Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Volí se dvě místa v Radě openSUSE. Seznamte se se čtyřmi kandidáty. Členové projektu openSUSE mohou hlasovat od 1. do 8. března. Výsledky budou oznámeny 9. března.
Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
..abych si třeba uměl hravě doprogramovat konverzní pluginy? Takhle kolikrát jak idiot soubory ukládám, importuju, exportuju a zkouším co vyleze nejlíp. Mám takovou touhu - porozumět si s Pythonem. Čím to, že prozatím každý pokus skončil tím, že jsem se pokorně vrátil k shellu?
Koukal jsem se na dokumentaci k Pythonu - novinky oproti verzi 2.4 a tak nějak jsem si uvědomil že to bude nejspíš tím, že se ve spoustě vychytávek a možností už prostě ztrácím. Tím že v shellu pracuji prakticky neustále, mám zafixovánu řadu věcí, které bych musel v Pythonu kousat od píky. V syntaxi bashe se žádné revoluce nekonají - poslední "revoluční" změnou byla práce s poli - takže pohoda klídek. Někomu se možná bash jeví jako dinosaurus, ale pro mne je zatím přijatelnější a o chlup delší čekání na zpracování skriptu mě ještě neubíjí.
Python se prudce vyvíjí a především rozvíjí. No jo. Jenže nemám valné chuti neustále sledovat špici vývoje, podobně jako můj kámoš u PHP, CSS atp., abych mohl včas ošetřovat eventuální změny mezi verzemi.
Taky je takovým klackem na cestě fakt, že některé shodné či podobné věci se nazývají v Pythonu (a prakticky téměř v každém jazyku) terminologicky jinak. Do toho ještě kromě anglických pojmů české, ev. polské, ruské,.. Prostě udržovat pro jednu a tutéž věc několik zástupných pojmů je už na můj mozek asi trochu moc.
Tiskni
Sdílej:
Python je dost podobny jave, preto mne ako javistovi nieco spravit v pythone nerobi az taky problem. Len na objektove rysy pythonu si niekedy zanadavam.Můžeš to trochu rozvést? Nejlépe ukázat příklad, kde je Java podobná Pythonu? Případně, které objektové rysy Pythonu ti vadí.
Už jsem si stihl za těch pár let, co o jazycích hlouběji uvažuju, všimnout, že mezi nimi může být podobnost i „podobnost“.
Totiž, to, že Tvůj mozek narazil na nějaké hranice. To chce jen odstup a rozhled.
Jestli Tě děsí Python, co teprve líné vyhodnocování ve funkcionálních jazycích, RPN jazyky a lispovská makra?
. V Javě to pro mě byly pořád jenom lepší struktury z C a něco, kam si můžu beztrestně schovat globální proměnné.
1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.
nejake jemnejšie riadenie prístupu je proste v pytone problém
zoznam atribútov je v pythone nejaký slovník, do ktrého sa dá pridávať aj za behu
x = mojatrieda()
x.atribut = 3
x.atrtbut = 7
Čo je niekedy dosť blbé pri preklepoch.
2) preťažovanie metód - proste podľa typu argumentov je problém preťažovať. Všetky tutorály to potom riešili cez pridané vetvenia pomocou if a zisťovanie triedy objektov pomocou RTTI.
3) všetky metódy aj atribúty sa dajú používať v statickom kontexte. čo môže tiež viesť k srandovným chybám.
4)polymorfizmus - počul som, že aj v pythone ide využívať, len som doposiaľ na to neprišiel, ako.
Niečo na spôsob v jave:
Jidlo zvanec = Kobliha("s marmeládou");
Možno niektoré veci vyplývajú len z mojej neznalosti, ale musím podotknúť, že mám rád aj javu aj python. Aj spomínaný jython - keď mám možnosť za cenu rýchlosti používať v pzthone java api.
Inak, čo majú spoločné ? Oba sú to objektovo orientované jazyky. Keď si človek odmyslí niektoré kľučové slová z javoského kódu, pridá niektoré iné "fajnovosti" dostane pythonovský kód. Keď sa v jave používajú kolekcie, je to ako s pythonovskými listami a slovníkmi. Python nie je staticky typovaný. Oba jazyky su inšpirované rovnakými predchodcami. Javu kompilije človek do bytekodu pred spustením aplikácie, python sa kompiluje za chodu(alebo aspon po spusteni).
Proste, môže to byť len zdanie, ale python sa mi javí byť menej ukecanou trochu drevenejšou javou. Je to podľa mňa veľmi dobrý jazyk na prototypovanie javovských aplikácií. Javu som požíval zatiaľ štyri semestre v škole. Python sa učím doma na kolene.
Stačí takéto vysvetlenie ?1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.Tohle mě taky napadlo. Je fakt, že se mi to moc nelíbí. Třeba v Smalltalku je tohle vyřešené moc hezky. Zde se třeba Java se svými getXXX/setXXX vůbec nechytá a žádné properties se asi nechystají.
x = mojatrieda()No a to je důvod, proč obecně nemá cenu psát v dynamických jazycích nějaký kód, bez psaní testů
x.atribut = 3
x.atrtbut = 7
. Ale v Pythonu (od verze 2.4) se to dá ručně vyřešit
#setter
def __setattr__(self, name, value):
if not name in self.nejaky_seznam_atributu:
raise AttributeException
exec('self.__dict__[%s] = %s' % (name, value))
#getter
def __getattr__(self, name):
if not name in self.nejaky_seznam_atributu:
raise AttributeException
exec('return self.__dict__[%s]' % (name,))
Komu se nelíbí podtržítka, nemůže mít rád Python
2) preťažovanie metód - proste podľa typu argumentov je problém preťažovať. Všetky tutorály to potom riešili cez pridané vetvenia pomocou if a zisťovanie triedy objektov pomocou RTTI.Ono to totiž podle typu nejde. Protože je to dynamicky typovaný jazyk, takže se bez ručního větvení člověk neobejde. Jenže v Pythonu se preferuje duck typing a pokud člověk musí zjišťovat instance, tak buďto píše nějaký wrapper, anebo spíš myslí pořád staticky.
3) všetky metódy aj atribúty sa dajú používať v statickom kontexte. čo môže tiež viesť k srandovným chybám.Opět, podle mého názoru se v dynamických jazycích bez unittestů nedá vážně programovat. Ovšem tohle je spíše důsledek toho, že je samotná třída objekt. Ne nadarmo Smalltalkeři vytvořili SUnit.
Jidlo zvanec = Kobliha("s marmeládou");
Tento kód nedává v dynamicky typovaných jazycích smysl, protože v nich jsou typové informace implicitní. Jsou součástí reference a nedají se změnit. Ovšem právě proto jsou objekty polymorfní už z principu, protože to, co je podstatné jsou metody (zprávy) a ne typy. V terminologii Javy, každá metoda implementuje vlastní rozhraní (otřesná představa)
Obecně, pokud nějaký objekt rozumí potřebným zprávám, je zbytečné se pídit po jeho typu, ale prostě ji zavolat (no a i proto je nezbytné testovat).
Keď sa v jave používajú kolekcie, je to ako s pythonovskými listami a slovníkmi. Python nie je staticky typovaný. Oba jazyky su inšpirované rovnakými predchodcami. Javu kompilije človek do bytekodu pred spustením aplikácie, python sa kompiluje za chodu(alebo aspon po spusteni).Až na to, že v Javě si nemůžu obsah pole, nebo seznamu deklarovat staticky
. Navíc mi v ní chybí ntice. Takové a, b = nejaka_funkce() je paráda. Myslím, že Python není inspirován C++ jako Java, spíš C. Jeho kořeny jsou spíše v Module. A oddělení java a javac mi osobně dost vadí, protože také neposkytuje žádný exec
Stačí takéto vysvetlenie ?OK, díky
. Jak sleduju na sobě, největším problémem není ani tak syntaxe, ale to, že prakticky každý jazyk vyžaduje odlišný styl programování a je zbytečné se ho snažit přiohnout k něčemu, na co vhodný není. Třeba takového Forthu se bojím dodnes a asi se na tom nic nezmění
Napsal jsem to blbě. Třídní proměnné jsou ve Smalltalku vždy private, zatímco selektory zpráv (něco jako metody) jsou vždy public.1) riadenie prístupu k metódam a atribútom. private(__x) ostatne public.Tohle mě taky napadlo. Je fakt, že se mi to moc nelíbí. Třeba v Smalltalku je tohle vyřešené moc hezky. Zde se třeba Java se svými getXXX/setXXX vůbec nechytá a žádné properties se asi nechystají.
Ale Michal Vyskočil to už rekl za mě, já jen dodám snad jen to, že řízení přístupu k metodám není ani ve Smalltalku a kdyby ho člověk potřeboval v Pythonu (nechápu ale proč?), asi by na to šel napsat při troše snahy dekorátor nebo možná ještě lépe metatřída. Proč místo objektově orientovaných jazyků nepřejdete rovnou na jazyky objektové?
. Mě skutečně zajímalo, jestli se v Javě dá "pythonit" (wov, to je slovo)
. Znovu opakuji, největším problémem je, že se musí ke každému programovacímu jazyku přistupovat jinak a ne ohýbat jazyk podle toho, jak je člověk zvyklý. Z toho plyne většina nepochopení.
Žel bohu, já tím trpím taky, když si Javu snažím přiohnout více k dynamicky typovaným jazykům
BTW: není zač se omlouvat. Na abclinuxu může psát každý. Pokud jsem ti pomohl, jsem jenom rád.
Jestli to namísto bodrého rýpnutí vyznělo jako urážka, pak se omlouvám. Jako člověk, který nikdy nevynechá příležitost k žádné legraci včetně té ze sebe bych to od jiného takhle nikdy neinterpretoval.
So smalltalkom (najobjektovejším jazykom na svete) ...Jistí lidé tvrdí, že to je self