Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Již dlouhou dobu se uvnitř Allied Telesis mluvilo o vývoji nového operačního systému pro routery a L3+ switche. Proprietární operační systém AlliedWare, který je spolu s těmito zařízeními vyvíjen v laboratořích na Novém Zélandu, se vypracoval ve velice stabilní a všestranný systém. Právě všestrannost a množství implementovaných funkcí časem ukázaly nevýhody monolitického operačního systému, zejména pak komplexnost kódu, která výrazně prodloužuje dobu potřebnou k implementaci nových funkcí, a běh celého systému v jedné oblasti paměti spolu s žádnou ochranou bežících procesů - problém jakékoliv části kódu tak ovlivňuje běh celého systému. K těmto nevýhodám se přidaly požadavky koncových uživatelů na přepracování konfiguračního rozhraní (CLI) tak, aby byl jednodušší přechod od zařízení jiných výrobců. Vzniknul tedy nový operační systém, nazvaný AlliedWare Plus (AW+).
Allied Telesis se v případě AW+ vydal podobnou cestou, jako jiní velcí hráči na poli networkingu - základem AW+ je Linuxové jádro, konkrétně real-time kernel 2.6. Podobně je tomu například u Juniperu a jejich JunOSu, který je postaven na FreeBSD, u Force10 Networks a jejich FTOSu, který je postaven na NetBSD, u Extreme Networks a jejich EXOSu, který je postaven také na Linuxu, a nakonec i u Cisca a jejich IOS-XR, jehož základem je QNX.
AW+ je kombinací linuxového jádra, open-source softwaru, komerčního softwaru IP Infusion a proprietárního softwaru Allied Telesis:

Linuxové jádro konkrétně obsluhuje tyto podsystémy:
Použitý open-source software obsahuje např.:
Proprietární kód Allied Telesis obsluhuje např.:
IP Infusion dodává software pro L2 a L3 switching a routing, resp. pro řízení, samotný průchod paketů je samozřejmě plně hardwarový - prostřednictvím ASIC chipů. Tato koncepce AW+ svou modularitou usnadňuje a urychluje implementaci nových protokolů a funkcí a zároveň zvyšuje stabilitu a robustnost.
Další novinkou je přepracované konfigurační prostředí - CLI, které strukturou a logikou zadávání příkazů následuje "industry standard" - zjednodušeně řečeno, podobá se Cisco IOSu
, což přináší snížení nákladů na přeškolení administrátorů, kteří přecházejí nebo přicházejí na AW+ ze zařízení jiných výrobců, kteří tento "industry standard" také používají - mimo Cisco samotné také např.: HP ProCurve, Foundry Networks, Force10 a spousta dalších. Osobně bych dal sice přednost CLI prostředí Juniperu a jejich JunOSu, ale chápu, že produkty Allied Telesis jsou učeny primárně pro jiný segment trhu, kde je CLI prostředí Cisca nejběžnější a obecně je určitě i nejrozšířenější. Struktura CLI vypadá takto:

Konfigurace prostřednictvím CLI pak může vypadat např. takto:
awplus>enable awplus#configure terminal awplus(config)#vlan database awplus(config-vlan)#vlan 2 name vlan2 awplus(config-vlan)#exit awplus(config)#interface port1.1.1-port1.1.4 awplus(config-if)#switchport access vlan 2 awplus(config-if)#exit awplus(config)#interface vlan2 awplus(config-if)#ip address 192.168.1.1/24 awplus(config-if)#exit
Další novou užitečnou funkcí CLI je podpora shellových skriptů, což může značně zjednodušit a zautomatizovat konfiguraci. Ukázka shell skriptu vlan-port-ip.sh:
# configure VLAN, add an IP echo "Configuring VLAN and IP" echo -e " enable\n configure terminal\n vlan database\n vlan $1\n exit\n interface vlan$1\n ip address $2\n " | imish # Assign switch ports to VLAN echo "Configuring Switch Ports" echo -e " enable\n configure terminal\n interface $3\n switchport access vlan $1 " | imishTakový skript pak lze z CLI volat s automatickým nahrazením předaných parametrů:
awplus#activate vlan-port-ip.sh 120 192.168.1.120/24 port1.0.10-port1.0.11V kombinaci s možností vzdáleného spouštění těchto skriptů přes SSH se jedná o další snadný způsob integrace do network management & provisioning systémů, které mimo běžné protokoly typu SNMP využívají i přímý přístup k CLI - např. pěkný český produkt ISP Admin. Pro snadnou editaci skriptů je v CLI přímo k dispozici starý známý editor Joe
Tiskni
Sdílej:
Jen drobnost, tohle měla být reklama nebo rozšíření obzorů? Netvrdim, že neni Cisco dobrý, ale Vxworks taky za něco stojí.
Tedy, teprve v poslední době zjišťuju a vidím, kde je všude unix-like stroj, a líbí se mi to.