Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Minule jsem se pokusil ve stručnosti popsat fungování kontrolerů v Zendu, zejména pak front controller, o action controllerech (potomcích Zend_Controller_Action) jsem se zmínil ještě stručněji. Dnes bych rád, opět jen povrchně, popsal, jak se od kontroleru dostat až k html stránce, která se posílá uživateli do prohlížeče (nebo přesněji řečeno prezentační vrstvě, tedy view v onom MVC, což nemusí být jen html stránka).
Prezentační vrstva je v Zendu reprezentované především třídou Zend_View.
Až dosud jsem k vytvoření view používal action controller, který na konci každé akce vygeneroval příslušné view automaticky. Každý action contoller má totiž přiřazenou pomocnou třídu (hepler class) ViewRenderer, která, pokud není stanoveno jinak, se postará o vygenerování view, které očekává skript action.phtml v adresáři application/views/scripts/contoller/. Pokud chceme zavolat jiný skript, můžeme metodu render() zavolat explicitně se jménem skriptu, který se má rendrovat. Pokud chceme zabránit defautlnímu volání ViewRenderer (např. akce nevytváří přímo žádný výstup pro view nebo výstup ukládáme přímo do objektu respose), můžeme to explicitně zakázat v příslušné akci voláním $this->_helper->viewRenderer->setNoRender(true);.
Vytvoření view probíhá ve třech krocích: vytvoření instance Zend_View, přiřazení proměnných vytvořené instanci a vykreslení (renderovaní). Vše obvykle probíhá v kontroleru nebo nějakém jeho pluginu. Instanci Zend_View můžeme buď vytvořit jako instanci každé jiné třídy ($view = new Zend_View();), v action controllerch pak můžeme využít metodu k tomu určenou, initView(). Pokud inicializace neproběhla před voláním metody render(), provede ji tato metoda.
Obě tyto metody přiřadí atributu kontroleru view instanci třídy Zend_View, můžeme ale použít i nějakou jinou třídu, která implementuje Zend_View_Interface. Metoda render(),jak již bylo řečeno, se stará o vytvoření výstupu. Můžeme ji volat s následujícími parametry: render(string $action = null, string $name = null, bool $noController = false). Parametr action určuje jméno skriptu, který se má vykreslit a který musí být v adresáři views/scripts/controller_name. Pokud by se skript nacházel v jiném adresáři, je potřeba nastavit parametr $noController na hodnotu true (nastavení cesty ke view skriptům se provádí pomocí $view->setScriptPath();, případně $view->addScriptPath();). Výstup je uložen do objektu Zend_Controller_Response. Jednotlivé části výstupu mohou být pojmenované, k čemuž slouží parametr name metody render() (pojmenované bloky můžeme ukládat i přímo do objektu response pomocí metod prepend($name, $content) a append($name, $content)). Pokud vytváříme instanci Zend_View mimo action controller, musíme jí nastaví cestu v view skriptům($view->setBasePath()). Tato situace například nastává, když vytváříme view v pluginu. Jednoduchý příklad použití: hlavička a patička stránky jsou obvykle pro všechny stránky stejné, tak abychom je nemuseli pokaždé nastavovat, můžeme si vytvořit plugin front controlleru, který se zavolá při každém požadavku a bude hlavičku a patičku nastavovat:
class ZendTest_View_HeadfootPlugin extends Zend_Controller_Plugin_Abstract
{
public function preDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->prepend('header', $view->render('header.phtml'));
}
public function postDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->append('footer', $view->render('footer.phtml'));
}
}
Velmi užitečnou metodou třídy Zend_View je metoda $view->escape($variable), která nahradí příslušné znaky escape sekvencí (co se má escapovat můžeme měnit pomocí metody setEscape()). Kapitolka v manuálu, která stojí za nahlédnutí, ale je zbytečné ji sem opisovat, je View Helpers (Partial Helper, Head helpery, Translate Helper a další).
K rozvržení jednotlivých prvků v prezentační vrstvě slouží Zend_Layout. Slouží v podstatě jako šablona, podle které se skládají jednotlivé části (view popisovaná v předchozím odstavci) do výsledného dokumentu. Pěkný příklad použití Zend_Layout uvedl Karel Benák v diskuzi pod prvním zápiskem o Zendu. Je zbytečné jej sem opisovat, takže se jej pokusím jen trochu okomentovat a doplnit, co mi tam na první pohled, jako člověku Zendu neznalého, nebylo zcela jasné. Řádek $layout = Zend_Layout::startMvc(); vytvoří instanci Zend_Layout a zaregistruje ji ve front contorlleru, který po ukončení dispatch smyčky vygeneruje konečnou podobu prezentační vrstvy aplikace. $layout->setConfig($config); načte konfiguraci layoutu. Typicky nastavujeme hlavně cestu k layoutu. Zkráceně můžeme použít $layout = Zend_Layout::startMvc($config->testlayout); (zde je navíc v XML konfiguračním souboru přidán obalujicí element testlayout). Parametrem metody setConfig je objekt Zend_Config. Obvykle jeho instanci vytvoříme v souboru bootstrap.php, kde jej rovnež uložíme v registru (kontejner sloužící uchovávání objektů a hodnot, které mají být dostupné v celé aplikaci):
$config = new Zend_Config_Xml('../../zendTest/config.xml', 'production');
$registry = Zend_Registry::getInstance();
$registry->set('config', $config);
Zbytek příkladu mi příjde vcelku jasný a asi nepotřebuje další komentář.
Tiskni
Sdílej:
Každopádně se těším na další zápisky, vyděržaj pijaněr!
PS: Ve vysvětlovacím komentáři jsem měl chybku, místo $this->layout()->code mělo být $this->layout()->content.
Až se např. dostaneš k Zend_Form, zjistíš, že si celý formulář můžeš nadefinovat právě v konfiguračním souboru a není třeba jej složitě programovatMe osobne presne tohle vadi. Nemam rad generovani markupu v PHP a pak jen nekde
<?= $this->form ?> a to proto, ze se to pak vsechno rozjizdi a v ramci view nemam kontrolu nad stylovanim a vlastnim pojetim markupu -- nemluve o praci v tymu programator-koder.
= $this->render('header.phtml') ?> a = $this->render('footer.phtml') ?>
(Chtel jsem vymyslet nejaky prilad, kde se vytvari Zend_View mimo action contoller a vystup se primo zapise do Response. No, asi to nebyl uplne nejlepsi priklad