Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
...open-source teď vládne světu IT...
Vážně? Nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť vládl.
, vsechny mozny krabicky, ...), financni business (AMQP, burzy), Mozilla, Chromium, Android, Facebook, Google, Amazon, atd. atd. atd. ... dokonce ani muj zamestnavatel coz je tradicni US korporace nezapomene zminit jak moc podporuje open-source kdy to jen jde (i kdyz se jedna jen o marketing)
budoucnost je v clouduto je posledni dobou cim dal vic rozsireny omyl. Nicmene IMHO stale plati, ze budoucnost patri aluminiu.
. Či?
které vůbec nikoho nezajímajíJá, vůbec nikdo, zde prohlašuju, že se mi příspěvek docela líbil :).
... a pisu to "radoby-velikasskym" stylem, aby to bylo trochu zajimavejsi zejo
(a nemusí být z MS, ani od RMS :))
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tam
Z „cloudu“1 si můžeme vzít to dobré – je potřeba, aby se z toho stalo něco jako poskytovatel elektřiny – ten ti taky nemluví do toho, jaké spotřebiče od jakých výrobců si připojíš – prostě platíš za spotřebované kWh a víc ti do toho dodavatel nekecá. Data si zašifruješ a podepíšeš (resp. odšifruješ a ověříš) na klientech a poskytovatel ti dává jen místo na disku a konektivitu. To je ten správný cloud.
[1] lépe řečeno IaaS, SaaS
Cloud je v první řadě marketingová sračka, dost těžko ho jde používat jako odborný a definovaný termín.
Cloud jsem v počátcích vnímal jako službu podobnou VPS, ale s tím rozdílem, že je neomezeně1 škálovatelný, dá se plynule snadno a rychle měnit výkon a zákazník platí jen za spotřebované zdroje místo fixního paušálu. Takový termín by i celkem dával smysl. Jenže pak se tím začalo nálepkovat kde co, kdejaký pitomý web je dneska najednou cloud…
[1] resp. ta omezení jsou dost vysoko nad potřebami zákazníka
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tamJenže tehdy se to tak dělalo z toho důvodu, že mít přistavený u garáže, kterou by celou ten počítač zaplnil, ještě jaderný reaktor který by ho napájel, bylo silně nepraktické. Každý klient ovšem dostal výpočetní čas a jen ten a co si v něm bude provádět už si musel zajistit sám. Dnes se tak činí na jedné straně z toho důvodu, že klienti si myslí, že cloud bude za ně řešit jejich problémy a na straně druhé s vidinou přístupu k obrovskému množství jedinečných osobních informací (a z toho plynoucích vedlejších zisků). V tom přece jen trochu rozdíl je. Nicméně v jednom máš absolutní pravdu: Jsou to jen trendy. Trendy které se furt dokolečka mění sem a tam. A asi se i měnit budou. Ostatně ani to slavné VPS není nějaká spása. Spíš naopak. Je to jen logický krok, který nastal poté co byla na internetu silně vyvedena z rovnováhy synchronnost rychlostí _domácích přípojek_. Celé to vede k jedinému: K architektuře server-klient a k čím dál větší pasivnosti média. Je zajímavé, že přípojek je čím dál víc (dokonce tak moc, že už je není kam cpát v adresních rozsazích, které IPv4 nabízí) a přesto co až tak na síti snadno a rychle vyměníš?: Maximálně pár tweetových zpráv nebo zkomprimovaných obrázků. A trend bude sílit dál. Snad se nedostane do úrovně interaktivnosti jakou má třeba pozemní a satelitní televize nebo rádio.
Tiskni
Sdílej: