V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
kazdy asi vi, ze Šemík je bajny kun, objevujici ve starych povestech ceskych. mene zname je, ze schemik je taky bajny interpreter jazyka scheme podporujici implicitne paralelni vyhodnocovani.
jelikoz jsem sem uz vic nez rok o schemikovi nic nepsal, mohlo by se nekomu zdat, ze z nej je uz jen zdechlina a byl pochovan nekde u neumetel. opak je pravdou... schemik zije blaze a prosperuje....
jelikoz v blizke dobe vyjde drobne povidani o schemikovi i ve sborniku ACM, udelal jsem pro tento projekt regulerni stranky na sourceforgi a vydal prvni release.
k sestaveni je potreba par beznych knihoven a nastroju. jmenovite to je boehmuv garbage collector, glib2, flex, bison a scons.
u toho posledniho nastroje se zastavim. pri kompilaci je napriklad nutne spravne rozpoznat jaka je v systemu verze garbage collectoru a podle toho nastavit prepinace. puvodni plan, pouzit pro detekci autotools jsem zavrhl. neco tak priserneho jsem uz opravdu dlouho nevidel... a zacal jsem hledat nejakou inteligentnejsi alternativu ... scons me prislo naprosto genialni. behem dvou hodin se mne to podarilo donutit delat vsechno, co jsem chtel. coz o autotools neslo rict ani po dvou dnech stelovani. a jelikoz scons doporucuje i E.S.Raymond, volba byla jasna....
k sestaveni tedy zadejte v shellu: ,,scons'' a program se sestavi. projistotu je pribaleny jeste klasicky makefile, ale ten je nastaveny na to, aby se program skompiloval i za cenu, ze bude degradovany vykon.
schemik spustite:
./schemik -t 0 -- jednovlaknovy rezim
./schemik -t 5 -- schemik bude pouzivat 5 vlaken
./schemik -t 10 -s scm/fib30.scm -- spocita 30 fib. cislo pomoci deseti vlaken a skocni
./schemik -t 10 -c "(define (fib x) (if (< x 3) 1 (+ (fib (- x 1)) (fib (- x 2))))) (display (fib 33))" -- spocita 33 fib. cislo a skonci
misto obligatnich screenshotu pridam jen dva grafy ukazujici, jak schemik dokaze skalovat na takovem beznem pocitaci---osmijadrovem UltraSparcu T1 (Niagara). pokud by nekoho zajimalo srovnani s ostatnimi interpretry, tak jej najde tady na konci stranky.

Tiskni
Sdílej:
Checking for C library gc... no Did not find libgc or gc/gc.h, exiting!Předpokládám, že se snaží přeložit testovací program oproti
/usr/lib a já nejsem schopný ho přesvědčit, aby používal lib64. Ani podle dokumentace a hledání na webu jsem na nic nepřišel. A debugovat scons, jak se snaží přeložit testovací program, je skoro nemožné. V tomto jsou autotools přímočarejší.
V tom porovnání jsou některé položky s hvězdičkou a chybí u nich (nenašel jsem) legenda.
Tom
Udělal jsem balíček pro Gentoo (přikládám) založený na makefilu a mám pár balíčkovacích komentářů:
Místo gcc je lepší použít impicitní proměnnou $(CC) (vizte sedový skript v ebuildu).
Optimalizační a ladicí volby (-g -02) byste mohl vyhodit do samostatné proměnné.
GCC hrozí, tak to přeposílám vám:
* QA Notice: Package has poor programming practices which may compile * fine but exhibit random runtime failures. * scheme.tab.c:1313: warning: implicit declaration of function ‘yylex’ * scheme.tab.c:1563: warning: implicit declaration of function ‘yyerror’ * scheme.tab.c:1313: warning: implicit declaration of function ‘yylex’ * scheme.tab.c:1563: warning: implicit declaration of function ‘yyerror’ * lex.yy.c:1549: warning: implicit declaration of function ‘fileno’ * lex.yy.c:1549: warning: implicit declaration of function ‘fileno’ * functions.c:403: warning: implicit declaration of function ‘usleep’ * schemik.c:196: warning: implicit declaration of function ‘readlink’
Taky jste mohl napsat, že kompilace pomocí GCC na i686 sežere 116 MB ;)
Ostatně nechápu, k čemu tady jsou, pokud se pamatuju, můj ručně psaný parser Lispu měl v Object Pascalu (Delphi 6) asi 100 řádek…
Ostatně nechápu, k čemu tady jsou, pokud se pamatuju, můj ručně psaný parser Lispu měl v Object Pascalu (Delphi 6) asi 100 řádek…no... to jsou zase spis historicke duvody... napsat to rucne by bylo asi trivialni... jenomze, kdyz jsem ten program zacinal, tak jsem potreboval rychle udelat prevod z textove reprezentace do interni reprezentace... tak jsem to narychlo sesmolil ve flexu a bisonu... no a jelikoz to vsechno funguje (jakz takz) tak se mi do toho uz nechce hrabat... ale je mozne, ze to casem uplne vyhodim... ted mam ve fronte mnohem zajimavejsi ukoly...
Místo gcc je lepší použít impicitní proměnnou $(CC) (vizte sedový skript v ebuildu).to uz jsem si tolikrat rikal, ze to mam opravit a nikdy se na to nedostalo. ok. upravim.
GCC hrozí, tak to přeposílám vámo tom vim... to bohuzel dela bison... jak psal nekdo o neco niz...
Taky jste mohl napsat, že kompilace pomocí GCC na i686 sežere 116 MB ;)hee! vezne?! to jsem ani netusil... no, ono je to zpusobene asi tim, ze v jedne casti agresivne inlinuju obrovske funkce. ta cast je zrala na prepsani... jenomze alternativou ke zmeti inlinovanych funkci by byla zmet goto... tak se do toho moc nehrnu. :-]]
jenomze alternativou ke zmeti inlinovanych funkci by byla zmet goto... tak se do toho moc nehrnu. :-]]
<joke> By to pak vypadalo jak Linux </joke>
to je maso co?
Neznam vetsi peklo nez pri balickovani programovat regulerni python...toto povazuju naopak za naprosto ultimatni vlastnost... narozdil od autotools je to relativne rozumny jazyk a neni to jen zmet m4 a shellu... ja jsem narazil na nasledujici potize: + neprisel jsem na to, jak tomu cistym zpusobem vnutit treba parameter -O3 (neustale to trvalo na -O2) + korektni detekce readline se vsemi zavislostmi byla taky pekny orisek + hromada ,,zbytecnych'' souboru v hlavnim adresari... v adresari s programem chci mit zdrojaky a ne tuny pomocnych souboru + nenasel jsem zpusob, aby se mi do config.h zapisovaly vlastni nazvy symbolu. netvrdim, ze to to autotools nezvladnou, ale proste na reseni takovych problemu nemam moc cas... takze jsem sahnul po scons, coz je pro me v soucasne dobe naprosto vyhovujici nastroj
Toto tvrzeni me docela zaujalo, delali jste nejakou formalni verifikaci, nebo je to zalozeno na tom ze jste zatim nenarazili na problem?formalni verifikaci primo ne, ale mame formalne popsany evaluacni model (operacni semantiku), ze ktereho to tvrzeni primo vyplyva. samozrejme ten program prosel tisicema testu... ona je to docela sranda delat takovy program. uz nekolikrat se mi stalo, ze tam byla chyba, ktera se projevovala v jednom pripade ze sta... v takovem pripade debugery selhavaji a je potreba tu chybu hledat rucni analyzou kodu... tak snad to funguje... ;-]
Jinak projektu drzim palce, sice sam osobne to asi hnedtak nevyuziju, ale vypada to zajimave...diky. v soucasne dobe se to na produkcni uziti hodi jenom trochu... ted je to spis takova hracka, kde si zkousim ruzne veci a napady.