Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
> Arch: určitě jsem chtěl mít package manager s podporou signatur.
Něco takového bylo do pacmana nedávno dobastleno :D
OT: Proč je quote značka zakázána? Vždycky fungovala
Přidal jsem do výběru.
Thunderbird a Firefox od verze kolem 8-9 taky "pěkně" narostly.
Mně procesor až tak často neidlí, dost často něco vyvíjím. Mít všechny jádra volné a skompilovat Tor za 23 sekund je příjemnější než se dělit o jádra s buildením systému.
Podotýkám, že téměř všechen SW jsem instaloval (kompiloval) přes porty. 
Ale zase je pravda, že jsem nekompiloval "molochy" - používal jsem Fluxbox, Dillo a podobné programy.
*Poté jsem tam hodil Debian a udělal z toho kompu Samba + LAMP server; jelikož byl ten stroj docela hlučný a navíc to bylo fakt efektivní topení, nahradil jsem jej po roce "krabičkou" s OpenWrt.
. Subjektvne lepsi, nez puvodni Win7. Ale s OO, pardon, libreoffice jsem nepochodil - pry malo pameti pro kompilaci
, takze zatim bin. No, az dodam dalsi pamet tak to stejne zkusim.
Ale jinak samozrejme, kazdeho volba a preju hodne stesti a spokojenosti. Ja se priznam, ze od Gentoo snad jedine k arch, nebo lfs.
S tim mam podobnou zkušenost, přestal jsem na 4GB RAM používat swap a v poslední době mi OOM killer něco sestřelí, když dlouho kompiluju ... před tim je vše zamrzlé, kdybych měl swap, tak se mi plní, takhle odstřelim Xka a ... nekompiluju, hledání řešení jem zatim odložil.
Děkuji.
Vyšší spotřeba paměti s tím souvisí. Jinak by se neswapovalo. A swapuje jádro, ne proces. Jádro má výsadní postavení v plánovači I/O.
Linux má docela špatně udělané řízení sdílení fyzické paměti anonymními a neanonymními stránkami. Vývojáři do toho občas rýpnou, ale zatím nikdo s ničím rozumným nepřišel. Je to totiž zapeklitý problém.
Mě ale navadí že to swapuje
Vadí, protože záseky jsou způsobené tím, že proces čeká, až se jeho data nebo kód natáhne z disku do paměti.
Tak proč do swapu nestrčí jenom to co patří tomu emerge?
Protože ten, kdo potřebuje paměť je „emerge“. Aby „emerge“ dostal paměť, musí jádro někoho jiného vystrčit do swapu. „emerge“ odswapovat nemůže, protože ten je zablokovaný čekáním na paměť. Kdyby to jádro udělalo, máte uváznutí nebo ping-pong efekt jako vyšitý.
když se kopíruje třeba na to pomalé USB flash, ve swapu nic, plno volné paměti a stejně GUI se seká.
Předpokládejme, že to není USB 1. To by byla kapitola sama pro sebe. Problém je obdobný, jako když se o fyzickou paměť perou procesy. Stránky blokové keše vytlačují stránky procesů. Jádro nemůže vědět, jestli keš bude, nebo nebude potřeba, tak ji uchovává. Kdyby proces označil dané I/O za přímé, tak se keš uchovávát nebude (porovnejte dd s argumenty of=direct if=direct a dd bez nich). Jenže ani to nemusí stačit, protože ještě se mohou nezapsaná data hromadit v bufferech. Algoritmus dělící stránky procesů a stránky keše a bufferů lze do jisté míry ladit (příspěvek přede mnou), ale problém je, že každé nastavení je specifické pro danou situaci. Co vám bude vyhovovat na USB paměti, bude vám vadit s ATA diskem. Ano, je tu prostor pro zlepšení, ale je to těžké. Lze čekat, že s diverzifikací blokových zařízení (rychlosti, velikosti sektorů, velikosti bufferů) se tohle začne řešit.
Pokud jde o widle, tak tam mám pocit, že používají synchronní přenos už od dob disket, aby uživatel nemusel odpojovat souborový systém, takže prostě obětovali propustnost.
Protože ten, kdo potřebuje paměť je „emerge“. Aby „emerge“ dostal paměť, musí jádro někoho jiného vystrčit do swapu. „emerge“ odswapovat nemůže, protože ten je zablokovaný čekáním na paměť. Kdyby to jádro udělalo, máte uváznutí nebo ping-pong efekt jako vyšitý.No právě normálně to chápu, ale proč když je ten emerge spuštěný s idle a nejnižším nice prostě raděj nepočká až bude té paměti dost. To by určitě šlo ne? Třeba až večer půjdu spát zavřu svoji operu-paměť se uvolní a emerge by mohl pokračovat. No ale už jsem to vyřešil objednáním další 4GB RAM :)
Má kompilování smysl pro BFU?
Je kompilovaný OS a všechny programy rychlejší než instalace z binárek?
- Výpočetní výkon nutný ke kompilaci se dá využít jinak (boinc atd.) Navíc PC přizátěži žere více elektřiny..
Který linux má nový sw (byť neotestovaný) a snadno se přidávají/odebírají repozitáře a přitom je přívětivý pro BFU?
U LMDE se mi stávalo že přestali fungovat updaty s i jen přednastavenými repozitáři (a sw tam byl také často zastaralý)..
Ubuntu má dle mně děsně zastaralý SW a musím do něj rvát desítky externích repozitářů.. navíc se mi nnelíbí nové gnome, takže bych musel používat xfce (xubuntu), kterému mám obavu budo chybět některé funkce a nebo překosnout a ponastavit KDE4 a používat tam některé gnome aplikace..
Já měl zato že výhoda linuxu je že tam budu mít aktuální svobodný SW, ale přijde mi paradoxně že s novými verzemi svobodného software je to lepší na windows..
Tam se mi to něják nerozbijí :D, byť je pravda že packetmanagery pro windows obsahují málo SW a trpí podobnmi problémy jako repozitáře v linuxu.. :) (zastaralý SW, chybné skripty, nemožnost si naklikat v instalátoru které komponenty z aplikace chci..).
Který linux má nový sw (byť neotestovaný) a snadno se přidávají/odebírají repozitáře a přitom je přívětivý pro BFU?
"Nový (neotestovaný) SW a přívětivý pro BFU" je oxymoron. Nový neotestovaný SW nemůže být přívětivý. Nejblíže k původnímu požadavku bych si tipnul že bude asi Fedora (ale je to už nějaký ten pátek co jsem Fedoru zkoušel). Pro většinu repozitářů existuje rpm, user stáhne, odklikne že to má otevřít package manager a nemusí editovat /etc/yum.repos.d ručně. Stejně si myslím, že tato varianta není pro BFU.
Já měl zato že výhoda linuxu je že tam budu mít aktuální svobodný SW, ale přijde mi paradoxně že s novými verzemi svobodného software je to lepší na windows..
To je pravda jenom s pár instancemi SW (možná Libre Office, Tor). Jednak je to dáno firemní politikou v upstreamu, druhak politikou v distribucích. U Toru se to může zdát mírně zvláštní: v Iránu/Sýrii/Číně bych si teda používání Toru na windows nejalznul (i když se musí uznat, že s windows 7 je to už mnohem lepší než kdysi; teď se o štafetu nejděravějšího běžného SW dělí Flash s Javou).
Díky. Všimnul jsem si, že jsem už něco z rpmfusion instaloval, protože jsem měl již naimportován jejich GPG klíč.RPMFusion nabízí neintruzivní rozšíření EPELu, který nabízí neitruzivní rozšíření RHEL klonů. Takže pokud se držíš této sekvence, tak byses měl vyhnout všem konfliktům. Problém je v tom, že RPMFusion pro EL je dost slabý. Ale to můžem během času vyřešit.
BTW jenom bych zmínil pro ostatní že defaultně se po instalaci RPMFusion zapnou i repozitáře s testovacími balíčky (co mi přišlo trocha neočekávané).Nahlaš jako chybu a dej odkaz na bugreport. Prosím.
Problém je v tom, že RPMFusion pro EL je dost slabý.já bych řekl, že ten začíná už u EPELu ...
Ale to můžem během času vyřešit.no to jsem na tebe zvědav :)
já bych řekl, že ten začíná už u EPELu ...Spíš je problém u epelu ekvivalentní s problémem u rpmfusion. Balíčky se dělí mezi epel a rpmfusion podle právních kritérií nezajímavých pro uživatele.
no to jsem na tebe zvědav :)Jo ták :D. No víš, věc se má tak, já už mám skoro hotovo a chybí mi tak možná jeden balíček. A věř, že jeden balíček udělat zvládnu. Jestli sis nevšiml, použil jsem množné číslo. Ve smyslu, kdo chce, aby mu EPEL+RPMFusion vyhovoval, tak mu vyhovovat bude :). Nestojí to zase tak moc času.
podstatnější ovšem je, jak se dělí vývojáři - až na konečný počet vyjímek jsou vývojáři EPELu podmnožinou vývojářů Fedory rovněž vývojáři RPMfusion jsou až na vyjímky podmnožinou vývojářů Fedory a ne každý z té druhé podmnožiny patří do té první ...já bych řekl, že ten začíná už u EPELu ...Spíš je problém u epelu ekvivalentní s problémem u rpmfusion. Balíčky se dělí mezi epel a rpmfusion podle právních kritérií nezajímavých pro uživatele.
Balíčky se dělí mezi epel a rpmfusion podle právních kritérií nezajímavých pro uživatele.Njn, právní kritéria jsou mor. "Nejdál" to dotáhnul Debian, kde v spoustě balíčků nahradili linkování libreadline za ubohou libedit, protože se "bije" nějaká klauzule licence tuším OpenSSL a libreadline. Tak na debianu musím dělat LD_PRELOAD nebo rlwrap (oni to už začali dávat do skriptů taky). Asi nejkrutější "právní bordel" jsem zažil při použití komerční Qt, PyQt, pythonu a ještě nějakého kódu. Každá licence moje použití osobitně povolovala, ale PyQt licence "nefungovala" s komerční Qt licencí (teď je to už jedno, protože Qt je LGPL, tehdy byla buď GPL nebo komerční). Technicky se to nějak ochcalo, protože technicky to vždy nějak ochcat jde
BTW když si mohu udělat wish-list na pár balíčků, bylo by to:
vlc, dar (http://dar.linux.free.fr/), calc (http://www.isthe.com/chongo/tech/comp/calc/) a truecrypt. Nijak to nespěchá, zbuildil jsem si je sám (mám když tak src.rpm). U truecryptu je drobnost že se balíček nesmí volat truecrypt (licence) a calc má prasácký makefile (musí se buildit v jediném procesy s make -j 1, jinak to zhebne).
TrueCrypt Permalink of this answer The TrueCrypt software is under a poor license, which is not only non-free, but has the potential to be actively dangerous to end users or distributors who agree to it, opening them to possible legal action even if they abide by all of the licensing terms, depending on the intent of the upstream copyright holder. Fedora continues to make efforts to try to work with the TrueCrypt upstream to fix all of the issues in their license so that it can be considered Free, but have not yet been successful. http://fedoraproject.org/wiki/Forbidden_items#TrueCryptTo chápu, že s tím (zatím) nechtějí mít nic společného a oceňuju to. Stejně jako oceňuju snahu situaci napravit. Na druhou stranu...
Fedora Suggests: Avoid this software entirely. tcplay is an independently developed TrueCrypt-compatible program under the BSD license. A tcplay package has been submitted for package review for possible future inclusion in Fedora.
Uvedeným "Alpha Centauri morem" trpí všechny smlouvy od bank, ISP/telefonních operátorů, ...všechny ne, někteří se zavazují, že ti update budou dávat na vědomí rozumným způsobem a tak, abys mohl jasně přijmout/odmítnout změnu před dalším využíváním služeb (a dokonce tak v reálu činí
)
problémem spíše je "buď update přijmete nebo s váma komplet končíme"
emerge -a vám vypíše příznak F u těch balíčků, které potřebují manuální stažení (f pak znamená, že už máte balíček stažený). Pokud neinstalujete desítky balíčků najednou, dá se to prolétnou očima.
Fetch Restriction: 1 package (1 unsatisfied)
emerge -a to nevypíše, chce to emerge -av
Není jednodušší se před spaním podívat, kolik balíčků potřebuje ruční stažení a stahnout je? Čísla kolik jich je jste si jestě všiml, a velké červené F u jeho názvu taky dost dobře přehlédnout nejde. Taky si můžete předem postahovat všechno, kdyby vám v noci nedej bože chcípnul internet.no, ono je rozdíl "spustit emerge" a "spustit emerge", že? když spustím
emerge -uDN world, tak můžu jít spát - a ráno pak nadávám, že to celý vyfailovalo hned na začátku kvůli nějaký fetch-restriction
když spustím emerge -avuDN world, tak jít spát nemůžu, čumim u toho dobu, než mi to všecko spočte, pak mi to dole sice vypíše, že jsou tam nějaký balíčky k ručnímu stažení, ale to červené F stejně marně očima hledám, když je těch updatů více než malé množství, tak si to spustím ještě jednou s přesměrovaným výstupem do souboru, abych si to grepnul, další dobu čumim, pak mi to vybleje na terminál, takže zjistim, že musim přesměrovat stderr, takže znova, dobu čumim, pak to v tom výstupu teda nějak najdu, stáhnu, a už můžu pustit emerge -uDN world, a jdu spát, akorát o hodinu pozdějš, než jsem chtěl ...
Ale vy asi chcete nadávat?zato ty asi chceš jen autora setřít, že?
--keep-going viz vyse
gcc/clang stejně podle argumentů "manglují" názvy funkcí
To mluvíte o jazyce C?
Já to chápu, jen jsem se podivoval nad C, protože tam se žádný name mangling nedělá (kromě verzovaných symbolů, ale to dělá linker, ne předkladač).
Váš přístup je zajímavý a kontrola signatur se skutečně používá třeba při regresních testech. Avšak není postačující. SONAME se je v podstatě verze ABI. A tudíž se má měnit i při změně sémantiky (například knihovna přestane kontrolovat ukazatel na NULL s tím, že od nové verze je to problém aplikace). Rovněž do ABI patří velikost typů a pořadí a zarovnání prvků struktur. Tohle všechno vaše technika nepostihuje. Navíc složitost by neúměrně narostla. Proto se obecně spoléhá na vývojáře, že si ABI pohlídají, a do závislostí binárních balíků pak jde už jen agregovaný údaj – SONAME.
Tiskni
Sdílej: