Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Python je dost podobny jave, preto mne ako javistovi nieco spravit v pythone nerobi az taky problem. Len na objektove rysy pythonu si niekedy zanadavam.Můžeš to trochu rozvést? Nejlépe ukázat příklad, kde je Java podobná Pythonu? Případně, které objektové rysy Pythonu ti vadí.
Už jsem si stihl za těch pár let, co o jazycích hlouběji uvažuju, všimnout, že mezi nimi může být podobnost i „podobnost“.
Totiž, to, že Tvůj mozek narazil na nějaké hranice. To chce jen odstup a rozhled.
Jestli Tě děsí Python, co teprve líné vyhodnocování ve funkcionálních jazycích, RPN jazyky a lispovská makra?
. V Javě to pro mě byly pořád jenom lepší struktury z C a něco, kam si můžu beztrestně schovat globální proměnné.
1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.
nejake jemnejšie riadenie prístupu je proste v pytone problém
zoznam atribútov je v pythone nejaký slovník, do ktrého sa dá pridávať aj za behu
x = mojatrieda()
x.atribut = 3
x.atrtbut = 7
Čo je niekedy dosť blbé pri preklepoch.
2) preťažovanie metód - proste podľa typu argumentov je problém preťažovať. Všetky tutorály to potom riešili cez pridané vetvenia pomocou if a zisťovanie triedy objektov pomocou RTTI.
3) všetky metódy aj atribúty sa dajú používať v statickom kontexte. čo môže tiež viesť k srandovným chybám.
4)polymorfizmus - počul som, že aj v pythone ide využívať, len som doposiaľ na to neprišiel, ako.
Niečo na spôsob v jave:
Jidlo zvanec = Kobliha("s marmeládou");
Možno niektoré veci vyplývajú len z mojej neznalosti, ale musím podotknúť, že mám rád aj javu aj python. Aj spomínaný jython - keď mám možnosť za cenu rýchlosti používať v pzthone java api.
Inak, čo majú spoločné ? Oba sú to objektovo orientované jazyky. Keď si človek odmyslí niektoré kľučové slová z javoského kódu, pridá niektoré iné "fajnovosti" dostane pythonovský kód. Keď sa v jave používajú kolekcie, je to ako s pythonovskými listami a slovníkmi. Python nie je staticky typovaný. Oba jazyky su inšpirované rovnakými predchodcami. Javu kompilije človek do bytekodu pred spustením aplikácie, python sa kompiluje za chodu(alebo aspon po spusteni).
Proste, môže to byť len zdanie, ale python sa mi javí byť menej ukecanou trochu drevenejšou javou. Je to podľa mňa veľmi dobrý jazyk na prototypovanie javovských aplikácií. Javu som požíval zatiaľ štyri semestre v škole. Python sa učím doma na kolene.
Stačí takéto vysvetlenie ?1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.Tohle mě taky napadlo. Je fakt, že se mi to moc nelíbí. Třeba v Smalltalku je tohle vyřešené moc hezky. Zde se třeba Java se svými getXXX/setXXX vůbec nechytá a žádné properties se asi nechystají.
x = mojatrieda()No a to je důvod, proč obecně nemá cenu psát v dynamických jazycích nějaký kód, bez psaní testů
x.atribut = 3
x.atrtbut = 7
. Ale v Pythonu (od verze 2.4) se to dá ručně vyřešit
#setter
def __setattr__(self, name, value):
if not name in self.nejaky_seznam_atributu:
raise AttributeException
exec('self.__dict__[%s] = %s' % (name, value))
#getter
def __getattr__(self, name):
if not name in self.nejaky_seznam_atributu:
raise AttributeException
exec('return self.__dict__[%s]' % (name,))
Komu se nelíbí podtržítka, nemůže mít rád Python
2) preťažovanie metód - proste podľa typu argumentov je problém preťažovať. Všetky tutorály to potom riešili cez pridané vetvenia pomocou if a zisťovanie triedy objektov pomocou RTTI.Ono to totiž podle typu nejde. Protože je to dynamicky typovaný jazyk, takže se bez ručního větvení člověk neobejde. Jenže v Pythonu se preferuje duck typing a pokud člověk musí zjišťovat instance, tak buďto píše nějaký wrapper, anebo spíš myslí pořád staticky.
3) všetky metódy aj atribúty sa dajú používať v statickom kontexte. čo môže tiež viesť k srandovným chybám.Opět, podle mého názoru se v dynamických jazycích bez unittestů nedá vážně programovat. Ovšem tohle je spíše důsledek toho, že je samotná třída objekt. Ne nadarmo Smalltalkeři vytvořili SUnit.
Jidlo zvanec = Kobliha("s marmeládou");
Tento kód nedává v dynamicky typovaných jazycích smysl, protože v nich jsou typové informace implicitní. Jsou součástí reference a nedají se změnit. Ovšem právě proto jsou objekty polymorfní už z principu, protože to, co je podstatné jsou metody (zprávy) a ne typy. V terminologii Javy, každá metoda implementuje vlastní rozhraní (otřesná představa)
Obecně, pokud nějaký objekt rozumí potřebným zprávám, je zbytečné se pídit po jeho typu, ale prostě ji zavolat (no a i proto je nezbytné testovat).
Keď sa v jave používajú kolekcie, je to ako s pythonovskými listami a slovníkmi. Python nie je staticky typovaný. Oba jazyky su inšpirované rovnakými predchodcami. Javu kompilije človek do bytekodu pred spustením aplikácie, python sa kompiluje za chodu(alebo aspon po spusteni).Až na to, že v Javě si nemůžu obsah pole, nebo seznamu deklarovat staticky
. Navíc mi v ní chybí ntice. Takové a, b = nejaka_funkce() je paráda. Myslím, že Python není inspirován C++ jako Java, spíš C. Jeho kořeny jsou spíše v Module. A oddělení java a javac mi osobně dost vadí, protože také neposkytuje žádný exec
Stačí takéto vysvetlenie ?OK, díky
. Jak sleduju na sobě, největším problémem není ani tak syntaxe, ale to, že prakticky každý jazyk vyžaduje odlišný styl programování a je zbytečné se ho snažit přiohnout k něčemu, na co vhodný není. Třeba takového Forthu se bojím dodnes a asi se na tom nic nezmění
Napsal jsem to blbě. Třídní proměnné jsou ve Smalltalku vždy private, zatímco selektory zpráv (něco jako metody) jsou vždy public.1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.Tohle mě taky napadlo. Je fakt, že se mi to moc nelíbí. Třeba v Smalltalku je tohle vyřešené moc hezky. Zde se třeba Java se svými getXXX/setXXX vůbec nechytá a žádné properties se asi nechystají.
Ale Michal Vyskočil to už rekl za mě, já jen dodám snad jen to, že řízení přístupu k metodám není ani ve Smalltalku a kdyby ho člověk potřeboval v Pythonu (nechápu ale proč?), asi by na to šel napsat při troše snahy dekorátor nebo možná ještě lépe metatřída. Proč místo objektově orientovaných jazyků nepřejdete rovnou na jazyky objektové?
. Mě skutečně zajímalo, jestli se v Javě dá "pythonit" (wov, to je slovo)
. Znovu opakuji, největším problémem je, že se musí ke každému programovacímu jazyku přistupovat jinak a ne ohýbat jazyk podle toho, jak je člověk zvyklý. Z toho plyne většina nepochopení.
Žel bohu, já tím trpím taky, když si Javu snažím přiohnout více k dynamicky typovaným jazykům
BTW: není zač se omlouvat. Na abclinuxu může psát každý. Pokud jsem ti pomohl, jsem jenom rád.
Jestli to namísto bodrého rýpnutí vyznělo jako urážka, pak se omlouvám. Jako člověk, který nikdy nevynechá příležitost k žádné legraci včetně té ze sebe bych to od jiného takhle nikdy neinterpretoval.
So smalltalkom (najobjektovejším jazykom na svete) ...Jistí lidé tvrdí, že to je self
Tiskni
Sdílej: