Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Tak jsem se konečně dal do zprovoznění mailového serveru v naší firmě. Jsem ve stavu kdy mi vše nádherně chodí, maily co přicházejí, jsou fitrovány, hlavičky přepisovány, spam tagován a případně zahazován, zavirované emaily zahazovány, rozpracovaný greylisting a rbl checking, když jsem narazil na podstatnou otázku která mě dříve vůbec nenapadla. Jde o to že moje přestava byla zcela přesunout funkci mailserveru z ISP na interní mailserver což samosebou obnáší úpravu mx záznamu. Nedomyslel jsem ale jaká bude asi spolehlivost mailserveru připojeného k internetu pomocí ADSL (modem má uptime asi 4 měsíce, odpojení jsem už dlouho nezaznamenal) v porovnání s tím jak je připojený ISP (na páteři).
Po kratším uvažování jsem dospěl k tomu že mám dvě možnosti, buď to udělat jak jsem původně zamýšlel, tj. zcela se oprostit od ISP a překopat mx záznam a nebo ponechat mx záznam takový jaký je a stahovat poštu z doménového koše fetchmailem na lokální mailserver. Každé z těchto dvou řešení má své výhody a nevýhody ketré se pokusím shrnout v následujícím výčtu:
Řešení první - lokální mailserver bez připění ISP
Výhody:
Řešení druhé - ISP mailserver pro příjem pošty + fetchmail
Výhody:
A co teď? Teď asi babo raď? Jak byste řešili dané dilema Vy? Případně uvítám každý komentář k mému "neodborně odbornému" posouzení problému.
Tiskni
Sdílej:
Ake mate skusenosti s greylistingom? Ja som bol na zaciatku dost zhrozeny.. Dobu akceptovania som nastavil na 1 minutu. Ale druhy pokus o dorucenie dosiel dost casto az za 4-5 hodin, vynimocne aj za 10.. Takze som sa musel celkom dlho zabavat s WHITELISTOM aby to bolo pouzitelne..Zkušenosti s greylistingem mám výborné. Odrazí cca 95 % spamu. Zatím nebyly problémy s tím, že by něco nedošlo. Občas se nějaká zpráva zpozdí i o několik hodin, ale to je výjimka. Většina serverů ale opakuje pokus o doručení do 10 minut (mám nastavené 2 minuty). V praxi většinu provozu tak jako tak tvoří zprávy od známých odesílatelů, takže drtivá většina pošty prochází bez zpoždění. Kdysi jsem o tom něco napsal - tehdy ještě s malými zkušenostmi, ale i dnes se o greylistingu mohu vyjádřit pouze v dobrém.
Problemy s vypadky nejsou.Výpadky ADSL jsou spíš bájné příběhy než skutečná realita. Když nepočítám několikadenní výpadek při přechodu od kyslíku k Radiokomunikacím (o kterém jsem psal), zažil jsem za 3 roky požívání ADSL jen 2 několikahodinové výpadky a pak určitý počet několikaminutových (ne víc než 20). Pokud už by výpadek nastal, tak si to prostě odesílající server chvíli podrží, není to tragédie. Jen to dojde s určitým zpožděním.
V tom případě mám asi velmi dobrou představivost, a se mnou i mnoho učitelů a studentů. Přípojka byla asi 300 m od ústředny, ale údajně tam byl slabý signál. Spojení se docela často rozpadalo, bylo nutné modem restartovat. Po reklamaci jsme dostali jiný modem, který se se slabším signálem prý lépe vyrovná. Nějakou dobu to byla pravda, ale pak se paušálně všem zvýšila rychlost, a problémy začaly znova. Nepříznivě působila na modem vyšší teplota v létě, ale padal i v chladnějších obdobích. Někdy v té době už byly resety plně automatické, takže pokud router za modemem přes něj v pravidelných intervalech pinkal, pokud nedostal několik odpovědí, připojil se telnetem na modem a resetnul ho. Ovšem výpadky byly čím dál častější, takže nakonec další reklamace – a informace, že tato značka má prozměnu problémy s rychlým připojením. Následoval další modem, ten pak běžel několik měsíců bez problémů. A ještě mezi tím jsme stihli skoro týdenní výpadek, jehož příčinu nám nikdo nikdy nevysvětlil, prostě stejně, jako to najednou přestalo jít, se to zase rozběhlo. Ale náš ISP po několika dnech nefunkčnosti zjistil, že se z našeho čísla pokouší autorizovat někdo přístupovým jménem, které evidentně patřilo zcela jinému ISP. Takže technici ČTc zřejmě zaváděli ADSL někomu jinému, a někde se uklepli… Takže za to, že sám nemáte zkušenosti s výpadky ADSL, buďte rád…Problemy s vypadky nejsou.Výpadky ADSL jsou spíš bájné příběhy než skutečná realita.
Je tam i zalozni MX zaznam, ale z neho postu ani nestahuju.Záložní server (pokud ví o tom, že je záložní), odesílá e-maily na primární server sám od sebe (přes SMTP), není třeba je odnikud stahovat.