Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Jailer jsem i rozchodil, ale moc mi nevyhovoval - sice sam zprovoznil apache2 v jailu (a to tim ze se kouknul do .deb balicku apache2 ana zavislosti a vsechny soubory ktery jsou potreba a ty nakopiroval do chrootu), ale byl tu malinkej hacek. V navodu je napsano "nedelejte zadne zmeny uvnitr chrootu, pri update chrootu (napr. po update balicku apache) byste o ne prisli. Delejte zmeny mimo chroot a nechte jailer zmeny promitnout do chrootu. To se hezky rekne, ale tezko udela. Kdybych si v apache rozchodil twiki, musel bych pred update chrootu vsechny prispevky nakopirovat mimo chroot, abych o ne neprisel. Takze jailer zamitnut
makejail - programek v pythonu, ktery na to jde jinak. Spusti program ktery je definovany v konfiguraku, a pres strace kouka co se snazi otevrit, a nakopiruje mu to do chrootu. To opakuje tak dlouho az je program spokojen. Chvili jsem si s tim hral, a malem jsem to i zprovoznil
Nakonec jsem si ale vzpomnel ze jsem videl neco jako "mod_chroot" do apache1.3, a tak jsem zkusil hledat "mod_chroot" pro apache2 - a nasel jsem libapache2-mod-chroot. Nejprve jsem nechapal jak muze chroot byt jenom modul do apache, ale dokumentace poradila - apache normalne nastartuje, otevre vsechny soubory (vcetne knihoven) a porty, a teprve potom (uvnitr mod_chroot) zavola chroot() a jedeme. Takze misto aby se apache spoustel rovnou v chrootu, apache se o to postara sam. Vyhoda je, ze neni potreba do chrootu kopirovat vsechny knihovny ktery apache potrebuje. Bohuzel se to netyka cgi skriptu apod.
Puvodne jsem se chrootu bal, chtel jsem ho poradne prozkouset na virtualni masine, ale nakonec neni proc, rozchozeno behem par minut (kdyz nepocitam znovuzprovozneni nagiosu, kterymu najednou chybelo par souboru). Vrele vsem doporucuju. Snad je to stejne bezpecny jako zavolat chroot() a pak teprve spustit apache
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz