Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Při sledování kauzy podpory hranické továrny na televizory mě napadl nový zákon, který v této zemi chybí jako sůl.
Kdokoliv navrhne záruku či ručení veřejnými (obecními) prostředky ve prospěch soukromé firmy a každý, kdo pro takový záměr bude hlasovat, stává se sám ručitelem v první řadě.
Co by to znamenalo? Pokud ministr navrhne, že stát bude dělat ručitele soukromé firmě a jeho kolegové mu to odsouhlasí, tak se všichni stanou ručiteli a pokud firma nebude schopna svůj závazek splnit, budou použity jejich majetky na zaplacení škody. Teprve pak přijde na řadu stát. A totéž v bledě modrém by platilo pro městská zastupitelstva.
Možná vám to přijde tvrdé, ale pokaždé slyšíváme pohádky, jak prospěšné a výhodné takové ručení je a že se nic nemůže stát. Pokud si jsou předkladatelé skutečně tak jisti, nemělo by jim přece činit potíže zaručit se vlastním majetkem, ne? Pokud ale nebudou ochotni dát všanc svůj majetek, asi nebude tak výhodné dávat v záruku veřejný majetek.
Tiskni Sdílej:
Spis me zarazi, ze se vubec nezaznamenava kdo, jak a v cem hlasoval. A to ani v tech zasadnich strategickych jednanich. Ta hlasovani prece nejsou anonymni.Blbě se to hledá, ale tohle se zaznamenává a zveřejňuje. Např. http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=42406&o=4