Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Minule jsem se pokusil ve stručnosti popsat fungování kontrolerů v Zendu, zejména pak front controller, o action controllerech (potomcích Zend_Controller_Action) jsem se zmínil ještě stručněji. Dnes bych rád, opět jen povrchně, popsal, jak se od kontroleru dostat až k html stránce, která se posílá uživateli do prohlížeče (nebo přesněji řečeno prezentační vrstvě, tedy view v onom MVC, což nemusí být jen html stránka).
Prezentační vrstva je v Zendu reprezentované především třídou Zend_View.
Až dosud jsem k vytvoření view používal action controller, který na konci každé akce vygeneroval příslušné view automaticky. Každý action contoller má totiž přiřazenou pomocnou třídu (hepler class) ViewRenderer, která, pokud není stanoveno jinak, se postará o vygenerování view, které očekává skript action.phtml v adresáři application/views/scripts/contoller/. Pokud chceme zavolat jiný skript, můžeme metodu render() zavolat explicitně se jménem skriptu, který se má rendrovat. Pokud chceme zabránit defautlnímu volání ViewRenderer (např. akce nevytváří přímo žádný výstup pro view nebo výstup ukládáme přímo do objektu respose), můžeme to explicitně zakázat v příslušné akci voláním $this->_helper->viewRenderer->setNoRender(true);.
Vytvoření view probíhá ve třech krocích: vytvoření instance Zend_View, přiřazení proměnných vytvořené instanci a vykreslení (renderovaní). Vše obvykle probíhá v kontroleru nebo nějakém jeho pluginu. Instanci Zend_View můžeme buď vytvořit jako instanci každé jiné třídy ($view = new Zend_View();), v action controllerch pak můžeme využít metodu k tomu určenou, initView(). Pokud inicializace neproběhla před voláním metody render(), provede ji tato metoda.
Obě tyto metody přiřadí atributu kontroleru view instanci třídy Zend_View, můžeme ale použít i nějakou jinou třídu, která implementuje Zend_View_Interface. Metoda render(),jak již bylo řečeno, se stará o vytvoření výstupu. Můžeme ji volat s následujícími parametry: render(string $action = null, string $name = null, bool $noController = false). Parametr action určuje jméno skriptu, který se má vykreslit a který musí být v adresáři views/scripts/controller_name. Pokud by se skript nacházel v jiném adresáři, je potřeba nastavit parametr $noController na hodnotu true (nastavení cesty ke view skriptům se provádí pomocí $view->setScriptPath();, případně $view->addScriptPath();). Výstup je uložen do objektu Zend_Controller_Response. Jednotlivé části výstupu mohou být pojmenované, k čemuž slouží parametr name metody render() (pojmenované bloky můžeme ukládat i přímo do objektu response pomocí metod prepend($name, $content) a append($name, $content)). Pokud vytváříme instanci Zend_View mimo action controller, musíme jí nastaví cestu v view skriptům($view->setBasePath()). Tato situace například nastává, když vytváříme view v pluginu. Jednoduchý příklad použití: hlavička a patička stránky jsou obvykle pro všechny stránky stejné, tak abychom je nemuseli pokaždé nastavovat, můžeme si vytvořit plugin front controlleru, který se zavolá při každém požadavku a bude hlavičku a patičku nastavovat:
class ZendTest_View_HeadfootPlugin extends Zend_Controller_Plugin_Abstract
{
public function preDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->prepend('header', $view->render('header.phtml'));
}
public function postDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->append('footer', $view->render('footer.phtml'));
}
}
Velmi užitečnou metodou třídy Zend_View je metoda $view->escape($variable), která nahradí příslušné znaky escape sekvencí (co se má escapovat můžeme měnit pomocí metody setEscape()). Kapitolka v manuálu, která stojí za nahlédnutí, ale je zbytečné ji sem opisovat, je View Helpers (Partial Helper, Head helpery, Translate Helper a další).
K rozvržení jednotlivých prvků v prezentační vrstvě slouží Zend_Layout. Slouží v podstatě jako šablona, podle které se skládají jednotlivé části (view popisovaná v předchozím odstavci) do výsledného dokumentu. Pěkný příklad použití Zend_Layout uvedl Karel Benák v diskuzi pod prvním zápiskem o Zendu. Je zbytečné jej sem opisovat, takže se jej pokusím jen trochu okomentovat a doplnit, co mi tam na první pohled, jako člověku Zendu neznalého, nebylo zcela jasné. Řádek $layout = Zend_Layout::startMvc(); vytvoří instanci Zend_Layout a zaregistruje ji ve front contorlleru, který po ukončení dispatch smyčky vygeneruje konečnou podobu prezentační vrstvy aplikace. $layout->setConfig($config); načte konfiguraci layoutu. Typicky nastavujeme hlavně cestu k layoutu. Zkráceně můžeme použít $layout = Zend_Layout::startMvc($config->testlayout); (zde je navíc v XML konfiguračním souboru přidán obalujicí element testlayout). Parametrem metody setConfig je objekt Zend_Config. Obvykle jeho instanci vytvoříme v souboru bootstrap.php, kde jej rovnež uložíme v registru (kontejner sloužící uchovávání objektů a hodnot, které mají být dostupné v celé aplikaci):
$config = new Zend_Config_Xml('../../zendTest/config.xml', 'production');
$registry = Zend_Registry::getInstance();
$registry->set('config', $config);
Zbytek příkladu mi příjde vcelku jasný a asi nepotřebuje další komentář.
Tiskni
Sdílej:
Každopádně se těším na další zápisky, vyděržaj pijaněr!
PS: Ve vysvětlovacím komentáři jsem měl chybku, místo $this->layout()->code mělo být $this->layout()->content.
Až se např. dostaneš k Zend_Form, zjistíš, že si celý formulář můžeš nadefinovat právě v konfiguračním souboru a není třeba jej složitě programovatMe osobne presne tohle vadi. Nemam rad generovani markupu v PHP a pak jen nekde
<?= $this->form ?> a to proto, ze se to pak vsechno rozjizdi a v ramci view nemam kontrolu nad stylovanim a vlastnim pojetim markupu -- nemluve o praci v tymu programator-koder.
= $this->render('header.phtml') ?> a = $this->render('footer.phtml') ?>
(Chtel jsem vymyslet nejaky prilad, kde se vytvari Zend_View mimo action contoller a vystup se primo zapise do Response. No, asi to nebyl uplne nejlepsi priklad