Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Minule jsem úspěšnost doručení poznal až tím, že byly v upraveném návrhu obě tehdejší připomínky zapracovány.
Spousta českých firem (státní, některé nadnárodní a hodně a.s.) mají maily typu gmail, yahoo, centrum apod. na černém seznamu.Ano, ale já maily tohoto typu nepoužívám
Mimochodem orgány veřejné moci nemají co mít jakékoli maily na blacklistu - i když odhlédnu od faktu, že e-mail je principiálně nezaručená služba.
Doporučuji zvednout telefon a zavolat tam, popř. to celé vytisknout a poslat na jejich podatelnu doporučeně.Vzhledem k tomu, že čas pro podávání připomínek už vypršel (a odesílal jsem to téměř na poslední chvíli), těžko už to teď něco změní. Jediné co je, že si mohu doručení ověřit, abych měl klid v duši. Každopádně: pokud je vůle ty připomínky skutečně přijímat a řešit, pak se jistě postarali o to, aby to došlo. Pokud ne (a skutečná vůle pro přijímání připomínek chybí), pak je jedno, z jakého důvodu to nikdo neřešil.
.
To stále platí to co psal Matěj Cepl před dvanácti lety dodnes? To by teda byla pořádná ostuda.Licenční smlouvy
…
To stále platí to co psal Matěj Cepl před dvanácti lety dodnes?Ne. Zákon 216/2006 Sb. novelizoval autorský zákon tak, že už svobodné licence nebyly neúčinné. Způsob, jakým se to provedlo, nebyl optimální, ale pořád lepší než nic. Nový občanský zákoník ale převezme základní aspekty všech závazkových práv přímo do sebe - týká se to i licencí (kde je přímo v důvodové zprávě uvedeno, že je cílem sjednotit smlouvy pro autorské a příbuzné právo a pro průmyslová práva). Proto vidím jako mnohem lepší napsat pořádně už ObčZ, než to pak flikovat nějakými úpravami v jiných zákonech, které navíc řeší jen část problémů (například záležitost záruky není uspokojivě řešena ani nyní a může to být problém).
Zakon o lesich je lex specialis. Nic tomu nebrani, ze primarnim ucelem zakona není úprava vlastnických práv. Ustanovení lesního zákona omezují vlastnické právo v souladu s Listinou i oz (soucasnym 3a jiste i budoucim).Tak znovu. Nehovořím o tom, co je primárním účelem lesního zákona. Jde mi o to, že text příslušného paragrafu nehovoří o vlastnických právech k plodům lesa, toliko o omezení vlastnických práv majitele lesa. Když si někdo odnese z lesa lesní plody, sice na to měl právo, ale de jure nenabyl vlastnické právo k těm plodům. To má své důsledky a proto se jedná o kolizi. Může samozřejmě existovat výklad, že sebráním lesních plodů k nim majitel lesa ztrácí vlastnické právo (a nabývá ho ten, kdo plody sebral), ale lesní zákon to nijak přímo neřeší.
To že lesní zákon tuto věc výslovně neřeší není chyba, ale vlastnost. Je to záležitost použití interpretačních metod, které se v právu používají.Ano, ale jak se říká, když se sejdou dva právníci, jsou z toho tři právní názory. Připomínám, že existuje výklad trestního zákoníku, který říká, že TrZ sice stanovuje tresty, ale skutky jako takové nezakazuje, proto by měl být neúčinný. V takových případech záleží na tom, jak se k tomu budou stavět soudy a ty výklady bývají často dost odlišné. Proto si myslím, že by text zákonů (hlavně těch, které se píší úplně načisto) měl být takový, aby nezakládat nadměrný prostor pro pochybnosti o duchu takového textu a nevznikal zbytečný prostor pro lidovou tvořivost. Nemusí jít o prodlužování textů, spíše o volbu vhodné formulace.
Tiskni
Sdílej: