Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
Již dlouhou dobu se uvnitř Allied Telesis mluvilo o vývoji nového operačního systému pro routery a L3+ switche. Proprietární operační systém AlliedWare, který je spolu s těmito zařízeními vyvíjen v laboratořích na Novém Zélandu, se vypracoval ve velice stabilní a všestranný systém. Právě všestrannost a množství implementovaných funkcí časem ukázaly nevýhody monolitického operačního systému, zejména pak komplexnost kódu, která výrazně prodloužuje dobu potřebnou k implementaci nových funkcí, a běh celého systému v jedné oblasti paměti spolu s žádnou ochranou bežících procesů - problém jakékoliv části kódu tak ovlivňuje běh celého systému. K těmto nevýhodám se přidaly požadavky koncových uživatelů na přepracování konfiguračního rozhraní (CLI) tak, aby byl jednodušší přechod od zařízení jiných výrobců. Vzniknul tedy nový operační systém, nazvaný AlliedWare Plus (AW+).
Allied Telesis se v případě AW+ vydal podobnou cestou, jako jiní velcí hráči na poli networkingu - základem AW+ je Linuxové jádro, konkrétně real-time kernel 2.6. Podobně je tomu například u Juniperu a jejich JunOSu, který je postaven na FreeBSD, u Force10 Networks a jejich FTOSu, který je postaven na NetBSD, u Extreme Networks a jejich EXOSu, který je postaven také na Linuxu, a nakonec i u Cisca a jejich IOS-XR, jehož základem je QNX.
AW+ je kombinací linuxového jádra, open-source softwaru, komerčního softwaru IP Infusion a proprietárního softwaru Allied Telesis:

Linuxové jádro konkrétně obsluhuje tyto podsystémy:
Použitý open-source software obsahuje např.:
Proprietární kód Allied Telesis obsluhuje např.:
IP Infusion dodává software pro L2 a L3 switching a routing, resp. pro řízení, samotný průchod paketů je samozřejmě plně hardwarový - prostřednictvím ASIC chipů. Tato koncepce AW+ svou modularitou usnadňuje a urychluje implementaci nových protokolů a funkcí a zároveň zvyšuje stabilitu a robustnost.
Další novinkou je přepracované konfigurační prostředí - CLI, které strukturou a logikou zadávání příkazů následuje "industry standard" - zjednodušeně řečeno, podobá se Cisco IOSu
, což přináší snížení nákladů na přeškolení administrátorů, kteří přecházejí nebo přicházejí na AW+ ze zařízení jiných výrobců, kteří tento "industry standard" také používají - mimo Cisco samotné také např.: HP ProCurve, Foundry Networks, Force10 a spousta dalších. Osobně bych dal sice přednost CLI prostředí Juniperu a jejich JunOSu, ale chápu, že produkty Allied Telesis jsou učeny primárně pro jiný segment trhu, kde je CLI prostředí Cisca nejběžnější a obecně je určitě i nejrozšířenější. Struktura CLI vypadá takto:

Konfigurace prostřednictvím CLI pak může vypadat např. takto:
awplus>enable awplus#configure terminal awplus(config)#vlan database awplus(config-vlan)#vlan 2 name vlan2 awplus(config-vlan)#exit awplus(config)#interface port1.1.1-port1.1.4 awplus(config-if)#switchport access vlan 2 awplus(config-if)#exit awplus(config)#interface vlan2 awplus(config-if)#ip address 192.168.1.1/24 awplus(config-if)#exit
Další novou užitečnou funkcí CLI je podpora shellových skriptů, což může značně zjednodušit a zautomatizovat konfiguraci. Ukázka shell skriptu vlan-port-ip.sh:
# configure VLAN, add an IP echo "Configuring VLAN and IP" echo -e " enable\n configure terminal\n vlan database\n vlan $1\n exit\n interface vlan$1\n ip address $2\n " | imish # Assign switch ports to VLAN echo "Configuring Switch Ports" echo -e " enable\n configure terminal\n interface $3\n switchport access vlan $1 " | imishTakový skript pak lze z CLI volat s automatickým nahrazením předaných parametrů:
awplus#activate vlan-port-ip.sh 120 192.168.1.120/24 port1.0.10-port1.0.11V kombinaci s možností vzdáleného spouštění těchto skriptů přes SSH se jedná o další snadný způsob integrace do network management & provisioning systémů, které mimo běžné protokoly typu SNMP využívají i přímý přístup k CLI - např. pěkný český produkt ISP Admin. Pro snadnou editaci skriptů je v CLI přímo k dispozici starý známý editor Joe
Tiskni
Sdílej:
Jen drobnost, tohle měla být reklama nebo rozšíření obzorů? Netvrdim, že neni Cisco dobrý, ale Vxworks taky za něco stojí.
Tedy, teprve v poslední době zjišťuju a vidím, kde je všude unix-like stroj, a líbí se mi to.