Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Vlastně i když si čtu, na co vlastně odpovídám, tak jsem rád, že mi klávesnice nepřekáží.U tohohle mě třeba štve, že neustálým zapínáním a vypínáním klávesnice se mi zakrývá kus obsahu, nebo se ten obsah rovnou posune nad klávesnici. Takže když chci na něco reagovat, tak zobrazením klávesnice se mi to „něco“ posune ze zorného pole (nebo někam, kde to předtím nebylo). To je lepší, když tam něco (malého) překáží, ale překáží to konstantně a nemění se to. Ale jinak to mám podobně.
Na P1i, přímo na tom zařízení, jsem svého času programoval ve speciálním jazyce mShell, a naprogramoval jsem toho spoustu, včetně piškvorek, hexxagonu (obojí s inteligencí protivníka), min, dokonce jsem udělal i debugger a dekompiler (který jsem nakonec nezveřejnil). Na tom telefonu jsem psal i různé podpůrné prográmky apod. Strávil jsem určitě stovky, možná tisíce hodin programováním ve vlaku, ve škole apod. Nedělal bych to, kdyby to nebylo snadné. Na KEYone bych ale dneska programovat nechtěl (ale možná jsem taky jen zpohodlněl).
Kdysi dávno jsem toho napsal docela dost třeba i na PMI-80 nebo TEMS, ale rozhodně to neznamená, že by se na tom psalo dobře.
Na psaní mám dneska kvalitní klávesnici k počítači. Telefon používám kromě telefonování ke "konzumaci obsahu" a občas pro krátké odpovědi na urgentní emaily. Hardwarová klávesnice mi u telefonu nechybí.
Má QWERTY v dnešních telefonech ještě smysl?
Begging the question.
Tak v prvé řadě otázka a odpovědi matlají dohromady nesouvisející věci: fyzickou/virtuální klávesnici a její konkrétní uspořádání.
QWERTY ztratila svůj původní smysl (bránění zasekávání klapek mechanického psacího stroje) po dvaceti letech – na přelomu 19. a 20. století, když se začal používat jiný mechanismus. V elektrické klávesnici nikdy smysl nedávala – až nyní velké vzdálenosti mezi některými po sobě následujícími symboly zlepšují úspěšnost algoritmů pro automatické opravy překlepů.
Osobně se ale spíš ptám, zda je nutné mít v kapesním zařízení vůbec „single-tap“ klávesnici s tlačítkem pro každý (základní) symbol, a tady aspoň 30-40 tlačítek.
Už před mnoha lety jsem si na PalmOS oblíbil původní Graffiti, tedy rozpoznávání „rukopisu“ na dotykovém displeji, ale s písmem zjednodušeným do podoby poněkud blízké těsnopisu – což s dnešními dotekovými displeji může mít podobu gest (de facto od Swype po např. MessagEase).
Nebo nakonec – proč od těsnopisu nejít opačným směrem ke stenografii? Hardwarový stenotyp se kapsy vejde také.
Každopádně v kapse se mi miniaturizovanou konvenční počítačovou klávesnici rozhodně nosit nechce, protože ze zkušenosti je to další křehká mechanická věc, která něco váží, opotřebovává se a v případě konstrukce „cihla“ ubírá místo displeji… Ostatně, i ta mechanická provedení s nejlepší reputací mě vůbec nepřesvědčila.
Jasně, tím QWERTY jsem prostě myslel hardwarovou klávesnici (v jakémkoli uspořádání).
No a to je právě zcela mylné. Reálně tu byly produkty s 12tlačítkovou fyzickou klávesnicí, GKOS aj. – současně QWERTY není nijak vázána na fyzickou realizaci: může být virtuální, promítaná…
Považuji je za nejrychlejší způsob zadávání informací do zařízení.
To je opět zavádějící (pominu vůbec rozdíl mezi informacemi a daty). Dneska řada uživatelů mobilních zařízení např. neopisuje adresu, nýbrž naskenuje QR kód. Prostě záleží charakteru dat, uživateli a prostředí – existuje bezpočet různých metod, které se liší vhodností.
S HW klávesnicí píšu klidně 5 znaků za sekundu (nebo i víc, podle velikosti).
Ostatně, „single-tap“ klávesnice ani zdaleka není nejrychlejší, nehledě k udržitelnosti takové rychlosti se zachováním pohodlí. Pak se např. u ťukání palci na telefonu setkáváme s de Quervainovou nemocí.
Hlasové zadávání je pak úlet, který je použitelný jen když jsem doma sám a diktuju e-mail. Na zbytek času a práce je IMHO k ničemu.
Konverzace mj. o laryngofonech zde již dříve proběhla, nebudu se opakovat.
Stenografie je totéž co těsnopis (?).
Stenografie je historicky těsnopisectví, stenograf těsnopisec, těsnopis (shorthand) písmo a stenotyp zařízení typicky s akordovou klávesnicí pro efektivní zápis (česky se tomu říká dost blbě strojový těsnopis, přestože výstupem – aspoň dnes – není žádné alternativní písmo).
Těsnopis je blbej v tom, že se ho musí člověk učit.
Každou efektivní metodu se člověk musí učit, ať je to drill rukopisu a dříve krasopisu na základní škole, kdy je neuroplasticita největší, nebo používání libovolného paradigmatu klávesnice, nebo cokoliv jiného. I správně mluvit se člověk musí učit – a většina lidí tak nikdy neučiní, stejně jako v případě té klávesnice… a nakonec právě QWERTY je těžká na naučení, naprosto nedidaktická. Také proto ji málokdo ovládne, odtud žalostná průměrná rychlost psaní ~45 slov za minutu na konvenční klávesnici. Ne že by dnes na rychlosti záleželo (protože automatizace), ale je to snadno měřitelný ukazatel.
On je i dost problém změnit zastaralé QWERTY na něco jiného, protože lidé jsou prostě zvyklí a vyžadují to. Co nemá QWERTY nikdo nekupuje, a co nikdo nekupuje se nevyrábí, nebo je to příšerně drahé.
Nikolivěk – už několik dekád je tady doba „softwarově definovaných klávesnic“ (podle vzoru „softwarově definované rádio“). V době levných mikročipů, 3d-tisku atd. jsou přístupné i modifikace na úrovni firmwaru, potažmo zcela vlastní vstupní zařízení.
chybí mi tam ta hmatová odezva. Odezva PŘEDTÍM, než tlačítko zmáčknu. Nelze psát poslepu
To jsme ale (a) zpět u trvání na stále stejném paradigmatu, (b) ve fázi učení se, kdy je hmat nutný k lokalizaci, což s efektivním tréninkem hmatové paměti odpadá.
Ostatně, i ta mechanická provedení s nejlepší reputací mě vůbec nepřesvědčila.A čo tak spravovať server na diaľku, u mňa nad Desire Z už nič viac nebolo. Inak keď sme pri tom, nemal si ho aj ty? (Ak áno, mal by som jednu technickú otázku.)
Jdou jen přemapovat klávesy na softwarové klávesnici (což je k ničemu). Dlouho jsem to teď nesledoval, ale co jsem rychle zagooglil, tak to furt nejde. Dost lidí si i stěžovalo, že klávesnice nejde přemapovat na QWERTZ (nebo AZERTY) a tam nakonec začali vyrábět speciální verzi i s jinými popisky.
musel bych někde vyštrachat rukavice, u kterých si předem ověřím, že už na ruku v nich displej nereagujePárátko, plastový zubní kartáček, …
alt.
Ani jsem si ji předtím nevšiml.
Ty znaky s diakritikou přes Alt jsem nikde v nastavení nenašel – můžeš mě nějak navést? A jak se pak zadávají speciální znaky? Díky
psát bez diakritiky a nechat si ji doplňovat prediktivním slovníkemJo, s tímhle je prča. Nedávno mi manželka psala "Tady hotovo, jdu na bundu". Po čtvrthodině přemýšlení, co jsem opět prokoučoval, jsem jí zavolal, abych se dozvěděl, že nekonečná inteligence její SW klávesnice opravila "gyndu" na "bundu". Moje volba? Zdebilizovaná SW klávesnice tak, aby mi necpala ani nabídky ani neopravovala. Ušetřím si starosti s podobnými příhodami a jako bonus získám víc prostoru na displayi. A že píšu "digitalni cestinou"? To je u telefonu každýmu ukradený...
Tiskni
Sdílej: