Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Při běžné migraci virtuálního stroje mezi hypervizory se jeho MAC adresa přesune na jiný leaf switch. EVPN tuto změnu distribuuje pomocí BGP Type-2 route a MAC mobility sequence number. Problém nastává, pokud útočník podvrhne zdrojovou MAC adresu jiného zařízení. Leaf může změnu interpretovat jako legitimní přesun MAC a rozšířit ji přes BGP do celé fabric. Výsledkem může být přesměrování provozu určeného původnímu zařízení. Autor článku rozebírá možnosti detekce pomocí sledování MAC moves, BGP route reflektorů a kontroly na přístupové vrstvě.
Vývojáři desktopového prostředí Enlightenment (Wikipedie) a souvisejících knihoven Enlightenment Foundation Libraries (EFL) vydali nové verze. Enlightenment byl vydán ve verzi 0.28.0 a Enlightenment Foundation Libraries ve verzi 1.29.
Cloudflare zjistil, že některé odpovědi modelu GLM-5.3 obsahovaly části dat z předchozích požadavků jiných zákazníků. Příčinou byla kombinace chybné konfigurace a chyby v inference enginu SGLang. Model podporoval kontextové okno 1 048 576 tokenů, ale GPU KV cache pool měl kapacitu pouze 681 280 tokenů. Při překročení kapacity docházelo k nesprávnému zpracování odmítnutého požadavku. Decode část systému následně pracovala se starými
… více »Vývojáři Knot Resolver vysvětlují, jak změnili rozhodování o tom, které DNS záznamy ponechat v cache a které odstranit. Článek obsahuje skutečná měření: devět hodin DNS provozu při 2 000 QPS, srovnání cache o velikosti 25 MB a 40 GB a také porovnání s BIND 9, kromě algoritmů obsahuje konkrétní doporučení pro konfiguraci a diagnostiku.
Největší kryptoměnová burza světa Binance se stala terčem útoku, při kterém podvodníci odcizili během několika minut kryptoměny v hodnotě přibližně 6,3 miliardy dolarů. Jedná se o největší kryptoměnovou krádež v historii, přibližně čtyřikrát větší než loňský útok na burzu Bybit. Binance se podařilo ve spolupráci s partnery zmrazit aspoň aktiva v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.
Zranitelnost CVE-2026-98432 s CVSS 9.8 odhalila AI od společnosti Anthropic. Jedná se o kritickou chybu v implementaci MPTCP (multipath TCP). Debian vydal patche 16.10. a 22.10., ale např. Ubuntu je zatím bez opravy. Více informací na The Hacker News.
Na Slovensku vznikla úplne nová rally hra, ktorá je zadarmo a funguje vo Windowse, Linuxe či na Macu. Greenie Rally má viac ako 50 tratí a vozidiel, šampionáty či turnaje. Má retro feeling a imituje automobilové hry z prelomu tisícročí. Vyskúšate prejsť všetky mapy na Škode 130RS?
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml, kterej funguje vyborne a staci mu dat ant run (pripadne jinak nadefinovany prikaz pro spusteni) a jede, ale samozrejme se k tomu da pouzit i klasicky makefile.To jako ze kdyz si chci spustit vas program, musim si krome JRE a programu nainstalovat jeste ant nebo make? No mozna to nebylo zas tak "predpojaty"
) v me distribuci a vytvorit z vasich uzasnych otevrenych zdrojaku a make-filu a ant-fajlu onen spousteci skript, kteremu se tak vehementne branite... A troufnu si odhadnout, ze nebudu sam
< target name="run" depends="dist">to rika vse samo a dat to do shellscriptu je otazka deseti sekund.
< java classname="cz.ive.IveExecutor" fork="true">
< classpath>
< pathelement location="${dist}/demoworld.jar"/>
< pathelement location="../ive_core/dist/ive_core.jar"/>
< /classpath>
< arg line="-w resources/cz/ive/resources/DemoWorld.xml"/>
< /java>
< /target>
no to se mi zda trochu predpojatyNie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml,
head -1 ant #! /bin/sh wc -l ant 326 anthmm, používa ant a pritom "neni zrovna vhodny"
Nie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)Neverim ziadnej statistike, ktoru si sam nesfalsujem ... (ano, tiez Churchill ;)
Mel jsem jeden program s veleslozitym skriptem na spusteni. V tom skriptu byly veci patrici do konfiguracniho souboru, tolik promennych tam bylo, fuj. Musel jsem upravit CONFIG.SYS, aby se vsechny vesly (Win98, blahe pameti)
. Ale takovych programu je nastesti mensina.
Java jim paradoxne umoznila tvorit programy ktery pobezej i na unixech, a pritom muzou zustat ve windows, cimz je nenuti se neco o unixu naucit.
Ja si myslim, ze obecne Java svym "vstricnym" api nenuti programatora poznat OS, tak jako napr. u C++. Nemuzu napsat, ze je to nevyhoda. Zalezi na kriteriich, na vahach ktere k nim priradime. Ale je to tak. Slovo paradoxne jsi zvolil dobre.jar, který má ve svém manifestu uvedenu jak classpath tak spustitelnou třídu, a případné parametry programu načítejte ze souboru properties, jehož umístění dovolte změnit přes systémovou vlastnost. Takže pak na všech platformách, kde je JVM, půjde program spustit prostým
java -Dconfiguration=config.properties -jar aplikace.jarZvláštní je, že většina startovacích skriptů po různé magii nakonec skončí stejně tím, že spustí právě
java -jar apliakce.jar, případně předá ještě nějaké parametry. Takže člověk může na startovací skript klidně zapomenout a pouštět program klasicky. Co někoho vede k složitému tvoření takového složitého skriptu, to je mi záhadou.
