Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Již dlouhou dobu se uvnitř Allied Telesis mluvilo o vývoji nového operačního systému pro routery a L3+ switche. Proprietární operační systém AlliedWare, který je spolu s těmito zařízeními vyvíjen v laboratořích na Novém Zélandu, se vypracoval ve velice stabilní a všestranný systém. Právě všestrannost a množství implementovaných funkcí časem ukázaly nevýhody monolitického operačního systému, zejména pak komplexnost kódu, která výrazně prodloužuje dobu potřebnou k implementaci nových funkcí, a běh celého systému v jedné oblasti paměti spolu s žádnou ochranou bežících procesů - problém jakékoliv části kódu tak ovlivňuje běh celého systému. K těmto nevýhodám se přidaly požadavky koncových uživatelů na přepracování konfiguračního rozhraní (CLI) tak, aby byl jednodušší přechod od zařízení jiných výrobců. Vzniknul tedy nový operační systém, nazvaný AlliedWare Plus (AW+).
Allied Telesis se v případě AW+ vydal podobnou cestou, jako jiní velcí hráči na poli networkingu - základem AW+ je Linuxové jádro, konkrétně real-time kernel 2.6. Podobně je tomu například u Juniperu a jejich JunOSu, který je postaven na FreeBSD, u Force10 Networks a jejich FTOSu, který je postaven na NetBSD, u Extreme Networks a jejich EXOSu, který je postaven také na Linuxu, a nakonec i u Cisca a jejich IOS-XR, jehož základem je QNX.
AW+ je kombinací linuxového jádra, open-source softwaru, komerčního softwaru IP Infusion a proprietárního softwaru Allied Telesis:

Linuxové jádro konkrétně obsluhuje tyto podsystémy:
Použitý open-source software obsahuje např.:
Proprietární kód Allied Telesis obsluhuje např.:
IP Infusion dodává software pro L2 a L3 switching a routing, resp. pro řízení, samotný průchod paketů je samozřejmě plně hardwarový - prostřednictvím ASIC chipů. Tato koncepce AW+ svou modularitou usnadňuje a urychluje implementaci nových protokolů a funkcí a zároveň zvyšuje stabilitu a robustnost.
Další novinkou je přepracované konfigurační prostředí - CLI, které strukturou a logikou zadávání příkazů následuje "industry standard" - zjednodušeně řečeno, podobá se Cisco IOSu
, což přináší snížení nákladů na přeškolení administrátorů, kteří přecházejí nebo přicházejí na AW+ ze zařízení jiných výrobců, kteří tento "industry standard" také používají - mimo Cisco samotné také např.: HP ProCurve, Foundry Networks, Force10 a spousta dalších. Osobně bych dal sice přednost CLI prostředí Juniperu a jejich JunOSu, ale chápu, že produkty Allied Telesis jsou učeny primárně pro jiný segment trhu, kde je CLI prostředí Cisca nejběžnější a obecně je určitě i nejrozšířenější. Struktura CLI vypadá takto:

Konfigurace prostřednictvím CLI pak může vypadat např. takto:
awplus>enable awplus#configure terminal awplus(config)#vlan database awplus(config-vlan)#vlan 2 name vlan2 awplus(config-vlan)#exit awplus(config)#interface port1.1.1-port1.1.4 awplus(config-if)#switchport access vlan 2 awplus(config-if)#exit awplus(config)#interface vlan2 awplus(config-if)#ip address 192.168.1.1/24 awplus(config-if)#exit
Další novou užitečnou funkcí CLI je podpora shellových skriptů, což může značně zjednodušit a zautomatizovat konfiguraci. Ukázka shell skriptu vlan-port-ip.sh:
# configure VLAN, add an IP echo "Configuring VLAN and IP" echo -e " enable\n configure terminal\n vlan database\n vlan $1\n exit\n interface vlan$1\n ip address $2\n " | imish # Assign switch ports to VLAN echo "Configuring Switch Ports" echo -e " enable\n configure terminal\n interface $3\n switchport access vlan $1 " | imishTakový skript pak lze z CLI volat s automatickým nahrazením předaných parametrů:
awplus#activate vlan-port-ip.sh 120 192.168.1.120/24 port1.0.10-port1.0.11V kombinaci s možností vzdáleného spouštění těchto skriptů přes SSH se jedná o další snadný způsob integrace do network management & provisioning systémů, které mimo běžné protokoly typu SNMP využívají i přímý přístup k CLI - např. pěkný český produkt ISP Admin. Pro snadnou editaci skriptů je v CLI přímo k dispozici starý známý editor Joe
Tiskni
Sdílej:
Jen drobnost, tohle měla být reklama nebo rozšíření obzorů? Netvrdim, že neni Cisco dobrý, ale Vxworks taky za něco stojí.
Tedy, teprve v poslední době zjišťuju a vidím, kde je všude unix-like stroj, a líbí se mi to.