UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
Minule jsem se pokusil ve stručnosti popsat fungování kontrolerů v Zendu, zejména pak front controller, o action controllerech (potomcích Zend_Controller_Action) jsem se zmínil ještě stručněji. Dnes bych rád, opět jen povrchně, popsal, jak se od kontroleru dostat až k html stránce, která se posílá uživateli do prohlížeče (nebo přesněji řečeno prezentační vrstvě, tedy view v onom MVC, což nemusí být jen html stránka).
Prezentační vrstva je v Zendu reprezentované především třídou Zend_View.
Až dosud jsem k vytvoření view používal action controller, který na konci každé akce vygeneroval příslušné view automaticky. Každý action contoller má totiž přiřazenou pomocnou třídu (hepler class) ViewRenderer, která, pokud není stanoveno jinak, se postará o vygenerování view, které očekává skript action.phtml v adresáři application/views/scripts/contoller/. Pokud chceme zavolat jiný skript, můžeme metodu render() zavolat explicitně se jménem skriptu, který se má rendrovat. Pokud chceme zabránit defautlnímu volání ViewRenderer (např. akce nevytváří přímo žádný výstup pro view nebo výstup ukládáme přímo do objektu respose), můžeme to explicitně zakázat v příslušné akci voláním $this->_helper->viewRenderer->setNoRender(true);.
Vytvoření view probíhá ve třech krocích: vytvoření instance Zend_View, přiřazení proměnných vytvořené instanci a vykreslení (renderovaní). Vše obvykle probíhá v kontroleru nebo nějakém jeho pluginu. Instanci Zend_View můžeme buď vytvořit jako instanci každé jiné třídy ($view = new Zend_View();), v action controllerch pak můžeme využít metodu k tomu určenou, initView(). Pokud inicializace neproběhla před voláním metody render(), provede ji tato metoda.
Obě tyto metody přiřadí atributu kontroleru view instanci třídy Zend_View, můžeme ale použít i nějakou jinou třídu, která implementuje Zend_View_Interface. Metoda render(),jak již bylo řečeno, se stará o vytvoření výstupu. Můžeme ji volat s následujícími parametry: render(string $action = null, string $name = null, bool $noController = false). Parametr action určuje jméno skriptu, který se má vykreslit a který musí být v adresáři views/scripts/controller_name. Pokud by se skript nacházel v jiném adresáři, je potřeba nastavit parametr $noController na hodnotu true (nastavení cesty ke view skriptům se provádí pomocí $view->setScriptPath();, případně $view->addScriptPath();). Výstup je uložen do objektu Zend_Controller_Response. Jednotlivé části výstupu mohou být pojmenované, k čemuž slouží parametr name metody render() (pojmenované bloky můžeme ukládat i přímo do objektu response pomocí metod prepend($name, $content) a append($name, $content)). Pokud vytváříme instanci Zend_View mimo action controller, musíme jí nastaví cestu v view skriptům($view->setBasePath()). Tato situace například nastává, když vytváříme view v pluginu. Jednoduchý příklad použití: hlavička a patička stránky jsou obvykle pro všechny stránky stejné, tak abychom je nemuseli pokaždé nastavovat, můžeme si vytvořit plugin front controlleru, který se zavolá při každém požadavku a bude hlavičku a patičku nastavovat:
class ZendTest_View_HeadfootPlugin extends Zend_Controller_Plugin_Abstract
{
public function preDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->prepend('header', $view->render('header.phtml'));
}
public function postDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->append('footer', $view->render('footer.phtml'));
}
}
Velmi užitečnou metodou třídy Zend_View je metoda $view->escape($variable), která nahradí příslušné znaky escape sekvencí (co se má escapovat můžeme měnit pomocí metody setEscape()). Kapitolka v manuálu, která stojí za nahlédnutí, ale je zbytečné ji sem opisovat, je View Helpers (Partial Helper, Head helpery, Translate Helper a další).
K rozvržení jednotlivých prvků v prezentační vrstvě slouží Zend_Layout. Slouží v podstatě jako šablona, podle které se skládají jednotlivé části (view popisovaná v předchozím odstavci) do výsledného dokumentu. Pěkný příklad použití Zend_Layout uvedl Karel Benák v diskuzi pod prvním zápiskem o Zendu. Je zbytečné jej sem opisovat, takže se jej pokusím jen trochu okomentovat a doplnit, co mi tam na první pohled, jako člověku Zendu neznalého, nebylo zcela jasné. Řádek $layout = Zend_Layout::startMvc(); vytvoří instanci Zend_Layout a zaregistruje ji ve front contorlleru, který po ukončení dispatch smyčky vygeneruje konečnou podobu prezentační vrstvy aplikace. $layout->setConfig($config); načte konfiguraci layoutu. Typicky nastavujeme hlavně cestu k layoutu. Zkráceně můžeme použít $layout = Zend_Layout::startMvc($config->testlayout); (zde je navíc v XML konfiguračním souboru přidán obalujicí element testlayout). Parametrem metody setConfig je objekt Zend_Config. Obvykle jeho instanci vytvoříme v souboru bootstrap.php, kde jej rovnež uložíme v registru (kontejner sloužící uchovávání objektů a hodnot, které mají být dostupné v celé aplikaci):
$config = new Zend_Config_Xml('../../zendTest/config.xml', 'production');
$registry = Zend_Registry::getInstance();
$registry->set('config', $config);
Zbytek příkladu mi příjde vcelku jasný a asi nepotřebuje další komentář.
Tiskni
Sdílej:
Každopádně se těším na další zápisky, vyděržaj pijaněr!
PS: Ve vysvětlovacím komentáři jsem měl chybku, místo $this->layout()->code mělo být $this->layout()->content.
Až se např. dostaneš k Zend_Form, zjistíš, že si celý formulář můžeš nadefinovat právě v konfiguračním souboru a není třeba jej složitě programovatMe osobne presne tohle vadi. Nemam rad generovani markupu v PHP a pak jen nekde
<?= $this->form ?> a to proto, ze se to pak vsechno rozjizdi a v ramci view nemam kontrolu nad stylovanim a vlastnim pojetim markupu -- nemluve o praci v tymu programator-koder.
= $this->render('header.phtml') ?> a = $this->render('footer.phtml') ?>
(Chtel jsem vymyslet nejaky prilad, kde se vytvari Zend_View mimo action contoller a vystup se primo zapise do Response. No, asi to nebyl uplne nejlepsi priklad