Turecko-americká vycházející matematická hvězda Levent Alpöge ze společnosti Anthropic vyvolal pozdvižení oznámením (PDF), že s pomocí superinteligence Claude od Antropicu dokázal vyřešit jeden ze sedmi největších matematických problémů tisíciletí, slavnou Riemannovu hypotézu (prvočísla se mezi čísly objevují zdánlivě nepravidelně, hypotéza tvrdí, že za jejich rozmístěním je určitý řád). Svůj důkaz uvolnil jako open-source
… více »Skotský vývojář Mike Lothian pozastavil vývoj svého otevřeného ovladače Vino (nedostupné) pro dokovací stanice DisplayLink poté, co mu Synaptics v reakci na žádost o pomoc pohrozil žalobou kvůli údajnému porušování patentů. Firma nejprve předložila seznam 125 patentů bez specifikace, které konkrétně měl ovladač porušovat, a následně požadovala 25 tisíc dolarů za náklady na jejich přiřazení ke kódu s hrozbou, že se tato částka bude
… více »Mam tu rozepsany text srovnavajici spravu pameti z pohledu aplikace a jelikoz vetsina je o automaticke dealokaci a jejich vyhodach, tak jsem zkusil udelat priklad, kde by tolik pomlouvani sberaci odpadku vyhrali.
Je to opravdu hruza a s realnym pouzitim to nema nic spolecneho. Kazdopadne ty rozdily jsou docela markantni a zajimave
#include <gc/gc.h>
#include <stdlib.h>
#define MAX_ALLOCATIONS (10000000)
#ifdef USE_GC
#define ALLOC(x) (GC_MALLOC_ATOMIC(x))
#define FREE(x) GC_FREE(x)
#endif
#ifdef USE_GLIBC
#define ALLOC(x) (malloc(x))
#define FREE(x) free(x)
#endif
#ifdef USE_LEAVE_ALLOCATED
#define ALLOC(x) (malloc(x))
#define FREE(x) {}
#endif
int main(int argc, char **argv)
{
unsigned long i;
unsigned long result;
for (i = 0; i < MAX_ALLOCATIONS; i++) {
int * a = ALLOC(sizeof(unsigned long));
*a = i * 2;
result += *a;
FREE(a);
}
return 0;
}
Tiskni
Sdílej:
Knihovní malloc() je pěkně obecný (thread-safe a kdo ví, co všechno ještě), ale rychlostí opravdu neoplývá, zvlášť při alokování maličkých bloků (ostatně paměťový overhead jednoho pointeru na alokovaný blok také není zanedbatelný).
V takovémhle případě je nejrychlejší napsat si alokátor vlastní, který ví o tom, že alokujete pořád stejné bloky (to sice není obecně pravda, ale pokud program alokuje spoustu bloků, jsou skoro vždy několika málo různých velikostí). Pěkným příkladem je třeba SLAB alokator použitý v kernelu.
Tím určitě nechci pány popeláře zatracovat, ono programování s garbage collectorem je opravdu příjemné a návykové, ale určitě bych to nedělal kvůli výkonu...
#include <gc/gc.h>
#include <stdlib.h>
#define MAX_ALLOCATIONS (416660)
#define USE_GC
#ifdef USE_GC
#define ALLOC(x) (GC_MALLOC_ATOMIC(x))
#define FREE(x) {}
#endif
#ifdef USE_GLIBC
#define ALLOC(x) (malloc(x))
#define FREE(x) free(x)
#endif
#ifdef USE_LEAVE_ALLOCATED
#define ALLOC(x) (malloc(x))
#define FREE(x) {}
#endif
int main(int argc, char **argv)
{
unsigned long i;
unsigned long result;
for (i = 0; i < MAX_ALLOCATIONS; i++) {
int * a = ALLOC(3000*sizeof(unsigned long));
*a = i * 2;
result += *a;
FREE(a);
}
return 0;
}