Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Je to na těch patladlech spíš takový znásilněný a zneužitý Linux.
Můj názor je, že Android nemá s desktopovým Linuxem téměř nic společného.
Pak se ovšem nabízí otázka, kolik společného s ním mám v tomto smyslu třeba Linux nasazený na SGI UV2 nebo IBM S/390-64. Budete o nich také tvrdit, že je to "znásilněný a zneužitý Linux"?
Můj názor je, že Android nemá s desktopovým Linuxem téměř nic společného. Je to na těch patladlech spíš takový znásilněný a zneužitý Linux.Ale prd, Linux je jádro a nikde není dáno, že musí být vždy a všade použito právě tím způsobem, jakým se používá v desktopových distribucích...
Započítávat jej do statistik jako Linux je trochu zavádějící.
10% podíl by se mně taky líbil, ale...
Někdy je lepší si zvyknout na to, že geek typicky svými zájmy spadá do minority a že na tom není nic špatného.S tým sa nedá len súhlasiť. Možno to tak nebolo myslené, ale ja som spokojný s tým, že podiel desktopového Linuxu nijak závratne nestúpa. Som presvedčený o tom, že by to Linuxu, ako ho chce vidieť geekovská menšina, jednoznačne uškodilo. V istej miere sa to dokázalo napr. na Ubuntu.
Někdy je lepší si zvyknout na to, že geek typicky svými zájmy spadá do minority a že na tom není nic špatného.+1
Možno to tak nebolo myslené, ale ja som spokojný s tým, že podiel desktopového Linuxu nijak závratne nestúpa. Som presvedčený o tom, že by to Linuxu, ako ho chce vidieť geekovská menšina, jednoznačne uškodilo. V istej miere sa to dokázalo napr. na Ubuntu. Někdy je lepší si zvyknout na to, že geek typicky svými zájmy spadá do minority a že na tom není nic špatného.+1 Pánové, smekám. Takhle rozumné postřehy jsem tu neviděl ani nepamatuji. Ještě aby to bylo častěji, a odvolám to hanlivé, co jsem kdysi řekl.
Jsou to hračky, nic na tom neuděláteTo jsou Windows taky (sám to teď denně zažívám v práci) a kolik lidí se naučilo s tím žít... Tím neříkám, že tablet je dobře na práci, spíš naopak...
To jsou Windows takyTomu fakt nerozumim. Jinak v zari jsem byl na vystave pro podnikove software a hlavnim cilem bylo zjistit, jak jsou ty nove 'devices' integrovany do stavajicich systemu, kde prinaseji nejakou nadhodnotu. Proste okouknout nove trendy s ohledem na ty nove mobilni udelatka. Vysledek je, ze 'vubec nic'. Sice meli na kazdem stanku nejake 'apps' a chteli ukazat, ze jdou jako s dobou, ale krome podpory pro skladove pracovniky (tedy software, ktere na PDA's bezi uz leta) vubec nic, co by melo cenu koupit. To same s tim touch-em, snad pro prezentaci , kdy se necha kolovat na schuzi maly tablet s nejakou malou aplikaci a lidi si obcas neco presoupnou. To by se dalo udelat pres projektor, ale takhle jsem to uz nekolikrat zazil.
Jděte už do... s těmi řečmi o budoucnosti tabletů. Jsou to hračky, nic na tom neuděláte. Jakákoliv snaha o vylepšení vede k tomu, že se z toho stane PC s dotykovým displejem. Bez klávesnice a myši to při práci prostě nejde a rozhraní typu Android apod. je vhodné pro hračky - pro jiný účel je příliš primitivní.+1, podle mě větší budoucnost než tablety mají výkonné telefony s možnoství dokovat k displeji, klávesnici, myši atp. Samozřejmě, že to samé by bylo možné aplikovat na tablety, ale proč mít k tomuhle ještě tablet, když stejně do 5, 10 let bude mít naprostá většina lidí dostatečně výkonný telefon.
Normálním distrům by se pak zase věnovala jenom komunita :/Nevidím pádný důvod, proč by s nástupem Androidu na trh měla být situace nějak zásadně horší, než ta dnešní.
Android má sice jádro a pár knihoven a utilit, ale jinak vše kolem unixovou pracovní stanici(nebo třeba i server) vůbec nepřipomíná.Souhlasím že nepřipomíná, ale proč by jí to připomínat mělo? Linux se smí používat jen na unixovských stanicích / serverech určitého typu? Statistika unixovských stanic by asi byla zajímavá, ale bylo by to prostě něco jinýho, jinej údaj. Např. by do toho imho měly patřit i *BSDčka, Solarisy/Indiany, Hurdy a další podobné...
obalené hračkovým prostředím se šmíráckými bonusyTo je Ubuntu taky.
Android má sice jádro a pár knihoven a utilit, ale jinak vše kolem unixovou pracovní stanici(nebo třeba i server) vůbec nepřipomíná.Ze kterého století jste přišel? Takže cokoliv, co není pro pracovní stanice nebo server, není Linux?
Google k tomu přišel zdarma a obalené hračkovým prostředím se šmíráckými bonusyStáhněte si zdrojáky Androidu a zkompilujte si je. Žádné šmírácké bonusy tam nejsou. A hračkové prostředí je co? Pro mě je hračkové prostředí Unity a GNOME 3...
Takže cokoliv, co není pro pracovní stanice nebo server, není Linux?A co třeba krabička, kde je linuxové jádro, BusyBox a specializovaná aplikace?
Stáhněte si zdrojáky Androidu a zkompilujte si je. Žádné šmírácké bonusy tam nejsou.Akorát, že to nebude vypadat úplně přesně jako Android od Googlu. Některé aplikace tam budou postrádat určité funkce atd.
Akorát, že to nebude vypadat úplně přesně jako Android od Googlu. Některé aplikace tam budou postrádat určité funkce atd.+1, tohle začíná být docela problém, Google nechává vanilla Android zaostávat, viz detailní popis v článku na Ars.
Pořád se domnívám, že Linux používáme proto, že chceme/potřebujeme mít na PC unixový OS.Vidíš a já myslel, že na to je Apple MAC OS X :).
Ekosystém Andoridu je úplně jiný, tam si stahujete nějaké "apps" a frontendy k webovým stránkám.Android v tom určitě není sám, kromě Androidu máš ještě další mobilní systémy - Tizen, Sailfish, mobilní Ubuntu, Firefox OS atd. Potom jsou různé embedded systémy nebo Linuxové systémy pro routery a další zařízení (třeba klidně i SD karta
Nebo mi někdo chce tvrdit, že coby platforma se neliší Android od Debianu, a však se liší Debian/BSD od Debian/Linuxu?To zavisi na uhlu pohledu. Z povrchniho uzivatelskeho hlediska je asi mensi rozdil mezi Debian/BSD a Debian/Linuxem, jenze z toho sameho hlediska bude mensi rozdiltreba mezi Gnome/FreeBSD a Gnome/Debian/Linux, nez mezi Gnome/Debian/Linux a KDE/Debian/Linux. Pokud uzivatel pujde vic do hloubky, tak to bude smisene - balickovaci system init skripty budou stejne na Debian/BSD a Debian/Linuxu a odlisne od Androida, konfigurace firewallu zas bude stejna na Debian/Linuxu a Androidu a lisit se bude Debian/BSD, stejne tak podpora hardware (napr. USB periferie). Z hlediska vyvojare software a portovani programu je ale jadro dost podstatny prvek. Jadra Linuxu a BSD sice poskytuji unixova API, ale v mnoha detailech se lisi [*] a navic unixove API pokryva jen zaklad ke kteremu je mnoho rozsireni. Neco odstini libc, ale velkou cast ne. Takze pro vyvojare bude Android jen trochu odlisny Linux (podobne jako je OpenWRT stojici na Uclibc a Busyboxu trochu odlisny od Debian/Linuxu), ale Debian/BSD bude podstatne odlisny od Debian/Linux. [*] Nedavno jsem resil detaily kodu posilajicicho raw IP a UDP pakety s definovanymi parametry a tam se detaily lisily nejenom mezi Linuxem a BSD, ale dokonce i mezi FreeBSD, NetBSD a OpenBSD - napr. ten samy syscall, ta sama datova struktura, ale jedna jeji polozka je v OpenBSD v network order, zatimco na ostatnich BSD v host order.
[*] Nedavno jsem resil detaily kodu posilajicicho raw IP a UDP pakety s definovanymi parametry a tam se detaily lisily nejenom mezi Linuxem a BSD, ale dokonce i mezi FreeBSD, NetBSD a OpenBSD - napr. ten samy syscall, ta sama datova struktura, ale jedna jeji polozka je v OpenBSD v network order, zatimco na ostatnich BSD v host order.+1, já zas narazil na to, že na BSD a OS X je oproti ostatním *nixům při používání pty devices přehozen výzman ioctl TIOCOUTQ a TIOCINQ. Aneb ďábel je v detailech.
Na desktopovém linuxu používáte mc, openoffice, amarok, a tak dále.
Ani jeden… Nebo s přimhouřením oka jeden, když budu brát, že LibreOffice a OpenOffice jsou totéž. Jinak řečeno: i mezi těmi klasickými desktopovými instalacemi mohou být obrovské rozdíly - a naproti tomu třeba ovládání Firefoxu na Linuxu a Firefoxu na Windows je pro uživatele prakticky stejné. Nebo třeba Google Docs, když už zmiňujete ty frontendy k webovým aplikacím.
Každopádně kritériem nesmí být to, aby byla čísla lepší nebo horší, ale to, aby měla nějakou informační hodnotu...
A ona informační hodnotu mají: vyjadřují ty údaje, jaké byly prezentovány. Že některé čtenáře tyto hodnoty nezajímají a raději by viděli hodnoty jiné, to je problém jejich, ne té statistiky. Nikdo vám nebrání sepsat vlastní blogpost, kde vytáhnete jen hodnoty z klasických desktopů - a pak sledovat, jak vám tam diskutující prudí, že taková statistika je k ničemu, protože ignoruje tablety a telefony… :-)
Já třeba to, že Linux běhá - a to i v produkčním na nasazení - na všem možném od smartphonů po mainframy, považuji za doklad toho, jak kvalitně a univerzálně je ten systém navržen. Podle mne je právě v tom jeho největší síla a považoval bych za chybu se za to stydět a prohlašovat, že to či ono není "ten správný Linux".
desktopové distribuceA jsou opravdu ty distribuce 'desktopove'? Mozna nektere specializovanejsi, ale takovy Debian je IMHO univerzalni - zamereni neni dano distribuci, ale tim, jakou mnozinu software si nainstalujes.
Pocitat do toho android je naprosty nesmysl a manipulace s vysledkama.Právěže manipulace by byla ho nepočítat - jde totiž o zastoupení Linuxu. Zastoupení desktopových distribucí s Linuxovým jádrem je jiná statistika.
Tiskni
Sdílej: