Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na sérii bezpečnostních záplat (CVSS 9.9) v produktech Cisco řešících kritické zranitelnosti umožňující obejití autentizace, eskalaci oprávnění, vzdálené spuštění kódu a odepření služby. Úspěšné zneužití může útočníkům umožnit získat neoprávněný přístup k dotčeným systémům, kompromitovat zařízení Cisco Catalyst SD-WAN a Cisco IOS XE, spustit libovolný kód, zpřístupnit citlivé informace nebo narušit dostupnost postižených systémů.
Soud v americkém státě Nové Mexiko ve čtvrtek nařídil internetové společnosti Meta Platforms zaplatit 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard Kč) za újmy, které její platformy působí mladým lidem. S přihlédnutím k dřívějšímu verdiktu tak má společnost celkem zaplatit 942 milionů dolarů, což je malý zlomek jejího ročního výnosu, který loni činil 60 miliard dolarů. Čtvrteční verdikt firmě také nařizuje, aby změnila způsob, jakým její
… více »
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml, kterej funguje vyborne a staci mu dat ant run (pripadne jinak nadefinovany prikaz pro spusteni) a jede, ale samozrejme se k tomu da pouzit i klasicky makefile.To jako ze kdyz si chci spustit vas program, musim si krome JRE a programu nainstalovat jeste ant nebo make? No mozna to nebylo zas tak "predpojaty"
) v me distribuci a vytvorit z vasich uzasnych otevrenych zdrojaku a make-filu a ant-fajlu onen spousteci skript, kteremu se tak vehementne branite... A troufnu si odhadnout, ze nebudu sam
< target name="run" depends="dist">to rika vse samo a dat to do shellscriptu je otazka deseti sekund.
< java classname="cz.ive.IveExecutor" fork="true">
< classpath>
< pathelement location="${dist}/demoworld.jar"/>
< pathelement location="../ive_core/dist/ive_core.jar"/>
< /classpath>
< arg line="-w resources/cz/ive/resources/DemoWorld.xml"/>
< /java>
< /target>
no to se mi zda trochu predpojatyNie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)
Jinak k tematu, psat na javovsky porgramy shellscripty neni zrovna vhodny, konkretne pro javu pouzivam anti build.xml,
head -1 ant #! /bin/sh wc -l ant 326 anthmm, používa ant a pritom "neni zrovna vhodny"
Nie je, to je štatistika ... (ano, Churchill)Neverim ziadnej statistike, ktoru si sam nesfalsujem ... (ano, tiez Churchill ;)
Mel jsem jeden program s veleslozitym skriptem na spusteni. V tom skriptu byly veci patrici do konfiguracniho souboru, tolik promennych tam bylo, fuj. Musel jsem upravit CONFIG.SYS, aby se vsechny vesly (Win98, blahe pameti)
. Ale takovych programu je nastesti mensina.
Java jim paradoxne umoznila tvorit programy ktery pobezej i na unixech, a pritom muzou zustat ve windows, cimz je nenuti se neco o unixu naucit.
Ja si myslim, ze obecne Java svym "vstricnym" api nenuti programatora poznat OS, tak jako napr. u C++. Nemuzu napsat, ze je to nevyhoda. Zalezi na kriteriich, na vahach ktere k nim priradime. Ale je to tak. Slovo paradoxne jsi zvolil dobre.jar, který má ve svém manifestu uvedenu jak classpath tak spustitelnou třídu, a případné parametry programu načítejte ze souboru properties, jehož umístění dovolte změnit přes systémovou vlastnost. Takže pak na všech platformách, kde je JVM, půjde program spustit prostým
java -Dconfiguration=config.properties -jar aplikace.jarZvláštní je, že většina startovacích skriptů po různé magii nakonec skončí stejně tím, že spustí právě
java -jar apliakce.jar, případně předá ještě nějaké parametry. Takže člověk může na startovací skript klidně zapomenout a pouštět program klasicky. Co někoho vede k složitému tvoření takového složitého skriptu, to je mi záhadou.
./startup.sh), odmění se vám tvrzením, že ólredy ranink
#!/usr/bin/java\n
intepreter script. Nič iné to totiž nie je, len súbor inštrukcií pre interpreter.
java -Dx=y -Da=b-jar aplikace.jarAž to budu psát do příkazové řádky po desáté, naštvu se, a dvouřádkový skript si na to napíšu sám. Skript distribuovaný autorem tomuhle nepomůže – ten zná zase pouze defaultní parametry. Ty spouštěcí skripty navíc často dělají to, že zjišťují, kde je umístěna Java, různě se to pokouší uhodnout a testují výsledek atd. Přitom je obecně uznávanou dohodou nastavovat tohle do proměnné prostředí
JAVA_HOME – a není nic snazšího než tuto proměnnou v Java aplikaci otestovat a pokud neexistuje, oznámit chybu. Druhá možnost je nastavení různých vlastností přímo JVM (např. velikost použitelné paměti), jenže to je zase otázka jednořádkového skriptu, ještě lépe větičky v dokumentaci.
Takže ony spouštěcí skripty jsou v drtivé případě případů zbytečné, často špatně napsané a psát je je spíš takový folklór pocházející z doby, kdy spousta lidí zřejmě měla nainstalovánu Javu ale neměla jí v $PATH, takže prosté java -jar aplikace.jar nefungovalo. Snad jediná Java aplikace, se kterou jsem se setkal, kde má spouštěcí "skript" opodstatnění, je eclipse. A to má stejně vazby přímo na operační systém (SWT) s "startovací skript" je realizován přímo jako binárka pro daný systém. Navíc konfigurační parametry si zase čte ze souboru, není potřeba psát kilometrovou příkazovou řádku.
Je to tedy problém těch, co ty zbytečné skripty píšou.
java -jar aplikace.jar, keď môžete mať multiplatformný Bourne shell skript s názvom aplikace?
(nevraviac o tom, že .jar je vlastne len knižnica ...)# ls -ldtr * java \ -Dgnu.utils.ls.format=long \ -Dgnu.utils.ls.expandDirectory=false \ -Dgnu.utils.ls.orderBy=time \ -Dgnu.utils.ls.reverseOrder=true \ -jar /bin/ls.jar(a to som ešte optimista, že používam aj vymenované hodnoty). Ako vravíte, o tomto sa v príručkách javy bohužiaľ nepíše.
.
-Dněco=něco) se v C aplikacích nebo skriptech zpravidla řeší proměnnými prostředí a konfiguračními soubory. Takže třeba když Portage má konfiguraci v /etc/make.conf a pokud jí chcete při jednom spuštění upravit, můžete použít
USE="-kde" emerge -a cosiv Javě by se spíš použilo
java -Duse=-kde -jar emerge.jar -a cosiMůžete použít i proměnnou prostředí, jenže jsou operační systémy, kde nastavit proměnnou prostředí jen pro právě spouštěný příkaz nejde. Java zavedla systémové vlastnosti jako alternativu pro proměnné prostředí, která se bude chovat na všech platformách stejně. Použití systémových vlastností nebo proměnných prostředí místo parametrů programu je opravdu řídké (teď si nevzpomenu na žádný program, který by tohle dělal – příklad uvedený výše v diskuzi je možná první takové použití systémových vlastností, které jsem někde zaznamenal) a Java v tom není žádnou výjimkou. Takže popsaný nešvar vznikl v této diskuzi, s reálným světem nemá nic společného.
GNU_UTILS_LS_FORMAT="long" \ GNU_UTILS_LS_EXPAND_DIRECTORY="false" \ GNU_UTILS_LS_ORDER_BY="time"\ GNU_UTILS_LS_REVERSE_ORDER="true \ ls *
main. A přesně to i odpovídá způsobům použití – systémové vlastnosti nebo proměnné prostředí používám k celkovému nastavení chování programu při každém běhu – kde má logovací soubor (to potřebuje vědět každá část programu), jaké má používat parametry TCP/IP spojení (proxy server, timeouty) atd. Naproti tomu parametry příkazového řádku určují co má teď program dělat – a to nemusí vědět každá část programu, naopak při startu je potřeba podle těchto parametrů rozhodnout, co a jak dál.
Představte si to na analogii s GUI – Soubor – Otevřít nebo Soubor – Tisk odpovídá program --open nebo program --print. Změna konfiguračních voleb v Nástroje – Možnosti apod. odpovídá změnám v proměnných prostředí nebo systémových proměnných.
main. IMHO to, že sú prístupné odvšadiaľ znižuje znovupoužiteľnosť kódu (v jednej aplikácii i vo viacerých aplikáciach zároveň). Na druhej strane, ak sa o prístup stará interpreter, nemusí to vedieť naprogramovať programátor, a teda stačí zamestnať "lacných" drevorubačov.
Taky zapomínáte na to, že proměnné prostředí i systémové vlastnosti jde měnit i za běhu aplikace. Uvědomte si, co se systémovými vlastnostmi zpravidla nastavuje: defaultní locale, třída implementace SAX parseru, třída implementace XSLT transformeru atd. Nechtěl bych být nucen na začátku běhu programu si odchytit nastavené locale a pak jej propagovat do všech tříd aplikace…
Výraz lety ověřená praxe znamená dlhotrvajúca chyba ?
Podľa mňa by prístup k nastaveniu systému mali mať len privilegované entity. Inak to celé dopadne ako registry.
je to taký jazyk pre managerov. dobrý na výuku, slabý pre prax.
Tiskni
Sdílej: