Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
...open-source teď vládne světu IT...
Vážně? Nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť vládl.
, vsechny mozny krabicky, ...), financni business (AMQP, burzy), Mozilla, Chromium, Android, Facebook, Google, Amazon, atd. atd. atd. ... dokonce ani muj zamestnavatel coz je tradicni US korporace nezapomene zminit jak moc podporuje open-source kdy to jen jde (i kdyz se jedna jen o marketing)
budoucnost je v clouduto je posledni dobou cim dal vic rozsireny omyl. Nicmene IMHO stale plati, ze budoucnost patri aluminiu.
. Či?
které vůbec nikoho nezajímajíJá, vůbec nikdo, zde prohlašuju, že se mi příspěvek docela líbil :).
... a pisu to "radoby-velikasskym" stylem, aby to bylo trochu zajimavejsi zejo
(a nemusí být z MS, ani od RMS :))
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tam
Z „cloudu“1 si můžeme vzít to dobré – je potřeba, aby se z toho stalo něco jako poskytovatel elektřiny – ten ti taky nemluví do toho, jaké spotřebiče od jakých výrobců si připojíš – prostě platíš za spotřebované kWh a víc ti do toho dodavatel nekecá. Data si zašifruješ a podepíšeš (resp. odšifruješ a ověříš) na klientech a poskytovatel ti dává jen místo na disku a konektivitu. To je ten správný cloud.
[1] lépe řečeno IaaS, SaaS
Cloud je v první řadě marketingová sračka, dost těžko ho jde používat jako odborný a definovaný termín.
Cloud jsem v počátcích vnímal jako službu podobnou VPS, ale s tím rozdílem, že je neomezeně1 škálovatelný, dá se plynule snadno a rychle měnit výkon a zákazník platí jen za spotřebované zdroje místo fixního paušálu. Takový termín by i celkem dával smysl. Jenže pak se tím začalo nálepkovat kde co, kdejaký pitomý web je dneska najednou cloud…
[1] resp. ta omezení jsou dost vysoko nad potřebami zákazníka
Zase tak černě bych to neviděl. Ono to tu už jednou bylo, data se nosila do výpočetních center na děrných štítcích a počítalo se na pronajatém HW, pak zase byly osobní počítače bez sítě a všechno se dělalo lokálně… pořád se to mění sem tamJenže tehdy se to tak dělalo z toho důvodu, že mít přistavený u garáže, kterou by celou ten počítač zaplnil, ještě jaderný reaktor který by ho napájel, bylo silně nepraktické. Každý klient ovšem dostal výpočetní čas a jen ten a co si v něm bude provádět už si musel zajistit sám. Dnes se tak činí na jedné straně z toho důvodu, že klienti si myslí, že cloud bude za ně řešit jejich problémy a na straně druhé s vidinou přístupu k obrovskému množství jedinečných osobních informací (a z toho plynoucích vedlejších zisků). V tom přece jen trochu rozdíl je. Nicméně v jednom máš absolutní pravdu: Jsou to jen trendy. Trendy které se furt dokolečka mění sem a tam. A asi se i měnit budou. Ostatně ani to slavné VPS není nějaká spása. Spíš naopak. Je to jen logický krok, který nastal poté co byla na internetu silně vyvedena z rovnováhy synchronnost rychlostí _domácích přípojek_. Celé to vede k jedinému: K architektuře server-klient a k čím dál větší pasivnosti média. Je zajímavé, že přípojek je čím dál víc (dokonce tak moc, že už je není kam cpát v adresních rozsazích, které IPv4 nabízí) a přesto co až tak na síti snadno a rychle vyměníš?: Maximálně pár tweetových zpráv nebo zkomprimovaných obrázků. A trend bude sílit dál. Snad se nedostane do úrovně interaktivnosti jakou má třeba pozemní a satelitní televize nebo rádio.
Tiskni
Sdílej: