Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Na svem serveru jsem se rozhod provozovat apache2 v chrootu (proste projistotu). Dokonce jsem si kvuli tomu zprovoznil na notebooku vmware a v nem takovy pokusny stroj, ze to nejdriv vyzkousim na nem a pak teprve naostro na serveru.
Jak jsem postupoval? Jednoduse, "apt-cache search chroot" a "apt-cache search jail", a procist si o projektech. Nakonec jsem si procet a vyzkousel 2, jailer a makejail.
Jailer jsem i rozchodil, ale moc mi nevyhovoval - sice sam zprovoznil apache2 v jailu (a to tim ze se kouknul do .deb balicku apache2 ana zavislosti a vsechny soubory ktery jsou potreba a ty nakopiroval do chrootu), ale byl tu malinkej hacek. V navodu je napsano "nedelejte zadne zmeny uvnitr chrootu, pri update chrootu (napr. po update balicku apache) byste o ne prisli. Delejte zmeny mimo chroot a nechte jailer zmeny promitnout do chrootu. To se hezky rekne, ale tezko udela. Kdybych si v apache rozchodil twiki, musel bych pred update chrootu vsechny prispevky nakopirovat mimo chroot, abych o ne neprisel. Takze jailer zamitnut
makejail - programek v pythonu, ktery na to jde jinak. Spusti program ktery je definovany v konfiguraku, a pres strace kouka co se snazi otevrit, a nakopiruje mu to do chrootu. To opakuje tak dlouho az je program spokojen. Chvili jsem si s tim hral, a malem jsem to i zprovoznil
Nakonec jsem si ale vzpomnel ze jsem videl neco jako "mod_chroot" do apache1.3, a tak jsem zkusil hledat "mod_chroot" pro apache2 - a nasel jsem libapache2-mod-chroot. Nejprve jsem nechapal jak muze chroot byt jenom modul do apache, ale dokumentace poradila - apache normalne nastartuje, otevre vsechny soubory (vcetne knihoven) a porty, a teprve potom (uvnitr mod_chroot) zavola chroot() a jedeme. Takze misto aby se apache spoustel rovnou v chrootu, apache se o to postara sam. Vyhoda je, ze neni potreba do chrootu kopirovat vsechny knihovny ktery apache potrebuje. Bohuzel se to netyka cgi skriptu apod.
Puvodne jsem se chrootu bal, chtel jsem ho poradne prozkouset na virtualni masine, ale nakonec neni proc, rozchozeno behem par minut (kdyz nepocitam znovuzprovozneni nagiosu, kterymu najednou chybelo par souboru). Vrele vsem doporucuju. Snad je to stejne bezpecny jako zavolat chroot() a pak teprve spustit apache
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz