Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Tak jsem se konečně dal do zprovoznění mailového serveru v naší firmě. Jsem ve stavu kdy mi vše nádherně chodí, maily co přicházejí, jsou fitrovány, hlavičky přepisovány, spam tagován a případně zahazován, zavirované emaily zahazovány, rozpracovaný greylisting a rbl checking, když jsem narazil na podstatnou otázku která mě dříve vůbec nenapadla. Jde o to že moje přestava byla zcela přesunout funkci mailserveru z ISP na interní mailserver což samosebou obnáší úpravu mx záznamu. Nedomyslel jsem ale jaká bude asi spolehlivost mailserveru připojeného k internetu pomocí ADSL (modem má uptime asi 4 měsíce, odpojení jsem už dlouho nezaznamenal) v porovnání s tím jak je připojený ISP (na páteři).
Po kratším uvažování jsem dospěl k tomu že mám dvě možnosti, buď to udělat jak jsem původně zamýšlel, tj. zcela se oprostit od ISP a překopat mx záznam a nebo ponechat mx záznam takový jaký je a stahovat poštu z doménového koše fetchmailem na lokální mailserver. Každé z těchto dvou řešení má své výhody a nevýhody ketré se pokusím shrnout v následujícím výčtu:
Řešení první - lokální mailserver bez připění ISP
Výhody:
Řešení druhé - ISP mailserver pro příjem pošty + fetchmail
Výhody:
A co teď? Teď asi babo raď? Jak byste řešili dané dilema Vy? Případně uvítám každý komentář k mému "neodborně odbornému" posouzení problému.
Tiskni
Sdílej:
Ake mate skusenosti s greylistingom? Ja som bol na zaciatku dost zhrozeny.. Dobu akceptovania som nastavil na 1 minutu. Ale druhy pokus o dorucenie dosiel dost casto az za 4-5 hodin, vynimocne aj za 10.. Takze som sa musel celkom dlho zabavat s WHITELISTOM aby to bolo pouzitelne..Zkušenosti s greylistingem mám výborné. Odrazí cca 95 % spamu. Zatím nebyly problémy s tím, že by něco nedošlo. Občas se nějaká zpráva zpozdí i o několik hodin, ale to je výjimka. Většina serverů ale opakuje pokus o doručení do 10 minut (mám nastavené 2 minuty). V praxi většinu provozu tak jako tak tvoří zprávy od známých odesílatelů, takže drtivá většina pošty prochází bez zpoždění. Kdysi jsem o tom něco napsal - tehdy ještě s malými zkušenostmi, ale i dnes se o greylistingu mohu vyjádřit pouze v dobrém.
Problemy s vypadky nejsou.Výpadky ADSL jsou spíš bájné příběhy než skutečná realita. Když nepočítám několikadenní výpadek při přechodu od kyslíku k Radiokomunikacím (o kterém jsem psal), zažil jsem za 3 roky požívání ADSL jen 2 několikahodinové výpadky a pak určitý počet několikaminutových (ne víc než 20). Pokud už by výpadek nastal, tak si to prostě odesílající server chvíli podrží, není to tragédie. Jen to dojde s určitým zpožděním.
V tom případě mám asi velmi dobrou představivost, a se mnou i mnoho učitelů a studentů. Přípojka byla asi 300 m od ústředny, ale údajně tam byl slabý signál. Spojení se docela často rozpadalo, bylo nutné modem restartovat. Po reklamaci jsme dostali jiný modem, který se se slabším signálem prý lépe vyrovná. Nějakou dobu to byla pravda, ale pak se paušálně všem zvýšila rychlost, a problémy začaly znova. Nepříznivě působila na modem vyšší teplota v létě, ale padal i v chladnějších obdobích. Někdy v té době už byly resety plně automatické, takže pokud router za modemem přes něj v pravidelných intervalech pinkal, pokud nedostal několik odpovědí, připojil se telnetem na modem a resetnul ho. Ovšem výpadky byly čím dál častější, takže nakonec další reklamace – a informace, že tato značka má prozměnu problémy s rychlým připojením. Následoval další modem, ten pak běžel několik měsíců bez problémů. A ještě mezi tím jsme stihli skoro týdenní výpadek, jehož příčinu nám nikdo nikdy nevysvětlil, prostě stejně, jako to najednou přestalo jít, se to zase rozběhlo. Ale náš ISP po několika dnech nefunkčnosti zjistil, že se z našeho čísla pokouší autorizovat někdo přístupovým jménem, které evidentně patřilo zcela jinému ISP. Takže technici ČTc zřejmě zaváděli ADSL někomu jinému, a někde se uklepli… Takže za to, že sám nemáte zkušenosti s výpadky ADSL, buďte rád…Problemy s vypadky nejsou.Výpadky ADSL jsou spíš bájné příběhy než skutečná realita.
Je tam i zalozni MX zaznam, ale z neho postu ani nestahuju.Záložní server (pokud ví o tom, že je záložní), odesílá e-maily na primární server sám od sebe (přes SMTP), není třeba je odnikud stahovat.