apache rozchodil twiki, musel bych pred update chrootu vsechny prispevky nakopirovat mimo chroot, abych o ne neprisel. Takze jailer zamitnut
makejail - programek v pythonu, ktery na to jde jinak. Spusti program ktery je definovany v konfiguraku, a pres strace kouka co se snazi otevrit, a nakopiruje mu to do chrootu. To opakuje tak dlouho az je program spokojen. Chvili jsem si s tim hral, a malem jsem to i zprovoznil
Nakonec jsem si ale vzpomnel ze jsem videl neco jako "mod_chroot" do apache1.3, a tak jsem zkusil hledat "mod_chroot" pro apache2 - a nasel jsem libapache2-mod-chroot. Nejprve jsem nechapal jak muze chroot byt jenom modul do apache, ale dokumentace poradila - apache normalne nastartuje, otevre vsechny soubory (vcetne knihoven) a porty, a teprve potom (uvnitr mod_chroot) zavola chroot() a jedeme. Takze misto aby se apache spoustel rovnou v chrootu, apache se o to postara sam. Vyhoda je, ze neni potreba do chrootu kopirovat vsechny knihovny ktery apache potrebuje. Bohuzel se to netyka cgi skriptu apod.
Puvodne jsem se chrootu bal, chtel jsem ho poradne prozkouset na virtualni masine, ale nakonec neni proc, rozchozeno behem par minut (kdyz nepocitam znovuzprovozneni nagiosu, kterymu najednou chybelo par souboru). Vrele vsem doporucuju. Snad je to stejne bezpecny jako zavolat chroot() a pak teprve spustit apache
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz