Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Checking for C library gc... no Did not find libgc or gc/gc.h, exiting!Předpokládám, že se snaží přeložit testovací program oproti
/usr/lib a já nejsem schopný ho přesvědčit, aby používal lib64. Ani podle dokumentace a hledání na webu jsem na nic nepřišel. A debugovat scons, jak se snaží přeložit testovací program, je skoro nemožné. V tomto jsou autotools přímočarejší.
V tom porovnání jsou některé položky s hvězdičkou a chybí u nich (nenašel jsem) legenda.
Tom
Udělal jsem balíček pro Gentoo (přikládám) založený na makefilu a mám pár balíčkovacích komentářů:
Místo gcc je lepší použít impicitní proměnnou $(CC) (vizte sedový skript v ebuildu).
Optimalizační a ladicí volby (-g -02) byste mohl vyhodit do samostatné proměnné.
GCC hrozí, tak to přeposílám vám:
* QA Notice: Package has poor programming practices which may compile * fine but exhibit random runtime failures. * scheme.tab.c:1313: warning: implicit declaration of function ‘yylex’ * scheme.tab.c:1563: warning: implicit declaration of function ‘yyerror’ * scheme.tab.c:1313: warning: implicit declaration of function ‘yylex’ * scheme.tab.c:1563: warning: implicit declaration of function ‘yyerror’ * lex.yy.c:1549: warning: implicit declaration of function ‘fileno’ * lex.yy.c:1549: warning: implicit declaration of function ‘fileno’ * functions.c:403: warning: implicit declaration of function ‘usleep’ * schemik.c:196: warning: implicit declaration of function ‘readlink’
Taky jste mohl napsat, že kompilace pomocí GCC na i686 sežere 116 MB ;)
Ostatně nechápu, k čemu tady jsou, pokud se pamatuju, můj ručně psaný parser Lispu měl v Object Pascalu (Delphi 6) asi 100 řádek…
Ostatně nechápu, k čemu tady jsou, pokud se pamatuju, můj ručně psaný parser Lispu měl v Object Pascalu (Delphi 6) asi 100 řádek…no... to jsou zase spis historicke duvody... napsat to rucne by bylo asi trivialni... jenomze, kdyz jsem ten program zacinal, tak jsem potreboval rychle udelat prevod z textove reprezentace do interni reprezentace... tak jsem to narychlo sesmolil ve flexu a bisonu... no a jelikoz to vsechno funguje (jakz takz) tak se mi do toho uz nechce hrabat... ale je mozne, ze to casem uplne vyhodim... ted mam ve fronte mnohem zajimavejsi ukoly...
Místo gcc je lepší použít impicitní proměnnou $(CC) (vizte sedový skript v ebuildu).to uz jsem si tolikrat rikal, ze to mam opravit a nikdy se na to nedostalo. ok. upravim.
GCC hrozí, tak to přeposílám vámo tom vim... to bohuzel dela bison... jak psal nekdo o neco niz...
Taky jste mohl napsat, že kompilace pomocí GCC na i686 sežere 116 MB ;)hee! vezne?! to jsem ani netusil... no, ono je to zpusobene asi tim, ze v jedne casti agresivne inlinuju obrovske funkce. ta cast je zrala na prepsani... jenomze alternativou ke zmeti inlinovanych funkci by byla zmet goto... tak se do toho moc nehrnu. :-]]
jenomze alternativou ke zmeti inlinovanych funkci by byla zmet goto... tak se do toho moc nehrnu. :-]]
<joke> By to pak vypadalo jak Linux </joke>
to je maso co?
Neznam vetsi peklo nez pri balickovani programovat regulerni python...toto povazuju naopak za naprosto ultimatni vlastnost... narozdil od autotools je to relativne rozumny jazyk a neni to jen zmet m4 a shellu... ja jsem narazil na nasledujici potize: + neprisel jsem na to, jak tomu cistym zpusobem vnutit treba parameter -O3 (neustale to trvalo na -O2) + korektni detekce readline se vsemi zavislostmi byla taky pekny orisek + hromada ,,zbytecnych'' souboru v hlavnim adresari... v adresari s programem chci mit zdrojaky a ne tuny pomocnych souboru + nenasel jsem zpusob, aby se mi do config.h zapisovaly vlastni nazvy symbolu. netvrdim, ze to to autotools nezvladnou, ale proste na reseni takovych problemu nemam moc cas... takze jsem sahnul po scons, coz je pro me v soucasne dobe naprosto vyhovujici nastroj
Toto tvrzeni me docela zaujalo, delali jste nejakou formalni verifikaci, nebo je to zalozeno na tom ze jste zatim nenarazili na problem?formalni verifikaci primo ne, ale mame formalne popsany evaluacni model (operacni semantiku), ze ktereho to tvrzeni primo vyplyva. samozrejme ten program prosel tisicema testu... ona je to docela sranda delat takovy program. uz nekolikrat se mi stalo, ze tam byla chyba, ktera se projevovala v jednom pripade ze sta... v takovem pripade debugery selhavaji a je potreba tu chybu hledat rucni analyzou kodu... tak snad to funguje... ;-]
Jinak projektu drzim palce, sice sam osobne to asi hnedtak nevyuziju, ale vypada to zajimave...diky. v soucasne dobe se to na produkcni uziti hodi jenom trochu... ted je to spis takova hracka, kde si zkousim ruzne veci a napady.
Tiskni
Sdílej: