Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Od toho je ten helpdesk. S klientem pokecá, technikovi pošle tu jednu větu. My helpdesk nemáme. Požadavky se zadávají prostřednictvím aplikace ServiceDesk. Ale problémy je potřeba řešit co nejrychleji.
Jen pro ilustraci. Dnes ke mně dorazil mail, který se týkal incidentu, který už byl vyřešen předminulý víkend. Považuji za slušné za takové upozornění poděkovat, a objasnit jak a kdy byl problém vyřešen. Ovšem to sepisování mi zabralo hodinu a půl času, který teď chybí jinde.
Pokud by šlo o aktuální problém, tak bych momentálně situaci řešil a odepsal někdy později. Ale stále bych měl větší pochybnosti, ze je vše odbyto než teď, kdy už je to víc jak týden starou minulostí.
Pokud s něčím pracuješ, je to vždycky snazší, protože už máš v oku co tam má být. Jenže my neděláme web hosting. Jde o weby, které si někdo svého času nechal udělat na míru v rámci nějakého projektu, a po nějakém čase zjistil, že je údržba nad jeho síly. A co s takovým webem? Aktualizovat se to z nejrůznějších příčin nedá, ale dokud projekt běží, musí se to nějak udržet při životě. Pak se to buď odstřelí, nebo se z toho udělá statický archiv. A když to běží na nějakých virtuálech, nebo v kontejnerech, je to bída na druhou.
Helpdeskový systém tu existuje samozřejmě taky. Ale je to jak píše Max. Krom toho, je naprostá hovadina řešit nedostupnost síťových služeb přes systém, který na nich může být závislý. Telefonát, nebo SMS jde přes úplně jinou infrastrukturu. Jestli tohle někdo nepochopil, tak by se měl podle mne zamyslet, jestli nedělá někde něco špatně.
Mimo jiné, je to i důvod proč wiki, která slouží primárně k dokumentaci, nemám navázanou na nějaký LDAP či AD. V ní jsou totiž popsané i postupy, jak řešit základní problémy. A to že jede, je zároveň signál, že je s velkou pravděpodobností vše ok. Takže problém co se týká virtuálu na kterém běží, má nejvyšší prioritu, i když je z hlediska provozu disklessové infrastruktury neškodný, neboť citlivá data v ní uložena nejsou. Neveřejný obsah který má, je skrytý jen kvůli tomu, že by ho mohl někdo chytřejší zneužít k tomu aby škodil.
Kdybys to měl někde v cloudu tak místo nahazováni wiki, která nikoho nezajímá mohl řešit problémy pana profesora
Tiskni
Sdílej: