O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Minule jsem se pokusil ve stručnosti popsat fungování kontrolerů v Zendu, zejména pak front controller, o action controllerech (potomcích Zend_Controller_Action) jsem se zmínil ještě stručněji. Dnes bych rád, opět jen povrchně, popsal, jak se od kontroleru dostat až k html stránce, která se posílá uživateli do prohlížeče (nebo přesněji řečeno prezentační vrstvě, tedy view v onom MVC, což nemusí být jen html stránka).
Prezentační vrstva je v Zendu reprezentované především třídou Zend_View.
Až dosud jsem k vytvoření view používal action controller, který na konci každé akce vygeneroval příslušné view automaticky. Každý action contoller má totiž přiřazenou pomocnou třídu (hepler class) ViewRenderer, která, pokud není stanoveno jinak, se postará o vygenerování view, které očekává skript action.phtml v adresáři application/views/scripts/contoller/. Pokud chceme zavolat jiný skript, můžeme metodu render() zavolat explicitně se jménem skriptu, který se má rendrovat. Pokud chceme zabránit defautlnímu volání ViewRenderer (např. akce nevytváří přímo žádný výstup pro view nebo výstup ukládáme přímo do objektu respose), můžeme to explicitně zakázat v příslušné akci voláním $this->_helper->viewRenderer->setNoRender(true);.
Vytvoření view probíhá ve třech krocích: vytvoření instance Zend_View, přiřazení proměnných vytvořené instanci a vykreslení (renderovaní). Vše obvykle probíhá v kontroleru nebo nějakém jeho pluginu. Instanci Zend_View můžeme buď vytvořit jako instanci každé jiné třídy ($view = new Zend_View();), v action controllerch pak můžeme využít metodu k tomu určenou, initView(). Pokud inicializace neproběhla před voláním metody render(), provede ji tato metoda.
Obě tyto metody přiřadí atributu kontroleru view instanci třídy Zend_View, můžeme ale použít i nějakou jinou třídu, která implementuje Zend_View_Interface. Metoda render(),jak již bylo řečeno, se stará o vytvoření výstupu. Můžeme ji volat s následujícími parametry: render(string $action = null, string $name = null, bool $noController = false). Parametr action určuje jméno skriptu, který se má vykreslit a který musí být v adresáři views/scripts/controller_name. Pokud by se skript nacházel v jiném adresáři, je potřeba nastavit parametr $noController na hodnotu true (nastavení cesty ke view skriptům se provádí pomocí $view->setScriptPath();, případně $view->addScriptPath();). Výstup je uložen do objektu Zend_Controller_Response. Jednotlivé části výstupu mohou být pojmenované, k čemuž slouží parametr name metody render() (pojmenované bloky můžeme ukládat i přímo do objektu response pomocí metod prepend($name, $content) a append($name, $content)). Pokud vytváříme instanci Zend_View mimo action controller, musíme jí nastaví cestu v view skriptům($view->setBasePath()). Tato situace například nastává, když vytváříme view v pluginu. Jednoduchý příklad použití: hlavička a patička stránky jsou obvykle pro všechny stránky stejné, tak abychom je nemuseli pokaždé nastavovat, můžeme si vytvořit plugin front controlleru, který se zavolá při každém požadavku a bude hlavičku a patičku nastavovat:
class ZendTest_View_HeadfootPlugin extends Zend_Controller_Plugin_Abstract
{
public function preDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->prepend('header', $view->render('header.phtml'));
}
public function postDispatch(Zend_Controller_Request_Abstract $request)
{
$view = new Zend_View();
$config = Zend_Registry::getInstance()->get('config');
$view->setBasePath($config->myview->viewpath);
$this->getResponse()->append('footer', $view->render('footer.phtml'));
}
}
Velmi užitečnou metodou třídy Zend_View je metoda $view->escape($variable), která nahradí příslušné znaky escape sekvencí (co se má escapovat můžeme měnit pomocí metody setEscape()). Kapitolka v manuálu, která stojí za nahlédnutí, ale je zbytečné ji sem opisovat, je View Helpers (Partial Helper, Head helpery, Translate Helper a další).
K rozvržení jednotlivých prvků v prezentační vrstvě slouží Zend_Layout. Slouží v podstatě jako šablona, podle které se skládají jednotlivé části (view popisovaná v předchozím odstavci) do výsledného dokumentu. Pěkný příklad použití Zend_Layout uvedl Karel Benák v diskuzi pod prvním zápiskem o Zendu. Je zbytečné jej sem opisovat, takže se jej pokusím jen trochu okomentovat a doplnit, co mi tam na první pohled, jako člověku Zendu neznalého, nebylo zcela jasné. Řádek $layout = Zend_Layout::startMvc(); vytvoří instanci Zend_Layout a zaregistruje ji ve front contorlleru, který po ukončení dispatch smyčky vygeneruje konečnou podobu prezentační vrstvy aplikace. $layout->setConfig($config); načte konfiguraci layoutu. Typicky nastavujeme hlavně cestu k layoutu. Zkráceně můžeme použít $layout = Zend_Layout::startMvc($config->testlayout); (zde je navíc v XML konfiguračním souboru přidán obalujicí element testlayout). Parametrem metody setConfig je objekt Zend_Config. Obvykle jeho instanci vytvoříme v souboru bootstrap.php, kde jej rovnež uložíme v registru (kontejner sloužící uchovávání objektů a hodnot, které mají být dostupné v celé aplikaci):
$config = new Zend_Config_Xml('../../zendTest/config.xml', 'production');
$registry = Zend_Registry::getInstance();
$registry->set('config', $config);
Zbytek příkladu mi příjde vcelku jasný a asi nepotřebuje další komentář.
Tiskni
Sdílej:
Každopádně se těším na další zápisky, vyděržaj pijaněr!
PS: Ve vysvětlovacím komentáři jsem měl chybku, místo $this->layout()->code mělo být $this->layout()->content.
Až se např. dostaneš k Zend_Form, zjistíš, že si celý formulář můžeš nadefinovat právě v konfiguračním souboru a není třeba jej složitě programovatMe osobne presne tohle vadi. Nemam rad generovani markupu v PHP a pak jen nekde
<?= $this->form ?> a to proto, ze se to pak vsechno rozjizdi a v ramci view nemam kontrolu nad stylovanim a vlastnim pojetim markupu -- nemluve o praci v tymu programator-koder.
= $this->render('header.phtml') ?> a = $this->render('footer.phtml') ?>
(Chtel jsem vymyslet nejaky prilad, kde se vytvari Zend_View mimo action contoller a vystup se primo zapise do Response. No, asi to nebyl uplne nejlepsi priklad