Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Jailer jsem i rozchodil, ale moc mi nevyhovoval - sice sam zprovoznil apache2 v jailu (a to tim ze se kouknul do .deb balicku apache2 ana zavislosti a vsechny soubory ktery jsou potreba a ty nakopiroval do chrootu), ale byl tu malinkej hacek. V navodu je napsano "nedelejte zadne zmeny uvnitr chrootu, pri update chrootu (napr. po update balicku apache) byste o ne prisli. Delejte zmeny mimo chroot a nechte jailer zmeny promitnout do chrootu. To se hezky rekne, ale tezko udela. Kdybych si v apache rozchodil twiki, musel bych pred update chrootu vsechny prispevky nakopirovat mimo chroot, abych o ne neprisel. Takze jailer zamitnut
makejail - programek v pythonu, ktery na to jde jinak. Spusti program ktery je definovany v konfiguraku, a pres strace kouka co se snazi otevrit, a nakopiruje mu to do chrootu. To opakuje tak dlouho az je program spokojen. Chvili jsem si s tim hral, a malem jsem to i zprovoznil
Nakonec jsem si ale vzpomnel ze jsem videl neco jako "mod_chroot" do apache1.3, a tak jsem zkusil hledat "mod_chroot" pro apache2 - a nasel jsem libapache2-mod-chroot. Nejprve jsem nechapal jak muze chroot byt jenom modul do apache, ale dokumentace poradila - apache normalne nastartuje, otevre vsechny soubory (vcetne knihoven) a porty, a teprve potom (uvnitr mod_chroot) zavola chroot() a jedeme. Takze misto aby se apache spoustel rovnou v chrootu, apache se o to postara sam. Vyhoda je, ze neni potreba do chrootu kopirovat vsechny knihovny ktery apache potrebuje. Bohuzel se to netyka cgi skriptu apod.
Puvodne jsem se chrootu bal, chtel jsem ho poradne prozkouset na virtualni masine, ale nakonec neni proc, rozchozeno behem par minut (kdyz nepocitam znovuzprovozneni nagiosu, kterymu najednou chybelo par souboru). Vrele vsem doporucuju. Snad je to stejne bezpecny jako zavolat chroot() a pak teprve spustit apache
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz