Přichází konec webu? (diskuse)

[Rezza]

Webove umisteni?

[Luk]

Existuje nějaký lepší jednoznačný český překlad pro "website"?

[satan]

neni lepsie obohatit svoj jazyk cudzimi slovami ako vymyslat novotvary, ktorým nikto nerozumie?

[Josef Kufner]

Zavedený překlad je "webové stránky".

Navíc slovo "site" v tomto kontextu neznamená "umístění", ale "místo".

[Luk]

Zavedený překlad je "webové stránky".

Bohužel to není jednoznačný překlad, protože není jasné, jestli se to vztahuje k jednomu website nebo více websites. Vím, že někdo říká "sajta", ale to je strašné slovo a nikdo mě nedonutí ho používat

Stejně tak zde nemohu použít slovo "web", přestože to v mnoha jiných případech lze. Web může totiž stejně tak znamenat i celou pavučinu (World Wide Web) a právě v tomto významu ho zde používám.

[pavlix]

Někdy se používá webová prezentace a v tomto kontextu by to asi nebylo mimo.

[Rezza]

V tomto kontextu je to asi nejlepsi preklad. Me webove umisteni prislo jako obrozenecky tvar a to tam ten web zustal :). Pavucinove umisteni ma byt spravne!

[Josef Kufner]

Pavučinová prezentace!

[Michal2]

prezentace je prevzate slovo, tohle by obrozenec utrcite nepouzil

[xkucf03]

pavučinové představení

[manasekp]

webova stranka me pripada jako korektnni preklad, nevim co myslis tim website/websites?

[Luk]

Webová stránka je jen jediná stránka, kdežto website je celá skupina stránek umístěná na jedné doméně. Konkrétně Netcraft (z jehož průzkumu jsem vycházel) počítá websites podle hlavních stránek na jednotlivých doménách (přesněji řečeno na jmenných adresách, protože přísně vzato, první komponenta adresy je většinou název počítače - typicky "www" -, o doménovou úroveň jde v menšině případů).

[manasekp]

jedna konkretni (pod)stranka je page.

[Luk]

"Page" je české slovo?

[manasekp]

neni....ja sem nerekl ze je...proste jedna konkretni stranka je page, komplet obsah jedne domeny je website, nebo nevim co to resis za dilema. Z predchozi vety jsou "page" a "website" anglicke slove, zbytek by mel byt cesky

[Luk]

nevim co to resis za dilema

Neřeším žádné dilema. Od začátku řeším to, jaký jednoznačný a přesný termín použít pro "website", to je vše

[xkucf03]

Webová stránka je jen jediná stránka, kdežto website je celá skupina stránek umístěná na jedné doméně.

Ono to ani nemusí být na jedné doméně – běžné byly (a někde stále jsou) webové stránky uživatelů ve tvaru: http://example.com/~uživatelskéjméno/ a dokonce ani to nemusí být celé jedna „website“ – uživatel si tam může vytvořit: http://example.com/~uživatelskéjméno/stránky-o-kočkách/ a http://example.com/~uživatelskéjméno/stránky-o-pivu/ a budou to dva různé weby nebo prezentace. A i když má člověk vlastní doménu, může si na ní provozovat víc webů – za lomítkem v různých adresářích.

Jinak souhlasím, že webová stránka je jedna (X)HTML stránka, zatímco „website“ je skupina souvisejících stránek, typicky tvořená jedním autorem (skupinou) a s jednotným vzhledem.

V češtině znám termín „webové sídlo“ – používá se v řadě knih a článků. Naopak „webové umístění“ slyším snad poprvé – a evokuje to ve mně spíš URL – což je cesta k jedné konkrétní stránce (page), možná i k té titulní, ale není z toho zřejmé, že tím myslíme webové sídlo (website) jako celek (tzn. množinu stránek).

[Luk]

A i když má člověk vlastní doménu, může si na ní provozovat víc webů – za lomítkem v různých adresářích.

Ano, je to pravda, tohle je ještě další level, aby to nebylo tak jednoduché. Naopak jeden "website" se může nacházet i přes více jmenných adres - viz různá oddělení téhož e-shopu (kde přitom košík a další funkce jsou společné).

V češtině znám termín „webové sídlo“ – používá se v řadě knih a článků.

Díky, tohle je ten termín, který hledám. Dám to do toho blogpostu

[petr_p]

Př čtení zápisku jsem měl pocit, že se autor snaží použít site ve svém předwebovém významu. Tedy že je jedná o fyzické místo, odkud jsou nabízeny služby. Takovými sites byla univerzitní oddělení výpočetní techniky, která běžela například FTP server, kde se nacházelo prakticky všechno od prezentace univerzity, přes soukromé soubory až po kopie podstromů z jiných sites. Taková site tudíž fungovala jako obrovské úložiště dat a představovala značnou část on-line dat, protože druhým typem síťových uzlů byly terminálové servery, odkud pracovali uživatele a kde žádná data nebyla. Dnes je pojmu site asi nejbližší označení „fyzický server, na kterém běží HTTP server“. S tím, že probíraný konec webu je opět návrat k oligopolu několika sites, kde bude umístěno vše.

[Luk]

Dnes je pojmu site asi nejbližší označení „fyzický server, na kterém běží HTTP server“.

Nikoliv, site (website) je server identifikovaný určitou jmennou adresou, případně IP adresou (ve skutečnosti je to ještě složitější, protože jedna site může mít i více adres, i když to kvůli SEO není dobrý stav). Typicky na jednom fyzickém serveru běží více sites, dokonce může na jednom fyzickém serveru běžet více virtuálních serverů a na každém více sites. Ještě zábavnější je to s cloudem a s load balancingem (reverzní proxy, CDN...), kdy se ta vazba výrazně rozvolňuje.

[dementni.lojzik]

Počet aktivních websites již řadu měsíců stagnuje a teď už dokonce začal klesat. Je to signál, že končí „doba webová“ a přichází něco jiného?

tak patrne zacina prechod na web 3.0 (pokud je zde snad nekdo, kdo nevim, o cem je rec, zde je relevatni link)

[Luk]

To už by bylo nejlepší přeskočit rovnou na šestku

[Odin]

Korekce jsou na trhu naprosto bezne, prirozene a prospesne. Myslim, ze se s weby jedna o stejnou zalezitost.

[Luk]

Tady nejde o úvahy o korekcích trhu, nýbrž o záležitostech technologických. Asi jako kdybych se v 50. letech zamýšlel o budoucnosti elektronek nebo začátkem 90. let o budoucnosti gramodesek. Technologický vývoj jde pořád kupředu, přestože samozřejmě se občas objevují návraty k věcem "překonaným".

[pavlix]

Tady taky nešlo o komentář k věci, ale o Lokiho programový trolling.

[Rezza]

No a vidis, kdyby ses nad tou gramodeskou zamyslel znovu pozdeji (o takovych 15 let), tak uz jsi trebas milionar. Dnes zase skoro kazda kapela vydava na vinylu. A v Lodenicich nez stihli stare stroje vyhodit, tak jsou pomalu jedini, kdo je umi delat :))).

[Luk]

No a vidis, kdyby ses nad tou gramodeskou zamyslel znovu pozdeji (o takovych 15 let), tak uz jsi trebas milionar.

Vždyť říkám, že se občas objevují návraty k "překonanému". Kromě gramodesek se vrací například dřevěná okna, protože hodně lidí už z těch plastových vystřízlivělo. Vrací se domácí výroba sodovky (i když tady se dost podepisuje masivní marketingová kampaň výrobců), možná se po vystřízlivění z tabletů vrátí klasické počítače, řada lidí se od telefonu s dotykovým displejem vrátila ke klasickému s fyzickými tlačítky atd.

Dnes zase skoro kazda kapela vydava na vinylu.

To je hodně přehnané tvrzení. Je to teď sice módní záležitost, ale málokterá kapela si to může dovolit, náklady jsou dost vysoké.

[Rezza]

Tak punkove kapaly to dnes delaji skoro vsechny - tam to zacalo, pridavaji se i jine. Dnes trebas vysel novy vinyl Fixe.

[Luk]

Kapel všeho druhu je u nás hrubým odhadem tak 100 000, spíše ještě více. I kdyby vycházelo 10 titulů denně (což je asi těžká utopie), tak to bude pořád jen 3650 ročně a každá kapela by vydala vinyl v průměru jednou za 27 let. Takže to označení "skoro všechny" je asi tak stejně pravdivé, jako říct, že "skoro všichni používají Linux na desktopu"

[Rezza]

Skoro vsichni co znam pouzivaji Linux na desktopu :). Takze tam muzes pridat - co/ktere znam.

[Grunt]

Kromě gramodesek se vrací například dřevěná okna, protože hodně lidí už z těch plastových vystřízlivělo.

?

[Luk]

Může za to především boom levných, mizerných plastových oken. Hodně lidí si je pořídilo, ale během 2-3 let s nimi začali prožívat peklo - okna se kroutí, praskají, nejdou otevírat a zavírat, utrhávají se panty atd. V řadě případů taky není správně řešená mikroventilace, takže se s takovými okny zhorší ovzduší uvnitř bytu/domu, objeví se plíseň apod. Takoví lidé pak často na plastová okna zanevřeli, i když problém v plastu jako takovém nebyl.

Jinak dřevěná okna mají i přes vyšší cenu některé nezanedbatelné výhody. Zatímco povrch plastu narušení UV zářením nebo obrusem nejde prakticky nijak obnovit, dřevo lze znovu natřít. Kvalitní dřevěná okna také vydrží déle bezproblémově funkční než sebekvalitnější plastová.

[Grunt]

okna se kroutí, praskají, nejdou otevírat a zavírat, utrhávají se panty atd.

To je divné. Zrovna přesně tohle chování vykazují klasické celodřevěné okna. Dřevo sesychá , kroutí se, bobtná, plesnivý a bůh víc co. Míry se šoupou, vznikají spáry, přes okna začne nejprve protékat, pak profukovat…

Zatímco povrch plastu narušení UV zářením nebo obrusem nejde prakticky nijak obnovit, dřevo lze znovu natřít. Kvalitní dřevěná okna také vydrží déle bezproblémově funkční než sebekvalitnější plastová.

Tohle se mi nějak nezdá. Ty okna v první řadě nejsou celoplastové nýbrž mají kostru z nějakého kovu a plast v podstatě plní funkci povrchové ochrany rámu samotného a funkci estetickou. Tudíž pokud je rám dobře navržen jakožto kovová konstrukce, tak pak by teoreticky měla životnost plastových oken ovlivňovat pouze životnost plastu samotného (který by měl být v ideálním případě modulární a vyměnitelný). Tohleto teda slyším prvně ve svém životě.

[Luk]

To je divné. Zrovna přesně tohle chování vykazují klasické celodřevěné okna. Dřevo sesychá , kroutí se, bobtná, plesnivý a bůh víc co.

Mizerná dřevěná okna (zejména pokud byla kvůli plnění plánu na 150 % vyrobena z nevysušeného dřeva) ano, kvalitní ne. Samozřejmě, že dřevo vždycky trochu pracuje, proto už se v poslední době vyrábějí vrstvená, čímž se to velmi podstatně omezí. Dřevo navíc netrpí zdaleka tak velkou tepelnou dilatací jako plast. Vlastnosti dřevěných oken závisí samozřejmě i na tom, jaké dřevo se použije. Například dub je velmi pevný a odolný (udává se kalkulovaná živostnost oken 300 let), ale hůře tepelně izoluje. Naopak zase třeba smrk vydrží méně.

Ty okna v první řadě nejsou celoplastové nýbrž mají kostru z nějakého kovu a plast v podstatě plní funkci povrchové ochrany rámu samotného a funkci estetickou.

To je právě omyl. Okna sice nejsou celoplastová (je v nich výztuha z oceli nebo hliníkové slitiny), ale hlavní roli hraje právě plast. Plní jak funkci pevnostní, tak tepelně izolační a estetickou. Plast na tom okně samozřejmě modulární a vyměnitelný není, mění se vždycky celé okno - ani by se nevyplatilo to dělat výměnné, za cenu velkých konstrukčních kompromisů by se moc neušetřilo.

[Grunt]

Aha. To jsem nevěděl. Je fakt že nějaký dřevěný kompozit by na tom mohl být lépe než čistě rostlé dřevo, ale i tak bych dal přednost plastu. Tedy spíš vhodné kovové nebo hliníkové konstrukci či slitině obou (z 90% používané na moderních konstrukcích pokud se nepoužijí plasty) s nějakým poplastováním a to jen z toho důvodu, že čistý lesklý kov jako rám se mi prostě nelíbí.

[SPM]

Tak či tak mi z toho vyplývá, že je jedno, jestli si koupíš levný plastový šmejd nebo levný dřevěný šmejd - obojí bude stejně na pendrek :)

[Josef Kufner]

Na jedné straně domu máme plastová no-name okna a na druhé od Vekry, asi o dva roky novější. Ta no-name byla o něco levnější, ale jinak to vypadalo úplně stejně, a tak se šetřilo. Asi tak po roce začaly zlobit a všechna okna mají problém s vyklápěním a zavíráním. Prostě to nesedí a zasekává se to. Oproti tomu ty od Vekry chodí i po několika letech pořád hladce a těch pár tisíc navíc se bohatě vyplatilo. Takže v první řadě je potřeba se vyhnout levným šmejdům, ať už jsou dřevené nebo plastové.

[Luk]

Ano, levným šmejdům je potřeba se vyhnout vždy, nejen u oken

[trekker.dk]

Aneb "nemám dost peněz na to, abych si mohl dovolit kupovat levné věci"

[xkucf03]

jj, taky nekupuji Windows

[Grunt]

Oproti tomu ty od Vekry chodí i po několika letech pořád hladce a těch pár tisíc navíc se bohatě vyplatilo.

Já bych jen dodal, že těch pár tisíc navíc pravděpodobně nešlo do technologie, nýbrž za tím stojí prostě víc zkušeností a pravděpodobně větší tolerance. U no-name by stačilo zkopírovat a ještě by se dalo ušetřit. (ostatně výrobní cenu rámu samotného nechme stranou)

[kavol]

Takže v první řadě je potřeba se vyhnout levným šmejdům, ať už jsou dřevené nebo plastové.

myšlenka hezká, ale docela by mě zajímalo, jak zajistit, že když si připlatím, tak získám opravdu lepší kvalitu než má ten "levný šmejd", a ne jenom naleštěný prd ...

dejme tomu, že bych znal tvůj dům, a tedy se mohl přesvědčit, že jsi skutečně zakoupil kvalitní okna, která jsou i po letech v cajku - ale má vůbec ještě ten výrobce stejný typ, jako jsi zakoupil ty, a vyrábí ten typ stejně poctivě, jako tehdá, jako před těmi lety, po kterých nyní můžeme zhodnotit, že to byla skutečně kvalitní okna?

[Josef Kufner]

Jediná rozumná možnost je posbírat nějaké reference a pokud si neodporují, tak je můžeš považovat za důvěryhodné. A firmy, které mají už nějakou historii, obvykle jen tak nezmění strategii.

[Luk]

Kromě toho existují organizace, které se věnují testování různých výrobků a služeb. Lze se tedy rozhodovat i na základě jejich zjištění.

[Josef Kufner]

Obvykle ale není vhodné věřit jen jedné, takže i toto spadá pod "posbírat reference".

[kavol]

mně by zajímalo, jak taková organizace zjistí, jestli daný výrobek vydrží bez problémů třeba deset (dvacet, třicet, u oken aspoň padesát) let, aniž by to těch x let trvalo ... jako vytrínky v IKEA se strojem na otvírání/zavírání šuplíku pěkný, a jakože maj otestováno třeba 20000 cyklů, jenže když je ten stroj ve vitrínce udělá za půl roku, a pak tam začnou vystavovat jinou skříňku, tak mi to řekne kulový o tom, jak se za dvacet let změní vlastnosti toho plastu, ze kterýho jsou kolečka na kolejničkách, jestli třeba neztvrdne a nezačne se drolit

kromě toho, množství testovaných výrobků je silně omezeno :-/

[Luk]

mně by zajímalo, jak taková organizace zjistí, jestli daný výrobek vydrží bez problémů třeba deset (dvacet, třicet, u oken aspoň padesát) let, aniž by to těch x let trvalo ...

Simulací v laboratoři, i když to samozřejmě není přesně totéž, jako kdyby to prožilo příslušnou dobu v reálném provozu. Nicméně pořád je to výrazně lepší než nic a skutečné šmejdy to celkem spolehlivě odhalí.

[kavol]

Simulací v laboratoři, i když to samozřejmě není přesně totéž, jako kdyby to prožilo příslušnou dobu v reálném provozu.

hm, mohl bys alespoň naznačit jak?

- dovedu si například představit, že něčemu nedělá dobře UV záření ... ovšem nedovedu si představit, že budu-li na něco svítit UV lampou a za tři dny to dostane dávku, co by to normálně dostalo za třicet let, že to bude mít jakoukoli relevanci k tomu, co be se s tím materiálem dělo v průběhu těch let

Nicméně pořád je to výrazně lepší než nic a skutečné šmejdy to celkem spolehlivě odhalí.

to možná ano, ale stále platí druhá výhrada ...

[Luk]

hm, mohl bys alespoň naznačit jak? - dovedu si například představit, že něčemu nedělá dobře UV záření ... ovšem nedovedu si představit, že budu-li na něco svítit UV lampou a za tři dny to dostane dávku, co by to normálně dostalo za třicet let, že to bude mít jakoukoli relevanci k tomu, co be se s tím materiálem dělo v průběhu těch let

Nejsem odborník, takže v detailech takového testování moc přehled nemám. Ale ano, simuluje se to expozicí silnějšímu záření, vyšší teplotě atd., mechanická únava materiálu se testuje intenzivnější zátěží v kratším období... Samozřejmě, že to nemůže být úplně přesné jako v reálném prostředí, ale je to určitě lepší než nic.

to možná ano, ale stále platí druhá výhrada ...

Je mi jasné, že jen trolluješ. Dokonalé je nepřítelem dobrého. Ignorovat dobré pro stálé hledání dokonalého je blbost.

[kavol]

Nejsem odborník, takže v detailech takového testování moc přehled nemám. Ale ano, simuluje se to expozicí silnějšímu záření, vyšší teplotě atd., mechanická únava materiálu se testuje intenzivnější zátěží v kratším období... Samozřejmě, že to nemůže být úplně přesné jako v reálném prostředí, ale je to určitě lepší než nic.

no, a to je právě ono ... ďábel je schován v detailu; "lepší než nic" určitě, jak jsem již výše uznal, ale spousta procesů se takhle nasimulovat prostě nedá

včera jsem si například četl, jak se vysouší dřevo; všechny postupy zahrnovaly krok "počkat několik let" a závěr, že "potom se uvidí", tzn. že i při dodržení postupu tam bude nějaký odpad, co popraská či se jinak zničí ... jakákoli snaha proces urychlit(*) vede akorát k tomu, že se zničí vše

(*) tedy, ne úplně "jakákoli" ale míněno do řádu menšího než roky, jinak lze dosáhnout urychlení impresivního, třeba pětinásobného, jenže pětina třeba z desíti let jsou furt dva roky ...

Je mi jasné, že jen trolluješ. Dokonalé je nepřítelem dobrého. Ignorovat dobré pro stálé hledání dokonalého je blbost.

já mám dojem, že tady jsme na hony daleko nejen od dokonalého, ale i od toho dobrého ...

mě by skutečně zajímalo, jak si mám v praxi poradit

například když jsme kupovali lednici, kvůli několika málo řekl bych celkem jednoduchým a logickým požadavkům se nám výběr smrskl jen na pár modelů, z čehož jediný byl pro nás cenově dostupný (a to jsme si to ještě museli koupit v Rakousku )

no a tenhle model žádnou laborkou testován tehdy nebyl, ani žádný z té série (lišící se vnějším designem), pokud jsem dobře hledal

takže co teď ... koupit něco jiného, co testováno bylo a vyšlo z toho dobře, ale nesplňovalo naše požadavky?

[Luk]

Jak to tak čtu (a také toto), tak z toho mám silný dojem, že jsi stále s něčím nespokojený. Žádné řešení, ať už ho nabízím já nebo někdo jiný, není dost dobré a "je třeba ho od počátku zcela zavrhnout". Těžko se lze dobrat k něčemu lepšímu, když se předem zahodí vše, co by k lepšímu mohlo přispět.

[kavol]

A firmy, které mají už nějakou historii, obvykle jen tak nezmění strategii.

no, toť právě ta otázka ... taky jsem kdysi slyšel chválu na noťasy HP, a o pár let později samé nadávky; takové ThinkPady, hm, tam se projistotu úplně změnila firma, tak to raděj ani nepočítat; u aut jsem slyšel, že všechny evropské automobilky přešly cirka deset let zpátky na systém nízké pořizovací ceny a vysokých servisních nákladů, takže pokud chce člověk auto, co se mu nebude rozpadat, tak má smůlu, atp.

[Josef Kufner]

Ale aspoň jsi o tom slyšel, což znamená, že ty změny jsou pomalejší než je šíření informací o nich.

[kavol]

eh? - snad naopak, ne, prvně byla změna, a pak jsem se o ní dozvěděl ...

[Josef Kufner]

To bylo myšleno tak, že přechod od kvalitního na šmejd pár verzí trvá a změna je detekována dříve než je výrobek opravdu špatný.

[kavol]

nesdílím tvůj optimismus

[Luk]

pokud chce člověk auto, co se mu nebude rozpadat, tak má smůlu

Nemá, protože si může pořídit neevropské auto (nejlépe japonské vyrobené přímo v Japonsku)

[kavol]

(nejlépe japonské vyrobené přímo v Japonsku)

už je vyrábí tak, aby nereznuly?

... a například konkrétně Toyota Previa nějaký diesel (a nejspíš další auta, co mají týž motor) má(*) nějakou konstrukční vadu v rozvodech

(*) čti "měla konkrétně u modelu, se kterým měl zkušenost můj oblíbený garážník"

[Luk]

Byla řeč o nerozpadání, ne o tom, že se občas najde nějaká chybka, ať už v antikorozní ochraně nebo v mechanických či elektronických částech.

[kavol]

Byla řeč o nerozpadání, ne o tom, že se občas najde nějaká chybka, ať už v antikorozní ochraně

no, ta "chybka v antikorozní ochraně" je právě jeden ze způsobů "rozpadání"

krom toho, co já vím, v tomto případě nejde o "občas", ale o pravidlo (asi tak, jako hnijou felicie)

nebo v mechanických či elektronických částech.

jasně, jedna vlaštovka jaro nedělá, jeden příklad nedělá statistiku, jenže pokud jsem dobře koukal, tak jediná další japonská alternativa dostupná na našem trhu a připadající pro nás v úvahu by byla Mazda MPV (která má zas jiné "chybky"), takže to nám jaksi ten náhled na to, že "smůlu nemá protože existujou Japonci", dosti mění ...

[gsnak]

Vezmi si weby malych restauracii, obcas vyzeraju otrasne, priserne sa ovladaju, myslim ze u takych je vela krat lepsie ked sa presunu na nejaku socialnu siet, kde si to mozem precitat v lubovolnom browseri.

S klesanim "pavučinovitost" (alebo "linkifikace"?) suhlasim, staci sa pozriet na google+, 50% veci co vyzera ako html odkaz nie je html odkaz, stredne tlacitko na nom nefunguje, neda sa bookmarkovat, neda sa zdielat.

[pavlix]

Vezmi si weby malych restauracii, obcas vyzeraju otrasne, priserne sa ovladaju, myslim ze u takych je vela krat lepsie ked sa presunu na nejaku socialnu siet, kde si to mozem precitat v lubovolnom browseri.

Nejlépe na takovou, kam se bez přihlášení nedostanu.

[kotrcka]

to je snad problem tej restauracie. nevidim - neutratim svoje peniaze.

[pavlix]

Teoreticky.

[kotrcka]

aj prakticky. uz sa niekolko krat stalo, ze som nenasiel prezentaciu nejakej restauracie (v zmysle jedalneho listka) na webe, tak sme isli do najblizsej podobnej. Ja nechcem prist niekam a potom sa skrabat na hlave ako Pohlreich v prvych 10 minutach programu.

[pavlix]

Nedělej si iluze, že ta restaurace závisí konkrétně na tvé návštěvě. Přecijenom nejsi Pohlreich.

[kotrcka]

Ako to vies? Co ak som slavny zradlokritik, schovavajuci sa za blogera, ktory tak nejak dokaze rozbehnut linux a kupuje si fotaciky za 15,70 s DPH a este mu aj ukradnu tablet v praci?

Nebude ti potom luto, ked sa prevali moja prava identita?

[Luk]

Tak jsou i e-shopy, kam se člověk dostane (někdy i jen k prohlížení zboží) až po přihlášení přes Facebook.

[Grunt]

kde si to mozem precitat v lubovolnom browseri.

Třeba ve Firefoxu 3.X na mém Celeru nebo v linksu, že? A úplně nejlíp když jediné přihlašovací údaje co mám jsou k Ábíčku.

[Tomas]

Mnohé příležitosti zmizí a jiné naopak vzniknou. Bude to z globálního pohledu dobré nebo špatné? Těžko říct, ale nejspíše asi ani jedno z toho. Prostě je to změna, která přichází podobně, jako přišly ty předchozí a jako později přijdou jiné.

Pod tohle je mozno se jednoznacne podepsat. Ostatne, ona plati ta 1. filozificka veta:

'jeste nikdy nebylo, aby nejak nebylo'

P.S.

Kdyz autor zacal tak filozoficky, mala hadanka pro znalce. Ktery vyznamny filozof novoveku je autorem nasledujiciho absolutne pravdiveho vyroku:

'uvidime'

[fda]

Majitel likérky Drak.

[fda]

Co si budem povídat, kromě extrémně odborných webů a uzavřených for stojí mainstramový "internet" za starou piču. Je to prostě už jen další odpadně-konzumní médium pro podprůměrnou pakáž.

Kdybych necestoval a nebyl extrémní odborník :), tak bych ho asi přestal používat.

Pamatuji si na přelom milénií, kdy skoro každá stránka měla co nabídnout. Dnes? Tak procento. A jen tak si jít "zabrousit"? Leda v práci, na zabití času.

[⧠ A = 0]

Co si budem povídat, kromě extrémně odborných webů a uzavřených for stojí mainstramový "internet" za starou piču.

Je to holt tak. Na mladé piči člověk musí přes TOR (a i tam to mnohé uzly blokují) nebo na nějaké uzavřené stránky. :)

[Ffff]

odpadně-konzumní médium pro podprůměrnou pakáž.

Pamatuji si na přelom milénií, kdy skoro každá stránka měla co nabídnout. Dnes? Tak procento. A jen tak si jít "zabrousit"? Leda v práci, na zabití času.

nadprůměrně líná pakáž zabíjí čas v práci čtením odpadně-konzumního mainstreamu

[Franta Gajdůšek]

Duvod je mnohem obycejnejsi. Prestalo se vyplacet delat ruzne mfa, katalogy a podobne poloautomaticky generovane veci. Uz na to google neskoci jak driv.

[:::]

Betteridge's law of headlines

[pavlix]

+1

[User682]

zdravim,

konec webu asi nebude, ale urcite se zestihli. A hodne se bude vse mozne integrovat se vsemi ruznymi sluzbami, coz je to co lidi tahne a tahne to i dopredu velke giganty typu Google, FB a dalsi.

Pridam jede priklad:

Manzelka ma stranky na FB co se tyce vareni. Koupili jsme reklamu za par stovek.

Najednou mate lidi/navstevniky a vite koho. Rychle zaplatite kreditkou. O stranky se starate akorat tak, ze pridate novy obsah. Vypada to pekne. Do toho se hodne navstevniku ihned dozvi o novem obsahu a prijdou. Ano, navstevniky musite krmit obsahem a pak se vraci. Do toho znami znamych delali take sve.

Nebudu resit rentabilitu. Ale navstevnost zacina byt lepsi nez Linuxsoft. Po vikendu koupim dalsi reklamu za par stovek. A asi se budu hodne divit.

Tohle je neco, co jen tak s webovkami neudelam.

Co me na tom stve je, ze kdyz chcete delat neco ne levneho a odbornejsiho, tak se moc nechytate, pokud tedy nemate nadupany rozpocet a nechcete se stat mecenasem. Jinak se Vam to nezaplati a to ani naklady.

Defakto webove stranky (ci vydavani nejakeho obsahu) ma prevazne smysl delat , pokud Vam ty stranky pritahuji navstevniky na neco placeneho a lide to kupuji. Anebo pak muzete delat rovnou sluzby a reklamu si koupite za par kacek.

Jinak okolo webu cim dal vice plati "software as service". To je jasnej smer.

gf

[Luk]

Najednou mate lidi/navstevniky a vite koho. Rychle zaplatite kreditkou. O stranky se starate akorat tak, ze pridate novy obsah. Vypada to pekne. Do toho se hodne navstevniku ihned dozvi o novem obsahu a prijdou. Ano, navstevniky musite krmit obsahem a pak se vraci. Do toho znami znamych delali take sve.

Tohle je velmi lákavé, ale má to i své stinné stránky. Jednoho dne může FB stránka zmizet. Proč? Třeba proto, že se konkurent domluvil s pár lidmi, aby ji nahlásili. Odvolání může, ale také nemusí být úspěšné. Pracně budovaná stránka je v tahu. Člověk je zkrátka vydán na milost a nemilost firmy, která to provozuje. Je u ní pouze hostem, který může být kdykoli odejit a nemá nárok prakticky na nic.

To samozřejmě není jen záležitostí FB a sociálních sítí vůbec, podobné je to u všech obdobných služeb, které jsou pro uživatele zdarma (byť se za třeba za nadstavbové služby platí).

[Luk]

A mimochodem...