Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Jailer jsem i rozchodil, ale moc mi nevyhovoval - sice sam zprovoznil apache2 v jailu (a to tim ze se kouknul do .deb balicku apache2 ana zavislosti a vsechny soubory ktery jsou potreba a ty nakopiroval do chrootu), ale byl tu malinkej hacek. V navodu je napsano "nedelejte zadne zmeny uvnitr chrootu, pri update chrootu (napr. po update balicku apache) byste o ne prisli. Delejte zmeny mimo chroot a nechte jailer zmeny promitnout do chrootu. To se hezky rekne, ale tezko udela. Kdybych si v apache rozchodil twiki, musel bych pred update chrootu vsechny prispevky nakopirovat mimo chroot, abych o ne neprisel. Takze jailer zamitnut
makejail - programek v pythonu, ktery na to jde jinak. Spusti program ktery je definovany v konfiguraku, a pres strace kouka co se snazi otevrit, a nakopiruje mu to do chrootu. To opakuje tak dlouho az je program spokojen. Chvili jsem si s tim hral, a malem jsem to i zprovoznil
Nakonec jsem si ale vzpomnel ze jsem videl neco jako "mod_chroot" do apache1.3, a tak jsem zkusil hledat "mod_chroot" pro apache2 - a nasel jsem libapache2-mod-chroot. Nejprve jsem nechapal jak muze chroot byt jenom modul do apache, ale dokumentace poradila - apache normalne nastartuje, otevre vsechny soubory (vcetne knihoven) a porty, a teprve potom (uvnitr mod_chroot) zavola chroot() a jedeme. Takze misto aby se apache spoustel rovnou v chrootu, apache se o to postara sam. Vyhoda je, ze neni potreba do chrootu kopirovat vsechny knihovny ktery apache potrebuje. Bohuzel se to netyka cgi skriptu apod.
Puvodne jsem se chrootu bal, chtel jsem ho poradne prozkouset na virtualni masine, ale nakonec neni proc, rozchozeno behem par minut (kdyz nepocitam znovuzprovozneni nagiosu, kterymu najednou chybelo par souboru). Vrele vsem doporucuju. Snad je to stejne bezpecny jako zavolat chroot() a pak teprve spustit apache
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz