O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
).
Mnohem lepsi je pouzit Zend_Layout, tohle do view imho moc nepatri a hlavne to budes muset mit ve vsech strankach, coz je trochu opruz a taky nemuzes stejnou template pouzit pro rozdilne views.
Dale je doporucovavano mit vsech rozdeleno do "samostatnych" modulu a defautlni nazvany default. Tzn. ze v adresari application bude podadresar default a v nem potom az to co tam mas ted.
Jinak preju hodne zabavy, se ZF se da opravdu hodne rychle vyvijet.
Zend_Layout je vážně super věc. Do bootstrapu se dá něco jako:
$layout = Zend_Layout::startMvc(); $layout->setConfig($config);
V $config je uložena instance konfigurace, vytvořená např. pomocí třídy Zend_Config_Ini nebo Zend_Config_Xml (já preferuju Zend_Config_Xml) a ve svém konfiguračním XML je něco jako:
<configdata>
<production>
<layout>hlavnilayout</layout>
<layoutPath>application/layout/</layoutPath>
</production>
</configdata>
No a ve vlastním layoutu hlavnilayout.phtml pak můžeš uvést vlastní tělo HTML stránky:
<?php
$this->headMeta()->appendHttpEquiv("Content-Type","text/html; charset=UTF-8");
?>
<?= "<?xml version=\"1.0\" encoding=\"UTF-8\"?>\n" ?>
<?= $this->doctype("XHTML1_STRICT")."\n" ?>
<html>
<head>
<?= $this->headTitle()."\n" ?>
<?= $this->headMeta()."\n" ?>
<?= $this->headLink()."\n" ?>
<?= $this->headScript()."\n" ?>
</head>
<body>
<div id="Header">
<h1><?= $this->headTitle()->getValue() ?></h1>
</div>
<div id="Content">
<!-- Tady se bude generovat vlastní tělo stránky -->
<?= $this->layout()->content ?>
</div>
<div id="Footer" class="NoPrint">Patička stránky</div>
</body>
</html>
Hlavní obsah stránky generována v controlleru se doplní v $this->layout()->code. V controlleru lze rovněž pomocí $this->_helper->layout->disableLayout() vykreslování layoutu buď úplně vypnout, nebo pomocí $this->_helper->layout->setLayout('jinylayout') nastavit layout jiný.
Musím uznat, že předtím byla práce se Zend Framework trošku složitější.
1) Třída IndexController bude v souboru zendTest/controllers/index.php? Píšeš jen složku, do které se ta třída má dát, ale ne název souboru. Nebo je to jedno?
2) Kde se ve skriptu index.phtml vzala proměnná $this? A taky mi uchází logika toho, proč index.phtml dávat do samostatné složky index/. Zatím do té logiky adresářové struktury Zendu moc nevidím
Díky
Tiskni
Sdílej: