Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Již dlouhou dobu se uvnitř Allied Telesis mluvilo o vývoji nového operačního systému pro routery a L3+ switche. Proprietární operační systém AlliedWare, který je spolu s těmito zařízeními vyvíjen v laboratořích na Novém Zélandu, se vypracoval ve velice stabilní a všestranný systém. Právě všestrannost a množství implementovaných funkcí časem ukázaly nevýhody monolitického operačního systému, zejména pak komplexnost kódu, která výrazně prodloužuje dobu potřebnou k implementaci nových funkcí, a běh celého systému v jedné oblasti paměti spolu s žádnou ochranou bežících procesů - problém jakékoliv části kódu tak ovlivňuje běh celého systému. K těmto nevýhodám se přidaly požadavky koncových uživatelů na přepracování konfiguračního rozhraní (CLI) tak, aby byl jednodušší přechod od zařízení jiných výrobců. Vzniknul tedy nový operační systém, nazvaný AlliedWare Plus (AW+).
Allied Telesis se v případě AW+ vydal podobnou cestou, jako jiní velcí hráči na poli networkingu - základem AW+ je Linuxové jádro, konkrétně real-time kernel 2.6. Podobně je tomu například u Juniperu a jejich JunOSu, který je postaven na FreeBSD, u Force10 Networks a jejich FTOSu, který je postaven na NetBSD, u Extreme Networks a jejich EXOSu, který je postaven také na Linuxu, a nakonec i u Cisca a jejich IOS-XR, jehož základem je QNX.
AW+ je kombinací linuxového jádra, open-source softwaru, komerčního softwaru IP Infusion a proprietárního softwaru Allied Telesis:
Linuxové jádro konkrétně obsluhuje tyto podsystémy:
Použitý open-source software obsahuje např.:
Proprietární kód Allied Telesis obsluhuje např.:
IP Infusion dodává software pro L2 a L3 switching a routing, resp. pro řízení, samotný průchod paketů je samozřejmě plně hardwarový - prostřednictvím ASIC chipů. Tato koncepce AW+ svou modularitou usnadňuje a urychluje implementaci nových protokolů a funkcí a zároveň zvyšuje stabilitu a robustnost.
Další novinkou je přepracované konfigurační prostředí - CLI, které strukturou a logikou zadávání příkazů následuje "industry standard" - zjednodušeně řečeno, podobá se Cisco IOSu , což přináší snížení nákladů na přeškolení administrátorů, kteří přecházejí nebo přicházejí na AW+ ze zařízení jiných výrobců, kteří tento "industry standard" také používají - mimo Cisco samotné také např.: HP ProCurve, Foundry Networks, Force10 a spousta dalších. Osobně bych dal sice přednost CLI prostředí Juniperu a jejich JunOSu, ale chápu, že produkty Allied Telesis jsou učeny primárně pro jiný segment trhu, kde je CLI prostředí Cisca nejběžnější a obecně je určitě i nejrozšířenější. Struktura CLI vypadá takto:
Konfigurace prostřednictvím CLI pak může vypadat např. takto:
awplus>enable awplus#configure terminal awplus(config)#vlan database awplus(config-vlan)#vlan 2 name vlan2 awplus(config-vlan)#exit awplus(config)#interface port1.1.1-port1.1.4 awplus(config-if)#switchport access vlan 2 awplus(config-if)#exit awplus(config)#interface vlan2 awplus(config-if)#ip address 192.168.1.1/24 awplus(config-if)#exit
Další novou užitečnou funkcí CLI je podpora shellových skriptů, což může značně zjednodušit a zautomatizovat konfiguraci. Ukázka shell skriptu vlan-port-ip.sh:
# configure VLAN, add an IP echo "Configuring VLAN and IP" echo -e " enable\n configure terminal\n vlan database\n vlan $1\n exit\n interface vlan$1\n ip address $2\n " | imish # Assign switch ports to VLAN echo "Configuring Switch Ports" echo -e " enable\n configure terminal\n interface $3\n switchport access vlan $1 " | imishTakový skript pak lze z CLI volat s automatickým nahrazením předaných parametrů:
awplus#activate vlan-port-ip.sh 120 192.168.1.120/24 port1.0.10-port1.0.11V kombinaci s možností vzdáleného spouštění těchto skriptů přes SSH se jedná o další snadný způsob integrace do network management & provisioning systémů, které mimo běžné protokoly typu SNMP využívají i přímý přístup k CLI - např. pěkný český produkt ISP Admin. Pro snadnou editaci skriptů je v CLI přímo k dispozici starý známý editor Joe
Tiskni
Sdílej:
Jen drobnost, tohle měla být reklama nebo rozšíření obzorů? Netvrdim, že neni Cisco dobrý, ale Vxworks taky za něco stojí.
Tedy, teprve v poslední době zjišťuju a vidím, kde je všude unix-like stroj, a líbí se mi to.