V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Grafické karty ATI v linuxu
Popis instalace binárních ovladaču karet ATI v linuxu.
Grafických karet ATI je na trhu dost. Proto se také objevuje spusta otázek, jak ja zprovoznit v linuxu. K tomu by vám měl dopomoci tento článek.
Pokud potřebujete z jakéhokoliv důvodu použít v linuxu opengl, nebo více monitorů, budete muset sáhnout po binárních ovladačích zvaných firegl. V opačním připadě můžete použít ovladač, který naleznete v XFree 4.3.0+ (i v x.org)
Firegl můžete získat zde (akuální verze v době psaní tohoto článku je 4.11.1). Není si z čeho moc vybírat, jen verzi XFree. Výsledkem bude stažený soubor fglrx*.rpm
K ůspěšné instalaci budete potřebovat:
Přesuneme se do adresáře, kam jsme stáhli požadovaný rpm soubor a provedeme (samozřejmě jako root):
rpm -ivh --force fglrx(verze).rpm
rpm2tgz fglrx(verze).rpm
installpkg fglrx(verze).tgz
Ještě zde uvedu přikaz pro gentoo, kde je instalace ovladaču vyřešena opravdu šalamounsky.
Stačí použít všudypřítomné
emerge ati-drivers
a ovladač se sám stáhne a nainstaluje
Pro funkčnost ovladačů nás ještě čeká kompilace modulu do jádra.
Přesuneme se do adresáře, kam se rozbalily zdrojáky pro instalaci, a spustíme skript
cd /lib/modules/fglrx/build_mod
./make.sh
../make_install.sh
Poté už stačí mít jen zaveden modul v jádře, čehož docílíme například použitím
modprobe fglrx
Vytvoření konfiguračního souboru pro xka se lidem od ATI povedla rozhodně víc než u nVIDIE. Stačí spustit fglrxconfig, který se nacházi v /usr/X11/bin. Objeví se program, v kterém si pomocí jednoduchách otázek nastavíme požadované parametry (rozlišení, barevná hloubka).
Stejného efektu lze také dosáhnout ruční editaci /etc/X11/XF86Config, ale není to vůbec potřeba, utlitka to zvládne za vás. Jedinou volbou, kterou se vyplatí sledovat, je nastavení agpgart (jaderný, nebo integrovaný). Pokud jste si nastavili integrovaný agpgart, nesmí bát jaderný nahrán ani jako modul.
Pokud se vám povedlo kartu povedlo správně nakonfigurovat, můžete si gratulovat, při upgradu už není tolik práce. Kvalita ovladačů by mohla být ještě lepší, ale nikde není napsáno, že ATI nebude pokračovat ve svých pravidelných updatech.
Tiskni
Sdílej: