Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Mam tu rozepsany text srovnavajici spravu pameti z pohledu aplikace a jelikoz vetsina je o automaticke dealokaci a jejich vyhodach, tak jsem zkusil udelat priklad, kde by tolik pomlouvani sberaci odpadku vyhrali.
Je to opravdu hruza a s realnym pouzitim to nema nic spolecneho. Kazdopadne ty rozdily jsou docela markantni a zajimave
#include <gc/gc.h> #include <stdlib.h> #define MAX_ALLOCATIONS (10000000) #ifdef USE_GC #define ALLOC(x) (GC_MALLOC_ATOMIC(x)) #define FREE(x) GC_FREE(x) #endif #ifdef USE_GLIBC #define ALLOC(x) (malloc(x)) #define FREE(x) free(x) #endif #ifdef USE_LEAVE_ALLOCATED #define ALLOC(x) (malloc(x)) #define FREE(x) {} #endif int main(int argc, char **argv) { unsigned long i; unsigned long result; for (i = 0; i < MAX_ALLOCATIONS; i++) { int * a = ALLOC(sizeof(unsigned long)); *a = i * 2; result += *a; FREE(a); } return 0; }
Tiskni
Sdílej:
#include <gc/gc.h> #include <stdlib.h> #define MAX_ALLOCATIONS (416660) #define USE_GC #ifdef USE_GC #define ALLOC(x) (GC_MALLOC_ATOMIC(x)) #define FREE(x) {} #endif #ifdef USE_GLIBC #define ALLOC(x) (malloc(x)) #define FREE(x) free(x) #endif #ifdef USE_LEAVE_ALLOCATED #define ALLOC(x) (malloc(x)) #define FREE(x) {} #endif int main(int argc, char **argv) { unsigned long i; unsigned long result; for (i = 0; i < MAX_ALLOCATIONS; i++) { int * a = ALLOC(3000*sizeof(unsigned long)); *a = i * 2; result += *a; FREE(a); } return 0; }