./startup.sh), odmění se vám tvrzením, že ólredy ranink
#!/usr/bin/java\n
intepreter script. Nič iné to totiž nie je, len súbor inštrukcií pre interpreter.
java -Dx=y -Da=b-jar aplikace.jarAž to budu psát do příkazové řádky po desáté, naštvu se, a dvouřádkový skript si na to napíšu sám. Skript distribuovaný autorem tomuhle nepomůže – ten zná zase pouze defaultní parametry. Ty spouštěcí skripty navíc často dělají to, že zjišťují, kde je umístěna Java, různě se to pokouší uhodnout a testují výsledek atd. Přitom je obecně uznávanou dohodou nastavovat tohle do proměnné prostředí
JAVA_HOME – a není nic snazšího než tuto proměnnou v Java aplikaci otestovat a pokud neexistuje, oznámit chybu. Druhá možnost je nastavení různých vlastností přímo JVM (např. velikost použitelné paměti), jenže to je zase otázka jednořádkového skriptu, ještě lépe větičky v dokumentaci.
Takže ony spouštěcí skripty jsou v drtivé případě případů zbytečné, často špatně napsané a psát je je spíš takový folklór pocházející z doby, kdy spousta lidí zřejmě měla nainstalovánu Javu ale neměla jí v $PATH, takže prosté java -jar aplikace.jar nefungovalo. Snad jediná Java aplikace, se kterou jsem se setkal, kde má spouštěcí "skript" opodstatnění, je eclipse. A to má stejně vazby přímo na operační systém (SWT) s "startovací skript" je realizován přímo jako binárka pro daný systém. Navíc konfigurační parametry si zase čte ze souboru, není potřeba psát kilometrovou příkazovou řádku.
Je to tedy problém těch, co ty zbytečné skripty píšou.
java -jar aplikace.jar, keď môžete mať multiplatformný Bourne shell skript s názvom aplikace?
(nevraviac o tom, že .jar je vlastne len knižnica ...)# ls -ldtr * java \ -Dgnu.utils.ls.format=long \ -Dgnu.utils.ls.expandDirectory=false \ -Dgnu.utils.ls.orderBy=time \ -Dgnu.utils.ls.reverseOrder=true \ -jar /bin/ls.jar(a to som ešte optimista, že používam aj vymenované hodnoty). Ako vravíte, o tomto sa v príručkách javy bohužiaľ nepíše.
.
-Dněco=něco) se v C aplikacích nebo skriptech zpravidla řeší proměnnými prostředí a konfiguračními soubory. Takže třeba když Portage má konfiguraci v /etc/make.conf a pokud jí chcete při jednom spuštění upravit, můžete použít
USE="-kde" emerge -a cosiv Javě by se spíš použilo
java -Duse=-kde -jar emerge.jar -a cosiMůžete použít i proměnnou prostředí, jenže jsou operační systémy, kde nastavit proměnnou prostředí jen pro právě spouštěný příkaz nejde. Java zavedla systémové vlastnosti jako alternativu pro proměnné prostředí, která se bude chovat na všech platformách stejně. Použití systémových vlastností nebo proměnných prostředí místo parametrů programu je opravdu řídké (teď si nevzpomenu na žádný program, který by tohle dělal – příklad uvedený výše v diskuzi je možná první takové použití systémových vlastností, které jsem někde zaznamenal) a Java v tom není žádnou výjimkou. Takže popsaný nešvar vznikl v této diskuzi, s reálným světem nemá nic společného.
GNU_UTILS_LS_FORMAT="long" \ GNU_UTILS_LS_EXPAND_DIRECTORY="false" \ GNU_UTILS_LS_ORDER_BY="time"\ GNU_UTILS_LS_REVERSE_ORDER="true \ ls *
main. A přesně to i odpovídá způsobům použití – systémové vlastnosti nebo proměnné prostředí používám k celkovému nastavení chování programu při každém běhu – kde má logovací soubor (to potřebuje vědět každá část programu), jaké má používat parametry TCP/IP spojení (proxy server, timeouty) atd. Naproti tomu parametry příkazového řádku určují co má teď program dělat – a to nemusí vědět každá část programu, naopak při startu je potřeba podle těchto parametrů rozhodnout, co a jak dál.
Představte si to na analogii s GUI – Soubor – Otevřít nebo Soubor – Tisk odpovídá program --open nebo program --print. Změna konfiguračních voleb v Nástroje – Možnosti apod. odpovídá změnám v proměnných prostředí nebo systémových proměnných.
main. IMHO to, že sú prístupné odvšadiaľ znižuje znovupoužiteľnosť kódu (v jednej aplikácii i vo viacerých aplikáciach zároveň). Na druhej strane, ak sa o prístup stará interpreter, nemusí to vedieť naprogramovať programátor, a teda stačí zamestnať "lacných" drevorubačov.
Taky zapomínáte na to, že proměnné prostředí i systémové vlastnosti jde měnit i za běhu aplikace. Uvědomte si, co se systémovými vlastnostmi zpravidla nastavuje: defaultní locale, třída implementace SAX parseru, třída implementace XSLT transformeru atd. Nechtěl bych být nucen na začátku běhu programu si odchytit nastavené locale a pak jej propagovat do všech tříd aplikace…
Výraz lety ověřená praxe znamená dlhotrvajúca chyba ?
Podľa mňa by prístup k nastaveniu systému mali mať len privilegované entity. Inak to celé dopadne ako registry.
je to taký jazyk pre managerov. dobrý na výuku, slabý pre prax.
Tiskni
Sdílej: